Vláda schválila návrh Státní kulturní politiky České republiky na období 2026–2029, sdělil po jednání kabinetu ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Realizace návrhu bude zajišťována prostřednictvím akčního plánu, ten má vláda dostat do 30. listopadu. Schválený dokument vyvolává kritiku opozice i části kulturní obce. K novele o asistentech pedagoga na základních školách se pak kabinet podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vrátí za týden po jednání koalice. Některé věci je třeba vydiskutovat, řekl předseda vlády.
„Tato kulturní politika stojí na třech základních pilířích. Prvním jsou lidé, kteří kulturu vytvářejí a pečují o ni. Druhým pilířem je kulturní dědictví a třetím pilířem je budoucnost,“ prohlásil Klempíř.
Mezi hlavní směry státní kulturní politiky podle ministerstva patří ochrana a obnova kulturního dědictví, prosazení spravedlivějšího odměňování pracovníků v kultuře a modernizace muzeí, galerií a knihoven.
Dokument dále slibuje prosazení moderní legislativy pro kulturu, podporu digitalizace, výzkumu a využití umělé inteligence v kultuře, posílení kulturního cestovního ruchu, zvýšení konkurenceschopnosti české audiovize a kreativních odvětví a posílení exportu české kultury. Realizace návrhu bude zajišťována prostřednictvím navazujícího Akčního plánu, který bude vládě předložen do 30. listopadu.
Podle předkládací zprávy se v roce 2027 předpokládá celkový objem výdajů kapitoly ministerstva kultury ve výši zhruba 19,3 miliardy korun, což je o 1,66 miliardy korun více, než činí schválený letošní rozpočet ministerstva. V hlavních oblastech souvisejících s realizací státní kulturní politiky se počítá zejména s přibližně 7,5 miliardy korun na provoz příspěvkových organizací, s 1,25 miliardy korun na podporu živého umění, s 820 miliony korun na záchranu a obnovu kulturních památek, s 1,05 miliardy korun na péči o národní kulturní poklad a dědictví, s přibližně 1,16 miliardy korun na rozvoj a obnovu materiálně technické základny státních kulturních zařízení a se 170 miliony korun na podporu regionální kulturní infrastruktury.
Kritika opozice
Státní kulturní politiku kritizují například Piráti, podle kterých zcela ignoruje odbornou veřejnost a klíčové zástupce kulturního sektoru. „Ještě na jaře ministr Klempíř s původní kulturní strategií souhlasil, teď ale prosazuje novou verzi, která popírá základní hodnoty kultury. Místo rozvoje vzdělané a odolné společnosti tvrdí, že odolnost má řešit BIS a bezpečnostní složky. To je naprosté nepochopení role kultury v moderním státě a čistý paskvil,“ uvedla poslankyně Andrea Hoffmannová (Piráti).
Koncepce tohoto druhu je podle místopředsedkyně poslanců STAN Věry Kovářové vždy velmi důležitá. „Pokud jsou nějaké nové informace, že ministr přijal připomínky odborné veřejnosti a všech aktérů, mně nejsou známy a nemyslím si, že by byly zohledněny v této koncepci,“ řekla.
Exministr kultury Martin Baxa (ODS) označil na síti X vládou schválenou státní kulturní politiku za ostudu a projev arogance.
V prohlášení Kulturní a kreativní federace k jednáním s ministerstvem kultury se píše, že profesní organizace a asociace celou dobu vystupují vůči kabinetu ministra korektně a profesionálně, ale jsou opakovaně obcházeny a obelhávány. Ministerstvo sice odbornou veřejnost dvakrát vyzvalo k připomínkám, odvedenou práci ale podle nich následně hodilo do koše.
Návrh dokumentu ministra kultury v srpnu kritizovaly profesní asociace, sdružení, platformy i odbory. Vláda projednávání koncepce na konci srpna odložila. Premiér tehdy uvedl, že kritikům, kteří mu napsali otevřený dopis, odpověděl, ale nedočkal se reakce. Současně vyzdvihl investice vlády do oprav památek či zpřístupnění některých státních památek zdarma v některých dnech.
Kritici poukazovali také na to, že vláda má k dispozici Státní kulturní politiku 2026 až 2030+, kterou loni v říjnu schválil tehdejší kabinet Petra Fialy (ODS) a která vznikala za účasti zástupců kulturního sektoru.
„Ten humbuk byl spíše křikem zájmových organizací, neberu to osobně,“ poznamenal v pondělí Klempíř.
Spory ohledně asistentů pedagogů trvají
K novele zákona se změnou financování asistentů pedagoga na základních školách z dílny ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se vláda vrátí podle premiéra za týden po jednání koalice. Návrh byl odložen kvůli stanovisku Motoristů a ministrů SPD. Podle nich by znamenal zakonzervování systému, vysvětlil Babiš.
„Musím říct, že jsem poměrně zklamán přístupem koaličních partnerů, se kterými jsme si to několikrát vysvětlovali. Byť bych třeba u kolegy (ministra zahraničí Petra) Macinky (Motoristé) zrovna čekal, že bude rozumět tomu, že potřebujeme dát podporu školám, aby si poradily s žáky, kteří mají poruchy chování,“ řekl Plaga. Současné pojetí inkluze, tedy společného vzdělávání, není podle něj dostatečné.
Podle návrhu by mohli být asistenti financováni ze státního rozpočtu podle počtu žáků ve třídách a potřeb dětí, namísto podle doporučení pro konkrétního žáka jako nyní. Plaga zdůraznil, že novela má vést i k profesionalizaci této pozice. Cílem změn je, aby byl asistent pedagoga stabilní součástí školy.
Písemné výhrady k návrhu mají menší koaliční strany dodat v pátek. Koaliční rada se věcí bude zabývat v pondělí ráno. Zásadní změny v takzvané inkluzi či její úplné zrušení požadují menší partneři ANO s odvoláním na finanční náročnost systému.
Změna, kterou ministerstvo školství připravilo, dává podle Plagy smysl a směřuje k vyšší kvalitě podpůrné činnosti ve školách, vyšší stabilitě a předvídatelnosti pro všechny žáky, ne jen ty se speciálními vzdělávacími potřebami. Nový systém by měl také zastropovat počet asistentů pedagoga. Plaga dodal, že úkolem ministra školství je edukovat a bude tedy edukovat koaliční partnery dál.
Výhrady Motoristů jsou podle Plagy stále stejné, tedy že je změna málo ambiciózní. Ministr předpokládá, že změny koaličním partnerům vysvětlí a budou hlasovat pro. Debata na vládě byla pro Plagu překvapivá.
„Když jsem se zeptal, jaké mají výhrady proti tomu systému asistentů pedagoga v základních školách, tak jsem se nic kloudného nedozvěděl,“ sdělil Plaga. Ministři za SPD podle něj konkrétní věcné výhrady neměli. Ministr má pocit, že si změny se zástupci SPD vyříkali na koaličních radách, nicméně pro přerušení bodu hlasovali i oni.
Vláda odmítla pirátský návrh dávat krajům a obcím část DPH za byty
Premiér taky sdělil, že kabinet nesouhlasí s návrhem Pirátů, aby kraje a města dostávaly část peněz z vybrané daně z přidané hodnoty, a to podle plochy dokončených a užívaných bytů v daném místě.
Vládě vadí hlavně výrazný výpadek příjmů do státního rozpočtu, který by změna přinesla, podle Babiše by stát přišel až o deset miliard korun. V připomínkovém řízení mělo výhrady hlavně ministerstvo financí, ale i Český statistický úřad, který by měl podle předlohy poskytovat důvěrné údaje.
Současný systém rozpočtového určení daní podle Pirátů postrádá motivaci k bytové výstavbě. Jejich návrh předpokládá, že by šlo o jednorázovou platbu za dokončený a užívaný byt, nikoli o každoroční příjem. Částku, jakou kraj nebo obec dostane, by stanovil přímo zákon. Šlo by o součin součtu započitatelných obytných ploch dokončených bytů v dané obci a sazby za jeden metr čtvereční.
Podpora pro zemědělce za dopady krize na Blízkém východě
Vláda během svého zasedání schválila podporu pro zemědělce, kteří obdrží 264 milionů korun z evropské rezervy na zmírnění dopadů způsobených krizí na Blízkém východě. Peníze mají pomoci zvládnout rostoucí náklady na energie a další vstupy nezbytné pro zemědělskou výrobu, uvedlo ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě. Podporu farmáři obdrží nejpozději do 28. února 2027, vyplácení zajistí Státní zemědělský intervenční fond.
Konflikt na Blízkém východě omezil provoz v Hormuzském průlivu, klíčovém dopravním uzlu, což vedlo ke zvýšení cen energií, růstu cen hnojiv i narušení dodavatelských řetězců.
