Vědci našli nejjasnější objekt v kosmu. Kvasar pohání černá díra, která pohltí jednu hvězdu denně

Astronomové objevili neuvěřitelně jasný kvasar, který je podle všeho nejjasnějším známým objektem ve vesmíru. Vesmírné těleso s černou dírou v srdci, které září tak oslnivě jako 500 bilionů Sluncí, se přitom dlouhá léta skrývalo všem přímo na očích.

„Tento kvasar je tím nejdivočejším místem ve známém vesmíru,“ uvedl vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Nature Astronomy Christian Wolf.

Zatímco na snímcích kvasar vypadá jako drobná nenápadná tečka, ve skutečnosti se podle astronomů bude jednat o dost bouřlivé místo. Rotující plyn a hmota z hvězd, které do sebe vtahuje černá díra, připomínají velkolepý kosmický hurikán.

Kvasar J0529-4351
Zdroj: ESO

Světlo vyzařuje z takzvaného akrečního disku, který má průměr sedm světelných let. Pro srovnání – celá Sluneční soustava se rozkládá do vzdálenosti přibližně dvou světelných let a je to o padesát procent víc, než je vzdálenost od naší sluneční soustavy k nejbližší hvězdě v galaxii, Alfě Centauri. Tento disk je místem, kde je materiál vtahován do černé díry a spirálovitě se kolem ní točí, než překročí horizont událostí. Jak tento materiál naráží do jiného materiálu, vytváří obrovské množství světla a tepla.

„Vypadá to jako gigantická a magnetická bouřková buňka s teplotou 10 tisíc stupňů Celsia, všude jsou blesky a vítr fouká tak rychle, že by Zemi obletěl za vteřinu,“ popsal objekt Wolf.

Akreční disk je disková struktura vytvořená z rozptýleného materiálu obíhajícího okolo centrálního tělesa, například hvězdy, černé díry, kvasaru nebo neutronové hvězdy. Gravitace nutí materiál v disku padat po spirále ke středu. Gravitační síly materiál stlačují a způsobují tak vyzařování elektromagnetického záření.

Umělecká představa akrečního disku (červeně) s černou dírou a hvězdou hlavní posloupnosti
Zdroj: NASA

Požírač hvězd

Astronomové s pomocí nových pozorování a počítačových modelů zjistili, že kvasar za rok pohltí ekvivalent 370 Sluncí, tedy zhruba jednu hvězdu denně. „Jde o nejrychleji rostoucí doposud objevenou černou díru,“ uvedl Wolf, který působí na Australské národní univerzitě (ANU). Objekt má hmotnost asi jako sedmnáct miliard našich Sluncí.

Kvasar, pojmenovaný J0529-4351, je od Země vzdálený 12 miliard světelných let. Evropská jižní observatoř (ESO) ho spatřila už v roce 1980, ale tehdy astronomové předpokládali, že jde pouze o obyčejnou hvězdu. Jako kvasar ho odborníci klasifikovali až v loňském roce, a to na základě pozorování z observatoří z Austrálie a chilské pouště Atacama.

„Překvapilo nás, že byl až doteď skrytý, když už známe zhruba milion méně zajímavých kvasarů. Doslova na nás celou dobu zíral,“ uvedl spoluautor studie a Wolfův kolega z ANU Christopher Onken.

Záhadné kvasary

Vědci zatím přesně nevědí, jak kvasary fungují. Předpokládá se, že jde o aktivní jádra velmi starých galaxií, v jejichž středu se nachází obří černá díra, proto se kvasary řadí také mezi takzvané aktivní galaxie.

Není známý žádný jiný mechanismus, který by měl tak velký zářivý výkon s tak rychlými změnami, jako mají kvasary. Zvláštní ale je, že některé kvasary přestávají tuto energii vyzařovat nesmírně rychle: vědci předpokládají, že by tento proces měl trvat tisíce let, ale někdy trvá jen roky. To naznačuje, že věda je zatím od plného pochopení těchto objektů stále dost vzdálená.

Zajímavé také je, že se všechny známé kvasary nacházejí daleko od Země. Nejbližší kvasar je od ní asi 240 megaparseců, nejvzdálenější známý 5500 megaparseců. Jeden parsec přitom odpovídá asi 3,26 světelného roku. Vědci předpokládají, že v blízkém vesmíru se už kvasary nevyskytují, protože černé díry ve středech blízkých galaxií už v minulosti velké množství materiálu ze svého okolí pravděpodobně spotřebovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
před 13 hhodinami

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
před 18 hhodinami

Kořeněně, dřevitě, sladce. Vědci popsali, jak voněly mumie

Vědci analyzovali starověké egyptské mumie. Zajímalo je, jakým způsobem voní – a to jak z hlediska samotného chemického složení, tak i vjemu na lidi. Pro studii využili jak citlivé přístroje, tak i speciálně vycvičené lidské „čichače“.
před 18 hhodinami

Čínští astronauti vyrobili v kosmu raketové palivo. Využili umělou fotosyntézu

Čínští astronauti dokázali vyrobit ve vesmíru raketové palivo a kyslík pomocí „umělé fotosyntézy", a to při běžné teplotě. Šlo o jeden z dvanácti experimentů, které provedli na vesmírné stanici Tchien-kung.
před 21 hhodinami

V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.
před 22 hhodinami

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
16. 2. 2025

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
16. 2. 2025

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
16. 2. 2025
Načítání...