Ukrajinu nesmíme Rusku nechat na pospas, varuje velvyslanec u Aliance Landovský

27 minut
Interview ČT24: Jakub Landovský
Zdroj: ČT24

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se Západem zase roste. NATO se obává další ruské invaze na Ukrajinu, Rusko se zase obává útoku ze Západu a požaduje jasné bezpečnostní záruky. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem pořadu Interview ČT24, je přesvědčen, že žádná členská země nemůže rozpínání Ruska s čistým svědomím dovolit a ujistil, že Ukrajina o přesunu svých vojsk Alianci poctivě informuje.

Otázku, proč opět eskaluje napětí jak na pomezí Ruska a Ukrajiny, tak mezi Ruskem a celým Západem, je podle Landovského těžké zodpovědět. Do hlavy moskevskému vedení nikdo nevidí, osobní názor ambasadora je ale jasný: Rusko chce signalizovat Západu, že Ukrajina je pro něj vitální oblastí, kde jeho zájem musí převážit nad zájmem Ukrajiny. Je to z geopolitického úhlu pohledu pochopitelné, ale z jiného úhlu nepřijatelná.

„Žádná členská země NATO, Česká republika asi nejvíce, nemůže připustit to, aby jeden stát diktoval druhému, co si může a nemůže dovolit, s kým má, nebo nemá uzavírat partnerství, o členství v jakých organizacích má usilovat. Myslím, že jsme žili ve sféře takzvané omezené suverenity Leonina Brežněva dost dlouho na to, abychom věděli, že takovou věc nelze připustit,“ řekl.

Finlandizace

V roce 2014 prezident Miloš Zeman mluvil kladně o takzvané „finlandizaci“ Ukrajiny, což znamená výměnu neutrality za určité zajištění suverenity. Dle Landovského bychom však jako Česko připuštěním tohoto popřeli sami sebe, i smlouvy, které jsme uzavřeli. 

Dodal, že jakékoliv rozhodnutí typu „finlandizace“ musí vycházet zvnitřku země. „Pokud někdo ze Západu dává najevo, že by se Ukrajina měla 'finlandizovat', tak dává najevo, že jeho názor je důležitější než názor samotných Ukrajinců,“ řekl.

Moskva také mluví o přesouvání ukrajinských vojenských sil k hranici. Landovský uvedl, že ukrajinská strana jako spolehlivý partner o tomto dobře informuje. Podstatné je dle něj to, že všechny státy Evropy se dohodly, že budou dodržovat ohledně koncentrace vojsk a cvičení pravidla definována například vídeňským protokolem. Je důležité vyzvat Rusko, aby bylo jeho chování transparentní.

Aliance má jasný přehled, co se na místě děje. Dnešní konflikty ale neprobíhají v oblasti tradičních domén, v oblastech pozemních sil, v námořní oblasti nebo ve vzdušném prostoru. Probíhají také v kosmickém prostoru či v kyberprostoru, a tam se samozřejmě tolik informací nedostává, upozornil velvyslanec.

Je důležité si uvědomit, že ruské chování nemá jenom stopy koncentrace vojsk okolo Ukrajiny a na Ukrajině včetně okupovaného Krymu. Jde třeba i o sestřel satelitu, který ohrozil kosmonauty na Mezinárodní kosmické stanici. Toto chování může představovat i nějaký kybernetický útok. Ujistil, že Česko i NATO napětí sleduje ve všech doménách.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 12 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...