Západ strana 5 z 5

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí jednal v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o napětí na ukrajinských hranicích. Později oba vystoupili na tiskové konferenci. Bývalý velvyslanec ve Velké Británii, v Izraeli a v USA Michael Žantovský v pořadu Události, komentáře konstatoval, že oba státníci společnou řeč nenalezli. Podle bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka je situaci ale stále možné řešit diplomaticky, protože invaze nemůže být pro Kreml výhodná.

Rusko Západu nevěří a bude chtít, aby respektoval jeho „zákonné zájmy“. Od NATO také bude žádat právně závazné bezpečnostní záruky. V ruské státní televizi to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň sdělil, že Moskva odesílá členským zemím NATO a OBSE požadavek, aby vyjasnily, zda hodlají „splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

V Oslu začala jednání hnutí Taliban se zástupci afghánské občanské společnosti a západními představiteli. Třídenní rozhovory se soustředí především na otázky lidských práv a možné cesty, jak zmírnit humanitární krizi v Afghánistánu. Informovaly o tom agentury AP a AFP.

Politická situace v Bělorusku bude čím dál horší, ale status quo nemůže tamní neuznaný režim vydržet déle než několik let. V Událostech, komentářích tak zhodnotila dění ve východoevropské zemi analytička Člověka v tísni Nadiia Ivanova. Ocenila také slova českého ministra zahraničí v demisi, kterými zkritizoval úterní verdikt běloruského soudu nad Sjarhejem Cichanouským a dalšími aktivisty.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se Západem zase roste. NATO se obává další ruské invaze na Ukrajinu, Rusko se zase obává útoku ze Západu a požaduje jasné bezpečnostní záruky. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem pořadu Interview ČT24, je přesvědčen, že žádná členská země nemůže rozpínání Ruska s čistým svědomím dovolit a ujistil, že Ukrajina o přesunu svých vojsk Alianci poctivě informuje.

Před 30 lety mohl do Československa poprvé potrubím putovat plyn ze Západu. Propojení tranzitního plynovodu se západoevropskými sítěmi znamenalo velký průlom v problematické závislosti na východních zdrojích. Tři a půl kilometrové potrubí ze Spolkové republiky Německo však nebylo podle plánů posledním napojením na sítě západní Evropy. Směšovací stanici vybudoval Plynostav Pardubice za tři měsíce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Lékařská komunita v Česku už musí po roce a půl pandemie mluvit jedním hlasem. Řekl to epidemiolog Petr Smejkal v pořadu Události, komentáře. Podle něj se tak zabrání šíření dezinformací a lidé budou více motivováni k očkování. Epidemiolog zároveň zdůraznil, že je  také potřeba se učit od Západu a dbát na prevenci, aby nová vlna epidemie trvala co nejkratší dobu a nezatěžovala zdravotnictví.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Když 24. prosince 1979 napadly sovětské jednotky Afghánistán, měla Moskva za to, že půjde jen o několikatýdenní operaci. Konflikt, který se ale nakonec protáhl na devět let a značně finančně zatížil komunistické impérium, opět posílil napětí mezi Východem a Západem. Podle některých historiků patří invaze do Afghánistánu mezi největší strategické chyby Sovětského svazu. A je také jedním z hlavních důvodů, proč se Sovětský svaz začal na konci 80. let hroutit.

Před 30 lety se v Československu otevřela možnost svobodného cestování – od 4. prosince 1989 mohli lidé na Západ vyrazit bez výjezdní doložky. Odpadl tak složitý byrokratický proces, který mimo jiné zahrnoval i získání souhlasu komunistické strany,  zaměstnavatele nebo školy. S uvolňováním pravidel pro cestování ale začal režim už před listopadovým převratem.

V pátek zemřel v USA ve věku 95 let protikomunistický odbojář Josef Hasil, známý jako „král Šumavy“. Někdejší pohraničník pomohl na přelomu 40. a 50. let 20. století desítkám lidí dostat se přes hranice na Západ. V odboji pokračoval navzdory perzekucím svých blízkých i přes ohrožení vlastního života. Nezastavilo ho ani vězení, kam ho po udání komunistický režim poslal. V roce 2001 dostal od prezidenta Václava Havla medaili Za hrdinství.