Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl podle Reuters ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou. Moskva vpodvečer navrhla Ukrajině další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu.

„Jejich největší a nejsilnější síly jsou v současné době na kurské frontě. Aby vytlačily naše jednotky z Kurské oblasti a připravily útočné akce proti Sumské oblasti,“ řekl ukrajinský prezident, který ve středu odcestoval na návštěvu Německa, kde se setkal s kancléřem Friedrichem Merzem. Podle agentury AFP s novináři hovořil v úterý večer, zveřejnit jeho vyjádření mohla média až ve středu ráno.

Podle některých analytiků k ruské ofenzivě v Sumské oblasti již dochází, uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Varovným signálem je podle ní ale i počet ruských vojáků, asi 120 tisíc, za hranicí právě v Kurské oblasti. „Na zabrání tak velkých měst jako Sumy a Charkov by to ale stačit nemělo,“ řekla.

Šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov tento týden uvedl, že ruská armáda ovládla čtyři vesnice v jím spravovaném regionu. „Nepřítel pokračuje v pokusech o postup s cílem vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu,“ uvedl.

O vytváření nárazníkové zóny podél hranic s Ukrajinou mluvil Putin minulý týden. Zelenskyj nyní podle Reuters uvedl, že Rusko chce nárazníkovou zónu o hloubce asi deset kilometrů.

Rusko v poslední době pomalu postupuje na některých místech frontové linie na východě Ukrajiny, konkrétně poblíž města Kosťantynivka, poznamenala agentura Reuters. Ukrajinský prezident ale nyní řekl, že se obráncům podařilo Rusy v tomto regionu během dvou dnů zatlačit o čtyři kilometry.

Zdržovaná jednání o míru

Zelenskyj se vyjádřil také k diplomatickým snahám, které prosazuje hlavně americký prezident Donald Trump s cílem ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Zelenskyj si podle svých slov nepřeje, aby se Spojené státy stáhly z mírových snah, čímž pohrozil dříve Washington, pokud mezi válčícími stranami nedojde k pokroku. Kyjev zatím podle ukrajinské hlavy státu neobdržel memorandum, o kterém mluví Moskva a které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Až Kyjev návrhy dostane, pročte je a zareaguje na ně, řekl Zelenskyj podle AFP.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS uvedl, že práce na ruském memorandu je v závěrečné fázi. „Dokument se brzy objeví,“ řekl. Ruský vůdce po nedávném telefonátu se svým americkým protějškem uvedl, že Moskva je připravena pracovat s Ukrajinou na memorandu, které by určilo obrysy mírové dohody.

Zelenskyj nyní sdělil, že je připraven na summit s Trumpem a Putinem. Kyjev před časem navrhl Rusku nejméně třicetidenní bezpodmínečné příměří, Putin ovšem na návrh přímo nereagoval, přišel s protinávrhem na přímá jednání v Istanbulu. Zelenskyj odpověděl, že na něj bude v Turecku osobně čekat. Putin ale v polovině května do Istanbulu vyslal delegaci na nižší úrovni, která nakonec s ukrajinskými zástupci dohodla rozsáhlou výměnu vězňů, v počtu tisíc za tisíc.

„Pokud Putin není spokojen s bilaterální schůzkou nebo pokud si všichni přejí, aby to byla trojstranná schůzka, nevadí mi to. Jsem připraven na jakýkoliv formát,“ řekl Zelenskyj podle AFP. Jako potenciální místa pro jednání zmínil Turecko, Vatikán nebo Švýcarsko.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS ve středu vpodvečer prohlásil, že Rusko navrhlo Ukrajině uspořádat další kolo přímých jednání 2. června v Istanbulu. Moskva čeká na rychlou odpověď Kyjeva, poznamenal už dříve podle médií hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.

Rusové útočili v drony v Charkovské oblasti

Ukrajinské vzdušné síly uvedly, že Rusko v noci na středu na Ukrajinu vyslalo 88 dronů a šest balistických střel. „Protivzdušná obrana zneškodnila 71 nepřátelských bezpilotních prostředků typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu a jihu země. Na 34 jich bylo sestřeleno palbou, 37 bylo lokálně potlačeno prostředky radioelektronického boje,“ uvedlo letectvo na Telegramu.

V obci Vasyščeve byli následkem útoku ruských dronů zraněni čtyři lidé. Čtyřletou dívku, která se nacházela nedaleko místa náletu, postihla také silná stresová reakce. Podle místních úřadů noční útok nejméně devíti dronů cílil na soukromou firmu a podnítil požár, který poškodil sklady a několik vozidel. Další čtyři lidé utrpěli zranění ve vesnici Eskar. „Všem zraněným byla poskytnuta nezbytná lékařská péče,“ dodal Syněhubov.

Hlavní ředitelství Státní služby pro mimořádné situace v Charkovské oblasti oznámilo, že více než deset dronů zasáhlo obytné oblasti a civilní podnik. V důsledku úderů vypukly tři požáry. Starosta Charkova Ihor Těrechov již předtím uvedl, že na předměstí byly slyšet výbuchy.

Bezpilotní letouny mířily také na Kyjev, kde pracovala protivzdušná obrana, poznamenala Stomatová.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Darja Stomatová k aktuální situaci na Ukrajině (28. 5. 2025)
Zdroj: ČT24

I Rusko hlásí rozsáhlý nálet

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v úterý večer zničila bezmála tři stovky ukrajinských dronů nad celkem třinácti oblastmi na západě země. Část z nich mířila také na Moskvu, píše agentura Reuters. K sestřelení ukrajinských dronů došlo mezi 21:00 a půlnocí moskevského času (20:00 až 23:00 SELČ), uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Šlo by tak o jeden z největších ukrajinských vzdušných útoků na ruské území od začátku plnohodnotné ruské invaze. Informace ale není ve válečných podmínkách možné bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva také obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v sérii příspěvků na Telegramu napsal, že protivzdušná obrana zničila 27 dronů mířících na hlavní město. Sdělil, že úlomky dronů se zkoumají na místech dopadu, ale neuvedl, že by došlo k zraněním či škodám.

Cílem bylo podle Sobjanina město Zelonograd severozápadně od Moskvy, kde se podle Stomatové vyrábějí v technickém parku například optická zařízení a další inovativní technologie. Ruské telegramové kanály nadto uvedly, že ukrajinské drony zasáhly továrnu na drony v Dubně severně od ruské metropole. Provoz na několika moskevských letištích musel být kvůli útoku dočasně přerušen, napsala agentura DPA.

Devětapadesát dronů bylo podle něj sestřeleno nad Brjanskou oblastí na hranici s Ukrajinou. Gubernátor oblasti uvedl, že byl při útoku poškozen dům a šest aut. Šéf Smolenské oblasti informoval, že tam bylo sestřeleno jedenáct dronů, ani zde nebyly hlášeny oběti, píše Reuters.

Rusko a Ukrajina na sebe v uplynulém týdnu vzájemně vypálily velké množství střel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že během tří dnů do pondělního rána bylo na ukrajinské cíle vypáleno více než devět set střel. V noci na neděli podle ukrajinských úřadů ruské údery zabily nejméně dvanáct lidí, včetně tří dětí.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 5 mminutami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 28 mminutami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 1 hhodinou

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 2 hhodinami

Člun s keporkakem zvaným Timmy dorazil do Dánska

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.
14:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...