Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes šest tisíc let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu, ale také svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo litoměřické biskupství.
Návrší nad řekou Labe patří k nejstarším osídleným místům v Litoměřicích. „Nejstarší osídlení potvrzují nálezy z období neolitu, to znamená prvních zemědělců, kultury s vypíchanou keramikou, která je pojmenovaná podle typické ozdoby keramiky. Hovoříme tu o období nějakých 3500 let před Kristem,“ popsal vedoucí týmu archeologů Milan Sýkora.
Šlo o jedny z prvních zemědělců na našem území, tato kultura zřejmě vznikla právě na našem území a šířila se potom z Čech jednak do středního i jižního Německa, jednak přes Moravu do Polska a na západní Slovensko. Tito lidé byli potomky zemědělců, kteří migrovali z Anatolie a Balkánu do střední Evropy, a postupně se mísili s místním mezolitickým obyvatelstvem lovců a sběračů. Pěstovali pšenici, ječmen a luštěniny, chovali skot, ovce, kozy a prasata. Žili v charakteristických dřevěných „dlouhých domech“ dlouhých i přes třicet metrů – předpokládá se, že v jednom domě žilo rozšířené příbuzenstvo.
Nevídaný hrob
Unikátním nálezem je hrob, v němž bylo kromě pozůstatků jedince mužského pohlaví ještě dvanáct nádob, z nichž některé se dochovaly ve skvělém stavu. „U sebe měl také broušenou kamennou sekeru. V keramice jsou zlomky kostí, o nichž nevíme, jestli je to pozůstatek žárového pohřbu, nebo obsahuje nějaké další milodary,“ přiblížil Sýkora. „Takto vybavený hrob ve střední Evropě v podstatě neznáme,“ dodal.
Nález podrobí archeologové průzkumu stejně jako obsahy nádob. Vše po zpracování zamíří do stálé expozice litoměřického muzea. S biskupstvím jsou archeologové domluvení, že po skončení průzkumu připraví společně výstavu.
„Objevili jsme také opaskové kování ze slovansko-avarského období, tedy zhruba ze sedmého století, kdy tu probíhalo soužití a konflikt obou těchto etnik. Je to vůbec první nález svého druhu na Litoměřicku,“ upozornil s nadšením Sýkora.
Přemyslovské hradiště
Průzkum prováděli archeologové přímo na náměstí, kam až zasahovalo hradiště založené Boleslavem I., které vybudoval jako opěrný bod Přemyslovců na severu Čech. Teprve později zde Soběslav I. založil i kapitulu. Ve výkopu před proboštstvím nalezl Sýkora se svými spolupracovníky pozůstatky několika typů staveb a konstrukcí převážně ze dřeva.
Kromě toho se podařilo objevit závaží z tkalcovských stavů a mince. Cenný je podle archeologů i nález zbytků domu z období kolem roku 1200, který vyhořel, nebo svatební prstýnek z 12. století. „Je bronzový, tvoří jej pásek a na něm jsou dva kruhové terčíky zdobené rostlinnými motivy spojené čtvercovou destičkou, na níž je vytepaný kříž,“ přiblížil Sýkora.
