Astronomové našli černou díru z doby, kdy byl vesmír ještě kojencem

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.

Vzdálená galaxie je zahalená hustými oblaky kosmického plynu. Ten před dalekohledy ukrýval masivní objekt, který teď vědci odhalili a popsali. A je zcela unikátní: jde totiž o vůbec nejstarší černou díru ve vesmíru.

Existovala už v době, kdy měl kosmos pouhých pět set milionů roků. To znamená, že vznikla před 13,3 miliardou let. Tato čísla jsou jen těžko představitelná: kdybychom pokládali vesmír za dospělého čtyřicetiletého člověka, tak by černá díra vznikla v době, kdy by byl ročním kojencem.

Až doposud tak staré černé díry vědci neznali, nový objev by tedy podle nich mohl poskytnout nové stopy, o nichž doufají, že by je mohly dovést k prastarým galaxiích, o jejichž existenci se zatím jen marně spekulovalo.

Nenápadné červené tečky

Když před přibližně pěti lety začal Vesmírný teleskop Jamese Webba posílat k Zemi svoje první snímky, začali na nich astronomové nacházet malé červené tečky připomínající vyrážku. Byly zvláštní, protože nepřipomínaly objekty zachycené Hubbleovým dalekohledem.

„Objev malých červených teček byl velkým překvapením z prvních dat Webbova dalekohledu, protože vůbec nevypadaly jako galaxie pozorované Hubbleovým vesmírným dalekohledem,“ uvedl Steven Finkelstein, spoluautor nové studie a ředitel Cosmic Frontier Center na University of Texas v Austinu. „Teď se snažíme zjistit, co jsou vlastně zač a jak vznikly.“

Než vědci vyrobili Webbův dalekohled, tak o těchto červených tečkách nevěděli, protože je zkrátka pořádně neviděli. Z analýzy vyplývá, že jde o galaxie, které existovaly už během první 1,5 miliardy let po velkém třesku. A zřejmě rovnou celá řada z nich také obsahuje černé díry. Pro tyto závěry ale vědci neměli až doposud dostatek důkazů. Teď je získali.

Pohled do temnoty

Černé díry díky své obrovské hmotnosti silně reagují s plynovými mračny, pokud se nějaká kolem nich vyskytnou. Když si černá díra plyn přitáhne a začne ho pohlcovat, tak se začíná světlo, byť to může znít zvláštně, rozdělovat.

Ta část, která padá s plynem do díry, se od nás vzdaluje, takže se roztahuje do červenějších vlnových délek, ale ta část, jež z gravitační pasti unikne, se k nám přibližuje a stlačuje se proto do modřejších vlnových délek.

V kosmu není mnoho jiných jevů, které vytvářejí tuto stopu,“ vysvětlují autoři. A navíc to vysvětluje, proč jsou tyto galaxie tak červené: pokud světlo prochází hustým oblakem plynu kolem super masivní černé díry, protáhne se výše popsaným způsobem do červenějších vlnových délek.

„Tyto oblaky jsme viděli v jiných galaxiích,“ dodávají autoři. „Když jsme tento objekt porovnali s ostatními zdroji, byl to přesný dvojník.“ To podle nich naznačuje, že se před astronomy skrývalo podobných objektů mnohem více.

Tento objev by také mohl přinést nové poznatky o vývoji černých děr. Autoři odhadují, že černá díra v centru této galaxie je obrovská – až 300milionkrát hmotnější než Slunce.

Nalezení černé díry této velikosti, která existovala tak brzy ve vesmíru, „přispívá k rostoucímu počtu důkazů, že mladé černé díry rostly mnohem rychleji, než jsme považovali za možné,“ dodávají vědci s tím, že je také možné, že na počátku byly mnohem hmotnější, než předpovídaly modely.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.