Vedro

Úřady na jihovýchodě Spojených států už evidují nejméně 166 mrtvých v souvislosti s bouří Helene, která minulý týden napáchala rozsáhlé škody napříč několika státy. Americká média o tom informují v den, kdy se zasažené oblasti chystají navštívit prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Zatímco se jihovýchod USA vzpamatovává z vichru a záplav, jihozápad se potýká s rekordním vedrem.

Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Letošní srpen byl zároveň stejně jako ten loňský dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.

Řada velmi teplých dnů v Česku pokračuje i po skončení prázdnin. Teplotní rekordy ve středu padly téměř na všech meteorologických stanicích v Česku měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 35,4 stupně Celsia. Meteorologové navíc předpokládají, že vlna veder ještě nekončí. Změnu přinese až příští týden.

Meteorologové rozšířili výstrahu před teplotami nad 31 stupňů Celsia od pondělního dopoledne na další části jižní a střední Moravy. Území s varováním se bude dál zvětšovat, očekávají. Beze změny zůstává výstraha před možností vzniku a šíření požárů platná do odvolání pro celé území České republiky, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Jih Moravy ve středu zasáhnou vedra s teplotami až 33 stupňů Celsia. Ve čtvrtek se pak objeví v Čechách silné bouřky s přívalovými dešti. Vyplývá to z výstrahy, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Bouřky mohou rozvodnit hlavně malé toky a vyskytnou se možná také blesky a menší kroupy.

Středa je dosud nejteplejším dnem letošního roku. Teplotní rekordy ale padly jen na několika stanicích, protože na mnohých stanicích platí nejvyšší hodnoty z předchozích let, kdy bylo i kolem 38 stupňů. Nejtepleji ve středu bylo ve Strážnici na jižní Moravě, kde naměřili 37,1 stupně Celsia, hlásí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Kvůli suchému a horkému počasí se předchozí středeční výstraha před požáry rozšířila kromě jižní Moravy také do podstatné části Čech.

Tak horké týdny, jaké zažívá Česko nyní, byly v minulosti naprosto výjimečné. Ukazuje to pohled na historická data meteorologických stanic.

Když meterologové varují před výjimečným vedrem, jaké zasáhne Česko například tento týden, používají celou řadu termínů. Některé mohou přitom být laikům či nezasvěceným i nesrozumitelné. Experti využívají například různé indexy tepelné zátěže.

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu.

Fenomén otravy organismu pitím nadměrného množství vody je reálný. V horkých dnech může přehnaná konzumace tekutin vést až ke kolapsu. Současně je ale nutné najít rovnováhu mezi nadměrným a nedostatečným pitím: právě ve vedrech je totiž důležité dodržovat pitný režim.

Teploty přes 31 stupňů Celsia vydrží na jihu Moravy i po většinu příštího týdne. Od úterý se vedra rozšíří do dalších regionů, výjimečně může rtuť odpoledne vyšplhat až na 35 stupňů. Zároveň od západu a jihozápadu Čech dorazí silné bouřky s přívalovým deštěm, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu.

Svět se musí připravit na trvalou změnu letních teplot v důsledku klimatické krize, v budoucnu budou extrémní teploty v létě jednoduše celou dobu, upozornil na tiskové konferenci k tématu globálního oteplování generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres.

Při pondělních odpoledních bouřkách na jihu Čech na některých místech vydatně pršelo. Například na šumavském Boubíně spadlo během hodiny čtyřicet milimetrů vody, řekla Eva Houbová z českobudějovické pobočky hydrometeorologického ústavu. Bouřky zasáhly prakticky celý Jihočeský kraj, během pondělí se vyskytly na většině území. V ostatních částech republiky by bouřky měly být méně intenzivní.

Ve městech panují výrazně věší vedra než v přírodě. Řešení tohoto problému je nejen drahé, ale také komplikované – všechny přístupy, jež se využívají, mají i svá negativa.

Více zeleně dělá život ve městech během veder snesitelnějším, rozsáhlejší výsadba se ale ani tak nedaří prosadit, uvedl v Událostech, komentářích předseda České komory architektů Jan Kasl. Zeleň podle něj vytlačují developerské projekty, doprava, kabely i rozhodnutí památkářů.

Rostoucí teploty po celém světě zabíjí čím dál víc lidí, úřady však o těchto úmrtích nejsou schopny přesně informovat. Jejich údaje často zachycují jen ty nejjasnější případy, upozornila agentura Bloomberg. Ve snaze zaznamenat skutečné počty se podle ní experti přiklání k počítání „nadbytečných“ úmrtí, podobně jako tomu bylo u covidu-19.

Středa je velmi horký den, Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami na většinu území, všude pak varuje před bouřkami. Pocitově bude situace ještě nepříjemnější, zejména kvůli dusnu způsobenému vysokou vzdušnou vlhkostí.

Západ Balkánu sužují rekordní vedra. Teploty v regionu stoupají ke čtyřiceti stupňům Celsia. Zdravotníci varují před pobytem na přímém slunci. Vysoké teploty, které trápí hlavně seniory a dlouhodobě nemocné, potrvají nejspíš až do konce července. Na jihu Albánie u hranic s Řeckem zuří už několik dní lesní požáry.

V Praze, středních Čechách a na jižní Moravě odpoledne teploty místy překročily třicet stupňů Celsia. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varoval i před silnou bouří s prudkým větrem a až třícentimetrovými kroupami postupující z Německa. Výstrahu vydali meteorologové ve 20:15 s tím, že bouřky dorazí během několika desítek minut. Výstraha platila do úterních 23:00. Ve středu bude tropické počasí panovat na většině Moravy a Slezska, teploty se tam přiblíží 33 stupňům. ČHMÚ vydal kvůli vysokým teplotám pro tyto regiony výstrahu.

Od víkendu se začne na naše území dostávat velmi teplý vzduch od jihozápadu, který s sebou přinese pro zbytek týdne teploty typické spíše pro prázdninové měsíce. Dlouhodobější horko může mít také negativní dopady na zdraví zejména oslabených lidí.

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, upozornili odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum.

Lidé po celém světě za posledních dvanáct měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times (NYT). V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než sto extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.

V roce 2023 se dopady změny klimatu podle nové zprávy projevovaly v celé Evropě. Miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí, říká souhrnná zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO).

Na přelomu března a dubna zasáhla oblast Sahelu a západní Afriky vlna extrémního vedra, kdy maximální teploty dosáhly 48,5 stupňů Celsia. Extrémní horko bylo hlášené v celém Sahelu, včetně Senegalu, Guineje, Mali, Burkina Fasa, Nigeru, Nigérie a Čadu. V mnoha z těchto zemí došlo během veder k výpadkům elektřiny, což přežití extrémních teplot ještě ztížilo. Podle nové studie by k ní nemohlo dojít, kdyby neprobíhala lidmi způsobená klimatická změna.