Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl podle Reuters ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou. Moskva vpodvečer navrhla Ukrajině další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu.

„Jejich největší a nejsilnější síly jsou v současné době na kurské frontě. Aby vytlačily naše jednotky z Kurské oblasti a připravily útočné akce proti Sumské oblasti,“ řekl ukrajinský prezident, který ve středu odcestoval na návštěvu Německa, kde se setkal s kancléřem Friedrichem Merzem. Podle agentury AFP s novináři hovořil v úterý večer, zveřejnit jeho vyjádření mohla média až ve středu ráno.

Podle některých analytiků k ruské ofenzivě v Sumské oblasti již dochází, uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Varovným signálem je podle ní ale i počet ruských vojáků, asi 120 tisíc, za hranicí právě v Kurské oblasti. „Na zabrání tak velkých měst jako Sumy a Charkov by to ale stačit nemělo,“ řekla.

Šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov tento týden uvedl, že ruská armáda ovládla čtyři vesnice v jím spravovaném regionu. „Nepřítel pokračuje v pokusech o postup s cílem vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu,“ uvedl.

O vytváření nárazníkové zóny podél hranic s Ukrajinou mluvil Putin minulý týden. Zelenskyj nyní podle Reuters uvedl, že Rusko chce nárazníkovou zónu o hloubce asi deset kilometrů.

Rusko v poslední době pomalu postupuje na některých místech frontové linie na východě Ukrajiny, konkrétně poblíž města Kosťantynivka, poznamenala agentura Reuters. Ukrajinský prezident ale nyní řekl, že se obráncům podařilo Rusy v tomto regionu během dvou dnů zatlačit o čtyři kilometry.

Zdržovaná jednání o míru

Zelenskyj se vyjádřil také k diplomatickým snahám, které prosazuje hlavně americký prezident Donald Trump s cílem ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Zelenskyj si podle svých slov nepřeje, aby se Spojené státy stáhly z mírových snah, čímž pohrozil dříve Washington, pokud mezi válčícími stranami nedojde k pokroku. Kyjev zatím podle ukrajinské hlavy státu neobdržel memorandum, o kterém mluví Moskva a které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Až Kyjev návrhy dostane, pročte je a zareaguje na ně, řekl Zelenskyj podle AFP.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS uvedl, že práce na ruském memorandu je v závěrečné fázi. „Dokument se brzy objeví,“ řekl. Ruský vůdce po nedávném telefonátu se svým americkým protějškem uvedl, že Moskva je připravena pracovat s Ukrajinou na memorandu, které by určilo obrysy mírové dohody.

Zelenskyj nyní sdělil, že je připraven na summit s Trumpem a Putinem. Kyjev před časem navrhl Rusku nejméně třicetidenní bezpodmínečné příměří, Putin ovšem na návrh přímo nereagoval, přišel s protinávrhem na přímá jednání v Istanbulu. Zelenskyj odpověděl, že na něj bude v Turecku osobně čekat. Putin ale v polovině května do Istanbulu vyslal delegaci na nižší úrovni, která nakonec s ukrajinskými zástupci dohodla rozsáhlou výměnu vězňů, v počtu tisíc za tisíc.

„Pokud Putin není spokojen s bilaterální schůzkou nebo pokud si všichni přejí, aby to byla trojstranná schůzka, nevadí mi to. Jsem připraven na jakýkoliv formát,“ řekl Zelenskyj podle AFP. Jako potenciální místa pro jednání zmínil Turecko, Vatikán nebo Švýcarsko.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS ve středu vpodvečer prohlásil, že Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu. Moskva čeká na rychlou odpověď Kyjeva, poznamenal už dříve podle médií hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.

Rusové útočili v drony v Charkovské oblasti

Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že Rusko v noci na středu na Ukrajinu vyslalo 88 dronů a šest balistických střel. „Protivzdušná obrana zneškodnila 71 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země. Na 34 jich bylo sestřeleno palbou, 37 bylo lokálně potlačeno prostředky radioelektronického boje,“ uvedlo letectvo na Telegramu.

V obci Vasyščeve byli následkem útoku ruských dronů zraněni čtyři lidé. Čtyřletou dívku, která se nacházela nedaleko místa náletu, postihla také silná stresová reakce. Podle místních úřadů noční útok nejméně devíti dronů cílil na soukromou firmu a podnítil požár, který poškodil sklady a několik vozidel. Další čtyři lidé utrpěli zranění ve vesnici Eskar. „Všem zraněným byla poskytnuta nezbytná lékařská péče,“ dodal Syněhubov.

Hlavní ředitelství Státní služby pro mimořádné situace v Charkovské oblasti oznámilo, že více než deset dronů zasáhlo obytné oblasti a civilní podnik. V důsledku úderů vypukly tři požáry. Starosta Charkova Ihor Těrechov již předtím uvedl, že na předměstí byly slyšet výbuchy.

Bezpilotní letouny mířily také na Kyjev, kde pracovala protivzdušná obrana, poznamenala Stomatová.

10 minut
Zpravodajka ČT Darja Stomatová k aktuální situaci na Ukrajině (28. 5. 2025)
Zdroj: ČT24

I Rusko hlásí rozsáhlý nálet

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v úterý večer zničila bezmála tři stovky ukrajinských dronů nad celkem třinácti oblastmi na západě země. Část z nich mířila také na Moskvu, píše agentura Reuters. K sestřelení ukrajinských dronů došlo mezi 21:00 a půlnocí moskevského času (20:00 až 23:00 SELČ), uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Šlo by tak o jeden z největších ukrajinských vzdušných útoků na ruské území od začátku plnohodnotné ruské invaze. Informace ale není ve válečných podmínkách možné bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva také obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v sérii příspěvků na Telegramu napsal, že protivzdušná obrana zničila 27 dronů mířících na hlavní město. Sdělil, že úlomky dronů se zkoumají na místech dopadu, ale neuvedl, že by došlo k zraněním či škodám.

Cílem bylo podle Sobjanina město Zelonograd severozápadně od Moskvy, kde se podle Stomatové vyrábějí v technickém parku například optická zařízení a další inovativní technologie. Ruské telegramové kanály nadto uvedly, že ukrajinské drony zasáhly továrnu na drony v Dubně severně od ruské metropole. Provoz na několika moskevských letištích musel být kvůli útoku dočasně přerušen, napsala agentura DPA.

Devětapadesát dronů bylo podle něj sestřeleno nad Brjanskou oblastí na hranici s Ukrajinou. Gubernátor oblasti uvedl, že byl při útoku poškozen dům a šest aut. Šéf Smolenské oblasti informoval, že tam bylo sestřeleno jedenáct dronů, ani zde nebyly hlášeny oběti, píše Reuters.

Rusko a Ukrajina na sebe v uplynulém týdnu vzájemně vypálily velké množství střel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že během tří dnů do pondělního rána bylo na ukrajinské cíle vypáleno více než devět set střel. V noci na neděli podle ukrajinských úřadů ruské údery zabily nejméně dvanáct lidí, včetně tří dětí.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 3 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 4 hhodinami
Načítání...