Západ

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Začátkem března ve věku 86 let zemřel Oleg Gordijevskij, zřejmě nejvýše postavený sovětský špion, který za studené války přeběhl na Západ. Na jeho kariéru měly vliv i události v Československu v srpnu 1968. Gordijevskij zemřel 4. března v Anglii, kde žil od roku 1985. Policie podle agentury AP informovala, že jeho smrt nevyšetřuje jako podezřelou.

Pořad Reportéři ČT zjišťoval, kam směřuje politický vývoj na Slovensku, které na konci minulého týdne opět prožilo vlnu demonstrací. Ty se pod heslem Slovensko je Evropa odehrály ve čtyřiceti městech. Vláda Roberta Fica (Smer) podle protestujících zemi vzdaluje od evropských partnerů a přibližuje ji Rusku. Vláda taková obvinění odmítá a premiér Fico prohlašuje, že opozice chystá puč „ve spolupráci se zahraničím“.

Americký prezident Donald Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl podle Reuters představitel Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě. Trump se rozhodl veškerou vojenskou podporu aktuálně mířící na Ukrajinu zastavit po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, po níž v Bílém domě sešlo z očekávaného podpisu smlouvy o využívání ukrajinských nerostných surovin Spojenými státy.

O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství pro ruského vůdce Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.

Německo se i pětatřicet let po sjednocení potýká s rozdíly mezi východem a západem. Spolkové země někdejší NDR trápí nižší platy a vyšší nezaměstnanost. Populární je tam zejména krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). V nadcházejících volbách by straně mohla dát hlas až pětina voličů, ukazují průzkumy.

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.

Nejvýdělečnějším čínským filmem všech dob se stal snímek Ne-ča: Dítě démonů dobývá moře. Premiéru měl letos na konci ledna a za pár dní utržil přes miliardu dolarů. Doma je film zdrojem národní hrdosti, v zahraničí, zejména směrem k Hollywoodu, ukazuje ambice čínské kinematografie.

Rusku se nadále daří obcházet sankce na jeho ropu prostřednictvím takzvané stínové flotily. Mezi stovkami těchto lodí, které jsou zpravidla přes netransparentní vlastníky napojené na ruský stát, přitom zřejmě figurují i plavidla prodaná evropskými či americkými majiteli. Často zastaralé tankery představují i riziko pro životní prostředí. Země Evropské unie pracují na plánu, jak tyto stroje zabavovat.

Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16 americké výroby, oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany. Ruskem napadená země rovněž ve čtvrtek poprvé obdržela francouzské stroje Mirage 2000. Není jasné, kolika západními stíhačkami nyní Kyjev disponuje. Většina z asi osmi desítek slíbených letounů F-16 bude ale zřejmě k dispozici až za několik let.

Ukrajinské jednotky u Pokrovsku pomalu ztrácejí území. Frontu před důležitým logistickým bodem sice drží všemi silami, nedostává se jim ale vojáků ani vybavení. Moskva se mezitím snaží dobýt co nejvíce ukrajinského území, a to i kvůli nové americké vládě. Ta tlačí na začátek jednání o ukončení války a zastavila zahraniční pomoc Ukrajině – i když podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vojenská pomoc stále proudí.

Čtyři roky po převratu v Myanmaru pozice vojenské junty významně oslabila na úkor nejrůznějších povstaleckých skupin. Odpor si ale vyžádal značné oběti – tisíce lidí zemřely, další skončily za mřížemi a přes tři miliony obyvatel muselo opustit své domovy. Režim podporuje vojensky i na mezinárodním poli Rusko a Čína. Ta se chystá vyslat do země ozbrojené soukromé bezpečnostní síly na ochranu společných projektů. Kontroverzní plán budí u států jihovýchodní Asie obavy z rozšiřování vlivu Pekingu v době, kdy přináší nejistotu změny v Bílém domě.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v den prezidentských „voleb“ vyloučil debatu s exilovou opozicí. Podle agentury Reuters navíc prohlásil, že mu je jedno, jestli Západ výsledek hlasování uzná, nebo ne. Podle exit pollů získal 87,6 procenta hlasů. Odpůrci režimu považují „volby“ za frašku. Lukašenko si v nich zajistil sedmé funkční období v řadě.

Íránský prezident Masúd Pezeškján a ruský vládce Vladimir Putin v Kremlu v pátek podepsali novou dohodu o komplexním strategickém partnerství, oznámily tiskové agentury. Pakt, který vyvolává obavy na Západě a jenž zahrnuje vojenskou spolupráci, Moskva a Teherán uzavřely krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Podle agentury Reuters však neobsahuje klauzuli o vzájemné obraně podobnou té, již zahrnuje pakt mezi Moskvou a Severní Koreou.

Až osm hodin denně nově trvají odstávky elektřiny v separatistickém moldavském regionu Podněstří. Odtrženecké území navázané na Moskvu nedostává od začátku roku ruský plyn, kvůli čemuž zápasí s energetickou i humanitární krizí. Představitelé mezinárodně neuznané republiky ve středu přiznali, že i při maximálním šetření jim plyn v zásobnících vystačí pouze 24 dní. Separatisté vinu svalují na vlády Moldavska a Ukrajiny, ty ale viní Kreml.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Mezi hlavní priority nové syrské vlády patří bezpečnost, návrat uprchlíků do vlasti a fungující veřejné služby, uvedl dočasný premiér Mohamed Bašír. Moci nad Sýrií se ujímá opozice v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která kontroluje většinu území a podle jejího vojenského velitele dál postupuje na východě země. Washington dal najevo, že novou vládu v Damašku podpoří, pokud odmítne terorismus, zničí zásoby chemických zbraní a bude chránit práva menšin a žen. Lídr HTS uvedl, že na zabezpečení chemických zbraní bude spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Kypr by po modernizaci armády mohl podat přihlášku do Severoatlantické aliance. Podle agentur to oznámil kyperský prezident Nikos Christodúlídés, který o věci jedná se Spojenými státy. Velkou překážku na cestě ostrovního státu do Aliance však představuje Turecko, které od invaze před půl stoletím okupuje sever Kypru.

Ukrajinci upozorňují Západ, že jim pomáhá se udržet, nikoliv vyhrát, uvedla novinářka Deníku N Petra Procházková. Část obyvatelstva napadené země už podle ní pochopila, že „ač válka je vůči nim opravdu nespravedlivá, brání se, tak ne všechny války dopadnou tak, aby výsledek spravedlivý byl“. O uplynulých tisíci dnech, kdy se Ukrajina brání otevřené ruské agresi, hovořila v Interview ČT24.

V sobotu 26. října čekají Gruzii parlamentní volby, v nichž se zřejmě rozhodne o tom, zda se země přikloní směrem k Rusku, nebo zda zvolí cestu k evropské integraci. Vztahy s Evropskou unií přitom v poslední době nejsou ideální. Brusel zmrazil proces přistoupení zakavkazské země k EU poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen schválila zákon o zahraničním vlivu. Strana, která je svými kritiky označovaná za proruskou a vládne v Gruzii už dvanáct let, je podle průzkumů hlavním favoritem voleb. Opoziční uskupení ale mají velkou šanci získat dostatek hlasů, aby vytvořila koaliční vládu a odstavila Gruzínský sen od moci.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Ruská ekonomika se definitivně mění na válečnou. Moskva plánuje meziročně zvýšit vojenské výdaje o celou čtvrtinu, vyplývá z návrhu rozpočtu na rok 2025. Čtyřicet procent vládních prostředků tak půjde na armádu, nákup zbraní a další oblasti spojené s válkou na Ukrajině. Jedná se o nejvyšší částku od rozpadu Sovětského svazu. Stane se tak na úkor zdravotnictví či sociálních služeb, které přitom Kreml označuje za prioritu. Podle expertů čeká zemi zvyšování daní, zdražování a potíže spojené už teď s nedostatkem pracovních sil nejen ve zbrojovkách. Ruské hospodářství ale nejspíš pár let masivní válečné výdaje ustojí a Západ se na to musí připravit.