Vesmír

Představitelé amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přiznali, že nevědí, kdy se posádka kosmické lodi Starliner, která má závadu, bude moci vrátit zpátky na Zemi. Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová tak zatím stále zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde jsou už o měsíc déle, než se původně plánovalo.

Když se střetnou dva objekty z běžné hmoty, tak to skončí srážkou. Ale co se stane, když do sebe narazí dva obří objekty tvořené podivnou temnou hmotou? Tak detailně jako nyní to zatím vědci neměli nikdy šanci pozorovat.

Astronauty při plánovaných misích na Mars čeká do budoucna řada úskalí od radiace po nehostinné prostředí cizí planety. Jedním z problémů ale může být i expirace léků, zjistili vědci, podle kterých pravděpodobně některá léčiva nevydrží až do návratu na Zemi.

Vzorky hornin, které na Měsíci odebrala čínská sonda Čchang-e 5, obsahují stopy vody. Tato sonda se vrátila na Zemi na konci roku 2020 po přistání na přivrácené straně Měsíce.

Když staré družice spadnou do zemské atmosféry a shoří, zanechávají po sobě drobné částice oxidu hlinitého, což poškozuje ozonovou vrstvu Země. Nová studie zjistila, že v letech 2016 až 2022 se počet těchto oxidů zvýšil osminásobně, a pokud se nic nezmění, bude se i v dalších letech zvyšovat. Družic na nízké oběžné dráze totiž prudce přibývá.

Americký astronaut Neil Armstrong se před 55 lety stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Na cestu se Armstrong spolu s Edwinem Aldrinem a Michaelem Collinsem vydal o čtyři dny dříve.

Evropská vesmírná agentura (ESA) hodlá vyslat vlastní misi k asteroidu Apophis. Ten se roku 2029 přiblíží k Zemi, a přestože nepředstavuje nebezpečí, průlet nabídne šanci na průzkum, kterou by bylo podle vědců hřích nevyužít.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil vývoj robotického vozítka VIPER, které mělo na Měsíci pátrat po vodě a dalších zdrojích. Důvodem jsou hlavně rostoucí náklady projektu, odkládání startu, ale také možné ohrožení jiných projektů, shrnula NASA.

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.

Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Poměrně rozlehlá jeskyně je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) pozastavil starty raket Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX poté, co se minulý týden jedné z těchto raket nepodařilo umístit satelity na správnou oběžnou dráhu. Jednalo se přitom o první selhání Falconu 9 za více než sedm let.

Američtí experti vyvinuli část skafandru pro misi Artemis III na Měsíc. Je inspirovaná sci-fi ságou Duna, konkrétně takzvanými filtršaty, které v ní používal národ Fremenů. Stejně jako románová předloha se i skafandr vyznačuje schopností zachytávat tělesné tekutiny astronauta a měnit je na pitnou vodu. Podle autorů návrhu by to mělo umožnit bezprecedentně dlouhý pobyt na misích.

Kosmická loď Starliner společnosti Boeing, která nyní kotví u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), se navzdory poruchám dokáže bezpečně vrátit na Zem. Z oběžné dráhy to při tiskové konferenci uvedli dva astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), které plavidlo na ISS dopravilo a kteří se měli vrátit už před několika týdny.

Planeta, která proslula svým příšerným počasím, je také cítit po zkažených vejcích. Zjistil to tým vědců, který s pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba zkoumal planetu HD 189733 b a její atmosféru. Tu tvoří většinou sirovodík, s jehož charakteristickým zápachem se lze setkat při plynatosti u lidí, ale například i v plynech linoucích se ze sopek, napsal server BBC. Jde o první nález sirovodíku na exoplanetě – neboli na planetě mimo Sluneční soustavu.

Nová evropská raketa Ariane 6 dokončila svou první misi. Nosič, který má být náhradou za téměř tři desetiletí používanou raketu Ariane 5, na nízkou oběžnou dráhu Země vynesl devět miniaturních satelitů CubeSat. Vypuštění dvou návratových modulů ani návrat horní části rakety na Zemi se však nepodařily, uvedla agentura AFP. Činitelé Evropské vesmírné agentury bez ohledu na to hovoří o úspěchu, neboť se podle nich Evropa vrátila zpět do vesmíru.

Do roku 2030 má Rusko v plánu vytvořit jádro své vesmírné stanice, první modul by na orbit měl být vynesen již v roce 2027. O časovém harmonogramu vzniku stanice v prohlášení informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Náhlý rozpad ruského satelitu donutil astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přemístit se do kosmických lodí. V pátek to podle agentury Reuters uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Není ale jasné, co způsobilo potíže satelitu, který je už několik let nefunkční.

Vědci z celého světa mohou požádat o možnost studovat vzorky hornin z odvrácené strany Měsíce, které na Zemi dopravila čínská sonda Čchang-e 6, oznámil Čínský národní úřad pro vesmír. Zároveň poznamenal, že spolupráce má svá omezení, především pokud jde o Spojené státy.

Ani planeta, ani hvězda. Nově popsaný hnědý trpaslík má vlastnosti obou, ale současně se od nich odlišuje. Věda o něm teď ví víc díky práci českých vědců.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dá společnosti SpaceX, kterou vlastní miliardář Elon Musk, 843 milionů dolarů, což je v přepočtu téměř dvacet miliard korun, aby vybudovala zařízení, které by mělo po roce 2030 změnit dráhu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) tak, aby zamířila do atmosféry Země, kde shoří.

Na sociálních sítích se objevilo několik videí, která ukazují, jak k čínské vesnici padají trosky rakety. Podle expertů z nich během pádu unikaly toxické chemikálie, které mohou představovat značnou zdravotní hrozbu. Není to poprvé, co se v této zemi něco takového stalo.

Na Zemi se v úterý kolem osmé ranní vrátila čínská lunární sonda Čchang-e 6. V rámci téměř osmitýdenní mise přistála na odvrácené straně Měsíce, kde vyvrtala a odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila čínskou vlajku. Bezpečně přistála ve vnitřním Mongolsku.

Vláda hodlá vyslat na oběžnou dráhu druhého Čecha v historii, záložního astronauta týmu Evropské kosmické agentury (ESA) Aleše Svobodu, a to nejpozději v roce 2029. Letos by měl začít s výcvikem. Jaká bude návratnost této investice? Na to v Událostech, komentářích odpovídali kromě Svobody také jeho předchůdce Vladimír Remek, ministr dopravy Martin Kupka a opoziční poslanec Zdeněk Kettner.

Záměr nazvaný Česká cesta do vesmíru představili v Praze vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu. Vyslání astronauta v horizontu pěti let by na sebe mělo navázat další aktivity i soukromých firem, vědeckých institucí, aby se mise stala tématem, o kterém se bude diskutovat. Vzbudit by mělo i zájem o studium technických oborů.