Sloni pohřbívají mrtvá mláďata, ukazují poznatky z Indie

Přírodovědci poprvé popsali případ, kdy sloni zakopali svá mrtvá mláďata do hlíny. Využili přitom zavlažovací příkopy, které jsou poblíž čajových plantáží.

Z hlíny trčely vzhůru čtyři končetiny, zbytek těla byl pohřbený a nebylo z něj vidět nic – ani velké uši, ani chobot malého slůněte. Bylo zakopané v zavlažovacím příkopu pod více než šedesáti centimetry zeminy. A pohřbili ho tam dospělí sloni.

Nešlo o izolovaný výjimečný případ, vědci popsali toto chování rovnou pětkrát během jednoho terénního výzkumu, který proběhl v Bengálsku. Je to ale poprvé, co takové chování u slonů indických zaznamenali, a teď řeší, jak je to možné.

Thanatologové v terénu

Jak zvířata vnímají smrt? Bojí se jí? Chápou ji jako definitivní konec svého života, anebo si svou konečnost neuvědomují? Těmito otázkami se zabývá thanatologie, pojmenovaná podle řeckého boha smrtelného spánku. Všimla si, že zvířata s vyšší inteligencí smrt řeší: některé druhy primátů například truchlí u svých mrtvých. Nedávno zesnulý přírodovědec Frans de Waal popsal případ šimpanzice, která se svým zesnulým mládětem strávila několik dní. Africké slony zase vědci pozorovali, jak přikrývají těla svých mrtvých větvemi. A některé druhy zase své zesnulé připravené o život lidmi „mstí“ – to dělají primáti, sloni, ale třeba i kosatky.

Výzkum úmrtí slůňat provedli indičtí vědci v letech 2022 a 2023. Zjistili, že mláďatům bylo mezi třemi měsíci a rokem. Všechna zemřela z přirozených důvodů, nejčastěji na nemoc nebo podvýživu. Není to nic neobvyklého, u slonů indických podle nové studie umírá asi 46 procent všech mláďat.

Když biologové prozkoumali těla mláďat, ukázalo se, že s nimi ostatní sloni z jejich stáda museli intenzivně pohybovat. Našli na nich spoustu podlitin způsobených transportem mrtvých mláďat. V jednom případě mají badatelé podezření, že přesun mrtvého těla trval možná až 48 hodin a dospělí sloni s ním překonali několik kilometrů.

Hlasité loučení

Spousta náznaků ukazuje, že „pohřeb“ mohl být plánovaný a velmi dobře koordinovaný. Podle studie sloni cíleně umisťovali těla potomků do příkopů tak, aby jejich nohy směřovaly vzhůru, a pohřbu se mohlo účastnit co nejvíce členů stáda. Důkazem byly i otisky nohou a stopy trusu více jedinců u „hrobu“.

Důkaz, proč to všechno sloni dělají, samozřejmě vědci nemají, ale pracují s hypotézou, že se tak zvířata pokoušela ochránit mrtvé před mrchožrouty. „Sloni jsou vnímavé bytosti a vědí, co dělají," popsal spoluautor studie Akashdeep Roy.

Vědci získali i zajímavá svědectví od místních obyvatel. Ti z lokalit sloních pohřbů slyšeli v době, kdy k nim zřejmě došlo, hlasité troubení, které trvalo více než půl hodiny. Podle výzkumníků to může naznačovat, že stáda truchlila – ale opět je to jen hypotéza, pro niž se budou důkazy sbírat těžko. Vysvětlení se ale shoduje se závěry studie z roku 2022, která zjistila, že v jiných případech stáli sloni indičtí na stráži nad mrtvými členy stáda a vydávali silné zvuky. Vypadalo to, jako by se tak navzájem utěšovali.

Je také možné, že se tito sloni záměrně vyhýbají místům, kde jsou jejich blízcí pohřbení. Mohou se tak bránit špatným vzpomínkám, spekulují vědci.

Pomáhá člověk slonům s péčí o mrtvé?

A ještě jedna spekulace: zdá se docela pravděpodobné, že sloni transportovali mrtvá mláďata na takovou vzdálenost, aby využili ideální podmínky pro „pohřeb“ poblíž lidských sídel. Čajové plantáže totiž potřebují systémy zavlažování a odvodňování založené na kanálech – a právě do nich sloni těla uložili.

Současně jsou plantáže dostatečně vzdálené od míst, kde se lidé vyskytují často. V oblasti jsou jinak husté lesy, kde síť kořenů brání slonům vykopat dostatečně velké jámy. Tito tvorové jsou ale podle vědců dost inteligentní na to, aby dokázali podmínky v krajině vyhodnotit a plánovat, aby našli nejlepší řešení, jímž bylo využití lidmi vytvořených příkopů.

Přírodovědci musí být při takových výzkumech velmi opatrní s interpretací pozorovaných výsledků, protože se do nich snadno promítá lidské vnímání světa, které se pak mylně připisuje také jinému druhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 13 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 13 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 13 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 16 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
31. 3. 2025

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
31. 3. 2025

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
31. 3. 2025
Načítání...