Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
V neděli začíná léto, tedy to klimatologické, zároveň nejteplejší roční období. V minulých týdnech se v některých médiích objevily informace o tom, že je před námi velmi teplé či dokonce horké léto, kdy teploty můžou dosahovat i ke 40 stupňům Celsia. Po chladném květnu řada lidí už vyhlíží souvislejší období s teplotami šplhajícími nad letní pětadvacítku, i když čtyřicítky si asi přeje jen málokdo. Jaký je tedy aktuálně výhled počasí pro následující týdny až měsíce?
Začátek bude teplý
Nyní to vypadá, že přesně s koncem jara a nástupem léta dorazí do střední Evropy, a tedy i Česka, od jihozápadu velmi teplý vzduch. Víkendová maxima se tak na většině území – kromě hor – dostanou nad hranici letního dne, tedy nad pětadvacet stupňů. V nejteplejších oblastech budou v neděli naměřeny i tropické třicítky. Příliv teplého, ale současně i vlhkého vzduchu nejspíš potrvá až do poloviny příštího týdne – to znamená, že teplo bude pokračovat, ale občas se přidají přeháňky a bouřky.
Pro vzdálenější období už klasické předpovědi nestačí a je třeba nahlédnout na výstup sezonních nebo sub-sezonních prognóz. Ty už jsou ale zaměřeny spíše na převažující charakter počasí než na detaily jednotlivých týdnů, natožpak dnů. Pro oblast Evropy počítá tyto výhledy několik předpovědních center. Jejich výstupy se vzájemně sice mírně liší, nicméně aktuálně se poslední dostupné výpočty shodují na tom, že střední Evropu včetně území Česka letos čeká nadprůměrně teplé léto.
Ze tří letních měsíců se přitom s největší pravděpodobností (přes 70 procent) jako teplotně nadprůměrný jeví srpen, s malým odstupem následují červenec a červen. Právě následující měsíc by podle čerstvě zveřejněné dlouhodobé předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu ale měl být měsícem teplotně spíše průměrným s převážně proměnlivým počasím a občasnými vpády chladnějšího oceánského vzduchu. Na druhou stranu, některá předpovědní centra počítají s postupným přechodem k teplejšímu charakteru počasí – ať už v podobě častějšího výskytu tlakové výše nad střední Evropou, a tedy bohatším slunečním svitem, nebo s přílivem teplého a vlhkého vzduchu od jihozápadu, což by znamenalo častější výskyt přeháněk a bouřek.
Minulé roky byly horké
Konkrétní podoba počasí v červenci a srpnu je v tuto chvíli samozřejmě nejasná. V minulých letech jsme zažili nadprůměrně teplá léta, kdy teploty překonávaly teplotní rekordy – zmiňme například rok 2018 nebo prázdniny před deseti lety s řadou dlouhotrvajících horkých vln. Občas se ale objeví roky, kdy tolik rekordů nepadne, nicméně teplo je „skoro pořád“.
To ostatně do značné míry platilo i o loňském létě. Zejména pro obyvatele velkých měst je pak značně nepříjemné, pokud k nadprůměrným teplotám výraznou měrou přispívají teplé, často i tropické noci – zde zmiňme například předloňské léto, kdy zejména ve druhé a třetí srpnové dekádě nebyla o tropické noci nouze. Jinými slovy, nadprůměrně teplé léto automaticky nemusí znamenat častý výskyt velmi horkých dnů s maximy přesahujícími 35 stupňů.
Pokud jde o srážky, které v letošním roce odborníci poměrně bedlivě sledují a počítají s ohledem na srážkově chudé zimní i jarní měsíce, nejsou prognózy úplně příznivé. Během června by sice srážkové úhrny zřejmě neměly být příliš odlišné od dlouhodobých průměrů, s ohledem na častější výskyt bouřek lze ale čekat větší lokální rozdíly v množství spadlé vody. Pro červenec a srpen dlouhodobé výhledy predikují spíše průměrné až mírně podprůměrné množství spadlé vody. Nicméně u srážek platí, že příslušný signál v modelech je často velmi slabý, a proto je nutné nepřeceňovat výpovědní schopnost těchto prognóz. Celkově se ale zřejmě budeme s rizikem sucha potýkat po většinu letní sezony.
Na jihu kontinentu bude vedro
Nadprůměrně teplé léto jako celek by mělo panovat nad většinou evropského kontinentu, i když pro sever Evropy řada modelů preferuje jen menší teplotní odchylku, případně počítá teploty bližší dlouhodobým průměrům.
Vlny veder lze čekat především v jižní Evropě, zprvu hlavně v jihozápadních částech, během července a srpna ale častěji i na Balkáně. A zejména většinu střední a přilehlé části západní a jihovýchodní Evropy zřejmě čeká méně srážek než obvykle, a tedy i větší riziko výskytu sucha a případně lesních požárů. Dobrá zpráva je, že většina Pyrenejského i Apeninského poloostrova zažila docela vlhké jaro, a tak tam zatím – na rozdíl od předchozích let – výrazné sucho nehrozí. Problematičtější situace ale panuje v částech západní Evropy od Británie přes sever střední Evropy – zde sice v posledních dnech častěji prší, ale deficit srážek z posledních měsíců zůstává místy poměrně výrazný.
Prakticky všechny dlouhodobé a sezonní modely tedy jednoznačně preferují teplejší a místy i sušší léto, a to nejen pro oblast Česka, ale pro většinu kontinentu. Což s ohledem na pokračující změnu klimatu spojenou s mnohem častějším výskytem teplejších period ve srovnání s četností chladnějších období není zas tak překvapivá zpráva. K tomu ostatně přispívá nadále nadprůměrně teplý Atlantik západně od břehů Evropy – i když v létě je jeho vliv poněkud menší než v zimní části roku. Na konkrétní podobu počasí v jednotlivých dnech letošního léta si ale pochopitelně ještě budeme muset počkat.
