V Česku se objevují ohniska vysoce nakažlivého černého kašle u neočkovaných dětí včetně těch ve školním věku. Případů bylo za letošní rok do konce září nahlášeno 127, což je oproti loňskému roku dvojnásobek. Informoval o tom v pátek Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počty případů jsou nicméně zatím nižší než v letech před epidemií covidu-19. Nejrizikovější je podle odborníků nákaza pro malé děti, které ještě nemají dokončené očkování, které je v tuzemsku povinné a vyžaduje se i pro přijetí do mateřské školy. Nemoc se podle SZÚ více šíří i v dalších evropských zemích.
Černý kašel je v Česku opět na vzestupu, ohniska jsou mezi neočkovanými
„Očkování proti pertusi neboli černému kašli patří mezi povinné vakcíny. Vývoj tak napovídá, že černému kašli se daří z velké části mezi lidmi, kteří očkování odmítají,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. Podle ní by se rodiče, kteří o očkování pochybují, měli poradit s dětským lékařem. „A pokud možno dodržovat očkovací kalendář,“ dodala.
„V posledních několika týdnech pozorujeme v České republice sice zatím mírný, ale trvalý nárůst počtu hlášených případů pertusí,“ uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová. V době covidové epidemie se nemoci přenášené kapénkami, včetně černého kašle, šířily méně. Počty případů jsou zatím nižší než v letech před epidemií covidu-19, odborníci ale očekávají další nárůst. Od ledna do konce září bylo případů 127, loni 67 a předloni 39.
Dřívější nárůsty nemocnosti se podle odborníků vždy projevily na zvýšené nemocnosti u nejmenších dětí včetně jejich hospitalizací. Ohrožuje je i nemocí vzniklý zvýšený tlak v plicích s následným rizikem srdečního selhání.
Studio ČT24: Lékařka Fabiánová k vzestupu černého kašle v Česku i Evropě (zdroj: ČT24)
„Nejčastějším zdrojem onemocnění pro nejmenší děti je jejich okolí, tedy sourozenci, rodiče, prarodiče a další adolescenti a dospělí,“ vysvětlila Fabiánová. Lokální výskyty se podle ní stále častěji objevují u neočkovaných dětí, například v Královéhradeckém nebo Libereckém kraji. „Zatím se jedná o nahromadění několika případů, ale to svědčí o tom, že původce onemocnění stále koluje v populaci,“ dodala.
„Máme informace od kolegů ze zahraničí a hovoří o tom i naše dřívější zkušenosti s výskytem infekce, že vývoj, který aktuálně pozorujeme v postižených zemích Evropy, jako jsou Německo, Dánsko, Španělsko a Nizozemsko, se postupně přelévá i do České republiky. Proto se snažíme včas varovat před pravděpodobnou nastupující vlnou pertuse a apelovat co nejvýrazněji na očkování jak dětí, tak přeočkování dospělé populace,“ uzavírá Fabiánová.
Pozor na silný kašel
Typickým příznakem je dávivý kašel, přičemž záchvaty mohou přetrvávat několik dní. „Na možnost černého kašle u dětí, adolescentů a dospělých by se mělo pomýšlet vždy, kdy kašel trvá déle než týden,“ popsali zástupci SZÚ v tiskové zprávě. Zpočátku se může vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku, ale dominantní je rozvoj záchvatovitého, obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním zejména v obličeji.
„Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta,“ popsali dále. Na konci záchvatu se může objevit vykašlání vazkého hlenu nebo zvracení. Kašel se zhoršuje v noci a na běžnou léčbu nereaguje. „Mezi záchvaty kašle pacient nemá obvykle žádné příznaky, což je důležité odlišení od respiračních viróz nebo alergických stavů,“ doplnili. Příznaky neléčeného onemocnění mohou trvat tři měsíce i déle.
Očkování proti černému kašli je součástí takzvané hexavakcíny, kterou se očkují malé děti. Imunita po očkování postupně klesá, znovu se děti přeočkovávají v deseti nebo jedenácti letech. Vhodné je podle odborníků i další přeočkování v dospělosti. To lze snadno udělat při přeočkování proti tetanu, protože k dispozici jsou vakcíny v kombinaci proti těmto onemocněním.
„Nicméně pokud se očkovaný člověk setká s původcem onemocnění, bakterií Bordetella pertussis, očkování proti černému kašli zabrání u většiny jedinců závažným průběhům a komplikacím onemocnění a sníží pravděpodobnost hospitalizace a riziko úmrtí,“ doplnila Fabiánová.
Když Česko trpělo s černým kašlem
Hlášená nemocnost s černým kašlem u nás po druhé světové válce dosáhla maxima v roce 1956, kdy bylo evidováno 49 144 případů onemocnění. Po zavedení plošného očkování proti pertusi v roce 1958 rychle a výrazně klesala úmrtnost a nemocnost v dětské populaci. Z původních desetitisíců případů ročně se výskyt pertuse od druhé poloviny sedmdesátých let do roku 1992 pohyboval v rozmezí pět až osmačtyřicet případů ročně.
Nejméně výskytů bylo hlášeno v roce 1989, a to tedy pět. Od roku 1993 je podle SZÚ pozorován vzestupný trend nemocnosti a pravidelně se opakující dvou až pětileté cykly nárůstu a poklesu hlášené nemocnosti, podobně jako v jiných státech. Onemocnění se objevuje v průběhu celého roku.