Praha - Archeologové dokončili dosud nejrozsáhlejší archeologický výzkum v Česku. Při stavbě dálničního obchvatu Kolína prozkoumali 40 hektarů pozemků a shromáždili stovky tisíc nálezů. K nejvýznamnějším patří čtyři rondely, z nich dva jsou největší v Evropě. Největší z nich měřil přes 230 metrů. Budoucí silnice narušila i několik pohřebišť s více než 150 hroby. Uvedla to vedoucí výzkumu Radka Šumberová.
Pravěké rondely mají kruhový nebo oválný tvar obvykle o průměru od 50 do 200 metrů. V neolitu se objevovaly v Podunají a odtud se šířily na Moravu, do Čech, Bavorska, Porýní a nakonec až do Británie. Vnitřní prostor nebyl obýván. Nacházejí se v nich jámy (možná obětní) a pozůstatky pecí a ohnišť. Na funkci rondelů nemají vědci jednotný názor. Někteří si myslí, že sloužily ke kultovním účelům, jiní tvrdí, že měly význam vojenský nebo sloužily jako místa k obchodní výměně nebo ke společným pracím. Nejčastější je názor, že měly funkcí více. V Evropě je známo přes 100 rondelů.
Největší rondel má v průměru 230 metrů
Už ten první, který archeologové u Kolína prozkoumali loni a který měl průměr 214 metrů, byl podle Šumberové největším v Evropě. Plocha byla hrazená čtyřmi příkopy, z nichž ten největší měl hloubku 4,5 a šířku 14 metrů. „Ten byl skutečně monumentální,“ dodala. Největší rondel měl podle Šumberové průměr přes 230 metrů. Archeologové ho prozkoumali letos. Hrazený byl jen jedním příkopem o hloubce kolem dvou metrů. Zbylé dva rondely patří svými průměry 80 a 75 metrů mezi rondely střední kategorie.
Záchranný archeologický výzkum u Kolína začal loni v dubnu. V sezoně na něm pracovalo na 80 lidí. Zkoumána byla sídliště z mladší i pozdní doby kamenné, starší, mladší a pozdní doby bronzové, sídliště bylanské kultury, staršího i mladšího laténu, doby římské a raného středověku. Nejrozsáhlejší z nalezených pohřebišť s asi 70 hroby patřilo lidu únětické kultury ze starší doby bronzové. Vyzvednuty musely být i hroby z několika dalších pravěkých období a raného středověku.
