Základní škola strana 3 z 5

Základní školy se vracejí k zařizování dílen, i když na ně často nemají peníze. Pomohou však dotace. V devadesátých letech přitom dílny hromadně rušily a nahrazovaly počítačovými učebnami.

Za zpronevěru 14,6 milionu korun z účtu jedné z olomouckých základních škol potrestal Krajský soud v Olomouci bývalou účetní školy Helenu Vávrovou čtyřmi lety vězení. Uhradit musí také veškerou škodu, kterou způsobila. Soud tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou obžalovaná během jednání uzavřela se státním zástupcem. Podle obžaloby sedmapadesátiletá žena peníze zaslala virtuálnímu zahraničnímu příteli, který se vydával za amerického lékaře. Školu svým jednáním přivedla do finančních problémů, pomoci jí nakonec muselo město. Rozsudek je pravomocný.

Základní škola v Týništi nad Orlicí řeší nebezpečnou výzvu, která se mezi žáky dostala ze sociálních sítí. Vyzývá je, aby se navzájem škrtili. Jednoho žáka dokonce spolužáci museli oživovat. Všechno si natáčeli na mobilní telefon a následně zveřejnili. Vedení základní školy reagovalo tím, že svolalo rodiče a posiluje prevenci.

Odchylky ve znalostech žáků před epidemií a po ní jsou minimální, zjistila Česká školní inspekce, když koncem minulého roku otestovala víc než sto tisíc žáků. Učitelům se podle ní dařilo mírnit dopady výuky na dálku kupříkladu doučováním. U dětí ze sociálně slabých rodin ale méně.

Mariánské Lázně řeší problém s příchodem dalších uprchlíků z Ukrajiny, kterou na začátku roku napadla ruská armáda. Kvůli vysokému počtu běženců už bylo nutné otevřít další školu. V lázeňském městě je dnes už více než čtyři sta dětí z Ukrajiny. Starosta tak požádá o pomoc ministerstvo školství, situaci v pondělí řeší také zastupitelstvo Karlovarského kraje.

Kriminalisté podali návrh na obžalobu ze zpronevěry na bývalou účetní jedné z olomouckých základních škol. Ta podle policie zpronevěřila více než 14,5 milionu korun z prostředků školy, řekl policejní mluvčí Libor Hejtman. Žena na sociálních sítích uvěřila podvodníkovi, kterému později peníze určené na výplaty zaměstnanců školy posílala.

Česká republika a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí on-line výuka z ukrajinských škol. V úterý to uvedli ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří podepsali bilaterální smlouvu. Týká se všech stupňů vzdělávání. Ukrajina a Česko si budou vzájemně uznávat své vzdělávací programy a obsah výuky.

Vstupenkou na střední školu by mohly být podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) testy v 9. třídě. Školy by si pak mohly vybírat studenty na základě výsledků těchto testů, a obešlo by se tím přijímací řízení. Balaš to řekl při návštěvě Moravské Nové Vsi. Na Břeclavsku navštívil obce, které loni postihlo tornádo, Moravská Nová Ves byla jednou z nich.

Vedení základní školy v Lázních Bělohradě prověřuje šikanu ukrajinských žáků od českých dětí. Ty měly svým ukrajinským spolužákům při vstupu do třídy pouštět ruskou hymnu. Upozornil na to starosta Tetína na Jičínsku Matěj Hlavatý (STAN) s odkazem na svědectví jedné matky.  Podle něj měly ruskou hymnu děti pouštět ukrajinským sestrám z druhé a páté třídy.

Na základních školách v loňském roce opakovalo ročník nejvíce žáků za posledních deset let. Statistici uvádějí, že důvodem je pandemie covidu-19. V tomto roce už ale ředitelé škol pokračující negativní trend neočekávají. Tvrdí, že žákům pomáhá speciální doučování po covidu. Letos by podle odborníků mohlo být dětí, které budou muset opakovat ročník podobně jako před covidem.

Masarykova základní škola v Tanvaldu je průkopníkem samoobslužné školní jídelny. Děti si naberou, co jim chutná, a jídlem zdaleka tolik neplýtvají. Navíc je to vede k větší samostatnosti; po obědě zbytky samy vytřídí a nádobí uklidí do mycích košů. Inspirace přišla ze severských zemí, kde je tento typ stravování žáků běžný.

Posudek, kterým prostějovská radnice obhajovala loňský dezinfekční nástřik v mateřských a základních školách, v mnoha ohledech odporoval zákonu o znalcích. Odborník, který ho zpracoval, dostal od ministerstva spravedlnosti pokutu. Město aplikaci látky s obsahem oxidu titaničitého dál hájí, podle jeho zástupců chtělo v době koronavirové pandemie zajistit bezpečí školáků. Podle rodičů dětí ale látka do škol nepatří.

Školní jídelny od začátku nového školního roku zdraží obědy. Rodiče školáků tak měsíčně zaplatí až o 120 korun víc. Česká televize to zjistila od oslovených městských částí a zřizovatelů školních jídelen. Cena za jeden oběd se zvýší v průměru o tři až šest korun, důvodem jsou dražší potraviny. Kromě základních škol chtějí zdražovat obědy i některé mateřské školy.

Ministr školství Vladimír Balaš chce nechat prověřit přínos víceletých gymnázií a dopad jejich existence na druhý stupeň základních škol. Přiznal také, že není jejich příliš velkým zastáncem. Analytik Daniel Hůle uvádí, že rozdíl mezi úrovní obou typů škol je obrovský. Alfréd Dytrt z vedení Asociace ředitelů gymnázií namítá, že zrušení víceletých gymnázií kvalitu základních škol nezlepší. O tématu debatovali v Událostech, komentářích.

Olomoučtí krajští kriminalisté prověřují zpronevěru 14,6 milionu korun na jedné z olomouckých základních škol. Dosud nebyl nikdo obviněn. Podle náměstka olomouckého primátora Karla Konečného (ANO) je chod školy zajištěn.

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

Někdejší spolužák útočníka ze školy v texaském Uvalde tvrdí, že mu pachatel před činem poslal fotografie zbraně a munice. Uvedl to web stanice CNN, který jeho svědectví citoval. Salvador Ramos v Uvalde zastřelil přes dvacet lidí, než ho zabila policie.

Při střelbě na základní škole v texaském městečku Uvalde, kde je silně zastoupena hispánská komunita, zemřelo nejméně 19 dětí a dva dospělí. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AP.  Agresora zabili policisté, uvedl guvernér Texasu Greg Abbott.

České školy narážejí na velký problém - pedagogové se totiž nehlásí do konkurzů na ředitele. Někdy má zájem dokonce jenom jeden učitel, maximálně dva. Problém najít někoho do čela školy mají hlavně zřizovatelé v malých obcích. Podle Školní inspekce chybí systematická příprava budoucích učitelů, ale i podpora těch, kteří do funkce nastoupí.

Do mateřských a základních škol v Česku nastoupilo zatím zhruba 26 500 dětí válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vyplývá to z dat, které ministerstvo školství k 7. dubnu dostalo od škol. Podle zjištění mají základní školy ještě přibližně 150 500 volných míst a školky kolem 12 900. Nejvíc volných kapacit je v Moravskoslezském kraji, naopak nejméně v Karlovarském a Libereckém kraji či v Praze. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu získalo v Česku speciální víza přes 283 tisíc lidí prchajících před válkou.

V prostorách Základní školy Svatý Kopeček v Olomouci unikla kolem poledne neznámá látka. Školu muselo opustit 200 dětí, některé z nich měly dýchací potíže a bylo jim nevolno. Na místě zasahovali hasiči a tři posádky záchranné služby. Deset žáků skončilo v péči záchranářů. Jednalo se zřejmě o pepřový sprej.

Počet přípravných tříd pro předškolní děti v základních školách se za posledních pět let sice téměř zdvojnásobil, i tak do nich může chodit sotva pětina dětí s odkladem. Vyplývá to z dat ministerstva školství. V letošním školním roce má přípravnou třídu 362 škol z celkově více než čtyř tisíc základních škol v Česku, tedy přibližně každá dvanáctá. Podle Asociace ředitelů základních škol je hlavním důvodem nízkého počtu „přípravek“ nedostatek kvalifikovaných pedagogů, malá kapacita škol, ale i nezájem rodičů. Podle oslovených psychologů přitom může přípravná třída připravit děti na školu lépe než školka.

Odnaučit děti plýtvat potravinami a zlepšit jejich vědomosti o spotřebě jídla má za cíl nový vzdělávací projekt Smart Food. Připravují ho odborníci z Karlovy a Mendelovy univerzity spolu s Pražským inovačním institutem. Pilotně pro základní školy připraví materiály a podklady hlavně pro interaktivní výuku. Jeho autoři zároveň chtějí otevřít veřejnou debatu, která by vedla k nižší spotřebě potravin v české společnosti.

Druhý cizí jazyk na základních školách by podle jedné z úvah při probíhající úpravě vzdělávacích plánů nemusel být povinný. Zodpovědná expertní skupina chce do konce února představit dokument, který nastíní další směřování výuky.