Hlavní hygienička Pavla Svrčinová řekla, že žádné dítě, které není očkované proti černému kašli, nebude vyřazeno z výuky. Pražští hygienici přitom v pátek ráno uvedli, že při výskytu černého kašle ve školní třídě budou moci docházet do výuky jen řádně očkovaní žáci. Jejich výklad nebyl podle Svrčinové přesný. Chybu na brífinku ministerstva zdravotnictví uznala i ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy (HSHMP) Zdeňka Shumová. Svrčinová zdůraznila, že žádná plošná opatření se v současné době nezvažují, postupovat se bude individuálně. Některým pediatrům v Praze od rána volali rodiče, kteří chtějí své nepřeočkované děti proti černému kašli urychleně doočkovat. Případů černého kašle, přestože je očkování proti němu povinné, je letos nejvíc od 60. let.
„Musím zdůraznit, že žádné neočkované dítě nebude vylučováno z výuky,“ uvedla Svrčinová. Do školy by podle ředitele ministerského odboru veřejného zdraví Matyáše Fošuma neměli rodiče posílat děti s příznaky nemoci, jako je déle než týden trvající suchý kašel se zajíkavými nádechy. Hygienici budou oslovovat kontakty nakažených dětí. „S viditelně zdravým dítětem není potřeba vyhledat lékařskou péči jen z důvodu kontaktu s nakaženým,“ zdůraznil.
Rodiče by ale měli zkontrolovat, zda jejich děti byly v deseti či jedenácti letech přeočkovány. Škola podle Fošuma pravomoc vyžadovat kopii očkovacího průkazu nemá, protože jde o zdravotnickou dokumentaci. To školám HSHMP také doporučovala. Rodiče musí prokázat očkování jen při přijetí dítěte do školky, u posledního ročníku předškolního vzdělávání a škol se kvůli povinné docházce nevyžaduje.
Dál ale platí, že by školy měly o každém případu nákazy informovat rodiče i hygieniky a dodržovat základní pravidla – častější větrání a pravidelnou dezinfekci. „Hlavní je, aby nemocné dítě nebo nemocný člověk vůbec nevycházel do kolektivu a radši oslovil svého ošetřujícího lékaře,“ zdůraznila Svrčinová.
Podle praktického lékaře pro děti a dorost Libora Válka je v pořádku, že neočkované děti, které nemají žádné potíže, nemusejí na původně zmiňované tři týdny domů. „Ale pokud by se zvyšovala incidence černého kašle, určitě by se toto opatření nějakým způsobem zrevidovalo,“ řekl. Připomněl, že eventuální zpřísnění postupu už by bylo na jednotlivých krajských hygienách.
Válek vnímá nebezpečí hlavně pro nejmenší děti – kojenci jsou totiž očkováni až od dvou měsíců. „Tam považuji za velmi důležité, aby proběhlo očkování těhotných žen, což bohužel zatím není příliš masivní,“ poznamenal. Těhotná žena by se podle něj měla očkovat mezi 27. a 36. týdnem těhotenství, zároveň by vakcinaci měl podstoupit i její partner či babičky a dědečkové. „Aby na to dítě nepřenesli černý kašel. Takže nejen kvůli sobě, ale i kvůli novorozenci,“ vysvětlil.
Případů černého kašle v Česku bylo letos do pátečních 11:30 podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 3084, tento týden zatím 810. Více případů bylo na území Česka naposledy v roce 1963. Nemocní jsou ve všech věkových skupinách, pacienti ve věku od kojenců do 104 let. Nejvyšší nemocnost je mezi mladými ve věku 15 až 19 let, poté mezi nejmenšími dětmi a ve věku od deseti do čtrnácti let.
„Šíří se kapénkovou nákazou, to znamená, že při každém zakašlání, smrkání se můžou kapénky dostávat do vzduchu a vdechuje to vlastně kontaktní osoba,“ popsala praktická lékařka pro děti a dorost Soňa Knéblová.
Vyřazení z výuky doporučili vakcinologové
Pražští hygienici v pátek v tiskové zprávě informovali, že po výskytu onemocnění zaměstnanci HSHMP osloví školní zařízení a provedou u kontaktů kontrolu proočkovanosti. Podle dopisu hygienické stanice školám by zařízení měla mít zjištěno, zda jsou děti proti černému kašli očkované, ideálně ve formě kopie očkovacího průkazu, což urychlí stanovení protiepidemických opatření.
„Když jsem se dozvěděla o pokynu hygieny, tak jsem sedla, napsala jsem rodičům e-mail a už mi chodí první očkovací průkazy,“ řekla ředitelka Základní školy Tuchoměřice Iva Zavadilová. Nakonec to ale bylo zbytečné, hlavní hygienička plošné opatření zrušila.
Zároveň školám pražští hygienici doporučili důkladný úklid povrchů včetně dezinfekce a častější větrání. Školní třídy by se také neměly slučovat a je vhodné omezit společné akce. „U každého případu černého kašle HSHMP provádí takzvané epidemiologické šetření, kdy se v jeho průběhu mimo jiné stanovují protiepidemická opatření,“ doplnili hygienici.
„Dopis byl opravdu informační, že případů je více, než bylo dříve. Dopis, který hygienická stanice školám odeslala, byl pouze jakousi prosbou o spolupráci v případě, že by k výskytu černého kašle v třídních kolektivech došlo,“ vysvětlil dopoledne v ČT mluvčí HSHMP Zbyněk Boublík. Upozornil, že jde o čistě preventivní epidemiologické opatření.
Opatření se podle mluvčího rozhodně nemělo týkat celé školy, ale pouze dané třídy. „Epidemiologické šetření tedy probíhá pouze v tom třídním kolektivu. Spolupráce (se školami) probíhá zatím dobře,“ dodal. Doporučil také, aby byli lidé zodpovědní, například v případě kontaktu s někým, kdo kašle, by měli nosit roušku nebo respirátor.
Postup hygieny je prý v souladu s platnou legislativou
Podle redaktorky ČT Kristýny Posekané školy nebudou po rodičích požadovat kopie očkovacích průkazů. „Ani nezavedli žádná mimořádná opatření, takže zatím tady (na Základní škole V Rybníčkách v Praze) v rouškách nebo respirátorech děti ani zaměstnanci školy nechodí,“ řekla.
„Opatření jsou cílena na to, aby řádně neočkované děti nechodily do příslušných kolektivů,“ vysvětlil krok pražských hygieniků přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Petr Pazdiora. „Kolegové v Praze respektují platnou legislativu, která shodou okolností vyšla v prosinci loňského roku, to je vyhláška o epidemiologické bdělosti u vybraných infekcí. Tam se uvádí, že děti, které nejsou řádně očkovány, nesmí do kolektivu 21 dní od vyřazení toho dítěte,“ uvedl ještě před brífinkem Svrčinové.
Problém se podle Pazdiory týká minima dětí v Česku. „Vzniká spíš trochu panika ohledně ‚vymáhání nebo získávání potvrzení (o očkování)‘. Je třeba připomenout, že i školy mají prostřednictvím rodičů každé dva roky od příslušného praktického lékaře pro děti a dorost potvrzení o zdravotním stavu,“ uvedl.
Například Praha 6 chce podle vyjádření místostarostky Mariany Čapkové (Praha 6 sobě) na sociální síti X pozvat hygieniky na nejbližší poradu ředitelů základních a mateřských škol v městské části.
Nemoc se projevuje zajíkavým kašlem, na který nezabírají běžné léky. Může dojít i k zástavě dechu a lapavých nádechům připomínajícím kokrhání kohouta.
Očkování proti černému kašli
Očkování proti černému kašli je součástí povinného očkování v dětství. Je v takzvané hexavakcíně, která se dává proti černému kašli, záškrtu, tetanu, dětské obrně, virové hepatitidě B a hemofilovým nákazám B podle očkovacího kalendáře v devíti týdnech, čtyřech měsících a zhruba roce. Další přeočkování je v pěti a deseti či jedenácti letech.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně Romana Chlíbka je proočkovanost hexavakcínou 96 procent, na přeočkování dorazí 90 procent starších dětí.
Vliv na současný nárůst má podle odborníků covidová epidemie, kdy se nemoc vlivem protiepidemických opatření téměř nešířila, ale také změna očkovací látky v roce 2007. Nová látka má méně nežádoucích účinků, tvoří ale nižší hladinu imunity.
Proti černému kašli se v Česku očkuje od roku 1958. Dospělí vakcínu z veřejného zdravotního pojištění hrazenou nemají, přestože to odborníci doporučují. Stojí mezi 500 a 1500 korunami dle očkovacího centra či ordinace lékaře, zdravotní pojišťovny je pak zpětně proplácení z fondů prevence. Svrčinová uvedla, že odborná komise zvažuje návrh na jedno přeočkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
