Západ

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.

Nejméně sedm lidí přišlo o život a sedm utrpělo zranění při ruském bombardování obcí na jihovýchodě Ukrajiny včetně Záporožské oblasti. V sousední Dněpropetrovské oblasti pátrají záchranáři po čtyřech osobách, jež mohou být pod troskami domu zasaženého ruskými řízenými leteckými bombami, uvedl šéf oblastní správy Mykola Lukašuk. Moskva hlásí mrtvé po útoku na chemičku na západě Ruska, Kyjev se k informacím nevyjádřil.

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Americký prezident Donald Trump pochválil českého ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) za jeho střet s bývalou ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Macinka podle šéfa Bílého domu v panelové debatě odvedl skvělou práci. Trump to napsal v příspěvku na sociální síti Truth Social, kde rovněž zveřejnil záznam části debaty. Trump Clintonovou dlouhodobě kritizuje.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o mírových jednáních mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. „Ukrajina hraje o všechno. Území je pro ně zásadní, ale na druhou stranu nevidím jiné řešení, než nabízí USA (územní ústupky). Odpověď se na bojišti nenajde,“ řekl šéf zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) vyjednávání také vítá, ale zdůrazňuje, že Západ musí zmobilizovat všechny své síly, protože to je podle něj to jediné, co na Moskvu platí. „Nedali jsme do boje proti Rusku dostatek zdrojů, aby se to podařilo ukončit,“ míní Lipavský. Oba se shodli, že by Evropa měla mít v těchto jednáních svého vyjednavače. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.

Před čtyřiceti lety se dostal na svobodu Čechoslovák Jaroslav Javorský, kterého komunistický režim ve vykonstruovaném procesu odsoudil za špionáž na dlouhé roky do vězení. Přitom se jen snažil pomoci dívce, kterou miloval, s útěkem na Západ. Jeho případ pozorně sledovali i v zahraničí, na jeho obranu vystupovala třeba organizace Amnesty International.

Německá antisystémová Alternativa pro Německo chce letos poprvé obsadit křeslo zemského premiéra. Stranu ale rozdělují vnitřní spory ohledně vztahu k Rusku a Spojeným státům i k protimigračním návrhům. Západ spolkové republiky je opatrnější, východ naopak radikálnější. K urnám letos voliči zamíří celkem pětkrát.

Hosté Událostí, komentářů debatovali o ruské invazi na Ukrajinu, bezpečnostních zárukách, mírových jednáních a roli Evropy. Diskuse se účastnili europoslanec a místopředseda STAN Jan Farský, místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Podle Vondry je klíčové, aby se mír opíral o seriózní bezpečnostní garance a nebyla to jen krátká přestávka mezi ruskými útoky na Ukrajinu. „Evropa není slabá, ale je fragmentovaná. (...) V Evropě chybí vůle spojit svou sílu vůči Rusku,“ myslí si Farský. Diskuse se také týkala novoročního projevu předsedy poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). „S formou některých výroků Okamury nesouhlasím, ale jsou to fakta,“ sdělil Doksanský. Vondráček míní, že zahraniční politiku určuje premiér a ministr zahraničí, proto Okamura mluvil spíše za sebe a ne za vládu. Moderovala Tereza Řezníčková.

Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale že jeho zájmy sahají i do střední Evropy. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se opět přihlásil k požadavkům, které Moskva předložila NATO a USA přesně před čtyřmi lety a které zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, do níž by spadalo i Česko. Lavrov zároveň odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě zastavení bojů. Jiný ruský diplomat mezitím prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva.

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.

Mali uzavřelo všechny školy a univerzity kvůli nedostatku pohonných hmot. Africká země čelí od počátku září blokádě dovozu paliv zavedenou tamními džihádisty. Americká i česká diplomacie vybízí své občany, aby Mali opustili. Bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje po odchodu západních vojáků.

Peking zpřísnil kontroly vývozu v odvětví kovů vzácných zemin. Čínské ministerstvo obchodu oznámilo omezení exportu technologií souvisejících s těmito strategickými prvky. Podle BBC Peking zablokuje vývoz zahraničním výrobcům zbraní a některým firmám zabývajícím se polovodiči. Regulace exportu zvyšují napětí mezi Čínou a Západem.

Zvolená poslankyně Taťána Malá (ANO) věří, že příští vláda bude funkční a stabilní. Poslanec Marek Benda (ODS) se ale domnívá, že ANO „to nebude mít lehké“ a obává se „bezbřehé dávky populismu“. Podle Malé má hnutí vymyšlený stabilní rozpočet. Dle ní je také potřeba, aby si Česko vybudovalo silnou pozici v rámci Evropy. Benda věří, že to se již díky premiérovi Petru Fialovi (ODS) podařilo. Oba byli hosty Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou.

Němci si připomínají Den znovusjednocení, kdy se po pádu komunismu v Německé demokratické republice (NDR) obě Německa sjednotila. Přestože je proces v rámci společnosti hodnocen kladně, rozdíly mezi východem a západem země se dosud nepodařilo smazat. Kancléř Friedrich Merz proto při příležitosti oslav zdůraznil, že řešení strukturálních problémů země je úkolem nejen politiků, ale celé společnosti.

Rusko upevňuje své obchodní i vojenské vazby na africké státy. S vedením Nigeru v létě podepsalo dohodu, která by mohla kromě školení expertů a podílu na těžbě uranu znamenat i výstavbu vůbec první jaderné elektrárny v západní Africe. Jde o součást širšího úsilí Moskvy omezit vliv Západu v regionu.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Západní softwarové společnosti poslaly totalitnímu režimu v KLDR stovky milionů dolarů. Na práci si totiž nic netušíce najaly severokorejské IT experty, upozornila americká FBI.

Teroristické hnutí Hamás se nevzdá ozbrojeného odporu, dokud nebudou plně obnovena národní práva palestinského lidu a nevznikne nezávislý a suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení skupiny.

Ruský disident Ilja Jašin se před rokem dostal na svobodu při výměně vězňů mezi Ruskem, Běloruskem a Západem. Před lety odsoudil válku proti Ukrajině, za což dostal trest osm a půl roku v ruském vězení. Emigrovat sice nechtěl, nakonec ale po dvou letech za mřížemi skončil v rámci výměny v Berlíně. Zde se snaží mobilizovat odpor proti režimu Vladimira Putina, jeho protiválečné demonstrace před ruskou ambasádou se vloni v listopadu zúčastnily asi dva tisíce lidí. Znovu se tak dostal na seznam lidí hledaných Kremlem. Ruské úřady také vyslýchaly jeho rodiče, kteří žijí v Moskvě.

Do obrany země by se byla ochotna zapojit více než polovina lidí, necelá polovina z nich i se zbraní v ruce. Většina Čechů ale neuvažuje o službě v armádě. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury STEM. Čtvrtina populace se vyjádřila pro navyšování výdajů na obranu na tři nebo pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Průzkum se uskutečnil od 12. do 26. června a zúčastnilo se ho 1059 dospělých respondentů.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Je složité si představit scénář, který by umožnil Ukrajincům vyhnat Rusy ze všech či většiny okupovaných území, míní britský historik, spisovatel a profesor na University College London Mark Galeotti. Podle něj se zároveň nebude jednat o evropské vojáky, kteří v případě příměří Ukrajinu zabezpečí. Na přednášce na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze hovořil i o tom, že sankce proti Rusku nedokáží srazit tamní ekonomiku v rámci několika měsíců a je potřeba je obnovovat.