V Hradci Králové objevili kruhovou stavbu starší než Stonehenge

Necelých sto metrů měřící kruh, který v dávné minulosti obývali pravěcí lidé, našli archeologové ve východních Čechách, konkrétně v Hradci Králové. Fakt, že to není první objev tohoto druhu v této lokalitě, dle vědců naznačuje, jak důležité místo bylo.

Archeologové v západní části Hradce Králové tento týden objevili další pravěký rondel. Na ploše pouhých 30 hektarů v městské části Kukleny tak jde už o druhou takovou kruhovou stavbu, která pochází z doby pátého tisíciletí před naším letopočtem. Taková koncentrace je v Čechách výjimečná, komentoval čerstvý objev vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.

Rondely jsou kruhové areály obehnané jedním až třemi příkopy a palisádami z dřevěných kůlů. Rondel měl zpravidla čtyři vstupy, které nejsou vždy orientovány přesně podle světových stran, ale spíše reagují na postavení vesmírných těles v konkrétních částech roku. Původně to zřejmě byly rituální stavby, které měly i funkci shromaždišť a v případě potřeby se daly bránit. Novější zjištění naznačují také jejich využití v astronomii.

„Ve spolupráci s ústavem archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně a se souhlasem hospodáře obdělávajícího zdejší pozemky se podařilo geofyzikálně změřit nejen už dříve známý kuklenský rondel, o kterém víme od roku 2015 z leteckých snímků, ale najít druhý, dosud neznámý, navíc zcela neporušený. Rondely jsou od sebe vzdáleny pouhých 200 metrů,“ přiblížil Novák. Podle něj by takto významný objev měl být zohledněn v územním plánu města i plánované zástavbě. Ani jedno z nalezišť zatím nebylo klasicky archeologicky prozkoumáno.

Čechy v době před sedmi tisíci lety

Objev naznačuje, že právě zde leželo jedno z center osídlení z období neolitu na Královéhradecku. S dvojicí rondelů pravděpodobně souvisí osídlení ze stejného období objevené už v 19. století směrem k nedalekému Malému labskému náhonu, který patrně odpovídá tehdejšímu labskému břehu.

„Rondely (časově) řadíme do závěru kultury s vypíchanou keramikou, tedy do přelomu mladší a pozdní doby kamenné. Rondel objevený před deseti lety má v průměru asi 145 metrů a patří v regionu k největším a tvarově nejzajímavějším. Ten nově objevený je pravidelnější a měří v průměru kolem 90 metrů. Jsou součástí sídelní aglomerace z neolitického období na labské terase na pravém břehu Labe, která se táhla od dnešního Hradce Králové na sever k Jaroměři,“ vysvětlil Novák.

Na pravobřeží Labe mezi Hradcem Králové a Jaroměří už archeologové vědí o třinácti rondelech z pozdní doby kamenné – včetně zmíněných dvou z Kuklen. V celém Královéhradeckém kraji vědí zatím o asi 25 pozůstatcích těchto staveb. „Koncentrace rondelů objevených na Královéhradecku je mimořádná nejen v rámci tuzemska, ale i v evropském měřítku. Určitě to souvisí s výrazným osídlením z této doby v regionu, ale to není vše. Jsou totiž i jiné obdobně osídlené oblasti, ale v nich rondely chybí. Stále máme před sebou více otázek než odpovědí,“ upozornil archeolog. Pro srovnání – celkem experti vědí po celé Evropě o asi 150 rondelech.

Univerzální stavby starověku

Rondely se podle Nováka budovaly na území Česka po tři až čtyři století, v období o několik staletí předcházejícím známé megalitické památce Stonehenge a prvním pyramidám v Egyptě.

„Pokud bych měl význam rondelu přenést do současnosti, tak by mohlo jít o náves s kostelem, hospodou, hřištěm a radnicí, možná i školou, bylo to zkrátka místo mnoha funkcí. Těžko říci, jestli oba rondely fungovaly současně, ale spíše ne,“ míní Novák. Podle nedávné hypotézy pražských archeologů se mohlo jednat také o dějiště her, které mívaly formu rituálu. Pokud by se teorie potvrdila, mohlo by jít o nejstarší doklady herních aktivit u člověka.

Podle Nováka jsou objevy z Kuklen pozoruhodné i tím, že jde o nálezy učiněné v městském prostředí. „Těžko uvěřit, že jsme rondely objevili téměř neporušené uvnitř stotisícového města. Rondely známe spíše z volné krajiny, ale ty v zastavěných oblastech unikají, nebo byly zničeny. Také proto usilujeme o to, aby v novém územním plánu města bylo naleziště zohledněno, aby bylo zachováno a zakomponováno třeba do parkových ploch,“ nastínil.

Plánovaná komunikace

Pokud by plánovaná komunikace měla naleziště zničit, musel by tomu předcházet náročný záchranný archeologický výzkum. Podle něj by bylo lepším řešením využít turistického potenciálu těchto monumentů nebo je alespoň šetrně překrýt ochrannou vrstvou zeminy.

Plánovaná komunikace, takzvaná radiála Nová Zelená, souvisí s chystaným developerských projektem nákupního centra Nová Zelená právě ve čtvrti Kukleny. Nová silnice by měla odvést dopravu k centru mimo tuto část města.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 48 mminutami

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 3 hhodinami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 3 hhodinami

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 5 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 5 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
včera v 16:32

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
včera v 16:31

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
včera v 15:02

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.