V Hradci Králové objevili kruhovou stavbu starší než Stonehenge

Necelých sto metrů měřící kruh, který v dávné minulosti obývali pravěcí lidé, našli archeologové ve východních Čechách, konkrétně v Hradci Králové. Fakt, že to není první objev tohoto druhu v této lokalitě, dle vědců naznačuje, jak důležité místo bylo.

Archeologové v západní části Hradce Králové tento týden objevili další pravěký rondel. Na ploše pouhých 30 hektarů v městské části Kukleny tak jde už o druhou takovou kruhovou stavbu, která pochází z doby pátého tisíciletí před naším letopočtem. Taková koncentrace je v Čechách výjimečná, komentoval čerstvý objev vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.

Rondely jsou kruhové areály obehnané jedním až třemi příkopy a palisádami z dřevěných kůlů. Rondel měl zpravidla čtyři vstupy, které nejsou vždy orientovány přesně podle světových stran, ale spíše reagují na postavení vesmírných těles v konkrétních částech roku. Původně to zřejmě byly rituální stavby, které měly i funkci shromaždišť a v případě potřeby se daly bránit. Novější zjištění naznačují také jejich využití v astronomii.

„Ve spolupráci s ústavem archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně a se souhlasem hospodáře obdělávajícího zdejší pozemky se podařilo geofyzikálně změřit nejen už dříve známý kuklenský rondel, o kterém víme od roku 2015 z leteckých snímků, ale najít druhý, dosud neznámý, navíc zcela neporušený. Rondely jsou od sebe vzdáleny pouhých 200 metrů,“ přiblížil Novák. Podle něj by takto významný objev měl být zohledněn v územním plánu města i plánované zástavbě. Ani jedno z nalezišť zatím nebylo klasicky archeologicky prozkoumáno.

Čechy v době před sedmi tisíci lety

Objev naznačuje, že právě zde leželo jedno z center osídlení z období neolitu na Královéhradecku. S dvojicí rondelů pravděpodobně souvisí osídlení ze stejného období objevené už v 19. století směrem k nedalekému Malému labskému náhonu, který patrně odpovídá tehdejšímu labskému břehu.

„Rondely (časově) řadíme do závěru kultury s vypíchanou keramikou, tedy do přelomu mladší a pozdní doby kamenné. Rondel objevený před deseti lety má v průměru asi 145 metrů a patří v regionu k největším a tvarově nejzajímavějším. Ten nově objevený je pravidelnější a měří v průměru kolem 90 metrů. Jsou součástí sídelní aglomerace z neolitického období na labské terase na pravém břehu Labe, která se táhla od dnešního Hradce Králové na sever k Jaroměři,“ vysvětlil Novák.

Na pravobřeží Labe mezi Hradcem Králové a Jaroměří už archeologové vědí o třinácti rondelech z pozdní doby kamenné – včetně zmíněných dvou z Kuklen. V celém Královéhradeckém kraji vědí zatím o asi 25 pozůstatcích těchto staveb. „Koncentrace rondelů objevených na Královéhradecku je mimořádná nejen v rámci tuzemska, ale i v evropském měřítku. Určitě to souvisí s výrazným osídlením z této doby v regionu, ale to není vše. Jsou totiž i jiné obdobně osídlené oblasti, ale v nich rondely chybí. Stále máme před sebou více otázek než odpovědí,“ upozornil archeolog. Pro srovnání – celkem experti vědí po celé Evropě o asi 150 rondelech.

Univerzální stavby starověku

Rondely se podle Nováka budovaly na území Česka po tři až čtyři století, v období o několik staletí předcházejícím známé megalitické památce Stonehenge a prvním pyramidám v Egyptě.

„Pokud bych měl význam rondelu přenést do současnosti, tak by mohlo jít o náves s kostelem, hospodou, hřištěm a radnicí, možná i školou, bylo to zkrátka místo mnoha funkcí. Těžko říci, jestli oba rondely fungovaly současně, ale spíše ne,“ míní Novák. Podle nedávné hypotézy pražských archeologů se mohlo jednat také o dějiště her, které mívaly formu rituálu. Pokud by se teorie potvrdila, mohlo by jít o nejstarší doklady herních aktivit u člověka.

Podle Nováka jsou objevy z Kuklen pozoruhodné i tím, že jde o nálezy učiněné v městském prostředí. „Těžko uvěřit, že jsme rondely objevili téměř neporušené uvnitř stotisícového města. Rondely známe spíše z volné krajiny, ale ty v zastavěných oblastech unikají, nebo byly zničeny. Také proto usilujeme o to, aby v novém územním plánu města bylo naleziště zohledněno, aby bylo zachováno a zakomponováno třeba do parkových ploch,“ nastínil.

Plánovaná komunikace

Pokud by plánovaná komunikace měla naleziště zničit, musel by tomu předcházet náročný záchranný archeologický výzkum. Podle něj by bylo lepším řešením využít turistického potenciálu těchto monumentů nebo je alespoň šetrně překrýt ochrannou vrstvou zeminy.

Plánovaná komunikace, takzvaná radiála Nová Zelená, souvisí s chystaným developerských projektem nákupního centra Nová Zelená právě ve čtvrti Kukleny. Nová silnice by měla odvést dopravu k centru mimo tuto část města.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 5 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 6 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 8 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 8 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 10 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 11 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 12 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.