Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl podle Reuters ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou. Moskva vpodvečer navrhla Ukrajině další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu.

„Jejich největší a nejsilnější síly jsou v současné době na kurské frontě. Aby vytlačily naše jednotky z Kurské oblasti a připravily útočné akce proti Sumské oblasti,“ řekl ukrajinský prezident, který ve středu odcestoval na návštěvu Německa, kde se setkal s kancléřem Friedrichem Merzem. Podle agentury AFP s novináři hovořil v úterý večer, zveřejnit jeho vyjádření mohla média až ve středu ráno.

Podle některých analytiků k ruské ofenzivě v Sumské oblasti již dochází, uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Varovným signálem je podle ní ale i počet ruských vojáků, asi 120 tisíc, za hranicí právě v Kurské oblasti. „Na zabrání tak velkých měst jako Sumy a Charkov by to ale stačit nemělo,“ řekla.

Šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov tento týden uvedl, že ruská armáda ovládla čtyři vesnice v jím spravovaném regionu. „Nepřítel pokračuje v pokusech o postup s cílem vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu,“ uvedl.

O vytváření nárazníkové zóny podél hranic s Ukrajinou mluvil Putin minulý týden. Zelenskyj nyní podle Reuters uvedl, že Rusko chce nárazníkovou zónu o hloubce asi deset kilometrů.

Rusko v poslední době pomalu postupuje na některých místech frontové linie na východě Ukrajiny, konkrétně poblíž města Kosťantynivka, poznamenala agentura Reuters. Ukrajinský prezident ale nyní řekl, že se obráncům podařilo Rusy v tomto regionu během dvou dnů zatlačit o čtyři kilometry.

Zdržovaná jednání o míru

Zelenskyj se vyjádřil také k diplomatickým snahám, které prosazuje hlavně americký prezident Donald Trump s cílem ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Zelenskyj si podle svých slov nepřeje, aby se Spojené státy stáhly z mírových snah, čímž pohrozil dříve Washington, pokud mezi válčícími stranami nedojde k pokroku. Kyjev zatím podle ukrajinské hlavy státu neobdržel memorandum, o kterém mluví Moskva a které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Až Kyjev návrhy dostane, pročte je a zareaguje na ně, řekl Zelenskyj podle AFP.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS uvedl, že práce na ruském memorandu je v závěrečné fázi. „Dokument se brzy objeví,“ řekl. Ruský vůdce po nedávném telefonátu se svým americkým protějškem uvedl, že Moskva je připravena pracovat s Ukrajinou na memorandu, které by určilo obrysy mírové dohody.

Zelenskyj nyní sdělil, že je připraven na summit s Trumpem a Putinem. Kyjev před časem navrhl Rusku nejméně třicetidenní bezpodmínečné příměří, Putin ovšem na návrh přímo nereagoval, přišel s protinávrhem na přímá jednání v Istanbulu. Zelenskyj odpověděl, že na něj bude v Turecku osobně čekat. Putin ale v polovině května do Istanbulu vyslal delegaci na nižší úrovni, která nakonec s ukrajinskými zástupci dohodla rozsáhlou výměnu vězňů, v počtu tisíc za tisíc.

„Pokud Putin není spokojen s bilaterální schůzkou nebo pokud si všichni přejí, aby to byla trojstranná schůzka, nevadí mi to. Jsem připraven na jakýkoliv formát,“ řekl Zelenskyj podle AFP. Jako potenciální místa pro jednání zmínil Turecko, Vatikán nebo Švýcarsko.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS ve středu vpodvečer prohlásil, že Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu. Moskva čeká na rychlou odpověď Kyjeva, poznamenal už dříve podle médií hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.

Rusové útočili v drony v Charkovské oblasti

Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že Rusko v noci na středu na Ukrajinu vyslalo 88 dronů a šest balistických střel. „Protivzdušná obrana zneškodnila 71 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země. Na 34 jich bylo sestřeleno palbou, 37 bylo lokálně potlačeno prostředky radioelektronického boje,“ uvedlo letectvo na Telegramu.

V obci Vasyščeve byli následkem útoku ruských dronů zraněni čtyři lidé. Čtyřletou dívku, která se nacházela nedaleko místa náletu, postihla také silná stresová reakce. Podle místních úřadů noční útok nejméně devíti dronů cílil na soukromou firmu a podnítil požár, který poškodil sklady a několik vozidel. Další čtyři lidé utrpěli zranění ve vesnici Eskar. „Všem zraněným byla poskytnuta nezbytná lékařská péče,“ dodal Syněhubov.

Hlavní ředitelství Státní služby pro mimořádné situace v Charkovské oblasti oznámilo, že více než deset dronů zasáhlo obytné oblasti a civilní podnik. V důsledku úderů vypukly tři požáry. Starosta Charkova Ihor Těrechov již předtím uvedl, že na předměstí byly slyšet výbuchy.

Bezpilotní letouny mířily také na Kyjev, kde pracovala protivzdušná obrana, poznamenala Stomatová.

Nahrávám video

I Rusko hlásí rozsáhlý nálet

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v úterý večer zničila bezmála tři stovky ukrajinských dronů nad celkem třinácti oblastmi na západě země. Část z nich mířila také na Moskvu, píše agentura Reuters. K sestřelení ukrajinských dronů došlo mezi 21:00 a půlnocí moskevského času (20:00 až 23:00 SELČ), uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Šlo by tak o jeden z největších ukrajinských vzdušných útoků na ruské území od začátku plnohodnotné ruské invaze. Informace ale není ve válečných podmínkách možné bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva také obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v sérii příspěvků na Telegramu napsal, že protivzdušná obrana zničila 27 dronů mířících na hlavní město. Sdělil, že úlomky dronů se zkoumají na místech dopadu, ale neuvedl, že by došlo k zraněním či škodám.

Cílem bylo podle Sobjanina město Zelonograd severozápadně od Moskvy, kde se podle Stomatové vyrábějí v technickém parku například optická zařízení a další inovativní technologie. Ruské telegramové kanály nadto uvedly, že ukrajinské drony zasáhly továrnu na drony v Dubně severně od ruské metropole. Provoz na několika moskevských letištích musel být kvůli útoku dočasně přerušen, napsala agentura DPA.

Devětapadesát dronů bylo podle něj sestřeleno nad Brjanskou oblastí na hranici s Ukrajinou. Gubernátor oblasti uvedl, že byl při útoku poškozen dům a šest aut. Šéf Smolenské oblasti informoval, že tam bylo sestřeleno jedenáct dronů, ani zde nebyly hlášeny oběti, píše Reuters.

Rusko a Ukrajina na sebe v uplynulém týdnu vzájemně vypálily velké množství střel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že během tří dnů do pondělního rána bylo na ukrajinské cíle vypáleno více než devět set střel. V noci na neděli podle ukrajinských úřadů ruské údery zabily nejméně dvanáct lidí, včetně tří dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura.
12:38Aktualizovánopřed 27 mminutami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 31 mminutami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 55 mminutami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 2 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 3 hhodinami

Starý souboj v novém obsazení. Brazílii čeká těsný střet Luly s Bolsonarovým synem

Brazilci v neděli rozhodnou, zda prezident Luiz Inácio Lula da Silva získá čtvrtý mandát, nebo se k moci vrátí rodina Bolsonarových. Proti osmdesátiletému levicovému prezidentovi stojí pravicový senátor Flávio Bolsonaro, syn odsouzeného exprezidenta Jaira Bolsonara. Průzkumy naznačují těsný souboj v hluboce rozdělené zemi, jejíž obyvatele trápí kriminalita a ekonomické problémy. Kampaň navíc poznamenal finanční skandál kolem Nejvyššího federálního soudu a spor o údajné zvýhodňování Bolsonara společností Meta.
před 5 hhodinami

Kushner podle nové knihy skrýval transakce s blízkovýchodními státy

Časopis Vanity Fair ve čtvrtek otiskl úryvky z nové knihy, podle níž zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner udržoval tajné finanční transakce s několika blízkovýchodními státy v době Trumpova prvního funkčního období. Kushner na síti X tvrzení v knize označil za pobuřující a zcela smyšlená obvinění, jež se vydávají za investigativní žurnalistiku.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.