Absence ve škole mezi znevýhodněnými žáky v Irsku narůstá, ukázala studie

Výzkum ukázal, že za posledních deset let vzrostla v Irsku školní absence u mladých lidí se socio-emocionálními potížemi a u těch, kterým se do školy nechce.

Nová studie, kterou zveřejnila organizace ESRI a která vznikla ve spolupráci s organizací Tusla, využívá data z projektu Growing Up in Ireland (GUI, Vyrůstání v Irsku) k analýze vzorců absence ve věku od devíti do třinácti let a identifikuje individuální, rodinné a školní faktory, které k chybění přispívají.

Mezi klíčové závěry patřilo zjištění, že míra záškoláctví se výrazně liší v závislosti na sociálním zázemí, přičemž vyšší míra je zaznamenána u rodin s nekvalifikovanými manuálními pracovníky a nezaměstnaných, u rodin, v nichž mají matky nižší úroveň vzdělání, u rodin čelících finančním potížím a u domácností s jedním rodičem.

Dále se ve výzkumu uvádí, že podle národních údajů se v Irsku od začátku pandemie zvýšila míra školní absence, stejně jako tomu bylo v mnoha dalších zemích.

Dále se zjistilo, že mladí lidé se zdravotním postižením mají mnohem větší pravděpodobnost, že zameškají školu, než jejich vrstevníci. U mladých lidí, u nichž se zdravotní postižení objevilo nebo bylo diagnostikováno ve věku mezi devíti a třinácti lety, se obvykle zvyšuje míra záškoláctví.

Z výzkumu vyplynulo, že mladí lidé častěji chybí ve škole, pokud jejich rodiče uplatňují přísnější styl výchovy – například když na dítě křičí, místo aby mu věci vysvětlovali – a pokud chybí pevný režim ohledně času ulehnutí a snídaně.

Prožití nepříznivých životních událostí, jako je úmrtí blízké osoby nebo závislost, je významným prediktorem školní absence.

Ve školách zařazených do programu DEIS (zařízení zaměřená na znevýhodněné) je vyšší míra chybění, a to kvůli koncentraci socioekonomicky znevýhodněných žáků v těchto školách, zatímco školy, které žáky ve větší míře zapojují do rozhodování, mají zpravidla nižší míru záškoláctví.

Míra absence je vyšší u mladých lidí, kteří ve věku devíti a/nebo třinácti let měli negativní postoj ke škole, u těch, kteří mají horší vztahy se svými učiteli, a u těch, kteří ve věku devíti let zažili šikanu.

Z výsledků vyplývá, že míra se v jednotlivých oblastech liší a je vyšší u mladých lidí žijících v nájemním bydlení a u těch, kteří žijí v oblastech s nízkým sociálním kapitálem, včetně oblastí s horším zázemím pro dospívající.

Z celostátních údajů vyplývá, že v Irsku došlo od začátku pandemie k nárůstu školní absence, stejně jako tomu bylo v mnoha dalších zemích.

Díky údajům z GUI mohli výzkumníci porovnat dvě kohorty třináctiletých s odstupem deseti let, přičemž kohorta narozených v roce 2008 přecházela na střední školu právě v období pandemie.

Míra záškoláctví je u devítiletých stabilní, u třináctiletých však po pandemii výrazně vzrostla.

U mladých lidí se dnes vyskytují větší socio-emocionální potíže než před deseti lety. Tento nárůst sehrál významnou roli při zvyšování míry chybění.

To, že se dítěti ve škole nelíbí, je také silnějším předpokladem absence než dříve.

Řada faktorů

Emer Smythová, spoluautorka zprávy, uvedla: „Zjištění poukazují na celou řadu faktorů, které ovlivňují záškoláctví, a proto musí být politická opatření mnohostranná a komplexní.“

„Školy mohou přispět ke zlepšení situace tím, že budou podporovat pozitivní vztah ke škole, větší zapojení žáků a omezí negativní interakce mezi učiteli a žáky i mezi samotnými žáky, čímž zvýší docházku.“

Anna Moyaová, spoluautorka zprávy, uvedla: „Silná souvislost, která byla zjištěna mezi socioekonomickým znevýhodněním na úrovni rodiny a dané oblasti a školní absencí, poukazuje na nutnost širší politiky boje proti dětské chudobě, která by podpořila vzdělávací opatření.“

„K tomu, aby se rodinám pomohlo překonat náročné životní situace, jsou rovněž zapotřebí služby v oblasti duševního zdraví a podpory rodičovství.“

Áine O'Keeffeová, národní ředitelka služby Tusla Education Support Service (TESS), uvedla: „Zadáním této zprávy se TESS snažila přispět k pochopení vzájemného působení faktorů na úrovni jednotlivce, rodiny, školy a komunity, které ovlivňují pravidelnou školní docházku v Irsku.“

„Prostřednictvím našich týmů v terénu pokračuje organizace TESS v přímé spolupráci s dětmi, mladými lidmi, rodinami a školami s cílem podpořit lepší školní docházku.“

Článek serveru RTÉ, poprvé byl publikován 17. září 2026 v 09:04 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 3 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 5 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 7 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.