Protivzdušná obrana

Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Írán odpálil balistické rakety směrem na Izrael, uvedla v úterý večer izraelská armáda. Obyvatele Jeruzaléma a středního a jižního Izraele před útokem varovaly sirény, píší agentury Reuters a AP. Izraelská civilní obrana později informovala, že lidé v celé zemi už mohou opustit kryty. Podle armády zatím ze strany Íránu další hrozba není. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po útoku prohlásil, že Írán udělal velkou chybu a zaplatí za ni.

Ruská armáda útočí den co den prostřednictvím dronů na ukrajinské území, jehož obrana je povětšinou záležitostí mužů. Nebe nad Kyjevem ale chrání i skupiny žen, například „Bucha Witches“ (Čarodějnice z Buči) a „Valkýry“, které mají na svědomí sestřelení desítek dronů i severokorejských balistických střel. Server Ukrajinska pravda nabídl příběh několika dobrovolnic, které neúnavně brání svou vlast před pokračující ruskou agresí.

Evropské armády reagovaly na vývoj po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu důsledným výcvikem a přípravou, ale politická reprezentace států mnohdy zůstává u slov, řekl v rozhovoru pro web ČT24 americký generál ve výslužbě Ben Hodges, který mezi lety 2014 a 2017 působil jako velitel amerických sil v Evropě. Jako hlavní slabinu evropských armád Hodges vnímá nedostatečnou výkonnost obranného průmyslu.

Libanonské hnutí Hizballáh opět vypálilo desítky raket na Izrael. Hnutí tvrdí, že tak reagovalo na izraelské útoky na vesnice na jihu Libanonu, při kterých prý utrpěli zranění civilisté, informuje agentura DPA. Kanada vyzvala své obyvatele, aby se vyhnuli cestování do Izraele kvůli nepředvídatelné bezpečnostní situaci. Francie svým občanům doporučila, aby nyní nejezdili do Libanonu, a pokud tam jsou, aby ho co nejdříve opustili. Podobná doporučení vydaly dříve i další země.

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO ve Washingtonu vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory Kyjevu nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA. Šéf Bílého domu Joe Biden předtím oznámil, že spojenci plánují dodat Ukrajině v příštích měsících desítky systémů protivzdušné obrany.

Ruské síly zlikvidovaly dvě odpalovací zařízení pro raketové systémy země-vzduch Patriot v ukrajinské Oděské oblasti, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ale v sobotu večer uvedl, že Rusové zasáhli na dvou místech makety. Podobná tvrzení válčících stran nelze nezávisle ověřit. Ukrajina dlouhodobě žádá spojence o další prostředky k posílení ochrany nebe, kde má Moskva převahu. V pátek obdržela už třetí systém Patriot z Německa.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek odpoledne podepsali bezpečnostní dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu ze strany EU. „Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba. Chceme být akceschopní a konkrétní,“ prohlásil po podpisu Michel.

O míru nemůžeme jednat podle podmínek útočníka, tedy Ruska, protože by to znamenalo kapitulaci a okupaci, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Jako základ zmiňuje globální summit k projednání mírového plánu. Zúčastnit se ho mají zástupci zemí z celého světa s výjimkou Ruska – jeho delegace by podle Šmyhala byla přizvána až po dosažení dohody. Jednání zároveň podle něj nemohou probíhat v zákulisí, neboť by je Kreml využil k „manipulacím a lhaní“. Šmyhal vedle toho mluvil i o situaci na bojišti a zahraniční podpoře. Rozhovor vedl redaktor ČT David Miřejovský.

Ukrajinská armáda v noci udeřila na Ruskem okupovaném Krymu. Zřejmě raketami ATACMS zaútočila na ruský komunikační uzel u města Alušta, dle místní partyzánské skupiny jsou výrazně poškozené vojenské objekty. O život údajně přišla také posádka velitelského stanoviště. Zaznělo pět výbuchů.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Kvůli ruské hrozbě posilují obranu svých hranic i pobaltské země – a nezaměřují se jen na ty východní, ale i na západní hranice. Lotyšsko oznámilo, že rozmístí na březích Baltského moře protilodní zbraně. Jejich nákup uspíšilo o pět let.

Ve středoíránské provincii Isfahán se v pátek ráno ozvaly exploze, informovala íránská média. Země podle nich aktivovala protivzdušnou obranu a pozastavila v některých místech letištní provoz. Podle deníku The New York Times (NYT) měl útok cílit na leteckou základu, Írán navíc hlásí drony také ze severní oblasti u města Tabríz. Stanice ABC News s odvoláním na amerického představitele uvedla, že izraelské rakety zasáhly blíže nespecifikovaný cíl v Íránu. Jeruzalém se k útoku nevyjádřil. Podle zdrojů z Teheránu nebyl původ útoku zahraniční.

Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi, oznámil po diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO–Ukrajina generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Země, které zmíněnými systémy nedisponují, podle něho přislíbily finanční příspěvky na jejich nákup. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spojencům řekl, že Kyjev potřebuje nejméně sedm systémů Patriot, aby čelil ruské vzdušné převaze.

Bezprecedentní íránský útok na Izrael ukázal, že dekády masivních výdajů židovského státu a USA do budování protiraketového deštníku se vyplatily. Do akce se v noci na neděli zapojily systémy jako Iron Dome (Železná kopule) či Arrow (Šíp), které s pomocí spojenců v regionu zlikvidovaly drtivou většinu raket a dronů. Spojené státy využily bojové letouny, systém Patriot v Iráku a také Aegis umístěný ve Středomoří. Podle CNN šlo Teheránu o symbolickou odvetu, okázalou demonstraci síly, která nezpůsobí větší škody ani nerozpoutá otevřenou válku.

Ukrajina v noci opět čelila ruskému ostřelování. Bezpilotní letouny zasáhly obydlenou oblast v Charkově, výbuchy hlásilo i město Chmelnyckyj na západě země. Zemřeli dva lidé, protivzdušná obrana dle Kyjeva zlikvidovala osmnáct ze sedmadvaceti dronů a raket. Ruské údery za poslední dva týdny poškodily nebo zničily pět ze šesti elektráren firmy DTEK, která pokrývá asi čtvrtinu potřeb země.

Po pátečním teroristickém útoku v Rusku zvyšuje bezpečnostní opatření řada států, například Slovensko, Norsko, Německo či Francie. Ta je zpřísnila na nejvyšší stupeň. Ke třem tisícům vojáků, kteří hlídkují ve městech, přibyli další. Paříž, ale i ostatní města jsou před blížícími se velikonočními svátky v pohotovosti.

Rusko v noci na pondělí zaútočilo na jihoukrajinskou Mykolajivskou a Oděskou oblast bezpilotními letouny, informoval portál Ukrajinska pravda s odvoláním na jižní velitelství ukrajinské armády. Úlomky sestřelených dronů poškodily obytný dům v Mykolajivu, který následně vzplál. Zranění na místě zřejmě utrpělo jedenáct lidí. Rozsáhlé škody na budově způsobila i raketa vypálená na Kyjev. V Oděské oblasti pak ruské drony poničily dvě elektrické stanice. Naopak zásah ukrajinských dronů údajně vyřadil z provozu dva bloky elektrárny v ruském Novočerkassku a způsobil požár.

Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo podle médií velitelství polských ozbrojených sil. Incident se podle něj stal nad ránem. Polská armáda už předtím informovala, že aktivovala polská a spojenecká letadla v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu u hranic. Terčem dalšího úderu se v noci na neděli stal Kyjev, nasazena byla protivzdušná obrana, informuje agentura Ukrinform, podle níž letecký poplach platil na celém území Ukrajiny. Protivzdušná obrana byla nasazena i ve Lvovské oblasti, která hraničí s Polskem.

Ruská protivzdušná obrana nad Krymem v noci na neděli zničila 38 ukrajinských bezpilotních letounů, uvedla s odvoláním na ruské ministerstvo obrany agentura TASS. Agentura Reuters informovala o několika silných explozích v oblasti města Feodosija na Krymu a také dočasném uzavření silniční dopravy na Krymském mostě.

Ukrajinská protivzdušná obrana ve čtvrtečních ranních hodinách odrážela nové ruské raketové útoky na Kyjev a další ukrajinská města. Všechny rakety letící na Kyjev byly zničeny, uvedl na sociální síti šéf vojenské správy hlavního města Serhij Popko. Zásahy však hlásí západoukrajinský Lvov. Šéf Charkovské oblasti informoval o nejméně třech zabitých civilistech. Ruské úřady tvrdí, že ve čtvrtek proběhl útok i druhým směrem – ukrajinské rakety údajně zasáhly nákupní centrum v Bělgorodu a zemřelo sedm lidí, drony prý zapálily sklad pohonných hmot u Kursku.

Při ruském ostřelování severoukrajinské Sumské oblasti přišli o život čtyři lidé, další dva lidé zahynuli při dvou útocích na zničenou východoukrajinskou obec Avdijivka, uvedly místní úřady. V Doněcké oblasti zahynul jeden člověk, dalšího mrtvého hlásí Chersonská oblast. Ukrajina i Rusko uvedly, že čelily také náletům dronů. Podle vyjádření ukrajinské armády se jejím silám podařilo na Krymu zničit radarovou stanici ruské protivzdušné obrany.

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.