Archeologie

Soubor nástrojů objevených v Tanzanii a vyrobených před 1,5 milionu let z kostí slonů a hrochů označují vědci za technologický průlom pro lidskou evoluční linii. Jde podle nich o důkaz systematické výroby z jiného materiálu než kamene u předchůdce lidí, konkrétně člověka vzpřímeného (Homo erectus), napsala agentura Reuters.

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.

Výjimečný objev se podařil slovenským archeologům. Přímo na okraji Bratislavy se jim podařilo odhalit téměř dva tisíce let starý římský akvadukt.

Několik hrobů, přezky z oděvu, křížek z růžence, mince, prsten, ale i doklady o stavebním vývoji našli archeologové v někdejším klášteře Rosa coeli v Dolních Kounicích na Brněnsku. Zříceninu kláštera nyní stavbaři revitalizují za více než třicet milionů korun. Zejména poznatky o vývoji podob stavby v různých obdobích jsou pro archeology velmi cenné.

Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba čtyřmi tisíci lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii.

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.

Portugalský archeolog tvrdí, že rozluštil záhadu, kterou vědci řeší už desítky let. Mnoho zubů na lidských kostrách z doby ledové má na sobě neobvyklé oděrky. Podle nové studie by za ně mohly být zodpovědné estetické úpravy podobné piercingu.

Ovce jsou pro lidský život nepostradatelné už víc než 11 tisíc let. Poskytují lidem maso, mléko a také vlnu. A přitom jsou nenáročné, samy toho moc nepotřebují a od člověka vyžadují jen ochranu před predátory. Nový genetický výzkum teď vystopoval původ jejich domestikace – a to do Turecka.

Pražští archeologové objevili rozsáhlé pohřebiště z doby stěhování národů. Obsahovalo celkem 37 hrobů, z nichž byly všechny až na jeden vykradeny. Ten se vymykal i svou podobou – hrob bojovníka byl největší, nejhlubší a dochovala se v něm navíc bohatá výbava. Objev odkryli na zkoumaném úseku plánovaného okruhu v městské části Praha-Dubeč.

Jeden z nejcennějších muzejních exponátů na světě bude od 25. srpna 2025 vystaven v Národním muzeu v Praze. Lucy, 3,2 milionu let starou fosilii druhu Australopithecus afarensis, budou návštěvníci moci vidět šedesát dnů.

Z antického Řecka pocházejí nejstarší záznamy o demokracii, západní filozofii – a jak se nyní ukázalo, také o znečištění olovem. Vyplývá to z nové studie vědců z univerzity v německém Heidelbergu.

Římští archeologové zpřístupnili návštěvníkům další část bohaté antické historie – školu takzvaných císařských heroldů. Ti měli za úkol rozehřívat davy před velkými sportovními hrami, které se konaly na závodišti známém jako Circus Maximus. Prostory pro návštěvníky však budou otevřené jen dva dny v týdnu, a to v neděli a v pondělí.

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.

O víkendu byly z výstavy v nizozemském Assenu ukradeny čtyři zlaté historické artefakty zapůjčené z rumunského muzea. V Rumunsku krádež vyvolává rozhořčení, krajní pravice mluví dokonce o útoku na národní identitu. Zmizela totiž i vzácná přilba považovaná za rumunský národní poklad. Policie ve středu zadržela tři podezřelé z krádeže.

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.

Přes tisíc koster vojáků našli archeologové na dvoře Břevnovského kláštera. Odkryli tam jedno z největších hromadných pohřebišť v Evropě. Pochází z období Sedmileté války. Vzhledem k velikosti a době, kdy se konflikt odehrál, jde podle nich o naprosto ojedinělý soubor.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem díky archeogenetické analýze více než sedmi set koster z avarských pohřebišť zjistili, že nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které ale sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské. Obě žily dle expertů nejméně šest generací v míru a integrovaly se v jednu společnost.

Turnovští archeologové oznámili jedinečný objev – našli důkazy, že v Českém ráji sídlili před 126 až 115 tisíci lety neandertálci. A to nikoliv v jeskyních, jak je u nich obvyklé, ale „pod širým nebem“.

V Teplicích vystavují zlatý poklad. Archeologové ho našli už před pěti lety, v obavách před lovci pokladů ale tento mimořádný objev tajili.

O přítomnosti jezuitského pivovaru v Rymicích na Kroměřížsku hovoří písemné prameny, nyní jeho existenci potvrdily i archeologické nálezy. Jeho pozůstatky objevily archeoložky Muzea Kroměřížska při rekonstrukci barokní sýpky v Rymicích. Pod hliněnou podlahou ve sklepení se dochovala část zdiva pivovaru ze sedmnáctého a osmnáctého století. Pravděpodobně šlo o součást technického vybavení sladovny, které sloužilo k sušení ječmene.

V egyptském Luxoru archeologové představili nové nálezy objevené v lokalitě zádušního chrámu královny Hatšepsut. Mezi artefakty jsou zdobené kamenné bloky s reliéfy a nápisy ve výjimečně zachovalých barvách, do skály vytesané hrobky, pohřební šachty a hliněné dětské hračky. S objevy veřejnost seznámil přední egyptský archeolog a egyptolog Záhí Havás, jehož tým v lokalitě pracuje už od roku 2022.

V představě řady lidí se v pravěku lidstvo živilo hlavně masem. Podle nové studie je ale opak pravdou. Vědci našli v Izraeli důkazy o tom, jak bohatá a pestrá byla paleolitická rostlinná potrava.