Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let
2 minuty
Události: Depozitář Přírodovědeckého muzea v Horních Počernicích znovu otevírá
Depozitáře Národního muzea působí podobně jako obří skladiště z filmu Dobyvatelé ztracené archy. Ve skutečnosti jsou ještě větší. V současné době v nich leží na 16 milionů artefaktů, které jsou mnohdy nedocenitelnými a často i unikátními důkazy o minulosti i současnosti planety, ale také obrovským zdrojem vědeckého poznání. Veřejnost si teď bude moci tyto prostory a řadu předmětů prohlédnout na vlastní oči, a to včetně těch nejcennějších.
Co bude k vidění
Depozitář se neukrývá pod budovou Národního muzea, na to je příliš velký. Sídlí v areálu Přírodovědeckého muzea v Horních Počernicích, právě tam od pátku 20. do neděle 22. června budou mít návštěvníci jedinečnou příležitost nahlédnout do běžně nepřístupných depozitářů, ale i laboratoří, kde se uchovávají a zkoumají sbírkové předměty. Samozřejmě s komentáři kurátorů a dalších expertů Národního muzea.
Mezi nejzajímavější artefakty, které lidé uvidí, patří výlitek mozkovny neandertálce objevený ve slovenských Gánovcích. Je starý 105 tisíc let a je to vůbec nejstarší doklad mozkovny tohoto druhu. Podle odborníků jde o výlitek mozkovny ženy, která patrně spadla do minerálního vřídla. Zkamenělina se našla v roce 1926 při těžbě travertinu. Odborníci si nejprve mysleli, že našli zkamenělý mozek lesního slona či mamuta. Na tom, že šlo o neandertálce, se shodli až po dlouhých diskusích.
Výlitek mozkovny neandertálce ze slovenských Gánovců, který má ve sbírkách Národní muzeum, je starý 105 tisíc let.
Jeden z mála dochovaných vakovlků, jejichž kůže zbyly poté, co tato šelma vyhynula, se také nachází v Národním muzeu. Za normálních okolností se už neukazuje, ale tentokrát si návštěvníci pozoruhodnou taxidermickou rekonstrukci prohlédnout mohou. Uvidí u ní i zajímavost, kterou nemusí na první pohled odhalit: nápadně vyceněné zuby vakovlkovi vůbec nepatří. Při rekonstrukci totiž nebyl pravý chrup k dispozici, a proto ho nahradili liščími čelistmi a zuby.
Čelist nepatří vakovlkovi. V době rekonstrukce nebyla k dispozici, proto ji taxidermista nahradil liščí
Zobák blbouna nejapného na první pohled nevypadá nijak zajímavě, je za ním ale nesmírně zajímavý příběh, který odhaluje, jak unikátní exemplář Národní muzeum vlastní. Dronte mauricijský (neboli dodo neboli blboun) byl velký nelétavý pták objevený na konci 16. století, který se do Prahy dostal živý neznámou cestou kolem let 1605–1608. Dvůr „císaře alchymistů“ Rudolfa II. byl zřejmě prvním místem, kde ho v Evropě někdo mohl vidět. A současně i jedním z míst posledních, už roku 1662 ho totiž evropští námořníci vyhubili. Roku 1609 ho už jako mrtvého zapsali do katalogu Rudolfových vycpanin – a právě tomuto „prvnímu evropskému blbounovi“ patří zobák, který si lidé budou moci prohlédnout.
Originální zobák blbouna nejapného, který žil na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze
Národní muzeum má obrovskou sbírku trilobitů. V depozitářích jsou i exempláře, které na jihu Prahy objevil přímo Joachim Barrande. A právě ty (ale i spoustu dalších) budou k vidění na víkendové akci – od těch nejmenších až po ty obří.
Dva trilobiti, které osobně našel Joachim Barrande
Dále bude možné spatřit například lihový preparát bledule jarní, který má Národní muzeum ve svých sbírkách od roku 1895, nejstarší českou horninu, jejíž stáří je více než dvě miliardy let, lebku jeskynního medvěda nebo exponát největšího brouka titána obrovského, který měří více než 15 centimetrů.
GALERIE
Depozitář Národního muzea
Kde a jak
„Národní muzeum nejsou pouze expozice a výstavy, které naši návštěvníci vídají. Tvoří jej především miliony často jedinečných sbírkových předmětů dokumentujících dějiny i vývoj přírody. Zároveň je špičkovou vědeckou institucí, jejíž odborníci dosahují mimořádných výsledků i na mezinárodní úrovni,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Právě v těchto dnech má veřejnost jedinečnou příležitost nahlédnout do běžně nepřístupných prostor depozitářů a laboratoří Přírodovědeckého muzea, spatřit vzácné sbírkové poklady a poznat, jak sbírky vznikají, jak se uchovávají a jak zásadní roli Národní muzeum hraje ve vědě a výzkumu. Návštěvníci se také mohou osobně setkat s odborníky, kteří se o sbírky denně starají,“ doplnil.
Prohlídkové okruhy zavedou návštěvníky v rámci víkendu otevřených dveří do oborů paleontologie, mineralogie, zoologie, mykologie a botaniky, entomologie a antropologie. Kurátoři a další odborníci Národního muzea provedou návštěvníky depozitáři a laboratořemi, seznámí je s technickým vybavením i s tím, jakým způsobem se sbírkovými předměty pracují, jak je uchovávají a pečují o ně.
Pro návštěvníky všech věkových kategorií je připraven také zajímavý doprovodný program ve venkovních prostorách Přírodovědeckého muzea. Malí i velcí si budou moci vyzkoušet rýžování českých granátů, odlévání trilobitů, ukázky kroužkování ptáků či se zapojit do badatelských aktivit zaměřených na pražskou přírodu a vědeckou práci v terénu.
Kdy
- pátek 20. června 2025, 13:00–17:00 hod.
- sobota 21. června, 10:00–17:00 hod.
- neděle 22. června, 10:00–16:30 hod.
- Rezervace on-line jsou možné do naplnění kapacity. Doporučujeme sledovat webové stránky Národního muzea. Prohlídky budou možné i pro návštěvníky bez rezervací, jen s menším komfortem
Kde
- Areál Přírodovědeckého muzea Národního muzea, Cirkusová 1740, Horní Počernice
- Začátek komentovaných prohlídek je vždy v každou celou hodinu. Depozitáře Přírodovědeckého muzea je možné navštívit přímo bez předchozí rezervace, výběr prohlídek však bude omezen podle dostupnosti