Základní škola

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.

Nové vzdělávací programy pro základní školy by měly mít vyšší nároky na znalosti matematiky, říkají kritici. Kompletní dokument, podle kterého mají školy začít povinně učit do tří let, má být hotový do konce roku. V mezinárodních srovnáních teď čeští žáci nejvíc zaostávají ve výkladu a praktickém využití matematiky.

Policisté se snaží přilákat do svých řad nováčky, nábor se ale v některých krajích nedaří. Problém není v počtu zájemců, ale v tom, že nezvládnou projít náročným přijímacím řízením. Policie proto zaměřila svou pozornost už na žáky na základních a středních školách, nasměrovat je chce hlavně ke studiu bezpečnostních oborů.

Do školy se doopravdy těší pouhých devět procent českých dětí ve věku jedenáct až patnáct let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres, popsali vědci v rozsáhlé studii.

Do většiny škol v Opavě se už po záplavách vrátili žáci. Někde ale musely být učebny zřízené v náhradních prostorech. Některé školy ovšem zůstanou ještě do konce týdne zavřené. Povodeň zasáhla základní, mateřské i střední školy, jejich návrat do normálu bude trvat řadu měsíců. Vedení Opavy doufá, že s opravami pomůžou státní peníze.

Až pondělní ráno odhalilo skutečné následky rozbouřené Moravy na sídlišti v obci Hanušovice na Šumpersku. V ulicích je bahno, kamení a dva panelové domy jsou podemleté. Voda tu vystoupala do výšky téměř dvou metrů. Stejně jako v dalších povodní zasažených obcích se ani tady neotevřela mateřská a základní škola. Místo výuky se uklízelo – do tříd se voda nedostala, zůstala pouze v šatnách ve výšce půl metru. Podobně je na tom i mateřská školka, kam se voda dostala kanalizací. Ředitel školy František Felner věří, že se v obou budovách podaří během týdne provoz obnovit.

Dívka podezřelá z úterního útoku nožem na spolužáky na základní škole v Domažlicích je v nemocnici. Ještě v úterý ji tam po výslechu a po provedení prvotních úkonů vyšetřování převezli policisté. Případ vyšetřují pro podezření z pokusu o vraždu. Škola se z útoku vzpamatovává. Zranění napadených dětí nejsou vážná, v tuto chvíli jsou už v domácí péči. V rámci první středeční hodiny učitelé s žáky incident probírali a odpovídali na jejich dotazy. Ředitel školy Ivan Rybár řekl, že s dívkou, která nožem zaútočila na spolužáky, škola v minulosti pracovala, nic ale nenasvědčovalo tomu, že by se měla dopustit takto agresivního činu.

Zákaz používání mobilních telefonů ve vyučování platí s novým školním rokem v šesti základních školách ve Vsetíně, které zřizuje město. Rozhodli o tom radní v polovině července. Mobily mají žáci odkládat do speciálních uzamykatelných boxů – ty školy ale zatím stále nemají. Zákaz telefonů při výuce platí i jinde v Evropě – například v Itálii, Francii nebo Maďarsku, kde opatření vyvolalo protesty poté, co byl odvolán ředitel, který ho odmítl.

Zkušenost s podobným útokem, jako se v úterý odehrál na základní škole v Domažlicích, spojuje také Střední odborné učiliště Ohradní v Praze a Střední obchodní školu ve Žďáru nad Sázavou. V prvním případě šlo o útok na učitele, ve druhém na studenty. Školy kvůli tomu přijaly opatření.

Dvě třetiny dětí v Česku chodí do školy rády, zhruba třetinu ale škola nebaví. Častěji přitom výuka nebaví děti z chudších rodin. Výsledky průzkumu, který mapuje názory, postoje a očekávání dětí, představila Jana Špolcová z agentury STEM/MARK se zástupci Českého výboru pro UNICEF. Škola a výsledky, které v ní děti mají, zároveň ovlivňují to, jak jsou šťastné. Asi 36 procent jich uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, 59 procent dětí se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří.

Do základních škol už za necelý měsíc zamíří podle odhadů ministerstva na 117 tisíc prvňáků. Je to podobné číslo jako v loňském roce. Jsou to děti narozené převážně v roce 2018, případně v závěru roku 2017. Z demografické křivky je patrné, že jsou to silnější ročníky – podobně jako ty, které v posledních dvou letech nastupovaly na školy střední. Řada obcí tak i během prázdnin pokračuje v navyšování kapacit škol.

Řada rodičů začala pořizovat školní výbavu pro prvňáčky. Prodejci, které ČT oslovila, se shodují, že letos vyjde na zhruba pět tisíc korun. Oproti loňskému roku by potřeby neměly výrazně zdražit. Pro část rodin jde ale o výrazný zásah do rozpočtu, některá města proto na výbavu plošně přispívají. Část radnic od srpna také začala vybírat zachovalé aktovky, které sociálně slabším rodinám nebo samoživitelům následně rozdávají.

Dvanáct učitelů z druhého stupně základní školy Kotlářská v Brně se rozhodlo dát výpověď. Pedagogové tvrdí, že je šikanují žáci a že to vedení školy odmítá řešit. Šikanu směrem k učitelům i mezi žáky přitom potvrdila Česká školní inspekce (ČŠI). Policie také vyšetřuje lednovou sebevraždu jednoho z žáků základní školy. Situací se bude zabývat radnice Brno-střed.

Radnice v pražských Horních Počernicích nechá přes léto zkontrolovat technický stav všech svých budov. Reaguje tak na to, že se ve čtvrtek v jedné z jejích základních škol zřítil sádrokartonový stropní podhled. ČTK to řekl starosta Horních Počernic Petr Měšťan (za ODS a TOP 09).

V Česku výrazně roste zájem o projekt Obědy do škol. Základní školy napříč zemí potvrzují, že přibývá dětí, kterým rodiče nemůžou zaplatit obědy, protože jim na ně z výdělků nezbývají peníze. Pomáhají jim však podobné projekty, které dětem ze sociálně slabých rodin polední teplé jídlo uhradí. Například v Plzni se do takových projektů zapojilo hned několik škol.

V areálu Automatických mlýnů v Pardubicích je od čtvrtka nové dílo sochaře Davida Černého. Jde o interaktivní technologicko-umělecké dílo, které bude sloužit k podpoře handicapovaných dětí. Instalace má podobu lodičky, kterou mohou lidé rozpohybovat finančním příspěvkem, ten pak zamíří na základní školu Svítání, kterou právě handicapované děti navštěvují.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) analyzuje složení želatinových bonbonů, po jejichž požití zkolabovala žákyně základní školy v Hradci Králové. V bonbonu měla být psychotropní látka muscimol, která se vyskytuje v muchomůrce červené. V laboratoři se také zjišťuje přítomnost látky psilocybin a dalších, které mohou působit jako psychotropní, případně mohou působit zdravotní komplikace. SZPI kvůli analýze udělala kontrolní nákup v internetovém obchodě, kde nakupovala i žákyně, avšak ještě dříve, než se její případ objevil, řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Na případ ve čtvrtek upozornil Český rozhlas.

Pražská učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině, potrestána nebude. Odvolací soud pravomocně potvrdil její osvobození. Zamítl odvolání státního zastupitelství, které pro bývalou češtinářku původně žádalo osmiměsíční podmíněný trest a také pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Češtinářka, která se tématu ruské invaze věnovala s žáky osmé třídy v hodině slohu, na svých výrocích trvá.

Radnice v Doubravě na Karvinsku nechce prodloužit smlouvu současné ředitelce školy a vypsala proto na pozici výběrové řízení. Na to má vedení obce nárok, část rodičů však s krokem nesouhlasí. Ve čtvrtek se proto mimořádně sešli zastupitelé.

Odklad nástupu do první třídy je v Česku mimořádně populární. Zhruba každé páté dítě jde na základní školu s ročním odstupem. Letos by podle odhadu ministerstva školství mohlo mít odklad asi 31 tisíc šestiletých dětí. Podle resortu je to příliš mnoho. Souhlasí i řada odborníků, odklad by se měl podle mnohých z nich týkat asi jen dvou procent dětí.

Vláda schválila snížení maximálního počtu hodin výuky hrazeného ze státního rozpočtu pro základní a střední školy o pět procent, uvedl na středeční tiskové konferenci ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V některých školách se tak od začátku nového školního roku sníží počet úvazků učitelů, které platí stát. Snížení maxima se podle ministerstva školství dotkne necelé třetiny základních škol a asi desetiny středních škol. Úprava se netýká dvoutřídních škol. Vláda také formálně ukončila veškeré práce na přípravě průmyslového parku v Líních u Plzně, kde automobilka Volkswagen (VW) zvažovala vytvoření továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory.

V Česku přibývá dětí, které ve školních jídelnách vyžadují speciálně upravené jídlo. I kvůli tomu jídelny v únoru obdržely od ministerstva zdravotnictví metodiku pro poskytování stravy, která je vhodná například pro diabetiky nebo celiaky. Alternativa k běžným obědům ale stále zůstává spíše výjimkou. Například v Pardubicích takto vaří jen na jedné základní škole a v jedné školce.

Rodiče v Praze od letošního září zaplatí za dítě v mateřských školách zřizovaných hlavním městem 800 korun měsíčně, ve školních družinách a klubech 400 korun měsíčně, schválili v úterý pražští radní. Současná měsíční výše poplatku je v mateřských školách v rozmezí 300 až tisíc korun a ve školních družinách může být do 800 korun. Poslední rok před nástupem do základní školy je vzdělávání ve školce podle zákona bezúplatné.

Začínají zápisy do prvních tříd základních škol. Konat se budou po celý duben, konkrétní termíny jsou v gesci ředitelů jednotlivých škol. Ministerstvo školství počítá, že letos by k nim mohlo přijít na 150 tisíc dětí. Ve výjimečných případech pak rodiče mohou zapsat i dítě, které by do školy nastupovalo v pěti letech. Některé školy se i letos zaměří na omezení takzvané spádové turistiky, kdy rodiče přehlašují trvalé bydliště dětí odjinud a umisťují je do základních škol, které si vybrali.