Přelom července a srpna přinese do Evropy nejen poslední třetinu léta, ale hlavně další velmi silnou vlnu veder s extrémními teplotami a celou řadou rizik. Její příčinou bude opět takzvaný omega blog, který vytlačí ze severní Afriky nad evropský kontinent teplý vzduch. Důsledkem bude už čtvrtá vlna veder této sezony, při níž se nad Středomořím i střední Evropou usadí teplotní kupole.
Vedro se začne šířit z Afriky v posledním červencovém týdnu, takže zpočátku budou nejvíce zasažené opět Francie a Pyrenejský poloostrov. Tam by měl přelom měsíců přinést teploty nad 40 stupňů Celsia a lokálně dokonce nad 45 stupňů. Na mnoha místech by pak měly padat historické rekordy. Potom se začne tlaková výše přesouvat na východ a čtyřicítky okusí i lidé v oblasti od Německa až po Balkán.
Vývoj tento týden je již poměrně dobře předpověditelný, mnohem méně jasné je, jak se budou teploty vyvíjet příští týden, v tom se modely zatím dost rozcházejí. Prozatím se zdá, že přinejmenším v první polovině týdne se tepelná kupole zatím nerozpadne, naopak by do Evropy na počátku příštího týdne mohla doputovat další vlna suchého horkého vzduchu z jihu.
Meteorologové budou v dalších dnech své modely upřesňovat na základě aktuálních údajů o počasí z evropských měřicích stanic i ze satelitních systémů.
Co je tepelná kupole
Klíčovým problémem je vznik zmiňované tepelné kupole neboli tepelného dómu nad kontinentem. Při tomto jevu se nad rozsáhlým územím na delší dobu usadí oblast vysokého tlaku vzduchu a funguje jako víko, pod kterým se hromadí a stlačuje teplý vzduch. Tento stlačený vzduch se dále ohřívá – podobně jako v uzavřeném hrnci. Brání tak pronikání chladnějšího vzduchu nebo bouřkových front do dané oblasti, takže vedro a sucho se stále prohlubují, než je naruší nějaký dostatečně silný jev.
Výsledkem jsou extrémně vysoké teploty, které mohou trvat dny až týdny, protože tlaková oblast se prakticky nehýbe a drží horký vzduch na místě.
Tepelné kupole vznikají typicky v létě, když se v atmosféře vytvoří silný hřeben vysokého tlaku, často v souvislosti s neobvyklým prouděním v jet streamu, který se v takové situaci zvlní a zpomalí do výše popsané podoby písmene omega. Tento jev má podle vědců souvislost se změnou klimatu, protože teplejší oceány a atmosféra zvyšují pravděpodobnost a intenzitu takových extrémních veder.
Evropa je sice v posledních letech už na vlny veder zvyklá, ale současná situace je výjimečná tím, že horko přichází už po několika předchozích velmi silných vlnách, kdy se nestačila obnovit vlhkost v krajině. Francie a Španělsko mají problém s lesními požáry, jež vedro a sucho ještě prohloubí. Stejná hrozba se ale rozšíří i do střední Evropy, kde nadále klesá relativní vlhkost.
Dopady se nutně projeví i na lidském zdraví – vzhledem k vysokým denním teplotám a faktu, že ani v noci většinou rtuť na teploměru neklesne pod dvacet a někde dokonce pod pětadvacet stupňů. Nepříjemné je, že tato vlna veder může trvat poměrně dlouho, určitě nejméně první srpnový týden.
Horko v Česku
„Velmi vysoké teploty přetrvají pravděpodobně do 4. až 8. srpna, poté by se měly vrátit k obvyklým hodnotám z let 1991 až 2020,“ uvedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd – CzechGlobe.
Předpovědi se podle různých modelů každý den trochu mění. Aktuálně model Evropského centra pro střednědobou předpověď ukazuje, že poslední den s teplotami nad třicet stupňů Celsia by měl být pátek 7. srpna, přičemž tento víkend by teploty mohly spadnout na hodnoty okolo třiceti stupňů. Model GFS naopak zatím nechává víkend horký, ale ochlazení na teploty okolo třiceti stupňů predikuje od úterý a na pátek už zatím předpovídá pokles pod tropické hodnoty v celém Česku.
Řada českých měst už zavádí opatření, která by měla lidem pomoci přežít tuto vlnu ve zdraví:
Při horké vlně se předpokládá, že rozsah půdního sucha bude letos dosud největší. Za týden se předpokládá, že třicet procent území bude trpět extrémním suchem a dalšími dvěma nejhoršími stupni sucha dalších zhruba padesát procent území. „Nyní je vidět při pohledu na povrchovou vrstvu půdy, že občas někde zaprší. Mělce kořenící žíznivá vegetace ale nic do hloubky nepustí. Relativní nasycení pod deset procent je v hlubší vrstvě zhruba na polovině našeho území. Je to opravdu výjimečná situace, kterou trpí hlavně stromy,“ doplňuje portál Intersucho.
