Ruská armáda se zmocnila čtyř vesnic v Sumské oblasti, hlásí Ukrajina

Ruská armáda ovládla čtyři vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters to oznámil šéf oblastní správy Oleh Hryhorov s tím, že je to ruský pokus o vytvoření nárazníkové zóny.

„V Sumské oblasti zůstávají pod kontrolou nepřítele osady Novenke a Basivka v obci Junakivka, stejně jako Veselivka a Žuravka v obci Chotin,“ napsal Hryhorov na Facebooku s tím, že obyvatelé těchto obcí byli již dávno evakuováni, čímž bylo zajištěno, že žádní civilisté nezůstanou v ohrožení.

Zároveň ujistil, že navzdory pokračujícím bojovým akcím ukrajinské obranné síly drží situaci pod kontrolou, zasazují přesné údery na nepřátelské pozice a brání dalšímu postupu do Sumské oblasti. „Bojové operace probíhají na okraji obce Vodolaha a u Volodymyrivky, Bilovody, Kostiantynivky a Kindrativky v obci Chotin a také na okraji Lokni v obci Junakivka,“ dodal Hryhorov.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden ve čtvrtek prohlásil, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.

O potřebě vytvořit na ukrajinské straně hranice nárazníkovou zónu mluvil Putin už před překvapivým vpádem ukrajinských jednotek do Kurské oblasti loni v srpnu. Zdůvodňoval to tím, že je nutné ochránit ruské pohraničí před ostřelováním. Na konci dubna poté Moskva oznámila, že ukrajinské jednotky byly z Kurské oblasti zcela vytlačeny, což Ukrajina popřela.

Ukrajina i Rusko hlásí likvidaci desítek dronů

Rusko zároveň v noci na úterý vyslalo na Ukrajinu šedesát dronů, třiačtyřicet zneškodnila podle ukrajinského letectva protivzdušná obrana. O osudu zbylých bezpilotních letounů se nezmiňuje.

„Protivzdušná obrana zneškodnila drony na východě, severu a jihu země,“ uvedly vzdušné síly, podle nichž armáda pětatřicet dronů sestřelila palnými zbraněmi a dalších osm zlikvidovala pomocí elektronického boje nebo zmizely z radarů.

„Na devíti místech byly zaznamenány zásahy nepřátelských prostředků leteckého útoku a ve třech lokacích pády sestřelených úderných dronů,“ doplnilo bez dalších podrobností ukrajinské letectvo.

V Sumské oblasti byly také podle serveru Ukrajinska pravda v noci slyšet výbuchy. Správa regionu později napsala mimo jiné o požáru budovy průmyslového podniku po zásahu dronem v Sumách a poškození rodinných domů při jiném ruském útoku na toto město. O zraněných nebo obětech se nezmiňuje. Šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na Telegramu informoval o dvou zraněných během nočních ruských útoků v regionu.

V uplynulých třech dnech Rusové vzdušné údery na Ukrajinu podle Kyjeva zintenzivnili. Ukrajinské letectvo o den dříve upozornilo, že Rusko v noci na pondělí vyslalo na Ukrajinu 355 dronů a devět střel, přičemž mluvčí vzdušných sil úder označil za největší ruský dronový útok na napadenou zemi za dobu plnohodnotné ruské invaze.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení devětadevadesáti ukrajinských dronů během noci, a to nad Belgorodskou oblastí (56), Voroněžskou oblastí (25) a menšího množství bezpilotních letounů nad Vladimirskou, Kalužskou, Tulskou, Rostovskou a Lipeckou oblastí. Informace ale nelze nezávisle ověřit, Moskva navíc obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.

Ruská služba stanice BBC nicméně upozornila, že ruské úřady v noci dočasně omezily provoz na letištích v Nižném Novgorodu, Saratovu a Tambovu. K tomuto kroku omezení provozu letišť obvykle přistupují v době dronových náletů.

Načítání...

Ruské ministerstvo obrany mezitím obvinilo Ukrajinu a některé evropské země z toho, co nazvalo provokativními kroky s cílem zhatit přímá mírová jednání.

Ukrajinci a Rusové se sešli v polovině května v Istanbulu, kde dohodli rozsáhlou výměnu válečných zajatců, ale příměří se dohodnout nepodařilo. Kyjev a představitelé čtyř velkých evropských zemí přitom před jednáním navrhli klid zbraní, ale ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval. Následně přišel s protinávrhem na přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu.

„Kyjevský režim, podporovaný některými evropskými zeměmi, podnikl řadu provokativních kroků s cílem narušit proces vyjednávání,“ prohlásilo podle Reuters ruské ministerstvo obrany, které dále uvedlo, že ukrajinská armáda od 20. května výrazně zvýšila vzdušné útoky na Rusko. Rozsáhlé údery na Ukrajinu z posledních dní označila Moskva za odpověď na tyto ukrajinské útoky.

11 minut
Události, komentáře: Redaktorka Deníku N Petra Procházková a plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš k ruské ofenzívě na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...