Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.
Vzdálená galaxie je zahalená hustými oblaky kosmického plynu. Ten před dalekohledy ukrýval masivní objekt, který teď vědci odhalili a popsali. A je zcela unikátní: jde totiž o vůbec nejstarší černou díru ve vesmíru.
Existovala už v době, kdy měl kosmos pouhých pět set milionů roků. To znamená, že vznikla před 13,3 miliardou let. Tato čísla jsou jen těžko představitelná: kdybychom pokládali vesmír za dospělého čtyřicetiletého člověka, tak by černá díra vznikla v době, kdy by byl ročním kojencem.
Až doposud tak staré černé díry vědci neznali, nový objev by tedy podle nich mohl poskytnout nové stopy, o nichž doufají, že by je mohly dovést k prastarým galaxiích, o jejichž existenci se zatím jen marně spekulovalo.
Nenápadné červené tečky
Když před přibližně pěti lety začal Vesmírný teleskop Jamese Webba posílat k Zemi svoje první snímky, začali na nich astronomové nacházet malé červené tečky připomínající vyrážku. Byly zvláštní, protože nepřipomínaly objekty zachycené Hubbleovým dalekohledem.
„Objev malých červených teček byl velkým překvapením z prvních dat Webbova dalekohledu, protože vůbec nevypadaly jako galaxie pozorované Hubbleovým vesmírným dalekohledem,“ uvedl Steven Finkelstein, spoluautor nové studie a ředitel Cosmic Frontier Center na University of Texas v Austinu. „Teď se snažíme zjistit, co jsou vlastně zač a jak vznikly.“
Než vědci vyrobili Webbův dalekohled, tak o těchto červených tečkách nevěděli, protože je zkrátka pořádně neviděli. Z analýzy vyplývá, že jde o galaxie, které existovaly už během první 1,5 miliardy let po velkém třesku. A zřejmě rovnou celá řada z nich také obsahuje černé díry. Pro tyto závěry ale vědci neměli až doposud dostatek důkazů. Teď je získali.
Pohled do temnoty
Černé díry díky své obrovské hmotnosti silně reagují s plynovými mračny, pokud se nějaká kolem nich vyskytnou. Když si černá díra plyn přitáhne a začne ho pohlcovat, tak se začíná světlo, byť to může znít zvláštně, rozdělovat.
Ta část, která padá s plynem do díry, se od nás vzdaluje, takže se roztahuje do červenějších vlnových délek, ale ta část, jež z gravitační pasti unikne, se k nám přibližuje a stlačuje se proto do modřejších vlnových délek.
V kosmu není mnoho jiných jevů, které vytvářejí tuto stopu,“ vysvětlují autoři. A navíc to vysvětluje, proč jsou tyto galaxie tak červené: pokud světlo prochází hustým oblakem plynu kolem super masivní černé díry, protáhne se výše popsaným způsobem do červenějších vlnových délek.
„Tyto oblaky jsme viděli v jiných galaxiích,“ dodávají autoři. „Když jsme tento objekt porovnali s ostatními zdroji, byl to přesný dvojník.“ To podle nich naznačuje, že se před astronomy skrývalo podobných objektů mnohem více.
Tento objev by také mohl přinést nové poznatky o vývoji černých děr. Autoři odhadují, že černá díra v centru této galaxie je obrovská – až 300milionkrát hmotnější než Slunce.
Nalezení černé díry této velikosti, která existovala tak brzy ve vesmíru, „přispívá k rostoucímu počtu důkazů, že mladé černé díry rostly mnohem rychleji, než jsme považovali za možné,“ dodávají vědci s tím, že je také možné, že na počátku byly mnohem hmotnější, než předpovídaly modely.
