Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl podle Reuters ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou. Moskva vpodvečer navrhla Ukrajině další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu.

„Jejich největší a nejsilnější síly jsou v současné době na kurské frontě. Aby vytlačily naše jednotky z Kurské oblasti a připravily útočné akce proti Sumské oblasti,“ řekl ukrajinský prezident, který ve středu odcestoval na návštěvu Německa, kde se setkal s kancléřem Friedrichem Merzem. Podle agentury AFP s novináři hovořil v úterý večer, zveřejnit jeho vyjádření mohla média až ve středu ráno.

Podle některých analytiků k ruské ofenzivě v Sumské oblasti již dochází, uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Varovným signálem je podle ní ale i počet ruských vojáků, asi 120 tisíc, za hranicí právě v Kurské oblasti. „Na zabrání tak velkých měst jako Sumy a Charkov by to ale stačit nemělo,“ řekla.

Šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov tento týden uvedl, že ruská armáda ovládla čtyři vesnice v jím spravovaném regionu. „Nepřítel pokračuje v pokusech o postup s cílem vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu,“ uvedl.

O vytváření nárazníkové zóny podél hranic s Ukrajinou mluvil Putin minulý týden. Zelenskyj nyní podle Reuters uvedl, že Rusko chce nárazníkovou zónu o hloubce asi deset kilometrů.

Rusko v poslední době pomalu postupuje na některých místech frontové linie na východě Ukrajiny, konkrétně poblíž města Kosťantynivka, poznamenala agentura Reuters. Ukrajinský prezident ale nyní řekl, že se obráncům podařilo Rusy v tomto regionu během dvou dnů zatlačit o čtyři kilometry.

Zdržovaná jednání o míru

Zelenskyj se vyjádřil také k diplomatickým snahám, které prosazuje hlavně americký prezident Donald Trump s cílem ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Zelenskyj si podle svých slov nepřeje, aby se Spojené státy stáhly z mírových snah, čímž pohrozil dříve Washington, pokud mezi válčícími stranami nedojde k pokroku. Kyjev zatím podle ukrajinské hlavy státu neobdržel memorandum, o kterém mluví Moskva a které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Až Kyjev návrhy dostane, pročte je a zareaguje na ně, řekl Zelenskyj podle AFP.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS uvedl, že práce na ruském memorandu je v závěrečné fázi. „Dokument se brzy objeví,“ řekl. Ruský vůdce po nedávném telefonátu se svým americkým protějškem uvedl, že Moskva je připravena pracovat s Ukrajinou na memorandu, které by určilo obrysy mírové dohody.

Zelenskyj nyní sdělil, že je připraven na summit s Trumpem a Putinem. Kyjev před časem navrhl Rusku nejméně třicetidenní bezpodmínečné příměří, Putin ovšem na návrh přímo nereagoval, přišel s protinávrhem na přímá jednání v Istanbulu. Zelenskyj odpověděl, že na něj bude v Turecku osobně čekat. Putin ale v polovině května do Istanbulu vyslal delegaci na nižší úrovni, která nakonec s ukrajinskými zástupci dohodla rozsáhlou výměnu vězňů, v počtu tisíc za tisíc.

„Pokud Putin není spokojen s bilaterální schůzkou nebo pokud si všichni přejí, aby to byla trojstranná schůzka, nevadí mi to. Jsem připraven na jakýkoliv formát,“ řekl Zelenskyj podle AFP. Jako potenciální místa pro jednání zmínil Turecko, Vatikán nebo Švýcarsko.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS ve středu vpodvečer prohlásil, že Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu. Moskva čeká na rychlou odpověď Kyjeva, poznamenal už dříve podle médií hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.

Rusové útočili v drony v Charkovské oblasti

Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že Rusko v noci na středu na Ukrajinu vyslalo 88 dronů a šest balistických střel. „Protivzdušná obrana zneškodnila 71 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země. Na 34 jich bylo sestřeleno palbou, 37 bylo lokálně potlačeno prostředky radioelektronického boje,“ uvedlo letectvo na Telegramu.

V obci Vasyščeve byli následkem útoku ruských dronů zraněni čtyři lidé. Čtyřletou dívku, která se nacházela nedaleko místa náletu, postihla také silná stresová reakce. Podle místních úřadů noční útok nejméně devíti dronů cílil na soukromou firmu a podnítil požár, který poškodil sklady a několik vozidel. Další čtyři lidé utrpěli zranění ve vesnici Eskar. „Všem zraněným byla poskytnuta nezbytná lékařská péče,“ dodal Syněhubov.

Hlavní ředitelství Státní služby pro mimořádné situace v Charkovské oblasti oznámilo, že více než deset dronů zasáhlo obytné oblasti a civilní podnik. V důsledku úderů vypukly tři požáry. Starosta Charkova Ihor Těrechov již předtím uvedl, že na předměstí byly slyšet výbuchy.

Bezpilotní letouny mířily také na Kyjev, kde pracovala protivzdušná obrana, poznamenala Stomatová.

Nahrávám video

I Rusko hlásí rozsáhlý nálet

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v úterý večer zničila bezmála tři stovky ukrajinských dronů nad celkem třinácti oblastmi na západě země. Část z nich mířila také na Moskvu, píše agentura Reuters. K sestřelení ukrajinských dronů došlo mezi 21:00 a půlnocí moskevského času (20:00 až 23:00 SELČ), uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Šlo by tak o jeden z největších ukrajinských vzdušných útoků na ruské území od začátku plnohodnotné ruské invaze. Informace ale není ve válečných podmínkách možné bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva také obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v sérii příspěvků na Telegramu napsal, že protivzdušná obrana zničila 27 dronů mířících na hlavní město. Sdělil, že úlomky dronů se zkoumají na místech dopadu, ale neuvedl, že by došlo k zraněním či škodám.

Cílem bylo podle Sobjanina město Zelonograd severozápadně od Moskvy, kde se podle Stomatové vyrábějí v technickém parku například optická zařízení a další inovativní technologie. Ruské telegramové kanály nadto uvedly, že ukrajinské drony zasáhly továrnu na drony v Dubně severně od ruské metropole. Provoz na několika moskevských letištích musel být kvůli útoku dočasně přerušen, napsala agentura DPA.

Devětapadesát dronů bylo podle něj sestřeleno nad Brjanskou oblastí na hranici s Ukrajinou. Gubernátor oblasti uvedl, že byl při útoku poškozen dům a šest aut. Šéf Smolenské oblasti informoval, že tam bylo sestřeleno jedenáct dronů, ani zde nebyly hlášeny oběti, píše Reuters.

Rusko a Ukrajina na sebe v uplynulém týdnu vzájemně vypálily velké množství střel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že během tří dnů do pondělního rána bylo na ukrajinské cíle vypáleno více než devět set střel. V noci na neděli podle ukrajinských úřadů ruské údery zabily nejméně dvanáct lidí, včetně tří dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maltský soud osvobodil podnikatele obžalovaného kvůli vraždě novinářky

Maltská soudní porota ve středu zprostila viny vlivného podnikatele Yorgena Fenecha, který podle obžaloby zaplatil za vraždu novinářky Daphne Caruanaové Galiziaové v roce 2017. Informují o tom světové tiskové agentury, podle nichž porota rozhodla o jeho nevině v obou bodech obžaloby: podílu na vraždě a zločinného spiknutí. Čtyřiačtyřicetiletému Fenechovi, který trval na své nevině, hrozil v případě odsouzení až doživotní trest.
20:09Aktualizovánopřed 55 mminutami

V Kyjevě po sobě podle médií stříleli členové tajné služby a vojenské rozvědky

Tři příslušníci ukrajinské vojenské rozvědky HUR utrpěli zranění v přestřelce s agenty tajné služby SBU v jedné ze čtvrtí Kyjeva, tvrdí server Ukrajinska pravda s odvoláním na vlastní zdroje. Ulici, kde se střílelo, podle serveru uzavřela policie a na místo dorazili vyšetřovatelé. O incidentu píší i další média, včetně portálu BBC News. „Očití svědci události, kteří žijí v blízkosti, hovořili o mnoha výstřelech, zraněných a stopách krve na zemi,“ napsal web.
před 2 hhodinami

Incidenty v Německu jsou velmi vážné, míní Babiš. Macinka: Zjištění jsou alarmující

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už jednal se svým německým protějškem. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou incidenty v Německu spojované s Ruskem velmi vážné a Česko je připraveno spolupracovat s evropskými státy a podpořit posílení bezpečnosti.
10:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNejsme zákazníci sociálních sítí, ale zboží. Svoje děti bych tam nikdy nepustil, říká expert

Sociální sítě nás přeměnily ze zákazníků na zboží a nekontrolovaný rozvoj umělé inteligence staví společnost před dosud nepoznané výzvy. V podcastu Za horizont rozebírá expert na AI Jan Romportl dopady algoritmů na duševní zdraví a bezpečnost dětí i nedávný bezpečnostní incident v OpenAI, kde se autonomní agenti vymkli kontrole. Dojde s nástupem kognitivní automatizace k proměně trhu práce, nebo lidský rozměr v klíčových profesích obstojí? Na to i mnohé další se ptá Jakub Szántó ze zahraniční redakce ČT24.
před 3 hhodinami

Ministři EU podpořili zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty, řekla Kallasová

Mezi ministry zahraničí zemí Evropské unie během středečního jednání v Irsku panovala široká podpora pro zavedení zákazu vstupu do EU pro bývalé ruské vojáky a pro zpřísnění vízových omezení pro ruské turisty, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Za důležitou známku jednoty označila i fakt, že se neformální schůzky zúčastnili i zástupci Ukrajiny, Kanady, Islandu, Norska, Británie a Švýcarska. Česko zastupuje ministr Petr Macinka (Motoristé).
před 3 hhodinami

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé z útoku na letišti u Lipska, píší média

Německé úřady identifikovaly dva podezřelé ze srpnového hybridního útoku na letišti Lipsko/Halle, uvedly ve středu s odvoláním na své zdroje stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Podle nich se jedná o Rusa s lotyšským pasem a Bělorusa s ruským občanstvím. Podle médií ovšem není pravděpodobné, že se muže podaří zadržet. Německo v úterý obvinilo ze zodpovědnosti za pokus o bombový atentát na východoněmeckém letišti Rusko. Moskva to odmítla.
14:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Škola přes videohovor: Jak se mladí vězni v Charkově učí společně s vrstevníky

V charkovské vazební věznici se ve středu konal obřad „První zvonek“ pro deset chlapců a tři dívky. Tito mladí lidé jsou zde zadržováni na základě podezření z obzvláště závažných trestných činů nebo z nich byli obviněni. V Den znalostí je navštívili učitelé z lycea v Derhači, díky kterému absolvují střední vzdělání na dálku přímo z vazební věznice, a to ve stejných třídách jako jejich vrstevníci, kteří jsou na svobodě.
před 4 hhodinami

Šéf španělské policie popřel zprávu, že by za migrační vlnou v Ceutě bylo Maroko

Ředitel španělské národní policie Francisco Pardo ve středu odpoledne popřel informaci médií, že by nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do španělské Ceuty na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Podle některých médií takovou informaci obsahovala zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska se informaci v úterý večer dozvěděl z médií a napsal dopis s dotazem policejnímu šéfovi Pardovi.
12:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.