Sloni pohřbívají mrtvá mláďata, ukazují poznatky z Indie

Přírodovědci poprvé popsali případ, kdy sloni zakopali svá mrtvá mláďata do hlíny. Využili přitom zavlažovací příkopy, které jsou poblíž čajových plantáží.

Z hlíny trčely vzhůru čtyři končetiny, zbytek těla byl pohřbený a nebylo z něj vidět nic – ani velké uši, ani chobot malého slůněte. Bylo zakopané v zavlažovacím příkopu pod více než šedesáti centimetry zeminy. A pohřbili ho tam dospělí sloni.

Nešlo o izolovaný výjimečný případ, vědci popsali toto chování rovnou pětkrát během jednoho terénního výzkumu, který proběhl v Bengálsku. Je to ale poprvé, co takové chování u slonů indických zaznamenali, a teď řeší, jak je to možné.

Thanatologové v terénu

Jak zvířata vnímají smrt? Bojí se jí? Chápou ji jako definitivní konec svého života, anebo si svou konečnost neuvědomují? Těmito otázkami se zabývá thanatologie, pojmenovaná podle řeckého boha smrtelného spánku. Všimla si, že zvířata s vyšší inteligencí smrt řeší: některé druhy primátů například truchlí u svých mrtvých. Nedávno zesnulý přírodovědec Frans de Waal popsal případ šimpanzice, která se svým zesnulým mládětem strávila několik dní. Africké slony zase vědci pozorovali, jak přikrývají těla svých mrtvých větvemi. A některé druhy zase své zesnulé připravené o život lidmi „mstí“ – to dělají primáti, sloni, ale třeba i kosatky.

Výzkum úmrtí slůňat provedli indičtí vědci v letech 2022 a 2023. Zjistili, že mláďatům bylo mezi třemi měsíci a rokem. Všechna zemřela z přirozených důvodů, nejčastěji na nemoc nebo podvýživu. Není to nic neobvyklého, u slonů indických podle nové studie umírá asi 46 procent všech mláďat.

Když biologové prozkoumali těla mláďat, ukázalo se, že s nimi ostatní sloni z jejich stáda museli intenzivně pohybovat. Našli na nich spoustu podlitin způsobených transportem mrtvých mláďat. V jednom případě mají badatelé podezření, že přesun mrtvého těla trval možná až 48 hodin a dospělí sloni s ním překonali několik kilometrů.

Hlasité loučení

Spousta náznaků ukazuje, že „pohřeb“ mohl být plánovaný a velmi dobře koordinovaný. Podle studie sloni cíleně umisťovali těla potomků do příkopů tak, aby jejich nohy směřovaly vzhůru, a pohřbu se mohlo účastnit co nejvíce členů stáda. Důkazem byly i otisky nohou a stopy trusu více jedinců u „hrobu“.

Důkaz, proč to všechno sloni dělají, samozřejmě vědci nemají, ale pracují s hypotézou, že se tak zvířata pokoušela ochránit mrtvé před mrchožrouty. „Sloni jsou vnímavé bytosti a vědí, co dělají," popsal spoluautor studie Akashdeep Roy.

Vědci získali i zajímavá svědectví od místních obyvatel. Ti z lokalit sloních pohřbů slyšeli v době, kdy k nim zřejmě došlo, hlasité troubení, které trvalo více než půl hodiny. Podle výzkumníků to může naznačovat, že stáda truchlila – ale opět je to jen hypotéza, pro niž se budou důkazy sbírat těžko. Vysvětlení se ale shoduje se závěry studie z roku 2022, která zjistila, že v jiných případech stáli sloni indičtí na stráži nad mrtvými členy stáda a vydávali silné zvuky. Vypadalo to, jako by se tak navzájem utěšovali.

Je také možné, že se tito sloni záměrně vyhýbají místům, kde jsou jejich blízcí pohřbení. Mohou se tak bránit špatným vzpomínkám, spekulují vědci.

Pomáhá člověk slonům s péčí o mrtvé?

A ještě jedna spekulace: zdá se docela pravděpodobné, že sloni transportovali mrtvá mláďata na takovou vzdálenost, aby využili ideální podmínky pro „pohřeb“ poblíž lidských sídel. Čajové plantáže totiž potřebují systémy zavlažování a odvodňování založené na kanálech – a právě do nich sloni těla uložili.

Současně jsou plantáže dostatečně vzdálené od míst, kde se lidé vyskytují často. V oblasti jsou jinak husté lesy, kde síť kořenů brání slonům vykopat dostatečně velké jámy. Tito tvorové jsou ale podle vědců dost inteligentní na to, aby dokázali podmínky v krajině vyhodnotit a plánovat, aby našli nejlepší řešení, jímž bylo využití lidmi vytvořených příkopů.

Přírodovědci musí být při takových výzkumech velmi opatrní s interpretací pozorovaných výsledků, protože se do nich snadno promítá lidské vnímání světa, které se pak mylně připisuje také jinému druhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 1 hhodinou

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 4 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 5 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 23 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...