Vesmír strana 2 z 5

Věda zná jen tři tělesa, která do Sluneční soustavy přiletěla z míst za jejími hranicemi. Tím zatím posledním je kometa, která se právě dostala na rekordně blízkou vzdálenost ke Slunci, což znamená, že právě nyní se o ní mohou astronomové dozvědět nejvíc. Vedle vědeckého bádání vzbuzuje zájem i mezi záhadology. V minulosti spekulace o kometách vedly i k tragédiím.

Astronomové oznámili, že mají důkazy o existenci velké pevné planety, která by mohla mít na svém povrchu vodu. Leží totiž v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, uvedli vědci.

Pokud český astronaut Aleš Svoboda opravdu poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), tak by se měl zúčastnit třinácti vědeckých a technologických experimentů tuzemských týmů, které podpoří Evropská kosmická agentura (ESA).

Jen v Mléčné dráze by mohlo být až sto miliard obyvatelných planet, říkají astronomové. A přesto se jim nepodařilo narazit za desítky let hledání na jediný náznak existence inteligentního života na nich. Hledají pro to vysvětlení.

Obří planetu, která přitahuje více hmoty ze svého okolí než jakékoliv jiné známé těleso ve vesmíru, pozorovali vědci pomocí obřího teleskopu v Jižní Americe.

Vesmír má před sebou méně času, než ukazovaly starší modely, tvrdí nově vydaná studie. Její autoři se pokusili odhadnout, jak a kdy vesmír skončí na základě dat o takzvané temné energii.

Měsíc Enceladus, který obíhá kolem Saturnu, je už dvě desítky let podezřelý, že by mohl v oceánu pod svým ledovým povrchem skrývat život. Nový výzkum přináší další náznaky, že by to mohla být pravda.

Vědci představili dosud největší simulaci vesmíru. Aktuálně ji zveřejnilo konsorcium Euclid. Tato obří kosmická mapa obsahuje 3,4 miliardy galaxií, každá z nich je přitom detailně vymodelována s více než čtyřmi sty různými vlastnostmi.

Vědec našel během dvou dní na nebi rovnou dva nové jasné záblesky. Jde o takzvané novy. Zejména ta druhá je z astronomického hlediska zajímavá, a to nejen svou jasností.

První američtí astronauti neměli na focení čas a ani kvalitní přístroje. Dobové snímky tedy mají spíše atmosféru než kvalitu. Teď je ale restauroval expert, který jim emoce zachoval, ale současně je obohatil o přesnost.

Nenápadné jednobuněčné řasy jsou mnohem mrštnější a rychlejší, a to i v podmínkách, které by teoreticky měly jejich pohybu spíše bránit. Podle nové studie jsou výsledky zajímavé i kvůli pochopení možností mimozemského života.

Astrofyzik Stephen Hawking přišel před půlstoletím s předpovědí, která naznačovala, co se stane, když splynou dvě černé díry. Nejnovější pozorování gravitačních vln to plně potvrdilo.

Za soumraku nastalo úplné zatmění Měsíce, bylo pozorovatelné i z území Česka. Lidé ho mohli vidět po 20:30, kdy se projevilo jako rumělkově červený úplněk nad východním obzorem. Šlo o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka po více než šesti letech, další bude k vidění za tři roky. Lidé ho pozorovali na kopcích i hvězdárnách.

Na obloze se možná rozkládá obří kosmické mračno, které je při pohledu ze Země větší než Slunce i Měsíc. Ale protože je tvořené temnou hmotou, je neviditelné. Astrofyzici to popisují v nové studii, která zatím vyšla v předběžném přístupu a teď prochází recenzním řízením.

Z kosmodromu Starbase v Texasu v úterý večer místního času (ve středu v 01:30 SELČ) po dřívějších opakovaných odkladech odstartovala k desátému zkušebnímu letu loď Starship společnosti SpaceX. Loď se po zhruba třech minutách letu úspěšně oddělila od nosné rakety Super Heavy, která následně dopadla do vln Mexického zálivu. Samotná loď na závěr letu dopadla podle plánu do vod Indického oceánu, kde provedla simulované přistání.

Americký astronaut Andrew Feustel, který čerstvě dosáhl šedesátin, je spojen s Českem. Do vesmíru vynesl mimo jiné Krtečka, a to dokonce dvakrát. Z české kultury se nekonečného universa dotkla ale také symfonie Novosvětská a řada nebeských útvarů nese jméno některé tuzemské osobnosti – od Jana Amose Komenského po Járu Cimrmana.

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.

Zemřel astronaut James Lovell, kapitán letu Apollo 13, informovala agentura AP s odvoláním na vyjádření amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jeho posádku směřující k Měsíci se v roce 1970 jen těsně podařilo zachránit před katastrofou. Bylo mu 97 let.

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.

Na Moskevské státní univerzitě (MGU) byl uzavřen institut, který se 25 let zabýval výzkumem teleportace, stroje času a získáváním informací z budoucnosti. Na existenci ústavu upozornila televize RTVI.

Spojené státy chtějí na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor jako součást snahy o výstavbu trvalé základny, v níž by na přirozené oběžnici Země mohli žít lidé, píše server BBC News. Zároveň ale upozorňuje, že je otázka, jak realistický tento cíl je i vzhledem k výrazným škrtům v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Přestože na základě kvantové teorie funguje prakticky celý moderní svět, například počítače nebo navigace, podle nového výzkumu se přední experti v oboru nedokáží shodnout ani na jeho samotných základech.

Vesmírná loď společnosti SpaceX dopravila novou čtyřčlennou posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Let z Kennedyho vesmírného střediska trval patnáct hodin, uvedla agentura AP. Start rakety se měl uskutečnit už ve čtvrtek, ale na poslední chvíli byl odložen kvůli nepřízni počasí.

Klimatické změny prokazatelně způsobují silnější turbulence. Kromě zdravotních dopadů a případných obav cestujících způsobují i nemalé finanční obtíže aerolinkám. Inženýři se pokoušejí na tento nový svět letadla adaptovat.