Sloni pohřbívají mrtvá mláďata, ukazují poznatky z Indie

Přírodovědci poprvé popsali případ, kdy sloni zakopali svá mrtvá mláďata do hlíny. Využili přitom zavlažovací příkopy, které jsou poblíž čajových plantáží.

Z hlíny trčely vzhůru čtyři končetiny, zbytek těla byl pohřbený a nebylo z něj vidět nic – ani velké uši, ani chobot malého slůněte. Bylo zakopané v zavlažovacím příkopu pod více než šedesáti centimetry zeminy. A pohřbili ho tam dospělí sloni.

Nešlo o izolovaný výjimečný případ, vědci popsali toto chování rovnou pětkrát během jednoho terénního výzkumu, který proběhl v Bengálsku. Je to ale poprvé, co takové chování u slonů indických zaznamenali, a teď řeší, jak je to možné.

Thanatologové v terénu

Jak zvířata vnímají smrt? Bojí se jí? Chápou ji jako definitivní konec svého života, anebo si svou konečnost neuvědomují? Těmito otázkami se zabývá thanatologie, pojmenovaná podle řeckého boha smrtelného spánku. Všimla si, že zvířata s vyšší inteligencí smrt řeší: některé druhy primátů například truchlí u svých mrtvých. Nedávno zesnulý přírodovědec Frans de Waal popsal případ šimpanzice, která se svým zesnulým mládětem strávila několik dní. Africké slony zase vědci pozorovali, jak přikrývají těla svých mrtvých větvemi. A některé druhy zase své zesnulé připravené o život lidmi „mstí“ – to dělají primáti, sloni, ale třeba i kosatky.

Výzkum úmrtí slůňat provedli indičtí vědci v letech 2022 a 2023. Zjistili, že mláďatům bylo mezi třemi měsíci a rokem. Všechna zemřela z přirozených důvodů, nejčastěji na nemoc nebo podvýživu. Není to nic neobvyklého, u slonů indických podle nové studie umírá asi 46 procent všech mláďat.

Když biologové prozkoumali těla mláďat, ukázalo se, že s nimi ostatní sloni z jejich stáda museli intenzivně pohybovat. Našli na nich spoustu podlitin způsobených transportem mrtvých mláďat. V jednom případě mají badatelé podezření, že přesun mrtvého těla trval možná až 48 hodin a dospělí sloni s ním překonali několik kilometrů.

Hlasité loučení

Spousta náznaků ukazuje, že „pohřeb“ mohl být plánovaný a velmi dobře koordinovaný. Podle studie sloni cíleně umisťovali těla potomků do příkopů tak, aby jejich nohy směřovaly vzhůru, a pohřbu se mohlo účastnit co nejvíce členů stáda. Důkazem byly i otisky nohou a stopy trusu více jedinců u „hrobu“.

Důkaz, proč to všechno sloni dělají, samozřejmě vědci nemají, ale pracují s hypotézou, že se tak zvířata pokoušela ochránit mrtvé před mrchožrouty. „Sloni jsou vnímavé bytosti a vědí, co dělají," popsal spoluautor studie Akashdeep Roy.

Vědci získali i zajímavá svědectví od místních obyvatel. Ti z lokalit sloních pohřbů slyšeli v době, kdy k nim zřejmě došlo, hlasité troubení, které trvalo více než půl hodiny. Podle výzkumníků to může naznačovat, že stáda truchlila – ale opět je to jen hypotéza, pro niž se budou důkazy sbírat těžko. Vysvětlení se ale shoduje se závěry studie z roku 2022, která zjistila, že v jiných případech stáli sloni indičtí na stráži nad mrtvými členy stáda a vydávali silné zvuky. Vypadalo to, jako by se tak navzájem utěšovali.

Je také možné, že se tito sloni záměrně vyhýbají místům, kde jsou jejich blízcí pohřbení. Mohou se tak bránit špatným vzpomínkám, spekulují vědci.

Pomáhá člověk slonům s péčí o mrtvé?

A ještě jedna spekulace: zdá se docela pravděpodobné, že sloni transportovali mrtvá mláďata na takovou vzdálenost, aby využili ideální podmínky pro „pohřeb“ poblíž lidských sídel. Čajové plantáže totiž potřebují systémy zavlažování a odvodňování založené na kanálech – a právě do nich sloni těla uložili.

Současně jsou plantáže dostatečně vzdálené od míst, kde se lidé vyskytují často. V oblasti jsou jinak husté lesy, kde síť kořenů brání slonům vykopat dostatečně velké jámy. Tito tvorové jsou ale podle vědců dost inteligentní na to, aby dokázali podmínky v krajině vyhodnotit a plánovat, aby našli nejlepší řešení, jímž bylo využití lidmi vytvořených příkopů.

Přírodovědci musí být při takových výzkumech velmi opatrní s interpretací pozorovaných výsledků, protože se do nich snadno promítá lidské vnímání světa, které se pak mylně připisuje také jinému druhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Satelitní projekt ESA povede Univerzita Karlova

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.
před 15 hhodinami

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
před 16 hhodinami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 19 hhodinami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 20 hhodinami

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 23 hhodinami

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 23 hhodinami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
27. 5. 2025

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
27. 5. 2025
Načítání...