I samotářské šelmy mají nečekané sociální schopnosti, ukázal výzkum

Velké kočky, od tygrů po gepardy, od sebe dokážou rozlišit známé a neznámé lidské hlasy. Přírodovědci to popsali ve studii, která naznačuje, že i zvířata vyhýbající se skupinovému životu mají sociální dovednosti.

Kočky se často popisují jako poněkud odtažité a „sebestředné“. Vědci už ale dříve zjistili, že domestikované kočkovité šelmy dokážou velice dobře rozeznat hlas svého majitele od hlasu jiných lidí – dokonce rozeznávají různé členy domácnosti, s nimiž žijí. Z nového výzkumu ale vyplývá, že podobné vlastnosti mají i velké kočky. Exotičtí příbuzní domácích mazlíčků, včetně tygrů, gepardů a pum, totiž umějí rozlišit různé tóny – za předpokladu, že žijí „v zajetí“.

Tyto výsledky sice ukazují jen to, jak se zvířata chovají v lidské péči, ale ve skutečnosti by to podle autorů mohlo velmi dobře odrážet i potřeby těchto zvířat, pokud žijí ve volné přírodě. To znamená, že se jim hodí schopnost identifikovat vlastní mláďata, sledovat, kdo se nachází v jejich blízkosti a rozpoznat poplašné volání jiných druhů, uvedla spoluautorka výzkumu Jennifer Vonková z Oaklandské univerzity v Rochesteru ve státě Michigan. Podle ní by si proto lidé neměli myslet, že socialita se týká pouze skupinového života.

Sociální schopnosti asociálních tvorů

Vědci studovali lvy, levharty obláčkové, irbise, servaly a další exotické druhy, které žily v zajetí, jako jsou zoologické zahrady a přírodní rezervace. Po úvodní pilotní studii, které se zúčastnilo sedm koček pěti druhů, provedl tým rozsáhlejší studii zahrnující čtyřiadvacet koček deseti druhů, z nichž šestnáct odchoval člověk a osm vlastní matka.

Všechny šelmy biologové vystavili zvukovým nahrávkám neznámých i známých lidí. Tým potom zaznamenával a analyzoval reakce a chování koček v reakci na každé přehrání – například změnu pohledu, pohyb hlavy, pohyb směrem ke zvuku nebo od něj nebo projevy, jako je syčení nebo vrčení.

Výsledky ukázaly, že bez ohledu na pohlaví nebo na to, zda byly kočky odchovány člověkem nebo vlastní matkou, reagovaly na známý lidský hlas mnohem rychleji, déle a intenzivněji než na čtyři neznámé hlasy. Výsledky se potvrdily, i když byli z analýzy vyloučeni lvi - jediné volně žijící kočky, o kterých je známo, že žijí ve velkých sociálních skupinách.

Výsledky také podle týmu naznačují, že schopnost naladit se na jednotlivé lidské hlasy není důsledkem domestikace, ale jednoduše pravidelného kontaktu s lidmi. Vonková proto předpokládá, že podobné výsledky by se pravděpodobně objevily také u koček ve volné přírodě - za předpokladu, že by stejné lidské hlasy slyšely dostatečně často.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 16 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...