Přírodovědci poprvé popsali případ, kdy sloni zakopali svá mrtvá mláďata do hlíny. Využili přitom zavlažovací příkopy, které jsou poblíž čajových plantáží.
Sloni pohřbívají mrtvá mláďata, ukazují poznatky z Indie
Z hlíny trčely vzhůru čtyři končetiny, zbytek těla byl pohřbený a nebylo z něj vidět nic – ani velké uši, ani chobot malého slůněte. Bylo zakopané v zavlažovacím příkopu pod více než šedesáti centimetry zeminy. A pohřbili ho tam dospělí sloni.
Nešlo o izolovaný výjimečný případ, vědci popsali toto chování rovnou pětkrát během jednoho terénního výzkumu, který proběhl v Bengálsku. Je to ale poprvé, co takové chování u slonů indických zaznamenali, a teď řeší, jak je to možné.
Thanatologové v terénu
Jak zvířata vnímají smrt? Bojí se jí? Chápou ji jako definitivní konec svého života, anebo si svou konečnost neuvědomují? Těmito otázkami se zabývá thanatologie, pojmenovaná podle řeckého boha smrtelného spánku. Všimla si, že zvířata s vyšší inteligencí smrt řeší: některé druhy primátů například truchlí u svých mrtvých. Nedávno zesnulý přírodovědec Frans de Waal popsal případ šimpanzice, která se svým zesnulým mládětem strávila několik dní. Africké slony zase vědci pozorovali, jak přikrývají těla svých mrtvých větvemi. A některé druhy zase své zesnulé připravené o život lidmi „mstí“ – to dělají primáti, sloni, ale třeba i kosatky.
Výzkum úmrtí slůňat provedli indičtí vědci v letech 2022 a 2023. Zjistili, že mláďatům bylo mezi třemi měsíci a rokem. Všechna zemřela z přirozených důvodů, nejčastěji na nemoc nebo podvýživu. Není to nic neobvyklého, u slonů indických podle nové studie umírá asi 46 procent všech mláďat.
Když biologové prozkoumali těla mláďat, ukázalo se, že s nimi ostatní sloni z jejich stáda museli intenzivně pohybovat. Našli na nich spoustu podlitin způsobených transportem mrtvých mláďat. V jednom případě mají badatelé podezření, že přesun mrtvého těla trval možná až 48 hodin a dospělí sloni s ním překonali několik kilometrů.
Hlasité loučení
Spousta náznaků ukazuje, že „pohřeb“ mohl být plánovaný a velmi dobře koordinovaný. Podle studie sloni cíleně umisťovali těla potomků do příkopů tak, aby jejich nohy směřovaly vzhůru, a pohřbu se mohlo účastnit co nejvíce členů stáda. Důkazem byly i otisky nohou a stopy trusu více jedinců u „hrobu“.
Důkaz, proč to všechno sloni dělají, samozřejmě vědci nemají, ale pracují s hypotézou, že se tak zvířata pokoušela ochránit mrtvé před mrchožrouty. „Sloni jsou vnímavé bytosti a vědí, co dělají," popsal spoluautor studie Akashdeep Roy.
Vědci získali i zajímavá svědectví od místních obyvatel. Ti z lokalit sloních pohřbů slyšeli v době, kdy k nim zřejmě došlo, hlasité troubení, které trvalo více než půl hodiny. Podle výzkumníků to může naznačovat, že stáda truchlila – ale opět je to jen hypotéza, pro niž se budou důkazy sbírat těžko. Vysvětlení se ale shoduje se závěry studie z roku 2022, která zjistila, že v jiných případech stáli sloni indičtí na stráži nad mrtvými členy stáda a vydávali silné zvuky. Vypadalo to, jako by se tak navzájem utěšovali.
Je také možné, že se tito sloni záměrně vyhýbají místům, kde jsou jejich blízcí pohřbení. Mohou se tak bránit špatným vzpomínkám, spekulují vědci.
Pomáhá člověk slonům s péčí o mrtvé?
A ještě jedna spekulace: zdá se docela pravděpodobné, že sloni transportovali mrtvá mláďata na takovou vzdálenost, aby využili ideální podmínky pro „pohřeb“ poblíž lidských sídel. Čajové plantáže totiž potřebují systémy zavlažování a odvodňování založené na kanálech – a právě do nich sloni těla uložili.
Současně jsou plantáže dostatečně vzdálené od míst, kde se lidé vyskytují často. V oblasti jsou jinak husté lesy, kde síť kořenů brání slonům vykopat dostatečně velké jámy. Tito tvorové jsou ale podle vědců dost inteligentní na to, aby dokázali podmínky v krajině vyhodnotit a plánovat, aby našli nejlepší řešení, jímž bylo využití lidmi vytvořených příkopů.
Přírodovědci musí být při takových výzkumech velmi opatrní s interpretací pozorovaných výsledků, protože se do nich snadno promítá lidské vnímání světa, které se pak mylně připisuje také jinému druhu.