Focaccia nevznikla v Itálii. Pekli ji už v neolitu v Asii, překvapilo archeology

Focaccia (česky někdy fokáča) je jeden z typicky italských druhů pečiva. Těsto podobné pizze se ochucuje olivovým olejem, solí a bylinkami, někdy i sýrem a masem. Jenže podle nového výzkumu archeologů z římské univerzity La Sapienza ukazuje, že vůbec na Apeninském poloostrově nevznikla.

Původ focaccie vědci v nové studii vysledovali až do doby pozdního neolitu. První důkazy o jejím původu vedou do doby mezi lety sedm tisíc a pět tisíc před naším letopočtem, kdy tato tradice vznikla v oblasti takzvaného úrodného půlměsíce na Blízkém východě. Velké bochníky s nejrůznějšími příchutěmi podle vědců nejvíc připomínaly právě toto pečivo.

Forma přípravy byla také typicky „fokáčová“. Pekly se ve speciálních miskách s velkou oválnou základnou a nízkými stěnami vyrobenými z hrubé hlíny. Od běžných nádob se lišily svým vnitřním povrchem upraveným hrubými otisky nebo pravidelně opakovanými zářezy. Tyto nádoby vědci znají už déle; že by mohly mít něco společného s focacciou, měli podezření také už delší dobu.

Experimentálně upečená focaccia připravená v dobové nádobě a peci
Zdroj: Autonomous University of Barcelona/Sergio Taranto

Z výzkumů totiž vyplynulo, že se na těchto nádobách mohly péct velké bochníky z vody a mouky umístěné v klenutých pecích po dobu přibližně dvou hodin při počáteční teplotě 420 stupňů Celsia. Drážky na vnitřním povrchu byly zřejmě určené k tomu, aby usnadnily vyjmutí chleba po upečení. Navíc velké rozměry a hmotnost bochníků dosahující přibližně tři kilogramy naznačují, že byly pravděpodobně určené pro společnou konzumaci.

Další silné důkazy

V novém výzkumu se vědci pokusili analyzovat fragmenty těchto misek. Dokázali zjistit, jaké pečivo a jaké přísady se v něm používaly. A vše naznačuje, že výsledný výrobek byl ze známých druhů pečiv nejpodobnější právě „pravé italské focaccie“.

Focaccia upečená experimentální metodou
Zdroj: Autonomous University of Barcelona/Sergio Taranto

Že se tyto chleby dostaly z oblasti na území mezi dnešním Tureckem a Sýrií do Itálie, není velkým překvapením. Oblast Středozemního moře byla totiž už od neolitu velmi bohatá na výměnu zboží, technologií i myšlenek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 11 hhodinami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 13 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
před 16 hhodinami

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 16 hhodinami

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
před 17 hhodinami

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
28. 4. 2025
Načítání...