Dva ruští kosmonauti přistáli na Zemi po více než roce na ISS

V pondělí odpoledne v Kazachstánu přistála trojčlenná posádka, která se vrátila z pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Dva z nich tam byli nepřerušovaně více než rok.

Spolu s Američankou Tracy Dysonovou přistáli i dva ruští kosmonauti, Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub. Ti na stanici strávili nejdelší nepřerušovaný pobyt – bez několika hodin 374 dní. Velitel posádky Kononěnko je navíc absolutní rekordman v počtu dní strávených na oběžné dráze. Během pěti letů na ní strávil bez pár hodin 1111 dní, tedy přes tři roky.

Dosavadní rekord pro nepřerušovaný pobyt byl 370 dní, 21 hodin a 22 minut a drželi ho od září 2023 ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin a americký astronaut Francisco Rubio.

Členové posádky, která se teď vrátila, poletí vrtulníkem z místa přistání do záchytného města Karaganda v Kazachstánu. Dysonová poté podle NASA nastoupí do letadla a vrátí se do Houstonu, zatímco Kononěnko a Čub odletí na výcvikovou základnu v ruském Hvězdném městečku.

Na ISS nadále zůstávají nechtěně dva američtí astronauti Butch Wilmore a Sunita Williamsová. Ti jsou na orbitálním komplexu od června a měli tam původně strávit pouhých osm dní. Kvůli technickým problémům vesmírné lodi Starliner společnosti Boeing, která byla zpátky na Zemi poslána bez nich, si ale pobyt prodlouží patrně do února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.