Mezinárodní vesmírná stanice

Jeden Američan a dva Rusové. To byla první posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), prvního dlouhodobě obývaného místa mimo planetu Zemi. Sergej Krikajlov, Jurij Gidzenko a William Shepherd ji osídlili přesně před čtvrtstoletím – 2. listopadu roku 2000.

Čína vylepšila svou kosmickou stanici o modul umělé inteligence, který má pomáhat posádce v komunikaci, ale také plnit specializované úlohy spojené s rolí této vesmírné základny na oběžné dráze.

Vesmírná loď společnosti SpaceX dopravila novou čtyřčlennou posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Let z Kennedyho vesmírného střediska trval patnáct hodin, uvedla agentura AP. Start rakety se měl uskutečnit už ve čtvrtek, ale na poslední chvíli byl odložen kvůli nepřízni počasí.

Věda získává odpovědi na důležité otázky dlouhodobým, náročným výzkumem, který prověří všechny detaily hypotézy. A nebo si položí dostatečně šílenou otázku a pak provede experiment. Někdy právě tyto odvážné pokusy přinesou více poznání než opatrné cesty. Otázkou, kterou si vědci položili nyní, nebylo nic jiného než: „Co se stane, když hodíte papírovou vlaštovku z Mezinárodní vesmírné stanice?“

Soukromá mise společnosti Axiom Space po řadě odkladů odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku tvoří Šubhánšu Šukla z Indie, Tibor Kapu z Maďarska, Slawosz Uznański-Wiśniewski z Polska a bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová. Na ISS už bylo téměř tři sta lidí, ale ještě nikdy nikdo z Indie, Maďarska nebo Polska. Astronauti k ISS letí raketou Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX.

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Japonští vědci vyslali do vesmíru první dřevěnou družici na světě. Chtějí tak prokázat, že dřevo má potenciál nahradit kov a minimalizovat dopady na životní prostředí. Následující půlrok budou zkoumat odolnost materiálu vůči teplotám ve vesmíru, píše Reuters.

V pondělí odpoledne v Kazachstánu přistála trojčlenná posádka, která se vrátila z pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Dva z nich tam byli nepřerušovaně více než rok.

Z kazachstánského kosmodromu Bajkonur úspěšně odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici loď Sojuz MS-26. Na palubě má tříčlennou posádku – dva ruské kosmonauty a Američana Dona Pettita. Ten se stal v 69 letech vůbec nejstarším aktivním astronautem. Do oddílu astronautů se dostal na čtvrtý pokus – v roce 1996. Na svůj první let čekal šest let. Pak ale ve vesmíru strávil rovnou půl roku. Posádka aktuálního letu by na vesmírné stanici měla strávit asi šest měsíců, během nichž provede přes čtyřicet vědeckých experimentů. V plánu je také výstup do volného vesmíru.

Problémová vesmírná loď Starliner americké společnosti Boeing v sobotu úspěšně přistála na Zemi. Plavidlo se vrátilo bez posádky – dva astronauti, které na orbitu vyvezlo letos v červnu původně na osmidenní misi, zůstanou na ISS až do února příštího roku, kdy se vrátí v lodi konkurenční firmy SpaceX.

Dvojice astronautů, která v červnu odletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kosmickou lodí Starliner, se vrátí na Zemi až příští rok lodí Crew Dragon. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Zpáteční let s původní lodí by podle úřadu „nebyl dostatečně bezpečný“. Starliner, který vyrobila společnost Boeing, ohlásil při konečné fázi svého prvního letu únik paliva a selhání několika naváděcích trysek. Astronauty tak zpět dopraví zařízení konkurenta Boeingu – firmy SpaceX.

Každému se asi už někdy stalo, že uvázl v porouchaném vlaku či výtahu nebo kvůli chybě v systémech zůstal trčet na letišti. Ve svým způsobem analogické situaci jsou astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Sunita Williamsová a Barry Wilmore, kteří jsou v rámci původně osmidenní mise už více než dva měsíce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zdá se, že kosmická loď, která je tam dopravila, a sice zbrusu nový Starliner od společnosti Boeing, je možná nebude schopna bezpečně dostat zpět na Zemi, píše server stanice BBC.

„Odvážně se vydat tam, kam se dosud žádný archeolog nevydal.“ Tak zní motto projektu, jehož autoři se rozhodli pomocí archeologických metod prozkoumat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Dvojice amerických astronautů, která uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), by se mohla vrátit na Zemi až v únoru. Hrozí to, pokud se nepodaří zaručit bezpečnou cestu nazpět za použití kosmické lodě Starliner, uvedl podle agentury Reuters Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Vesmírná mise by se tak dvojici astronautů, která měla zůstat na ISS pouze osm dnů, výrazně prodloužila.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dá společnosti SpaceX, kterou vlastní miliardář Elon Musk, 843 milionů dolarů, což je v přepočtu téměř dvacet miliard korun, aby vybudovala zařízení, které by mělo po roce 2030 změnit dráhu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) tak, aby zamířila do atmosféry Země, kde shoří.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v noci na čtvrtek omylem odvysílal simulaci záznamu, podle něhož astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nacvičovali péči o člena posádky trpícího dekompresní nemocí. To vyvolalo na sociálních sítích vlnu spekulací o tom, zda se na ISS nestalo něco mimořádného.

„ITER je projekt celého druhu Homo sapiens,“ je přesvědčený fyzik Pietro Barabaschi, který od roku 2022 tento ambiciózní, ale současně problematický, projekt vede. Jeho cílem není nic menšího, než si „ochočit sílu Slunce“ – tedy vytvořit funkční zařízení, které bude vyrábět fúzní energii.

K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí brzy ráno SEČ z mysu Canaveral na Floridě odstartovala vesmírná loď Crew-8 se třemi americkými astronauty a jedním ruským kosmonautem na palubě. Informuje o tom agentura Reuters. Nová posádka před sebou má dvě stovky úkolů, sledovat chce mimo jiné to, jak mikrogravitace působí na rostlinné buňky.

Česko má podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) stále zájem o vyslání svého astronauta do vesmíru, musí to ale znamenat přínos pro českou ekonomiku. Šéf resortu to uvedl po jednání v americké NASA a návštěvě texaské společnosti Axiom Space, která o víkendu vynesla do kosmu prvního tureckého astronauta. Firma dále usiluje o českou účast, přestože její nabídku Praha loni odmítla.

Česká republika nevyužije nabídku americké společnosti Axiom na let do vesmíru pro českého astronauta Aleše Svobodu. V současnosti nejsou na krátkodobou misi peníze. Její cena by činila šedesát milionů dolarů (1,35 miliardy korun). Informoval o tom šéf odboru kosmických aktivit a výzkumu na ministerstvu dopravy Václav Kobera. Česko mělo na nabídku odpovědět do konce roku.

Pro člověka je prakticky nemožné odhalit včas a spolehlivě emise metanu. Ale umělá inteligence to dokáže – a tým vedený českým vědcem popsal, jak na to.

Rusko plánuje v následujícím desetiletí vyslat na Měsíc kosmonauty a do budoucna tam vybudovat vlastní základnu, uvedla agentura TASS s odkazem na ruskou kosmickou korporaci RKK Energija. Moskva se tak údajně pokusí vyrovnat podobným snahám Spojených států a stanout po boku dalších států, které se při dobývání vesmíru zaměřují na jedinou přirozenou družici Země.

Astronautky amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jasmin Moghbeliová a Loral O'Harová ve středu uskutečnily výstup z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do volného vesmírného prostoru.

Japonským vědcům se na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) podařilo při prvním experimentu svého druhu za podmínek mikrogravitace vypěstovat myší embrya, která se normálně vyvíjela. Studie naznačuje, že by mohlo být možné, aby se lidé ve vesmíru rozmnožovali.