Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dostala podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pokyn ukrýt se v kosmických lodích a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauti se mezitím únik ve své části orbitálního komplexu snaží opravit. Na stanici je momentálně sedm astronautů.
Mluvčí NASA Bethany Stevensová na síti X napsala, že problém se týká přechodového tunelu ruského modulu Zvezda. Tento tunel, známý jako PrK, již delší dobu vykazuje trhliny a únik vzduchu. Poznamenala, že NASA z těchto závad měl vždy obavy a že na řešení spolupracuje s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos.
„Kvůli novým únikům se v pátek 5. června rozhodl Roskosmos přikročit k rozsáhlejší opravárenské operaci. Z opatrnosti nařídila NASA všem čtyřem členům posádky SpaceX Crew-12 a americkému astronautovi Chrisi Williamsovi přijmout zvýšená bezpečnostní opatření v kosmické lodi Dragon, zatímco se pracuje na opravách,“ uvedla Stevensová.
Na ISS nyní pobývá sedm lidí včetně francouzské astronautky Sophie Adenotové, která na stanici přiletěla v únoru ve čtyřčlenné pilotované misi Crew-12 společnosti SpaceX.
Šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer sdělil, že na ISS pokračuje proces, který trvá už několik let, kdy se ruská strana opakovaně snaží opravovat úniky vzduchu. „Nevíme přesně, jak konkrétně má probíhat tato rozsáhlejší oprava, ale je to součást dlouhodobých snah o omezení těchto úniků,“ sdělil.
NASA podle něj situaci také dlouhodobě sleduje. „A teď jenom kvůli preventivní bezpečnosti, aby se opravdu nemohlo nic stát, tak američtí astronauti dočasně dostali pokyn, aby se uchýlili do kosmické lodi Crew Dragon, ale není to nic, co by bylo vyloženě nebezpečné nebo že by to astronauty nějak ohrožovalo. To vůbec ne,“ zdůraznil.
Nejasný původ prasklin
Co praskliny způsobuje, je podle Majera předmětem vyšetřování. „Jedna z teorií říká, že by se mohlo jednat o opakované namáhání vlivem přilétávajících kosmických lodí, které se připojují na propojovací tunel. A když se loď připojuje na ISS, tak je to přeci jen nějaký mechanický ráz, který se přenáší do konstrukce, a při opakovaném namáhání může docházet k prasklinám,“ vysvětlil s tím, že nemá informace, jakým konkrétním způsobem probíhají snahy o opravy.
Kosmonauti se podle Majera do kosmických lodí schovávají třeba také v případech, kdy se k ISS blíží úlomek kosmické tříště. „A když už je velmi málo času na to, aby stanice udělala nějaký úhybný manévr. Je přece jen mnohem méně pravděpodobné, že by úlomek zasáhl malou kosmickou loď, než že by trefil celou kosmickou stanici,“ popsal s tím, že si ale není vědom toho, že by NASA někdy k takovémuto opatření přistoupila v případě opravy. „Ono to možná souvisí s tím, že ty předchozí opravy (…) byly menšího rozsahu. Nyní se má jednat o rozsáhlejší opravu,“ dodal s tím, že předpokládá, že aktuální situace nebude trvat déle než nižší jednotky hodin.
Stavba ISS začala koncem roku 1998, kdy raketa Proton vynesla na oběžnou dráhu první modul, a to ruskou Zarju. Jako druhý se na palubě raketoplánu Endeavour do vesmíru dostal americký modul Unity. Obyvatelnou se ISS stala v druhé polovině roku 2000, kdy se k ní připojila obytná část Zvezda. Tento modul se s únikem vzduchu potýká roky.
