Archeologie

Bagry začaly pracovat na dalších místech u dosud chybějící části Pražského okruhu. Auta by tam mohla jezdit za tři roky, poslední část okruhu má být postavena do roku 2030. Mezi Běchovicemi a Úvaly se do výzkumu pustili archeologové. Ti již objevili nálezy ze starší doby železné a z doby římské. Očekávají také předměty z mladší doby železné až po vrcholný středověk.

Desítky těl vikingů z doby devátého a desátého století byly pohřbené s bohatou výbavou. Podle vědců je to poklad, který by mohl umožnit mnohem lépe pochopit, jak civilizace obávaných válečníků a nájezdníků fungovala.

V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý pět tisíc let. Místo sloužilo k produkci a skladování jídla pro velké množství lidí. Jeho objevení dokazuje užší kontakty mezi africkým a evropským kontinentem, než se předpokládalo, napsal francouzský deník Le Monde.

Když vědci našli v Číně těla mumií potřených bílou biologickou hmotou, netušili, co to objevili. Nová genetická analýza ale prokázala, že se jedná o kefír. Nejstarší kefír v dějinách.

Malý mezinárodní tým archeologů se spojil s dvojicí expertů na umělé inteligence a společně nasadili algoritmy strojového učení, aby se pokusili najít na slavné peruánské planině Nazca další obrazce. Uspěli velmi přesvědčivě.

Když lidé v pravěku začali využívat koně, změnilo to svět. Dokázali překonávat obrovské vzdálenosti, stali se mobilními a rychlými. Mohli pronásledovat jinou kořist, dokázali lépe hlídat stáda dobytka – ale také se jim snadněji vedly války. Kdy a jak si ale člověk koně ochočil, stále není jasné; v novém výzkumu se vědci pokusili najít důkazy novým způsobem.

Byla to největší bitva svého věku. Na březích řeky Tollense v severním Německu se před 3300 lety proti sobě postavily tisíce mužů a žen. Střetly se zřejmě v bitvě o brod přes tuto řeku – ale o co v tomto konfliktu šlo, proč vznikl a kdo v něm pokládal životy, se neví. Rozsah sváru ale přiměl archeology k přezdívce „nultá světová válka“.

Změna klimatu, epidemie? Příčiny vymírání neandertálců zůstávají stále záhadou. Studie jedné této pravěké formy člověka z údolí Rhony, jehož rod tam žil na 50 tisíc let bez křížení s jinými skupinami, otevírá novou cestu, cestu genetické izolace, píše agentura AFP.

Když se řekne pravěká keramika, tak se archeologům většinou vybaví nádoby vytvářené zemědělci. Právě oni v nich uchovávali svou úrodu. Jenže brněnští vědci objevili na Slovensku keramiku, kterou téměř před osmi tisíci roky vyrobili tamní lovci.

Vatikán odsouhlasil rekonstrukci Jiřského kláštera v areálu Pražského hradu. Jedná se o nejstarší český klášter, prezident Petr Pavel jej označil za jednu z nejcennějších památek. Podle plánů tam má být trvale vystavený svatovítský poklad. Klášter spadá pod pražské arcibiskupství, investorem projektu je společnost KKCG miliardáře Karla Komárka.

Stačila chvíle nepozornosti a z vázy staré přibližně 3500 let zbyly jen střepy. Muzeum v izraelské Haifě se však k malému chlapci, kterému se artefakt podařilo rozbít, zachovalo velkoryse a náhradu škody po jeho rodičích nežádá. Naopak, provozovatelé instituce se rozhodli rodinu znovu pozvat na komentovanou prohlídku. Samotná nádoba se po krátké rekonstrukci do expozice brzy vrátí.

Stavbaři v ulicích starého města v centru Hradce Králové objevili při výkopových pracích zbytky gotického hradu. Momentálně se tam buduje nový horkovod. Archeologové považují nález za významný příspěvek ke zkoumání historie věnného města českých královen. Společnost, která horkovod buduje, navíc sdělila, že zbytky hradu pracím nepřekáží a budou zachovány.

Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikroCT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea (MZM). V nejstarší keramické sošce na světě nalezli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí.

Stříbrný poklad obsahující sedm náramků z vikinské doby našel student archeologie v lokalitě ležící severně od druhého největšího dánského města Aarhusu. Informovalo o tom dánské muzeum Moesgaard, podle nějž mají nalezené předměty spojitost s Ruskem, Ukrajinou a Britskými ostrovy.

Pětimetrový balvan, který leží naplocho uprostřed kamenného kruhu ve Stonehenge, byl na jih Anglie dopraven ze 760 kilometrů vzdáleného severovýchodu Skotska, zjistili archeologové. Zatím ale není jasné, jestli většinu cesty putoval po vodě, nebo po souši.

Výjimečná kombinace předmětů ze skla a keramiky tvoří jádro raně středověkého pokladu, který se podařilo objevit před dvěma roky v Hostimi u Berouna. Teď vědci představili výsledky rekonstrukce těchto předmětů a zkusili odvyprávět jejich pozoruhodný příběh.

V italských Pompejích byly objeveny kostry dvou dalších obětí výbuchu sopky Vesuv před téměř dvěma tisíci lety. Podle správy archeologického parku jde o pozůstatky muže a ženy, kteří hledali úkryt v ložnici.

„Odvážně se vydat tam, kam se dosud žádný archeolog nevydal.“ Tak zní motto projektu, jehož autoři se rozhodli pomocí archeologických metod prozkoumat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Archeologové zdokumentovali na východním Slovensku boje, kterých se na jaře 1915 účastnil 81. pěší pluk se sídlem v Jihlavě. Při snaze bránit ruskému postupu byl pluk téměř zničen. Zbylo z něj asi 400 mužů, popsal jihlavský archeolog Jakub Těsnohlídek, který je členem skupiny Zákopy.cz. Výzkumem bojišť první světové války ve slovenských Karpatech se sdružení zabývá více než deset let.

Archeologové odkryli v Nikolčicích na jižní Moravě zhruba šedesát hrobů z období Velké Moravy. Malá obec na Břeclavsku původně připravovala inženýrské sítě pro stavbu rodinných domů, nález archeologů teď práce zpozdí zhruba o dva měsíce. V místě totiž musí proběhnout archeologický výzkum.

Před dvaceti lety vědci na indonéském ostrově Flores objevili fosilie pravěkého hominida, který dosahoval výšky pouze 107 centimetrů, takže dostal přezdívku hobit. Nově prozkoumané nálezy ukazují, že někteří zástupci druhu Homo floresiensis žijící na ostrově byli dokonce ještě zhruba o šest centimetrů menší.

Nová studie navrhuje nečekaný způsob, jak si mohli starověcí egyptští stavitelé pomoci při budování jedné z nejslavnějších pyramid této říše.

Správcům italského archeologického parku v Pompejích nově pomáhají sokol Aria a káně Gianna. Dravci vyhánějí z blízkosti vykopávek holuby. Kyselý holubí trus totiž zásadně poškozuje historické poklady, píše agentura APA.

Skrytá místa Pražského hradu i proměnu jeho areálu v čase ukazuje nová aplikace Pražský hrad archeologický. Čtyři roky na ní pracovali odborníci Archeologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Aplikace je aktuálně dostupná pro zařízení se systémem Android, pracuje se i na dalších verzích.