Západ

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Mezi hlavní priority nové syrské vlády patří bezpečnost, návrat uprchlíků do vlasti a fungující veřejné služby, uvedl dočasný premiér Mohamed Bašír. Moci nad Sýrií se ujímá opozice v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která kontroluje většinu území a podle jejího vojenského velitele dál postupuje na východě země. Washington dal najevo, že novou vládu v Damašku podpoří, pokud odmítne terorismus, zničí zásoby chemických zbraní a bude chránit práva menšin a žen. Lídr HTS uvedl, že na zabezpečení chemických zbraní bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Kypr by po modernizaci armády mohl podat přihlášku do Severoatlantické aliance. Podle agentur to oznámil kyperský prezident Nikos Christodúlídés, který o věci jedná se Spojenými státy. Velkou překážku na cestě ostrovního státu do Aliance však představuje Turecko, které od invaze před půl stoletím okupuje sever Kypru.

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.

V sobotu 26. října čekají Gruzii parlamentní volby, v nichž se zřejmě rozhodne o tom, zda se země přikloní směrem k Rusku, nebo zda zvolí cestu k evropské integraci. Vztahy s Evropskou unií přitom v poslední době nejsou ideální. Brusel zmrazil proces přistoupení zakavkazské země k EU poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen schválila zákon o zahraničním vlivu. Strana, která je svými kritiky označovaná za proruskou a vládne v Gruzii už dvanáct let, je podle průzkumů hlavním favoritem voleb. Opoziční uskupení ale mají velkou šanci získat dostatek hlasů, aby vytvořila koaliční vládu a odstavila Gruzínský sen od moci.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Ruská ekonomika se definitivně mění na válečnou. Moskva plánuje meziročně zvýšit vojenské výdaje o celou čtvrtinu, vyplývá z návrhu rozpočtu na rok 2025. Čtyřicet procent vládních prostředků tak půjde na armádu, nákup zbraní a další oblasti spojené s válkou na Ukrajině. Jedná se o nejvyšší částku od rozpadu Sovětského svazu. Stane se tak na úkor zdravotnictví či sociálních služeb, které přitom Kreml označuje za prioritu. Podle expertů čeká zemi zvyšování daní, zdražování a potíže spojené už teď s nedostatkem pracovních sil nejen ve zbrojovkách. Ruské hospodářství ale nejspíš pár let masivní válečné výdaje ustojí a Západ se na to musí připravit.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Gruzínský parlament definitivně schválil takzvaný zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých. Norma podle agentury Reuters omezí práva sexuálních menšin (LGBT+), protože umožní úřadům zakázat akce na podporu lidí z řad LGBT+, vyvěšování symbolické duhové vlajky, ale i cenzuru knih a filmů. Zákon znepokojuje lidskoprávní organizace i Evropskou unii. Ta varovala, že podobné kroky mohou ohrozit status Gruzie jako kandidátské země EU.

Podle předsedy Vojenského výboru Severoatlantické aliance Roba Bauera je NATO silnější a připravenější než kdy dřív. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Nizozemský admirál za nejdůležitější závěr výjezdního zasedání výboru považuje jednotnou vojenskou spolupráci 32 suverénních států, které podle něj dobře spolupracují navzdory odlišnostem. Český náčelník generálního štábu Karel Řehka v rozhovoru také ocenil jednotu Aliance, stejně jako to, že Česko vynaloží dvě procenta HDP na obranu. Ještě více by se ale podle něj mělo debatovat o obranných schopnostech a připravenosti. Celý rozhovor je k dispozici v úvodu článku v anglickém jazyce.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Měsíc od nečekaného vpádu ukrajinských jednotek do ruské Kurské oblasti je situace v regionu nejasná. Podle Kyjeva zůstávají v jeho rukou desítky obcí, Moskva naopak mluví o úspěšné protiofenzivě. Kurská operace podle expertů odhalila slabiny v ruské obraně a může přinést Ukrajině ovoce při budoucích jednáních o míru. Kyjev tvrdí, že vpád odlákal desetitisíce ruských vojáků z fronty a podařilo se tak zastavit jejich postup u Pokrovsku. Podle analytiků ale tlak ze strany agresorů v Doněcké oblasti nepolevuje, v posledních dnech hlavně u Vuhledaru.

Západní země by měly být připraveny na dobu, až se situace v Ruské federaci změní, a pak rychle jednat, uvedl na konferenci Globsec v Praze kritik Kremlu Michail Chodorkovskij. Kdyby západní svět reagoval s takovou razancí jako nyní hned v únoru 2022, konflikt na Ukrajině by už skončil, míní bývalý ropný magnát, který strávil roky v ruském vězení. Opozice se podle něj musí snažit o vytvoření protiváhy vůči režimní propagandě a o vytvoření vize pro budoucnost.

Běloruští političtí vězni, které diktátor Alexandr Lukašenko někdy využívá jako páky proti západním zemím třeba s cílem rozvolnit sankce, čelí dlouhodobě útlaku. Po dlouhé době se například objevily zprávy o vrcholné představitelce běloruské opozice Maryji Kalesnikavové, která je režimem prý v cele mučena „každým představitelným způsobem“. Situace disidentů se nezlepšila ani po nedávné velké výměně vězňů mezi Západem a Moskvou, kdy na seznamu propuštěných Bělorusové zcela chyběli.

Pondělní masivní vzdušný útok Ruska na ukrajinská města oživil na Západě debatu ohledně povolení pro Kyjev použít západní střely dlouhého doletu i hluboko na ruském území, jak napadená země dlouhodobě žádá. Zatímco Francie a Velká Británie naznačují, že by se zákaz měl zrušit, USA a Německo mluví o provokaci Kremlu a možném vyhrocení konfliktu. Podle expertů by americké rakety ATACMS dokázaly zasáhnout více než dvě stě vojenských objektů v Rusku. Kyjev na váhání spojenců reagoval výrobou vlastní střely-dronu dlouhého doletu, jejíž parametry zatím podléhají utajení.

Blízký východ se potýká s nebývalou captagonovou vlnou. Takzvaný „kokain chudých“ je v regionu levnější a dostupnější než alkohol. Drogu užívají k nabuzení studenti, taxikáři i džihádisté. Centrem výroby se stala Sýrie, jako tranzitní uzel funguje Evropa. Podle expertů i západních zemí si režim Bašára Asada přijde ročně na miliardy dolarů a udržuje se tak u moci navzdory tvrdým sankcím, zatímco Syřané žijí v bídě. Do byznysu s narkotiky se údajně zapojili Asadovi příbuzní, což Damašek popírá. Captagon používá jako páku na sousední země, aby s ním obnovily diplomatické vztahy.

Vladimir Kara-Murza a Andrej Pivovarov, dva ruští aktivisté, propuštění v rámci výměny vězňů vyzvali při páteční tiskové konferenci v Německu svět, aby rozlišoval mezi ruským lidem a Vladimirem Putinem. Poděkovali také všem, kteří pomohli zajistit jejich čtvrteční propuštění. Ruský opoziční politik Ilja Jašin, který byl rovněž součástí výměny, však řekl, že jeho cílem je návrat do Ruska. Informovala o tom agentura Reuters.

Západ v rámci výměny vězňů pustil na svobodu i osoby spojované s ruskými tajnými službami včetně Vadima Krasikova, který dostal v Německu doživotní trest za vraždu. Kreml v pátek přiznal, že Krasikov byl příslušníkem Federální bezpečnostní služby (FSB). Propuštěné novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana přivítali v USA šéf Bílého domu Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Německý kancléř Olaf Scholz označil setkání se skupinou lidí, z nichž někteří strávili v ruských věznicích i několik let, za velmi emotivní. Někteří se podle něj báli o život.

Reakcí na hybridní útoky musí být zveřejnění závěrů z vyšetřování, ale také adekvátní odveta, jinak si protivník dovolí podobnou akci uskutečnit znovu. V Interview ČT24 to uvedl končící velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Ruskou taktikou je zasít v lidech nejistotu, odkud útok přijde a zda je systém dokáže ochránit, upozornil diplomat. Za zdravou reakci na hybridní hrozby považuje snahu zacelit díry v bezpečnostní oblasti.

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.

V Íránu se koná druhé kolo prezidentských voleb, v nichž soupeří zástupci konzervativců i umírněnějšího tábora. V prvním kole získal nejvíce hlasů bývalý ministr zdravotnictví a kardiochirurg Masúd Pezeškján, který v minulosti kritizoval policejní násilí vůči demonstrantům. Podle expertů by vítězství umírněnějšího kandidáta mohlo islámskou republiku více otevřít jednáním se Západem.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.

Ruskému vůdci Vladimiru Putinovi nelze věřit, když říká, že nemá nic proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie – myslí si, že Unie je jen dočasný projekt, který se rozpadne. A proto ji musíme udržet silnou, říká v exkluzivním rozhovoru pro ČT bývalý polský prezident v letech 1995 až 2005 Aleksander Kwaśniewski. Míní, že dokud má Putin pocit, že se jeho agrese daří, nebude chtít vyjednávat.