I samotářské šelmy mají nečekané sociální schopnosti, ukázal výzkum

Velké kočky, od tygrů po gepardy, od sebe dokážou rozlišit známé a neznámé lidské hlasy. Přírodovědci to popsali ve studii, která naznačuje, že i zvířata vyhýbající se skupinovému životu mají sociální dovednosti.

Kočky se často popisují jako poněkud odtažité a „sebestředné“. Vědci už ale dříve zjistili, že domestikované kočkovité šelmy dokážou velice dobře rozeznat hlas svého majitele od hlasu jiných lidí – dokonce rozeznávají různé členy domácnosti, s nimiž žijí. Z nového výzkumu ale vyplývá, že podobné vlastnosti mají i velké kočky. Exotičtí příbuzní domácích mazlíčků, včetně tygrů, gepardů a pum, totiž umějí rozlišit různé tóny – za předpokladu, že žijí „v zajetí“.

Tyto výsledky sice ukazují jen to, jak se zvířata chovají v lidské péči, ale ve skutečnosti by to podle autorů mohlo velmi dobře odrážet i potřeby těchto zvířat, pokud žijí ve volné přírodě. To znamená, že se jim hodí schopnost identifikovat vlastní mláďata, sledovat, kdo se nachází v jejich blízkosti a rozpoznat poplašné volání jiných druhů, uvedla spoluautorka výzkumu Jennifer Vonková z Oaklandské univerzity v Rochesteru ve státě Michigan. Podle ní by si proto lidé neměli myslet, že socialita se týká pouze skupinového života.

Sociální schopnosti asociálních tvorů

Vědci studovali lvy, levharty obláčkové, irbise, servaly a další exotické druhy, které žily v zajetí, jako jsou zoologické zahrady a přírodní rezervace. Po úvodní pilotní studii, které se zúčastnilo sedm koček pěti druhů, provedl tým rozsáhlejší studii zahrnující čtyřiadvacet koček deseti druhů, z nichž šestnáct odchoval člověk a osm vlastní matka.

Všechny šelmy biologové vystavili zvukovým nahrávkám neznámých i známých lidí. Tým potom zaznamenával a analyzoval reakce a chování koček v reakci na každé přehrání – například změnu pohledu, pohyb hlavy, pohyb směrem ke zvuku nebo od něj nebo projevy, jako je syčení nebo vrčení.

Výsledky ukázaly, že bez ohledu na pohlaví nebo na to, zda byly kočky odchovány člověkem nebo vlastní matkou, reagovaly na známý lidský hlas mnohem rychleji, déle a intenzivněji než na čtyři neznámé hlasy. Výsledky se potvrdily, i když byli z analýzy vyloučeni lvi - jediné volně žijící kočky, o kterých je známo, že žijí ve velkých sociálních skupinách.

Výsledky také podle týmu naznačují, že schopnost naladit se na jednotlivé lidské hlasy není důsledkem domestikace, ale jednoduše pravidelného kontaktu s lidmi. Vonková proto předpokládá, že podobné výsledky by se pravděpodobně objevily také u koček ve volné přírodě - za předpokladu, že by stejné lidské hlasy slyšely dostatečně často.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 44 mminutami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 2 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 19 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 20 hhodinami

Evropský pohled