Ministerstvo školství

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spolu s ministerstvy školství a zdravotnictví ani po šestnácti letech a vynaložení stovek milionů korun nedokončily transformaci systému péče o ohrožené děti, se kterou začaly v roce 2009, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly peněz z rozpočtu a z Evropské unie určených na systém péče o ohrožené děti a jeho transformaci. Přestože rozsah pěstounské péče postupně roste, počet dětí v ústavní péči se zásadně nesnížil, konstatoval úřad. MPSV s výsledky kontroly nesouhlasí a tvrdí, že systém péče se zmodernizoval a počet pěstounů roste.

Po vzoru velkých měst přibývá také menších škol, které žákům omezují používání mobilních telefonů. Podle ministerstva školství je systém, kdy o zákazu rozhoduje vedení školy, dostačující. Někde tak děti nesmějí hrát o přestávkách hry, jinde musí mobil zůstat v tašce po celý den.

Do termínu pro podání přihlášek na střední školy zbývají necelé dva měsíce. Podle ministerstva školství se po letošním zavedení elektronického formuláře žádné významné změny dít nebudou. Úpravy předpokládá až od dalšího roku, kdy by měly školy od Cermatu dostávat i testy z angličtiny.

Čeští školáci by mohli mít povinnou výuku dvou cizích jazyků. Angličtina by se navíc měla učit už od první třídy. Jde o finální návrh revize Rámcového vzdělávacího programu, který ke schválení ministerstvu školství předloží Národní pedagogický institut. Dokument, který má modernizovat pojetí výuky, resort posoudí a představí do konce roku. Platit pak má od září 2027. Většina evropských zemí teď zavádí povinně první cizí jazyk dřív než Česko.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Největší krize českého tenisu v jeho novodobé historii a největší kauza za dobu trvání Národní sportovní agentury. V Českém tenisovém svazu se pod bývalým dlouholetým prezidentem Ivo Kaderkou měly dle policie rozkrádat milionové státní dotace systematickým způsobem, a to po dobu nejméně sedmi let. Minulý měsíc navíc policie zjistila, že měli být do podvodu zataženi i blízcí příbuzní některých obviněných, kteří navíc zřejmě mnohdy o ničem nemuseli vědět. Pro Reportéry ČT o tom natáčel Dalibor Bártek.

Žáci ze znevýhodněných rodin dosahují stejně dobrých výsledků jako děti z vyšších vrstev, pokud jsou s nimi ve třídě, vyplývá z podrobné analýzy výsledků mezinárodních šetření, kterou zpracovalo ministerstvo školství. Přestože se Česko při posledním testování umístilo v první třetině zemí, v míře nerovností stále patří mezi nejhorší. Celkově se v poslední dekádě rozdíl mezi výsledky dětí z bohatých a chudých rodin zvětšuje.

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump nominoval wrestlingovou magnátku Lindu McMahonovou na post ministryně školství. Stanout by měla v čele ministerstva, které Trump slíbil zrušit, píší světové agentury. Dr. Mehmet Oz, někdejší známý televizní doktor a kardiochirurg, pak povede úřad, jenž zodpovídá za zdravotní pojištění milionů seniorů, chudých a tělesně postižených Američanů. Na post velvyslance Spojených států při NATO byl ve středu navržen Matthew Whitaker, který v prvním Trumpově mandátu krátce vedl ministerstvo spravedlnosti.

Stát i zřizovatelé škol řeší, jak v příštích letech vyřešit odchod tisíců učitelů do důchodu. Pedagogů do třiceti let je na základních školách jen jedenáct procent. Více než třetině už naopak bylo padesát let. Stát si chce od univerzit objednat více budoucích učitelů. Podle resortu školství to ale stačit nebude. Problémem je totiž také demografie. Čerství učitelé, kteří teď míří do škol, jsou narození ve slabých ročnících. Naopak do důchodu budou odcházet nejsilnější ročníky sedmdesátých let.

Ministerstvo školství vyhovělo deseti žádostem o přezkum z celkem 266 odvolání proti výsledkům podzimní maturitní zkoušky. Pěti žákům odborná komise připočetla body. Dalším pěti maturantům pak umožnila opakovat zkoušku na jaře.

Až o pětinu víc všeobecných a dětských sester nebo záchranářů slibuje program na podporu jejich vzdělávání. Jinak by tyto profese v Česku kvůli stárnutí tuzemské populace brzy výrazně chyběly. Univerzity by od státu měly dostávat víc peněz, aby v příštích dvanácti letech navýšily kapacity.

Děti s diabetem nebo epilepsií mívají potíže s přijetím do školských zařízení. Změnit to chce nová metodika připravená ministerstvy školství a zdravotnictví, která nastavuje pravidla, jak zajistit běžnou a bezpečnou péči při vyučování. Zaměstnanci školy budou například moci dohlížet na inhalaci léků a výdej správné stravy.

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí končí v čele státní organizace kvůli neshodám se zaměstnanci. V Interview ČT24 řekl, že se rozhodl odejít sám. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si podle něj nepřál, aby ve funkci skončil. Krejčí nastínil, jaké problémy mohly stát za jeho koncem.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí rezignuje. Ve funkci ho od 1. listopadu nahradí jeho zástupkyně Barbora Rosůlková. Důvodem odchodu jsou neshody mezi zaměstnanci a Krejčím, někteří podali výpovědi, Krejčí jako východisko navrhl rezignaci. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) to ve čtvrtek oznámil na tiskové konferenci.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí podle Deníku N končí ve funkci. Server o tom informoval s odvoláním na dva zdroje. Rezignaci by měl podle něj oznámit ve čtvrtek na tiskové konferenci. Podle mluvčí ministerstva školství Terezy Fojtové bude ve čtvrtek pokračovat jednání, o jehož výsledcích bude resort informovat na brífinku. Cermat je příspěvková organizace ministerstva, která má na starosti mimo jiné přípravu státních maturit či přijímacích zkoušek.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) navrhl vládě zvýšit platové tarify pedagogických pracovníků o sedm procent. Návrh je podle něho výsledkem jednání se školskými odbory. Zvýšení tarifů se netýká jen učitelů, upozornil v úterý šéf školských odborů František Dobšík a návrh označil za solidní kompromis. Bek a Dobšík o dohodě informovali na společném brífinku. Podle Dobšíka to pro učitele představuje nárůst řádově od 2200 do 3200 korun měsíčně.

Ředitelé i starostové jsou proti slučování malých škol. Reagují tak na novelu zákona navrhovanou ministerstvem školství, která by zavedla minimální počty žáků. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít nejméně dvě stě žáků. I proto, že teď je každý patnáctý učitel ředitelem. Takový stav šéf resortu Mikuláš Bek (STAN) označil za bizarní.

Platy nepedagogických pracovníků chce ministerstvo školství od příštího roku nechat financovat zřizovateli – tedy hlavně samosprávami. Státní rozpočet na příští rok už s jejich financováním nepočítá. Nově by měly tyto peníze jít z rozpočtového určení daní (RUD) samosprávám. Stát by jim proto chtěl přidat deset miliard korun. Změna by nicméně vyžadovala několik novel zákona. Školské odbory se záměrem nesouhlasí.

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.

Přes 490 škol ve čtvrtek opět dostalo výhrůžný e-mail, uvedla policie na síti X. Závažnost hrozby považuje za velmi nízkou. Postupovat bude jako v předchozích dnech, kdy se snažila co nejméně narušit výuku. V úterý dostaly stovky škol v celém Česku oznámení, jehož autor hrozil, že jsou zaminované. Ve středu některé obdržely e-mail vyhrožující výbuchem. Podobným výhrůžkám čelí také školy na Slovensku.

Ministerstvo školství má podle návrhu rozpočtu disponovat v dalším roce částkou asi o patnáct miliard větší než letos. Peníze samy o sobě české školství ale nevyléčí. Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop v Interview ČT24 řekl, že je zapotřebí přijmout řadu reforem a investicí do modernizace vzdělávání či kooperace mezi školami. Peníze by státu mohla přinést redukce množství odkladů nebo počtu žáků a studentů, kteří nedokončí své vzdělání.