Neolit

Focaccia (česky někdy fokáča) je jeden z typicky italských druhů pečiva. Těsto podobné pizze se ochucuje olivovým olejem, solí a bylinkami, někdy i sýrem a masem. Jenže podle nového výzkumu archeologů z římské univerzity La Sapienza ukazuje, že vůbec na Apeninském poloostrově nevznikla.

V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý pět tisíc let. Místo sloužilo k produkci a skladování jídla pro velké množství lidí. Jeho objevení dokazuje užší kontakty mezi africkým a evropským kontinentem, než se předpokládalo, napsal francouzský deník Le Monde.

Vědci z Archeologického ústavu Akademie věd objevili až doposud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory. Je jedinečná v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevzniklo žádné další sídlo, takže se toto místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů.

Po pěti letech od objevení doputovala do Východočeského muzea v Pardubicích sedm tisíc let stará studna, kterou archeologové vykopali nedaleko Ostrova na Chrudimsku. Neolitická studna je nejstarší konstrukcí v Evropě a nejstarší objevenou dřevěnou studnou na území České republiky. Návštěvníci ji uvidí příští rok, informovalo muzeum.

První evropští zemědělci museli bojovat. Archeologové odhalili, že jich nečekaně mnoho během života utrpělo různě vážná zranění způsobená zbraněmi. Naznačuje to také, jak vznikaly první války.

Archeologové analyzovali poblíž slavného Stonehenge na místě, kde stávala prehistorická vesnice, výkaly tamních obyvatel. Detailní rozbor ukázal, že se v nich ukrývala vajíčka parazitických červů. Odborníci z nich zjistili, že tehdejší lidé hodovali na vnitřnostech dobytka a že zbytky dávali psům.

Archeologové poprvé popsali DNA celé starověké rodiny, která žila před asi 5700 lety na britských ostrovech. Jejich analýza ukazuje, jak rodina v této době vypadala, ale také poodhaluje, jak fungovala a jak se žilo v době, kdy vznikaly základy evropské civilizace.

Vědci zjistili, že všechny nyní známé varianty viru hepatitidy B (HBV) zřejmě pocházejí z linie, kterou trpěli už pravěcí lidé na území Ameriky. Mezinárodní výzkum přinesl i další překvapivé poznatky o vývoji viru, uvedla Akademie věd ČR. Odborníci z pražského Archeologického ústavu AV se na projektu podíleli. Kvůli hepatitidě B zemře podle akademie ve světě každoročně milion lidí. Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Science.

Vědci objevili a popsali stopy sedm tisíc let starého jídla z období neolitu. Stopy po pokrmech analyzovali na velkých keramických pekáčích nalezených na počátku šedesátých let minulého století u Ochridského jezera na hranicích Severní Makedonie a Albánie. Na objevu se podílel česko-makedonsko-italský tým reprezentovaný archeology, chemiky a biology. Výzkum napovídá, že si tehdejší lidé pochutnávali na pokrmech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami.

Archeologové při výzkumu na ploše budoucího parkoviště v areálu přerovské nemocnice doložili osídlení prvními zemědělci z doby neolitu. Na místě našli například neolitickou keramiku, kusy kamenných nástrojů nebo drobnou zlatou keltskou minci. Hlavní plochu budoucího parkoviště v Dvořákově ulici odborníci zkoumali od konce loňského roku a tento týden ji předali stavbařům. Výzkum bude pokračovat na okrajových částech.

Archeologové našli v budoucí trase dálnice D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku pozůstatky sídliště, které předběžně datují do mladší doby železné. Jde zhruba o období mezi lety 480 a 30 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela laténská kultura.