Český výzkum upozornil na slabiny v pravidlech, která kontrolují obchod se slonovinou. Prokázal, že spousta předmětů označovaných za historické artefakty jsou ve skutečnosti kusy získané v moderní době, a nemělo by se s nimi proto obchodovat.
Megafauna vymírá, shodují se vědci. Na velká zvířata už v minulosti dopadaly přirozené klimatické změny i lidská aktivita, ale stejné vlivy se na jejich úbytku podílejí i dnes. Právě proto se vědci obávají, že osud mamutů budou sdílet i moderní sloni.
Jednou z hlavních příčin jejich úbytku je pytláctví a nelegální obchod s částmi zvířat. Ten má podle expertů roční obrat mezi sedmi a třiadvaceti miliardami dolarů. Vlády většiny světových zemí se sice snaží konkrétně u slonů proti ilegálnímu obchodu bojovat, ale pravidla se stále porušují. Na jeden z problémů teď upozornila nová studie českých vědců.
Hlavním cílem pytláků jsou u slonů jejich kly, slonovina. Každoročně kvůli tomu zemře několik desítek tisíc zvířat. Aby se to nestávalo, existuje mezinárodní dohoda CITES, která reguluje obchodování s tímto materiálem. Jenže tato pravidla mají výjimky: netýkají se slonoviny ze zvířat, která byla ulovena a zabita ve vzdálenější minulosti. Je to logické: tento materiál se používal celá tisíciletí a vyráběly se z něj krásné předměty i vzácné artefakty.
Problém je, že experti na nelegální obchod mají už delší dobu podezření, že se slonovina nově získaná pytláctvím vydává za starou. Teď to tým českých vědkyň a vědců prozkoumal a zjistil, že toto podezření bylo oprávněné.
„Naše studie, vypracovaná ve spolupráci s Ústavem životního prostředí Univerzity Karlovy, přináší první systematická data hodnotící spolehlivost expertních posudků slonoviny nabízené na českém trhu,“ popsali vědci z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd. Pomocí radiokarbonové metody provedli analýzu 46 artefaktů vyrobených ze slonoviny. Všechny byly opatřené posudky, které měly doložit jejich starožitnost, což je podle českého právního řádu doba před rokem 1947. „Pomocí radiouhlíkového datování jsme zjistili, že v 58,7 procenta případů byly tyto posudky mylné a většina slonoviny ve skutečnosti pochází ze sedmdesátých let dvacátého století,“ konstatovali experti.
Tyto výsledky podle autorů dokládají, že předpisy, které dnes platí, nejsou dostatečné. Chybou podle nich je, že posudky v současné době vznikají jen na základě takzvaného „vizuálního hodnocení“, tedy prozkoumání předmětů pouhým pohledem.
Možná řešení
Vědci v této studii jenom nekritizují, ale také přicházejí s konkrétními návrhy opatření, která by mohla situaci podle nich zlepšit.
Mezi nimi jsou zejména ověřování odborné způsobilosti znalců, ale také by podle nich měla vzniknout nová definice pojmu „starožitná slonovina“. Ta by měla lépe zohledňovala limity radiouhlíkového datování a zároveň umožňovat co nejvyšší úspěšnost analýz.
