Vedro

Bouřky, které se během pondělí vyskytnou na většině území, budou podle výstrahy na jihu Čech a Vysočiny a na Znojemsku místy velmi silné. Doprovodit je mohou přívalové srážky s úhrny kolem 50, výjimečně i 70 milimetrů vody. V ostatních částech republiky by bouřky měly být méně intenzivní, sdělil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Na Moravě a ve Slezsku budou v pondělí ještě panovat vysoké teploty, odpoledne místy překročí 31 stupňů. V tomto týdnu by si však Česko mohlo na čas odpočinout od tropických teplot z minulých dní.

Ve městech panují výrazně věší vedra než v přírodě. Řešení tohoto problému je nejen drahé, ale také komplikované – všechny přístupy, jež se využívají, mají i svá negativa.

Více zeleně dělá život ve městech během veder snesitelnějším, rozsáhlejší výsadba se ale ani tak nedaří prosadit, uvedl v Událostech, komentářích předseda České komory architektů Jan Kasl. Zeleň podle něj vytlačují developerské projekty, doprava, kabely i rozhodnutí památkářů.

Rostoucí teploty po celém světě zabíjí čím dál víc lidí, úřady však o těchto úmrtích nejsou schopny přesně informovat. Jejich údaje často zachycují jen ty nejjasnější případy, upozornila agentura Bloomberg. Ve snaze zaznamenat skutečné počty se podle ní experti přiklání k počítání „nadbytečných“ úmrtí, podobně jako tomu bylo u covidu-19.

Středa je velmi horký den, Český hydrometeorologický ústav vydal varování před vysokými teplotami na většinu území, všude pak varuje před bouřkami. Pocitově bude situace ještě nepříjemnější, zejména kvůli dusnu způsobenému vysokou vzdušnou vlhkostí.

Západ Balkánu sužují rekordní vedra. Teploty v regionu stoupají ke čtyřiceti stupňům Celsia. Zdravotníci varují před pobytem na přímém slunci. Vysoké teploty, které trápí hlavně seniory a dlouhodobě nemocné, potrvají nejspíš až do konce července. Na jihu Albánie u hranic s Řeckem zuří už několik dní lesní požáry.

V Praze, středních Čechách a na jižní Moravě odpoledne teploty místy překročily třicet stupňů Celsia. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varoval i před silnou bouří s prudkým větrem a až třícentimetrovými kroupami postupující z Německa. Výstrahu vydali meteorologové ve 20:15 s tím, že bouřky dorazí během několika desítek minut. Výstraha platila do úterních 23:00. Ve středu bude tropické počasí panovat na většině Moravy a Slezska, teploty se tam přiblíží 33 stupňům. ČHMÚ vydal kvůli vysokým teplotám pro tyto regiony výstrahu.

Od víkendu se začne na naše území dostávat velmi teplý vzduch od jihozápadu, který s sebou přinese pro zbytek týdne teploty typické spíše pro prázdninové měsíce. Dlouhodobější horko může mít také negativní dopady na zdraví zejména oslabených lidí.

Přizpůsobit města vedrům pomocí adaptačních opatření, jako je vysázení stromů a rostlin, je nutné udělat co nejdříve. Vlny veder, které jsou nejčastěji definovány několika dny s tropickými teplotami za sebou, jsou kvůli klimatické změně stále četnější, upozornili odborníci z různých oborů na pražské debatě pořádané Institutem pro evropskou politiku Europeum.

Lidé po celém světě za posledních dvanáct měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times (NYT). V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než sto extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.

V roce 2023 se dopady změny klimatu podle nové zprávy projevovaly v celé Evropě. Miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí, říká souhrnná zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO).

Na přelomu března a dubna zasáhla oblast Sahelu a západní Afriky vlna extrémního vedra, kdy maximální teploty dosáhly 48,5 stupňů Celsia. Extrémní horko bylo hlášené v celém Sahelu, včetně Senegalu, Guineje, Mali, Burkina Fasa, Nigeru, Nigérie a Čadu. V mnoha z těchto zemí došlo během veder k výpadkům elektřiny, což přežití extrémních teplot ještě ztížilo. Podle nové studie by k ní nemohlo dojít, kdyby neprobíhala lidmi způsobená klimatická změna.

V brazilských městech je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů Celsia. V šestimilionové megapoli panovala o víkendu pocitová teplota 62,3 stupně Celsia, což je nejvíce za deset let měření tohoto ukazatele. Situace je nejhorší v chudinských čtvrtích, kde není žádná zeleň. Ani na jihu města v okolí botanické zahrady navzdory vegetaci nebylo pocitově o mnoho chladněji, píše agentura AFP.

Podle klimatických modelů se mění směřování ekonomik, nastavení dotací i plánování zemědělské výroby. Na dnešní svět tak mají obrovský vliv – a je proto důležité vědět, jestli se nepletou. Jak dobře dokázaly ty z minulosti předpovědět současnost?

Měsíc s bezprecedentním počtem rekordů – takový byl letošní únor v Česku i ve světě. Na finální čísla za celý měsíc si budeme muset ještě pár dnů počkat, už teď lze konstatovat, že únor 2024 se zapíše jako globálně nejteplejší únor v historii pozorování. Stane se tak už devátým měsícem v řadě s přívlastkem globálně nejteplejší, prvním takovým byl loňský červen.

Pokud bude změna klimatu pokračovat, přibude teplot, které nejsou slučitelné s lidskými možnostmi přežití. Tvrdí to nový výzkum, jehož autoři dokazují, že se to bude týkat také střední Evropy.

Ve Velké Británii vrcholí nezvyklá vlna zářijových veder. V Londýně sedm dní po sobě naměřili přes třicet stupňů Celsia, což je historický rekord pro tento měsíc. Tak vysoké teploty jsou v zemi značně neobvyklé i v červenci nebo v srpnu.

Přímé sluneční záření, dehydratace, úpal. Fyzické dopady vlny veder na lidské tělo jsou dobře známé. O vlivu vysokých teplot na duševní zdraví se ale mluví o poznání méně. Vědci varují, že i tato rizika by lidé měli brát vážně.

Po celý pracovní týden vydrží v Česku tropické počasí s maximálními teplotami nad 30 stupni Celsia. Následovat bude naopak chladnější, a především deštivý víkend. Kvůli očekávaným vysokým teplotám platí meteorologické výstrahy, pro jižní Moravu vydal Český hydrometeorologický ústav na pondělí výstrahu s vysokým stupněm rizika – očekává teploty přes 34 stupňů.

Lesní požár, který vypukl v sobotu na jihu Portugalska u města Odemira, se podařilo dostat pod kontrolu. Na místě zůstává stále tisícovka hasičů, protože hrozí, že na některých místech oheň opět zesílí. Informují o tom místní média. Lesy hoří i na dalších místech země, nejvyšší varování před požáry platí pro stovku obcí v Portugalsku. Důvodem je sucho a další vlna veder. Ta má vrcholit ve Španělsku s teplotami opět přes čtyřicet stupňů Celsia. Až 36 stupňů Celsia očekávají ve středu i v jihofrancouzském Toulouse.

Světová organizace skautského hnutí (WOSM) vyzvala Jižní Koreu, aby přerušila celosvětové setkání skautů neboli jamboree. Tisíce britských skautů začaly opouštět pobřežní tábořiště kvůli úmorným vedrům. Američtí a singapurští skauti se odjet chystají. Už dříve se kvůli horku udělalo nevolno několika stovkám účastníků. Skauti a skautky z Česka zatím podle mluvčí Junáka předčasný návrat nezamýšlejí. Jižní Korea se v sobotu rozhodla v akci pokračovat.

Syřané čelí další katastrofě. Po únorovém ničivém zemětřesení, ze kterého se země čelící dvanáct let občanské válce stále nevzpamatovala, je zasáhly rozsáhlé lesní požáry. Hasiči je dlouho nemohli dostat pod kontrolu. I kvůli kolabující infrastruktuře.

Požáry a vlna veder spalují jih Evropy, španělská meteorologická služba očekává v následujících dnech až pětačtyřicet stupňů Celsia. Na jihovýchodě proto platí varování, v některých oblastech měla země teplotu až šedesát stupňů. Není divu, že Barcelona v uplynulých letech vybudovala síť klimatických úkrytů.

Velmi teplé a velmi větrné počasí, které pomáhá šíření požárů, bude na Rhodosu panovat i dál. Teploty budou zřejmě celý týden nad třiceti stupni Celsia, zprvu budou šplhat téměř ke čtyřiceti, a ani vítr se nezklidní. Řečtí meteorologové upozornili, že nynější vlna veder zřejmě překoná téměř dvoutýdenní vedra z roku 1987, která způsobila stovky úmrtí.