Vesmír strana 2 z 5

S rychlými rádiovými záblesky, takzvanými FRB, si vědci lámou hlavu už dlouho. Teorii o původu těchto nesmírně silných „výbuchů“, které na Zemi přilétají z velmi vzdáleného vesmíru, nyní rozhodil objev astronoma Calvina Leunga. Když vědci našli místo, odkud jím nalezené FRB vycházely, zjistili, že tam není nic, co by něco tak silného mohlo zvládnout vyprodukovat.

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.

Česko v úterý vypustilo do vesmíru prozatím svou největší družici SATurnin-1. Sloužit má k obraně a bezpečnosti. Na rozdíl od jiných družic není závislá na zahraničních technologiích a jejím úkolem bude pořizovat snímky planety. Družici představili zástupci Výzkumného zkušebního a leteckého ústavu (VZLU) Aerospace, který ji vytvořil na zakázku od ministerstva obrany. Na oběžnou dráhu ji vynesla z USA raketa Falcon-9 společnosti SpaceX.

Raketa New Glenn americké kosmické společnosti Blue Origin ve čtvrtek po několika odkladech úspěšně odstartovala z floridského mysu Canaveral k prvnímu letu do vesmíru. Prvnímu stupni nosné rakety se několik minut po startu nepodařilo přistát na plošině Jacklyn v Atlantiku, jak bylo původně plánováno. Společnost však zdůraznila, že základním cílem bylo, aby testovací družice dosáhla oběžné dráhy.

Česká republika se zařadila mezi několik málo států s vlastním satelitem vybaveným hyperspektrální kamerou. A to díky družici TROLL z dílny brněnské kosmické společnosti TRL Space, která v úterý na špici rakety Falcon 9 zamířila na oběžnou dráhu. Snímky, které tato kamera pořídí, mohou pomoci dohlížet na znečištění v Česku i v zahraničí.

Až donedávna se zdálo, že se ve vzdálených galaxiích nedají rozeznat jednotlivé hvězdy. Splývají totiž ve světlo celých galaxií. Jenže nové technologické vylepšení to teď umožnilo a vědci díky němu odhalili rovnou čtyři desítky konkrétních hvězd.

Letos bude možné z České republiky pozorovat úplné zatmění Měsíce, první od ledna 2019. Tento vzácný vesmírný úkaz nastane 7. září večer, další se očekává až na konci roku 2028. Rok 2025 nabídne i další zajímavé jevy na obloze – meteorické roje, četné planetární konstelace, zákryty planet Měsícem, polární záře i částečné zatmění Slunce. A už nyní se dá pozorovat meteorický roj Kvadrantid.

Český vědec Martin Mašek odhalil pomocí dalekohledu v Argentině kometu, kterou věda až doposud neznala. Tímto objevem zakončil přímo na Vánoce mimořádně úspěšný rok: povedlo se mu totiž další dvě komety znovuobjevit.

Evropská kosmická agentura (ESA) zveřejnila nové snímky Rudé planety, která na nich ale působí jako planeta Bílá. Za krajinou připomínající zasněženou louku ale nestojí klasický sníh, nýbrž oxid uhličitý,

Mladí čeští zájemci o vědu uspěli tam, kde se to mnohdy nepodaří ani velkým firmám. Skupina studentů navrhla, vyrobila a v sobotu také úspěšně poslala do kosmu vlastní družici.

Japonská společnost Space One, která se chce stát první soukromou japonskou firmou schopnou vynést družici na oběžnou dráhu, ve středu podle tiskových agentur oznámila, že krátce po startu své rakety Kairos provedla její autodestrukci a přerušila tím její cestu. Ta neuspěla již letos v březnu, kdy explodovala krátce po startu.

V noci na sobotu vrcholí meteorický roj Geminid, jedná se o poslední pravidelný meteoritický roj v roce 2024. Nejvíce meteorů lze očekávat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Letos ale roj bude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen den před úplňkem svítit prakticky celou noc. To znamená, že meteorů lidé uvidí méně, uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Americký vesmírný dalekohled Chandra zaznamenal pozoruhodnou srážku kosmických rozměrů. Částice a energie ve výtrysku z černé díry se střetly s masivním vesmírným objektem, který narušily.

Americká sonda DART v roce 2022 záměrně narazila do povrchu měsíce Dimorphos obíhajícího kolem asteroidu Didymos, čímž vyvrhla do prostoru oblak částeček, které se mohou v pozorovatelné podobě dostat k Zemi.

Nový výzkum jednoho z nejslavnějších evropských artefaktů z doby bronzové, Nebeského disku z Nebry, vysvětlil, jak tento předmět vznikl. Jeho výroba byla ještě náročnější, než se vědci doposud domnívali.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že s návratem svých astronautů na Měsíc počítá nejdříve v roce 2027. Plánované vyvrcholení svého programu Artemis s cílem dopravit posádku na Měsíc více než 50 let po přistání mise Apollo 12 tak odložil oproti dosavadním plánům o další zhruba rok.

Z indického kosmodromu Šríharikóta odstartovala raketa PSLV-XL v rámci mise Proba-3 Evropské kosmické agentury (ESA). Páteří projektu je dvojice satelitů ke zkoumání nejsvrchnější části sluneční atmosféry známé jako koróna. Na přípravě mise a vývoji zařízení se podíleli také Češi.

Volbou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na post šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je miliardář Jared Isaacman, který podniká ve financích a letectví a sám dvakrát letěl do vesmíru. Na konci léta se stal prvním neprofesionálním astronautem, který vystoupil do volného kosmu.

Česká družice Planetum-1 ukončila v pátek svou misi. Informoval o tom na síti X Jan Spratek, který se na misi podílel. Družice vstoupila kolem osmé hodiny dopoledne do hustých vrstev atmosféry, kde ji extrémní teploty 1500 až 3000 stupňů Celsia postupně ničí. Na palubě družice tak zanikl i její „obyvatel“ – dvoucentimetrový skleněný Hurvínek.

Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.

Vzorky, které se před několika lety podařilo japonským vědcům odebrat z asteroidu Ryugu, se nepovedlo ochránit před znečištěním. Přes maximální snahu a použití toho nejlepšího vybavení jsou masivně kontaminované pozemskými mikroorganismy. Vyvolává to otázku, jestli je vůbec možné takové vzorky chránit lépe.

Klíčovým faktorem vzniku vody na Zemi by mohl být hvězdný vítr. Vyplývá to z nové studie vědců z Astronomického ústavu Akademie věd. Ta předpokládá, že hvězdný vítr, který bombardoval povrch meteoritů, na nich způsobil vznik vody. Na zemský povrch se voda poté dostala před přibližně 4,1 až 3,8 miliardami let v období Velkého pozdního bombardování asteroidy, které do Země narážely.

Výzkumníci z Univerzity Karlovy (UK) ve spolupráci s vědci z Francie, USA a Evropské jižní observatoře odhalili původ asi 70 procent meteoritů, které dopadají na Zemi. Počítačové modely vědců z Astronomického ústavu UK ukázaly, že nejvydatnějším zdrojem meteoritů jsou rodiny asteroidů nesoucí jména Massalia, Koronis a Karin. Meteoroidy, z nichž některé pak dopadají na Zemi jako meteority, vznikají při srážkách asteroidů obíhajících okolo Slunce, které se odehrály i před desítkami milionů let.

Americká společnost SpaceX v úterý provedla šestý testovací let svého obřího vesmírného dopravního systému Starship. Nosná raketa Super Heavy po startu z texaského kosmodromu v Boca Chica, kterému přihlížel nově zvolený prezident USA Donald Trump spolu se šéfem SpaceX Elonem Muskem, neočekávaně dopadla do Mexického zálivu, místo aby se pokusila o návrat na startovací rampu. Samotná loď skončila v souladu s plánem v Indickém oceánu.