S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.
Kremlem podporovaná společnost Voice of Europe spustila zpravodajský web v Česku v květnu 2023. Za platformou stál blízký spolupracovník ruského vládce Vladimira Putina, politik a propagandista Arťom Marčevskij. Představitelé evropských zpravodajských služeb řekli WP, že české úřady téměř rok tajně zaznamenávaly hodiny schůzek mezi několika evropskými krajně pravicovými politiky a Marčevským. Koncem letošního března vláda premiéra Petra Fialy (ODS) rozhodla o zařazení webu i Marčevského na sankční seznam.
Poté, co Praha a Evropská unie vystavily Voice of Europe stopku, se vyšetřování jejích aktivit rozjelo i v Belgii, Německu, Nizozemsku, Polsku a Francii, píše WP s odkazem na evropské bezpečnostní a zpravodajské činitele. Závěry vyšetřování ukázaly, že Voice of Europe byl mnohem víc než pouhý proruský web.
„Organizace byla využita k tomu, aby nasměrovala stovky tisíc eur (až jeden milion eur měsíčně) desítkám krajně pravicových politiků ve více než pěti zemích, aby vštěpili kremelskou propagandu západním médiím a posílili tak rozdělující tendence v Evropě a pozici proruských kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu,“ napsal americký list s odkazem na evropské činitele zpravodajských služeb.
Platforma se stala nástrojem Moskvy, jak získat zpět ztracené pozice po vyhoštění desítek ruských zpravodajců z Evropy kvůli ruské agresi na Ukrajině, řekl WP nejmenovaný vysoce postavený evropský představitel. „Ruské zpravodajské služby musely změnit činnost. Výsledkem jsou například vlivové sítě, jako je Voice of Europe,“ konstatoval činitel.
Prodloužená ruka Kremlu v Evropě
Z interních dokumentů Kremlu, k nimž se dostaly evropské tajné služby, podle WP vyplývá, že Voice of Europe byl součástí propagandistické kampaně vytvořené Kremlem v úzké koordinaci s politikem a podnikatelem Viktorem Medvedčukem. Mezi další tajné operace podporované Kremlem patří podle WP pokus o spojení krajní pravice a krajní levice v Německu, podněcování domácích rozkolů ve Francii nebo série sabotáží v Polsku.
Voice of Europe byl původně spojen s ruskou propagandistickou operací zahájenou v lednu 2023, píše dále americký deník s odkazem na ruské interní dokumenty. Cílem operace bylo mimo jiné posílení podpory Medvedčuka na Ukrajině a jeho postavení mezi evropskými lídry.
Jinými slovy měl Medvedčuk, který až do plnohodnotné invaze vedl opoziční proruskou stranu v Kyjevě, posloužit jako „životaschopná náhrada“ za ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moskva chtěla Medvedčuka představit jako šéfa ukrajinské exilové vlády, vyplývá z kremelských spisů. Medvedčuk byl předán Rusku v září 2022 v rámci výměny zajatců mezi Moskvou a Kyjevem a má velmi blízko k Putinovi, který je kmotrem jeho dcery.
Záminka k šíření ruské propagandy
Postavení Voice of Europe jako zpravodajské organizace bylo účelně vytvořeno tak, aby krylo skutečné propagandistické aktivity platformy, sdělil WP další nejmenovaný činitel z oblasti zpravodajských služeb. Pro stoupence Kremlu tak bylo snazší oslovit politiky pod záminkou rozhovorů s nimi o Ukrajině, antiglobalismu a dalších otázkách.
Voice of Europe poskytovali rozhovory například německý poslanec českého původu Petr Bystroň či německý europoslanec Maximilian Krah, oba zástupci krajně pravicové populistické strany Alternativa pro Německo (AfD). Český Deník N a německý magazín Der Spiegel následně uvedly, že Bezpečnostní informační služba (BIS) podezřívá Bystroně z braní úplatků od proruské sítě.
Vyšetřování zahájené v Česku vedlo k raziím v domech a kancelářích poradce Bystroně. Ten aktivně vystupuje proti dodávkám západních zbraní Ukrajině a podporuje zrušení protiruských sankcí. Zdroje nyní WP s odkazem na nahrávky potvrdily, že Bystroň o plánech na špionážní operace věděl.
„Věděli jsme, že je proruský,“ řekl WP jeden z vysokých představitelů zpravodajských služeb a upozornil na Bystroňovy dlouhodobé vazby s Ruskem a proruskými politiky na Ukrajině. Tento činitel se domnívá, že úřady nyní shromáždily důkazy podporující obvinění, že Bystroň dostal peníze z Ruska a na oplátku šířil propagandu v krajně pravicových publikacích.
Bystroň, který se narodil v Česku a hovoří rusky, nebyl pouze „pasivní osobou, která dostávala peníze“, upozornil tento zdroj s tím, že politik podle něj věci organizoval, přivedl na platformu další politiky a byl celkově „hlavní vedoucí osobou“. Politik obvinění odmítá a označuje ho za spiknutí s cílem poškodit pozici AfD. Bystroň navzdory aféře zůstává kandidátem do Evropského parlamentu.
Z napojení na proruskou vlivovou síť je podezírán i Krah. Německo už zahájilo vyšetřování kvůli obvinění politika z přijímání plateb z Ruska a Číny v souvislosti s jeho prací europoslance za AfD. Krah v prohlášení pro WP uvedl, že obvinění jsou součástí „dezinformační kampaně proti jeho straně organizované zpravodajskými agenturami“. Obvinění považuje za „chybu“ a „pomluvu“.
„Operace, která měla utvářet Evropu,“ říká Koudelka
Podle aktuálních průzkumů by mohly krajně pravicové strany po červnových volbách obsadit čtvrtinu křesel v Evropském parlamentu, což by mohlo vést ke zvýšení ruského vlivu na unijní politiku, oslabení podpory Kyjeva a také vytvořit „úrodnou půdu pro špionáž“, varuje WP mimo jiné s odkazem na českou eurokomisařku Věru Jourovou. Proruští politici „mohou skutečně ztížit financování (Ukrajiny),“ varovala Jourová.
Šéf BIS Michal Koudelka pak upozornil, že po hlasování, které začne tento čtvrtek, „existoval plán pro osoby v Evropském parlamentu, aby prováděly klasickou špionáž“ jménem Ruska. „Byla to operace, která měla za cíl utvářet Evropu,“ prohlásil Koudelka.
Dezinformace je obsah, který je záměrně manipulován a šířen s úmyslem podvést nebo klamat příjemce za účelem dosažení určitých strategických, politických nebo hospodářských cílů. Záměrem může být například oslabení důvěry v demokratické instituce, procesy nebo právě i volby, či snaha výsledky voleb ovlivnit.
Podle průzkumu Eurobarometru z loňského března více než třetina občanů EU (38 procent) soudí, že právě dezinformace a jejich šíření jsou teď největší hrozbou pro demokracii.
Rusko, které je podle unijních činitelů hlavním zdrojem dezinformací, má podle Jourové speciální strategii pro každý členský stát – více investuje do těch, kde vidí, že je levnější ovlivnit více lidí, což je případ Slovenska či Bulharska. Dezinformace jsou často spojeny i s dalšími útoky na informační prostor v EU, ať už jde o kybernetické útoky, špionáž či korupci politiků, podotkla Jourová.
Moderní nástroje napomáhají šíření hoaxů
Obvinění z ruských dezinformačních operací v souvislosti s volbami přitom nejsou ničím novým – byly již dříve součástí předvolebních kampaní ve Spojených státech, Spojeném království i EU, ačkoli Rusko takové kampaně vždy popíralo.
Ale taktika Kremlu je stále sofistikovanější, varuje v analýze web americké stanice CNN. Kampaně, které začínají v on-line prostoru, totiž pronikají do evropských parlamentů, kde populističtí politici falešné zprávy šíří dál.
Rusku při tom pomáhají moderní nástroje jako umělá inteligence nebo takzvané deepfakes, které pomocí algoritmů strojového učení realisticky nahrazují tváře či hlasové stopáže v existujících videích, fotografiích anebo zvukových nahrávkách.
Klimatická opatření jako snadný terč
Od roku 2022 působí v Evropě ruská vlivová síť Doppelgänger, která zveřejňuje klony webů předních evropských médií, jako je britský Guardian nebo německý Bild, a šíří zavádějící a nepravdivý obsah. Ten se často týká témat, jako je Ukrajina nebo válka v Gaze, případně klimatická krize.
Jedna taková falešná zpráva, zveřejněná na webu napodobujícím Bild, popisovala, jak dospívající cyklista vykrvácel poté, co bylo zhasnuto pouliční osvětlení, aby se šetřila elektřina. Falešný článek tvrdil, že německá vláda zhasla světla s ohledem na energetickou krizi vyvolanou sankcemi vůči Rusku kvůli jeho válce na Ukrajině. Německo se totiž před válkou při výrobě energie silně spoléhalo na ruský plyn.
Na hoax sice upozornila německá média, ale nadále se šíří na Facebooku. „Pro Rusy je docela snadné šířit dezinformace, že EU má problémy kvůli sankcím a evropští občané mají problémy, protože z Ruska neproudí plyn,“ řekla CNN generální tajemnice Evropského střediska pro sledování digitálních médií Paula Goriová.
Nezávislá výzkumná skupina EU DisinfoLab našla i další smyšlené příběhy, které nepravdivě tvrdily, že větrné turbíny způsobují znečištění. Další pak tvrdily, že obnovitelné zdroje nepřispívají k energetické bezpečnosti EU. V roce 2022 přitom podle oficiálních statistik tvořily obnovitelné zdroje 23 procent energie spotřebované v EU. Některé evropské země nyní využívají více obnovitelné energie než fosilních paliv, připomíná CNN.
Jiné lživé zprávy se týkaly třeba protestů evropských zemědělců. Goriová poukázala na široce sdílený nepravdivý příběh, podle něhož farmáři ve Francii a Španělsku budou muset opustit svou půdu, aby uvolnili místo pro solární elektrárny. Politici ve Francii a Itálii zase sdíleli lživé články, že klimatická opatření ke snížení znečištění ze zemědělství donutí občany EU jíst hmyz.
Moskva také soutěží se Západem o vliv na globálním Jihu, zejména v Africe a Asii. Proto se často snaží vykreslit evropskou politiku v oblasti klimatu tak, že EU vykořisťuje chudší země a chce zastavit jejich industrializaci, popsala ruské uvažování Goriová.
Pomlouvání evropských lídrů
Jednou z účinných dezinformačních technik je podle skupiny EU DisinfoLab pošpinění prominentních politických lídrů EU, a to vymýšlením skandálů či překrucováním nebo vytrháváním informací z kontextu. V poslední době se terčem takové očerňovací kampaně stal francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho rodina, ale i francouzská armáda. Ruskou akci zřejmě spustilo Macronovo prohlášení z března, že Rusko nesmí vyhrát válku, a také to, že nelze vyloučit nasazení západních sil na Ukrajině.
Pomluvy se začaly šířit hned po Macronových slovech z poloviny března. Některé ze smyšlených zpráv například říkaly, že jeho žena Brigitte Macronová je „zvrácená transka“, která se narodila jako muž a předstírá svou identitu. Jeden prokremelský příspěvek pak tvrdil, že Macron chce rozpoutat třetí světovou válku, jen aby zůstal u moci.
V souvislosti se šéfkou Evropské Komise a šéfem unijní diplomacie se zase proruskými skupinami šíří titulky jako „Ursula von der Leyenová financuje zástupnou válku na Ukrajině“ nebo „Ursula von der Leyenová obviňuje ze změny klimatu Rusko“, upozorňuje EU DisinfoLab. Po vydání knihy Josepa Borrella „Evropa mezi dvěma válkami“ se začaly šířit hoaxy, že Borrell připouští selhání unijní politiky.
Nejčastějším pomluvám nicméně čelí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, o kterém ruští trollové šíří lživé zprávy o plánování chemických nebo jaderných úderů proti Rusku, odsávání milionů ze západní pomoci nebo o nákupu soukromých luxusních domů mimo Ukrajinu, kam by se mohl přestěhovat po údajném jaderném armageddonu. Tyto ruské kampaně cílí na narušení široké podpory pomoci Ukrajině mezi evropskou veřejností.
Zasít pochybnosti a nespokojenost
Další dezinformační technikou je pak snaha zasít nespokojenost a pochybnosti a usilovat o rozkol v evropské společnosti. Kreml vykresloval příběh o „bezprostředním kolapsu“ EU od globální finanční krize v roce 2008, později během pandemie covidu a také ve vztahu k zimě po totální invazi, kdy Evropa čelila energetické krizi. Moskva se snaží budovat obraz EU na bodu kolapsu, ve kterém nespokojená společnost svrhne vlády a instituce členských států, uvádí EU DisinfoLab.
K zasévání nedůvěry používá nejčastěji témata, jako je západní podpora Ukrajině, vysoké životní náklady pro Evropany nebo „nezodpovědná rusofobní“ politika „egoistické evropské elity“ bez ohledu na potřeby obyčejných lidí. Rusové často využívají nejrůznějších protestů v evropských zemích, nedávno se během již zmiňovaných farmářských demonstrací objevila na jednom z traktorů ruská vlajka.
Podle unijní skupiny je účelem zaznamenat záběry, které lze šířit on-line k velkému množství diváků, což vytváří iluzi velkých veřejných shromáždění na podporu ruských zájmů.
Zradikalizoval se také obsah ruských státních a prokremelských médií, jež se snaží zjevně zažehnout další vášně v evropských debatách. Podle vedoucích ruských činitelů a předních prokremelských médií například „většina Evropy stála s nacisty“ a během druhé světové války bojovala proti Sovětskému svazu. Kreml se také snaží evropskou veřejnost vystrašit jadernou zkázou, pokud nebudou přijaty požadavky Moskvy. Touto technikou chce Rusko narušit atmosféru před eurovolbami, soudí experti.
Zahlcení informačního prostoru
Třetí oblíbenou technikou Ruska je pak takzvaná taktika zahlcení informačního prostoru, jejímž prostřednictvím se Kreml snaží ovládnout informační prostředí přemírou zavádějících, nepravdivých a manipulativních narativů týkajících se Ukrajiny.
Kreml tento nástroj využívá dlouhodobě, v minulosti šířil lži například o sestřelení MH-17, zničení ukrajinské přehrady Nová Kachovka nebo vinil Kyjev ze zabíjení válečných zajatců. Všechny tyto mýty mají nyní za cíl zmanipulovat nebo narušit agendu v období před volbami do Evropského parlamentu i po nich.
EU DisinfoLab v této souvislosti varuje před obrovským rozsahem kremelské operace, která využívá k šíření dezinformací média, trolly i roboty. V roce 2022 byla v Rusku podle odborníků klíčovým státním médiím pro tyto účely rozdělena částka ve výši téměř dvou miliard amerických dolarů, další peníze ale dávají oligarchové a další prokremelské skupiny. Ty navíc dokáží pracovat ve více než dvaceti jazycích.
Opatření ke zvýšení odolnosti vůči fake news
Evropský parlament přijal v uplynulém volebním období několik klíčových norem, jejichž cílem je zvýšit odolnost vůči dezinformacím a zahraničním zásahům v EU. Patří mezi ně unijní nařízení o digitálních službách (DSA), nařízení o digitálních trzích (DMA), nová pravidla transparentnosti politické reklamy, nařízení o umělé inteligenci a nařízení o svobodě médií.
Na zajištění toho, aby byly nadcházející evropské volby svobodné a spravedlivé, spolupracují vnitrostátní orgány s institucemi EU. Společně se snaží bránit volby před různými hrozbami, jako jsou manipulace s informacemi, kybernetické útoky, úniky dat i hybridní hrozby.
Evropský parlament spolupracuje i s velkými platformami. Například společnost Google slíbila, že bude v době voleb a před nimi věnovat zvýšenou pozornost poskytování ověřených a spolehlivých informací. Zaměří se také na transparentnost politické reklamy.
Společnost Meta Platforms pak aktivuje operační středisko, které bude před volbami do europarlamentu identifikovat hrozby a zavádět opatření na jejich zmírnění v souladu s Evropským kodexem zásad boje proti dezinformacím, a právě i nařízením o digitálních službách DSA.
