Zoologie

Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevil vzácný jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Tento druh spolu s několika dalšími málo známými liniemi prvoků tvoří novou eukaryotickou superskupinu (říši) nazvanou Disparia. Solarion si uchoval znaky, o nichž se dříve předpokládalo, že dávno zanikly, a nabízí tak bezprecedentní pohled do biologie raných eukaryotických buněk, přibližuje studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature.

Uříznou jí hlavu – a vyroste jí nová. Rozříznou ji podélně na dvě půlky – a z každé vyroste zdravý nový červ. Ploštěnka Stenostomum brevipharyngium (české jméno nemá) je přes své mikroskopické rozměry jedním z nejpodivnějších tvorů v přírodě. Její regenerační schopnosti vědcům vyráží dech. A teď o ní zjistili něco, co zatím v přírodě nikdy nepozorovali.

Zvířata v Česku se jen obtížně vyhýbají silnicím, dálnicím a osídleným oblastem. Chybí totiž funkční biokoridory. Dokazuje to i případ losího samce, kterého lidé pojmenovali Emil. Jeho čtyřměsíční cesta skončila v pondělí u rakouské dálnice. Zoologové ho převezli na Šumavu, aby se mohl připojit k tamní losí populaci. Zatím se to ale nepovedlo. Pohybuje se sám na hranici Česka a Německa.

V Srní na Klatovsku ve středu odpoledne uhynula vlčice, kterou předtím v noci zoologové správy šumavského parku odchytili v okolí Kundratic, asi deset kilometrů vzdušnou čarou od Srní. Příčinu úhynu by měla určit pitva, řekl mluvčí parku Jan Dvořák. Zatím není potvrzené, jestli to bylo jedno ze třech zvířat, která z návštěvnického centra uprchla.

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.

V polovině 20. století se ruský zoolog Nikolaj Vereščagin vydal na ambiciózní výpravu přes hornatou krajinu Ázerbájdžánu, sousední Arménie a Gruzie. Jeho cílem bylo posbírat všechny dostupné záznamy o zvířatech, která z této oblasti zmizela, ale ve skutečnosti tamní ekosystémy i masivně změnil.

Velké kočky, od tygrů po gepardy, od sebe dokážou rozlišit známé a neznámé lidské hlasy. Přírodovědci to popsali ve studii, která naznačuje, že i zvířata vyhýbající se skupinovému životu mají sociální dovednosti.

Zoologická zahrada v americkém městě Knoxville je součástí programu, který se pokouší dát naději nejohroženější psovité šelmě světa – vlkovi rudohnědému. Plány kazí farmáři i pytláci.

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Na parafrázi otázky ze Shakespearovy tragédie by Jan Svatopluk Presl nejspíše odvětil, že ano, rostliny voní stejně, jedno, jak se jmenují, na jméně ale přece jen záleží. Tento profesor zoologie a mineralogie a také význačný český přírodovědec totiž pojmenoval kdeco. A žádný klapkobřinkostroj. Díky němu třeba kukuřici říkáme kukuřice. Uhádli byste alespoň další dvě dnes samozřejmá pojmenování, která zavedl právě Presl? Může jít o rostlinu, nerost, zvíře i chemický prvek.

Čtyři dlouhokrčky McCordovy poprvé odchovala brněnská zoologická zahrada. Mláďata překonala nejkritičtější období a samostatně přijímají potravu. Zvířata z malého indonéského ostrova jsou na Červeném seznamu ohrožených druhů a ubývá jich zejména kvůli ilegálnímu lovu a ztrátě přirozeného životního prostředí.

Lebku gibona, který mohl být prvním opičím druhem vyhynulým v důsledku lidské činnosti, objevili vědci mezi ostatky ze starodávné čínské hrobky. Mezi zvířaty, která podle archeologů mohla náležet babičce prvního čínského císaře, se nacházel dosud neznámý druh gibona, který žil před více než dvěma tisíci lety. Podle vědců nález dokazuje zranitelnost populací opů, z nichž řada je v současnosti ohrožena.