Astronaut prozradil, že na ISS ztratil krátce schopnost mluvit

Astronaut Mike Fincke promluvil o tom, proč NASA vůbec poprvé provedla lékařskou evakuaci z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). A uvedl, že lékaři stále nevědí, co mu indispozici v podobě ztráty řeči přivodilo.

Čtyřnásobný účastník vesmírných letů Fincke popsal, že 7. ledna v klidu večeřel. Den strávil tím, že se připravoval na výstup do vesmíru naplánovaný na následující den, všechno probíhalo bez větších problémů. Najednou ale Fincke ztratil schopnost mluvit. I když se snažil něco říct, jeho ústa neopustilo jediné slovo.

Necítil bolest, ale z ničeho nic přišel o schopnost komunikovat pomocí řeči. Jeho kolegové na palubě stanice si naštěstí rychle všimli, že je v nesnázích, a okamžitě zareagovali – požádali o pomoc lékařské týmy na Zemi. „Bylo to naprosto nečekané. Stalo se to neuvěřitelně rychle,“ řekl Fincke v rozhovoru pro agenturu AP z Johnsonova vesmírného centra v Houstonu.

Podle devětapadesátiletého astronauta, který býval plukovníkem letectva, trval tento stav asi dvacet minut, pak se jeho zdravotní stav vrátil do normálu. Cítil se pak už dobře. Dodnes se mu tyto problémy nevrátily, neměl je ani nikdy předtím.

Příčina je stále záhadou

Lékaři Finckeho detailně prozkoumali, provedli mu všechny možné testy. Na jejich základě vyloučili infarkt jako možnou příčinu, ale všechny další ostatní možnosti jsou stále ve hře – podle lékařů by mohly souviset s jeho 549 dny strávenými ve stavu beztíže.

Mike Fincke na začátku své kariéry astronauta
Zdroj: NASA

Ve výše uvedeném rozhovoru astronaut sdělil, že NASA teď detailně prochází všechny lékařské záznamy jeho i jeho kolegů na ISS. Hledá, jestli se něco podobného už nepřihodilo, hledá všechny možné souvislosti a nevylučuje žádné možnosti.

Fincke také dodal, že se stále cítí špatně kvůli tomu, že jeho nemoc způsobila zrušení výstupu do vesmíru – byl by to jeho desátý výstup, ale první pro členku posádky Zenu Cardmanovou – a vedla k předčasnému návratu pro ni a další dva členy posádky. SpaceX je přivezl zpět 15. ledna, o více než měsíc dříve, než se plánovalo. Všichni pak skončili v nemocnici. „Měl jsem velké štěstí, že jsem byl naprosto zdravý. Takže to bylo pro všechny velké překvapení,“ řekl Fincke.

Omlouvat se přestal až poté, co mu to vysloveně zakázal ředitel NASA Jared Isaacman. Jako věčný optimista Fincke stále doufá, že se jednoho dne do vesmíru vrátí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 mminutou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 18 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 20 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 22 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...