Pouhých několik měsíců před prezidentskými volbami se rozbíhají rozpočtová jednání na pozadí stagnující ekonomiky a hospodářského poklesu ve Francii, kde všechny ukazatele signalizují problém.
Jaký je stav francouzské ekonomiky? Prezidentské volby se blíží, budou už za pár měsíců a vláda se chystá předložit svůj příští rozpočet, který počítá s úsporami ve výši 54 miliard eur (zhruba 1,3 bilionu korun) pro rok 2027 – přitom všechny ukazatele „blikají na červenou“. Schodek se pohybuje kolem 5 procent a dluh dosáhl rekordní výše, a to v době, kdy úrokové sazby překonaly úroveň Řecka.
Zároveň se růst zastavuje, zatímco inflace začíná opět stoupat. A co míra nezaměstnanosti, kterou Emmanuel Macron slíbil do roku 2027 snížit na 5 procent, ale která od roku 2025 neustále stoupá? Aby stav francouzské ekonomiky popsala podrobněji, nabízí franceinfo podrobnější pohled na sedm klíčových ukazatelů.
Růst se nyní v důsledku oživení po pandemii covidu zpomalil
Hospodářský růst se zastavil. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhl nulové hodnoty v důsledku letních vln veder a sucha, přičemž v prvním čtvrtletí téhož roku hrubý domácí produkt (HDP) dokonce poklesl (o 0,2 procenta), a to na pozadí války na Blízkém východě. Druhá největší ekonomika eurozóny tak jen těsně unikla recesi, která je definována jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí poklesu HDP. Pro rok 2026 vláda předpovídá růst ve výši 0,5 procenta, což je méně než původní prognóza 0,9 procenta.
V roce 2025 vzrostl HDP o 0,8 procenta, a to navzdory politické a fiskální nestabilitě ve Francii a obchodní válce, kterou rozpoutal Donald Trump. Tento růst byl nižší než v eurozóně, kde dosáhl 1,5 procenta, přičemž mezi jednotlivými zeměmi se vyskytovaly rozdíly. Irsko, kde sídlí mnoho amerických nadnárodních společností, zaznamenalo podle Evropské komise působivý růst (+8 procent), zatímco Španělsko (+2,8 procenta) a Portugalsko (+1,9 procenta) si vedly dobře.
Itálie zaznamenala pomalý růst (+0,5 procenta), zatímco Německo, největší ekonomika eurozóny, se po dvou po sobě jdoucích letech, kdy jeho HDP klesalo, dostalo z recese (+0,2 procenta). V letech 2021 až 2024 rostl francouzský HDP po roce 2020, který byl poznamenán pandemií Covid-19 a kolapsem ekonomiky.
Rekordní zadlužení
Veřejný dluh dosáhl rekordní výše 3,536 bilionu eur (zhruba 86,13 bilionu korun), což představuje 117,5 procenta HDP. To je téměř stejně vysoká hodnota jako v roce 2021 (117,8 procenta), kdy dluh prudce vzrostl v důsledku zdravotní krize a přístupu Emmanuela Macrona k oživení ekonomiky pod heslem „za každou cenu“. V nedávné historii francouzský dluh prudce vzrostl dvakrát: během finanční krize v roce 2008 a během pandemie covidu. V roce 2008 činil necelých 1,4 bilionu eur, zatímco po prvním lockdownu to bylo přes 2,6 bilionu eur.
V poslední době byl nárůst zadlužení způsoben především sérií krizí, které vedly k vyšším státním výdajům. Mezi příklady patří programy zkrácené pracovní doby a výdaje na zdravotní péči během pandemie covidu, stejně jako opatření k řešení energetické krize a omezení růstu cen během války na Ukrajině (cenové stropy, slevy na pohonné hmoty a poukázky pro domácnosti s nízkými příjmy). Francie patří mezi země s nejhoršími výsledky v eurozóně: pouze Řecko (143,5 procenta) a Itálie (138,9 procenta) mají vyšší poměr dluhu k HDP.
Úrokové sazby, které patří k nejvyšším v Evropě
Zatímco během pandemie covidu dluh prudce vzrostl, úrokové sazby z úvěrů tehdy nebyly tak vysoké jako nyní. Zatímco v roce 2021 byly nízké, ba dokonce záporné, desetileté sazby nyní přesahují 4 procenta – což je úroveň, jakou jsme nezažili už dvacet let.
Příkladem takového nárůstu je desetiletý OAT (Obligation Assimilable du Trésor, střednědobý až dlouhodobý státní dluhopis vydávaný francouzskou vládou), referenční státní dluhopis vydávaný agenturou Agence France Trésor, jehož výnos v polovině září dosáhl 4,47 procenta, zatímco před válkou na Blízkém východě činil 3,45 procenta. Jedná se o nejvyšší hodnotu v eurozóně, zejména před Řeckem (4,04 procenta). Tento nárůst lze přičíst různým faktorům, zejména inflaci. Právě to vedlo Evropskou centrální banku k tomu, že 10. září zvýšila své úrokové sazby.
V důsledku toho prudce vzrostla výše úroků, které musí stát každoročně splácet. Dluhová zátěž dosáhla v roce 2025 výše 64,7 miliardy eur a podle Účetního dvora by se v roce 2029 mohla přiblížit k 100 miliardám eur. Jediným pozitivním aspektem je, že francouzský státní dluh zůstává navzdory všemu velmi vyhledávanou investicí.
Chronický deficit v posledních padesáti letech
Pokud jde o schodek, Evropská unie vyžaduje, aby nepřesáhl 3 procenta HDP. A Francie toto pravidlo téměř (nikdy) nedodržuje. Po prudkém nárůstu během zdravotní krize se schodek pohybuje kolem 5 procent (5,1 procenta v roce 2025) a vláda se snaží jej snížit. Jejím cílem je dosáhnout 5,4 procenta v roce 2026 a následně 5 procent v roce 2027, a to za cenu rozpočtových úspor ve výši 54 miliard. Snížení tohoto deficitu vyžaduje škrty a zvýšení daňových příjmů státu (zejména prostřednictvím daní), což rozděluje politickou scénu.
V současné době vykazují veřejné finance deficit, což znamená, že výdaje veřejného sektoru v nejširším smyslu převyšují jeho příjmy. A to není nic nového: poslední rozpočtový přebytek Francie se datuje do roku 1974.
V roce 2025 činil schodek eurozóny 2,9 procenta, přičemž Francie (opět) zaostávala. Německo, Španělsko a Itálie se pohybují kolem 3 procent, zatímco Portugalsko (+0,7 procenta) a Řecko (+1,7 procenta) vykazují přebytek. Naopak Belgie (5,2 procenta), Polsko (7,3 procenta) a Rumunsko (7,9 procenta) jsou na tom hůře než Francie.
Inflace zůstává relativně nízká
V důsledku války na Ukrajině byly roky 2022 (+5,2 procenta) a 2023 (+4,9 procenta) poznamenány závažnou inflační krizí. Od té doby se inflace výrazně zmírnila, zejména v roce 2025 (+0,9 procenta), ceny se však nevrátily na úroveň z doby před krizí. V roce 2026 začaly ceny opět stoupat, a to především kvůli prudkému nárůstu cen pohonných hmot. Inflace v srpnu dosáhla 2,4 procenta (oproti 2,1 procenta v červenci).
V eurozóně vzrostla inflace meziročně na 3,3 procenta (oproti 2,9 procenta v červenci), což představuje nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Ve Francii je růst cen méně výrazný než v mnoha jiných zemích, včetně Německa (+2,9 procenta), Itálie (+3,2 procenta) a Španělska (+4,5 procenta).
Nezaměstnanost opět stoupá
Nejnovější údaje o nezaměstnanosti odrážejí zpomalení hospodářského růstu ve Francii. Poté, co míra nezaměstnanosti klesla na 7,2 procenta – především díky politice Emmanuela Macrona (opatření zaměřená na stranu nabídky, reformy trhu práce a podpora učňovského vzdělávání) –, od začátku roku 2025 opět roste. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 činila 8,3 procenta – což je nejvyšší úroveň od podzimu 2020 – a představuje 2,7 milionu nezaměstnaných. Nejvíce to odnášejí zejména mladí lidé: míra nezaměstnanosti u osob ve věku 15–24 let vzrostla z 17,1 procenta v roce 2023 na 21,6 procenta ve druhém čtvrtletí roku 2026.
Kromě ekonomického kontextu připisuje vláda tento nárůst také dopadům „Zákona o plné zaměstnanosti“, který vstoupil v platnost v lednu 2025 a na jehož základě dochází k automatické registraci u France Travail u všech příjemců dávky RSA. Zatímco míra nezaměstnanosti v roce 2017 činila 9,1 procenta, Emmanuel Macron učinil z trvalého snižování nezaměstnanosti hlavní pilíř své hospodářské politiky. Během volební kampaně v roce 2022 si prezident stanovil cíl snížit míru nezaměstnanosti do konce svého druhého funkčního období na 5 procent.
Zlepšující se obchodní bilance, ale větší závislost na Číně
Deficit ve výši 159,7 miliardy eur v roce 2022, následovaný schodkem 96,6 miliardy eur v roce 2023, 77,7 miliardy v roce 2024 a nakonec 64,9 miliardy eur v roce 2025, a to i přes celní poplatky. Francie stále dováží více, než vyváží (681,4 miliardy eur oproti 616,5 miliardy eur v roce 2025), ale její obchodní bilance se zlepšuje. Její deficit však zůstává o 6,8 miliardy eur vyšší než úroveň zaznamenaná v roce 2019, před pandemií covid-19. Obchodní nerovnováha s Německem, jejím největším obchodním partnerem, se výrazně snížila a činí přibližně 5 miliard eur, zatímco před rokem 2019 činila 15 miliard. Naproti tomu se propast s Čínou dále prohlubuje: v roce 2025 dosáhla 50 miliard eur, zatímco v roce 2019 to bylo 32 miliard.
Francouzský vývoz roste rychleji než dovoz a je tažen některými prosperujícími odvětvími (letectví, kosmický průmysl, parfémy a kosmetika). Naopak obchodní bilance s potravinami se téměř propadla do červených čísel: v roce 2025 vykázala přebytek pouhých 200 milionů eur – což je nejnižší úroveň za posledních nejméně dvacet pět let – ve srovnání s 3,9 miliardami eur v roce 2024.
Článek napsali Paolo Philippe (France Télévisions) a Mathieu Lehot-Couette (France Télévisions). Poprvé byl publikován 21. září 2026 v 06:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
