Základní škola strana 3 z 5

Obědy od nového školního roku zdraží pouze menší část školních jídelen. Česká televize oslovila sedmdesát jídelen po celé zemi, zdražení plánuje třináct z nich. Plošného zdražování obědů se rodiče nemusí obávat ani dle Asociace školních jídelen. Resort práce nyní spouští další dotační výzvu pro rodiny, které na školní obědy nemají peníze.

Studenti Střední školy hotelnictví v Trutnově se od září zřejmě budou muset učit v jiných prostorách. Při prázdninové rekonstrukci školy se totiž zřítila nosná stěna jedné z budov. Podle statika je teď celý objekt v havarijním stavu. Dokonce to vypadá, že se bude muset škola zbourat. Vedení školy už proto shání pro studenty náhradní prostory. Špatně je na tom i škola v Prušánkách u Hodonína, praská tam zdivo, opravy se ale chystají až příští rok.

V hlavním městě vznikla nová základní škola – od 90. let teprve druhá. Stojí ve Vysočanech a pojme osm stovek žáků. Radnice Prahy 9, která za stavbu zaplatila 570 milionů korun, chce navázat stavbou další školy na sousedním pozemku. Podle starosty Tomáše Portlíka (ODS) by to měla být střední škola, její příprava ale zabere ještě několik let.

V letošním školním roce zaplatily organizace podpořené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) obědy více než 15 tisícům dětem po celé republice. Dalším téměř 10 tisícům žáků je uhradil program Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Mezi žádostmi o podporu se vedle samoživitelů nyní častěji objevují i úplné rodiny, kterým na školní obědy nezbývají peníze.

Prezident Petr Pavel na návštěvě pražského magistrátu řešil se zástupci vedení hlavního města a jeho částí zejména kapacity ve školství, dotkli se i dopravy či bydlení. Stát by podle prezidenta mohl využít část peněz z plánované půjčky od Evropské unie na posílení školských kapacit v metropoli. Prezidentský pár se v úterý zúčastnil také shromáždění k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě.

Tisíce dětí s nejtěžším kombinovaným handicapem jen obtížně získávají vzdělání. Mnohdy naopak slyší výzvy, aby raději zůstaly doma a do škol nechodily. O problému poprvé debatovali poslanci se zástupci resortů. Zároveň navštívili specializované zařízení.

Soud osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Verdikt není pravomocný. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Bednářová vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly na hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.

Částečná distanční výuka, kterou ministerstvo školství (MŠMT) cvičně provozuje na vybraných školách, se podle oslovených ředitelů osvědčila. Resort proto plánuje pilotní projekt prodloužit o další dva roky. Podle informací České televize chce většina zapojených škol s kombinovanou výukou pokračovat. MŠMT ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR (NPI) spustilo projekt v únoru 2021. Aktuálně se na něm podílí 67 základních, středních i základních uměleckých škol. Původně měl skončit letos v srpnu.

Ve Žďáru nad Sázavou zavedli novinku v dopravě – vyhradili ulici školákům. Vždy ráno před začátkem výuky do ní po dobu tři čtvrtě hodiny nesmí zajíždět žádná vozidla. Město vytvořilo pro rodiče, kteří děti vozí do školy, jen vzdálenější krátkodobá parkovací místa. Z těch žáci bezpečně do školy dojdou pěšky. Mezi rodiči projekt sklízí úspěch, majitelé firem v okolí ale s takovým omezením nesouhlasí.

Nejlidnatější ostravský městský obvod Jih plánuje sloučit dvě základní školy, které stojí v těsném sousedství. Dohromady by tak měly téměř tisíc žáků. Vedení obvodu věří, že provoz školy by byl díky tomu ekonomičtější a také efektivnější. Jenže se záměrem radnice nesouhlasí část rodičů, kteří momentálně připravují petici. Školy jsou hned vedle sebe, navíc propojené chodbou a tělocvičnami, sdílí i sportovní hřiště. Radnice ujišťuje, že jde jenom o administrativní změnu.

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

Místa v mateřských i základních školách hledají rodiče z Pardubicka stále obtížněji. Týká se to i lokalit, kde měli dosud slíbenou spádovost své obce. Rodiče často školy posílají i do vesnic v sousedství. Někteří starostové už ale začali takové smlouvy vypovídat. Přespolní nepřijmou, protože místo potřebují pro místní. To je případ třeba Rohovládovy Bělé na Pardubicku.

Dnešní děti se oproti školákům z 90. let výrazně zhoršily ve vytrvalostním běhu, naopak podobné výsledky v porovnání se svými vrstevníky z předchozí generace dosahují ve skoku dalekém a v leh-sedech. Vyplývá to z testování, které s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce (ČŠI).

Ředitelka Základní školy v Libčicích nad Vltavou u Prahy měla podle policie falešný diplom, hrozí jí až osm let vězení, uvedl server iROZHLAS.cz. Okresní státní zástupce devětapadesátiletou ženu obžaloval z trestných činů podvodu a padělání a pozměnění veřejné listiny.

Na obědy pro děti z nemajetných rodin vyčlenilo ministerstvo školství sto milionů korun. Nově se projekt rozšířil i na mateřské školy. V nich jsou hrazené i svačiny. Rodičů, kteří si platby za jídlo nemůžou dovolit, přibylo kvůli rostoucím cenám.

Ve zdech základní školy v Prušánkách na Hodonínsku se za poslední rok objevují výrazné trhliny. Na vině je podle statika nestabilní jílové podloží v kombinaci se suchem. Vedení školy už muselo uzavřít některé učebny. Zajištění statiky celé budovy přijde obec na sedmdesát milionů korun.

Tradiční hudební a výtvarnou výchovu by na základních školách mohly doplnit a zčásti i nahradit další umělecké obory. Děti by se tak mohly běžně učit například střih, tanec anebo dramatizaci. O formě výuky ale ještě rozhodnuto není.

Ceny týdenních škol a školek v přírodě stouply průměrně o 500 korun. Rodiče tak za jedno dítě zaplatí přibližně pět a půl tisíce korun. České televizi to potvrdili vybraní ředitelé základních škol z většiny krajů v republice. Základní školy takto reagují na zdražování od dodavatelů. Aby eliminovaly finanční dopady na rodiny, mnohé školy zkracují pobyty v přírodě ze šesti na čtyři dny. Díky tomu zájem o školy v přírodě mezi rodiči neklesá.

Krátce po napadení Ukrajiny Ruskem uprchl s rodinou z Charkova a nový domov našel v Třebíči, aniž by uměl slovo česky. O rok později obsadil Ukrajinec Mykyta na tamní základní škole ;crop;T. G. Masaryka třetí místo v olympiádě z českého jazyka. Jeho příběhu se pro pořad 168 hodin věnoval Jaroslav Hroch.

Základní školy se vracejí k zařizování dílen, i když na ně často nemají peníze. Pomohou však dotace. V devadesátých letech přitom dílny hromadně rušily a nahrazovaly počítačovými učebnami.

Za zpronevěru 14,6 milionu korun z účtu jedné z olomouckých základních škol potrestal Krajský soud v Olomouci bývalou účetní školy Helenu Vávrovou čtyřmi lety vězení. Uhradit musí také veškerou škodu, kterou způsobila. Soud tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou obžalovaná během jednání uzavřela se státním zástupcem. Podle obžaloby sedmapadesátiletá žena peníze zaslala virtuálnímu zahraničnímu příteli, který se vydával za amerického lékaře. Školu svým jednáním přivedla do finančních problémů, pomoci jí nakonec muselo město. Rozsudek je pravomocný.

Základní škola v Týništi nad Orlicí řeší nebezpečnou výzvu, která se mezi žáky dostala ze sociálních sítí. Vyzývá je, aby se navzájem škrtili. Jednoho žáka dokonce spolužáci museli oživovat. Všechno si natáčeli na mobilní telefon a následně zveřejnili. Vedení základní školy reagovalo tím, že svolalo rodiče a posiluje prevenci.

Odchylky ve znalostech žáků před epidemií a po ní jsou minimální, zjistila Česká školní inspekce, když koncem minulého roku otestovala víc než sto tisíc žáků. Učitelům se podle ní dařilo mírnit dopady výuky na dálku kupříkladu doučováním. U dětí ze sociálně slabých rodin ale méně.

Mariánské Lázně řeší problém s příchodem dalších uprchlíků z Ukrajiny, kterou na začátku roku napadla ruská armáda. Kvůli vysokému počtu běženců už bylo nutné otevřít další školu. V lázeňském městě je dnes už více než čtyři sta dětí z Ukrajiny. Starosta tak požádá o pomoc ministerstvo školství, situaci v pondělí řeší také zastupitelstvo Karlovarského kraje.