V Hradci Králové objevili kruhovou stavbu starší než Stonehenge

Necelých sto metrů měřící kruh, který v dávné minulosti obývali pravěcí lidé, našli archeologové ve východních Čechách, konkrétně v Hradci Králové. Fakt, že to není první objev tohoto druhu v této lokalitě, dle vědců naznačuje, jak důležité místo bylo.

Archeologové v západní části Hradce Králové tento týden objevili další pravěký rondel. Na ploše pouhých 30 hektarů v městské části Kukleny tak jde už o druhou takovou kruhovou stavbu, která pochází z doby pátého tisíciletí před naším letopočtem. Taková koncentrace je v Čechách výjimečná, komentoval čerstvý objev vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.

Rondely jsou kruhové areály obehnané jedním až třemi příkopy a palisádami z dřevěných kůlů. Rondel měl zpravidla čtyři vstupy, které nejsou vždy orientovány přesně podle světových stran, ale spíše reagují na postavení vesmírných těles v konkrétních částech roku. Původně to zřejmě byly rituální stavby, které měly i funkci shromaždišť a v případě potřeby se daly bránit. Novější zjištění naznačují také jejich využití v astronomii.

„Ve spolupráci s ústavem archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně a se souhlasem hospodáře obdělávajícího zdejší pozemky se podařilo geofyzikálně změřit nejen už dříve známý kuklenský rondel, o kterém víme od roku 2015 z leteckých snímků, ale najít druhý, dosud neznámý, navíc zcela neporušený. Rondely jsou od sebe vzdáleny pouhých 200 metrů,“ přiblížil Novák. Podle něj by takto významný objev měl být zohledněn v územním plánu města i plánované zástavbě. Ani jedno z nalezišť zatím nebylo klasicky archeologicky prozkoumáno.

Čechy v době před sedmi tisíci lety

Objev naznačuje, že právě zde leželo jedno z center osídlení z období neolitu na Královéhradecku. S dvojicí rondelů pravděpodobně souvisí osídlení ze stejného období objevené už v 19. století směrem k nedalekému Malému labskému náhonu, který patrně odpovídá tehdejšímu labskému břehu.

„Rondely (časově) řadíme do závěru kultury s vypíchanou keramikou, tedy do přelomu mladší a pozdní doby kamenné. Rondel objevený před deseti lety má v průměru asi 145 metrů a patří v regionu k největším a tvarově nejzajímavějším. Ten nově objevený je pravidelnější a měří v průměru kolem 90 metrů. Jsou součástí sídelní aglomerace z neolitického období na labské terase na pravém břehu Labe, která se táhla od dnešního Hradce Králové na sever k Jaroměři,“ vysvětlil Novák.

Na pravobřeží Labe mezi Hradcem Králové a Jaroměří už archeologové vědí o třinácti rondelech z pozdní doby kamenné – včetně zmíněných dvou z Kuklen. V celém Královéhradeckém kraji vědí zatím o asi 25 pozůstatcích těchto staveb. „Koncentrace rondelů objevených na Královéhradecku je mimořádná nejen v rámci tuzemska, ale i v evropském měřítku. Určitě to souvisí s výrazným osídlením z této doby v regionu, ale to není vše. Jsou totiž i jiné obdobně osídlené oblasti, ale v nich rondely chybí. Stále máme před sebou více otázek než odpovědí,“ upozornil archeolog. Pro srovnání – celkem experti vědí po celé Evropě o asi 150 rondelech.

Univerzální stavby starověku

Rondely se podle Nováka budovaly na území Česka po tři až čtyři století, v období o několik staletí předcházejícím známé megalitické památce Stonehenge a prvním pyramidám v Egyptě.

„Pokud bych měl význam rondelu přenést do současnosti, tak by mohlo jít o náves s kostelem, hospodou, hřištěm a radnicí, možná i školou, bylo to zkrátka místo mnoha funkcí. Těžko říci, jestli oba rondely fungovaly současně, ale spíše ne,“ míní Novák. Podle nedávné hypotézy pražských archeologů se mohlo jednat také o dějiště her, které mívaly formu rituálu. Pokud by se teorie potvrdila, mohlo by jít o nejstarší doklady herních aktivit u člověka.

Podle Nováka jsou objevy z Kuklen pozoruhodné i tím, že jde o nálezy učiněné v městském prostředí. „Těžko uvěřit, že jsme rondely objevili téměř neporušené uvnitř stotisícového města. Rondely známe spíše z volné krajiny, ale ty v zastavěných oblastech unikají, nebo byly zničeny. Také proto usilujeme o to, aby v novém územním plánu města bylo naleziště zohledněno, aby bylo zachováno a zakomponováno třeba do parkových ploch,“ nastínil.

Plánovaná komunikace

Pokud by plánovaná komunikace měla naleziště zničit, musel by tomu předcházet náročný záchranný archeologický výzkum. Podle něj by bylo lepším řešením využít turistického potenciálu těchto monumentů nebo je alespoň šetrně překrýt ochrannou vrstvou zeminy.

Plánovaná komunikace, takzvaná radiála Nová Zelená, souvisí s chystaným developerských projektem nákupního centra Nová Zelená právě ve čtvrti Kukleny. Nová silnice by měla odvést dopravu k centru mimo tuto část města.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 2 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 7 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 21 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 22 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
včera v 14:08

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
včera v 13:24

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
včera v 09:33

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
včera v 07:30
Načítání...