Protivzdušná obrana

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.

Ukrajina v noci na úterý podnikla největší dronový útok na Moskvu a Moskevskou oblast od začátku plnohodnotné ruské invaze, uvedl Kyjev. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jde o dosud nejrozsáhlejší útok na Rusko od února 2022. Podle Ukrajiny by měl nálet přimět ruského vůdce Vladimira Putina, aby přijal Kyjevem navrhované příměří ve vzduchu. Ruským náletům a ostřelování čelila v noci opět Ukrajina.

Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. Věří, že ruský vůdce Vladimir Putin bude při jednání o ukončení války velkorysejší, než by musel. Zároveň však Rusům pohrozil zavedením cel a rozsáhlých sankcí, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda. Směrem k Ukrajincům řekl, že s Kyjevem se mu prý jedná hůře. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na páteční ruské vzdušné útoky znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři.

Ukázalo se, že nemůžeme spoléhat na Ameriku, že bude garantem evropské bezpečnosti, a ani to nedává zcela smysl, prohlásil v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Za prioritu považuje investice do posílení vojenského zpravodajství nebo do protivzdušné obrany. Ke kandidatuře bývalého člena Pirátů Jana Lipavského za ODS v letošních sněmovních volbách Hřib řekl, že to považuje za „logický předstupeň“ před sloučením ODS a TOP 09.

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.

Mezi řadou oznámení, která pronesl americký prezident Donald Trump před Kongresem, zazněl i slib, že USA by měl v budoucnosti chránit pokročilý raketový deštník schopný likvidovat nepřátelské rakety podobně jako izraelská Železná kopule (Iron Dome).

Pozastavení americké vojenské pomoci, které oznámil šéf Bílého domu Donald Trump, může Ukrajině vážně uškodit, uvedli analytici oslovení Českou televizí s tím, že navýšení evropské pomoci bude nutné, nemusí ale stačit. Zejména u některých druhů zbraní.

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.

Ruský vládce Vladimir Putin se v sobotu omluvil ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi za „tragický incident“ osobního letadla společnosti Azerbaijan Airlines, k němuž došlo v ruském vzdušném prostoru. Putin naznačil, že letoun mohla poškodit ruská protivzdušná obrana, nepřiznal to ale přímo. Po pádu zahynulo nejméně 38 lidí.

Rusko-ukrajinská válka a především jaderné hrozby ze strany Kremlu nutí evropské země přehodnotit systémy civilní obrany a zabývat se stavem svých krytů. Například Německo trápí jejich nedostatek a Švýcarsko se potýká se zastaralými bunkry. Nejen tomu se věnovala Zóna ČT24.

Ukrajinská armáda informovala, že přes noc na neděli sestřelila 52 ze 103 ruských dronů. Ruské úřady naopak oznámily, že jejich systémy protivzdušné obrany zničily 42 ukrajinských dronů nad pěti regiony na západě Ruska.

Nejméně jeden člověk přišel o život při ruském útoku na Kyjev, dalších třináct je zraněných. Rakety udeřily i na dalších místech, portál Ukrajinska pravda píše o dvou mrtvých a deseti zraněných v Chersonu. Tlaková vlna při ostřelování poničila i České centrum v Kyjevě, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na místě dle něj nikdo ze zaměstnanců nebyl, v okolních bytech byli civilisté. Oběti raketových úderů hlásí i ruské město Rylsk v Kurské oblasti.

Spojené státy varují, že by Rusko mohlo brzy na Ukrajinu opět zaútočit ničivou balistickou střelou Orešnik. Novou zbraň však Washington nepovažuje za rozhodující pro vývoj války. Ruské bomby mezitím dále dopadají na civilní cíle, například počet obětí po ruském zásahu kliniky v Záporoží stoupl na osm. Právě jih Ukrajiny zůstává častým terčem úderů, protivzdušné obraně navzdory. Ve městě Vylkove natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Rusko vyslalo v noci na úterý na Ukrajinu 188 dronů, což je dosud nejvíce, oznámily ukrajinské vzdušné síly na Telegramu. Útokům čelil i Kyjev, nad kterým protivzdušná obrana zničila přes deset bezpilotních letounů. Invazní armáda podle ukrajinských vzdušných sil na napadenou zemi vystřelila také čtyři balistické střely Iskander-M. Protivzdušná obrana podle hlášení letectva zničila 76 dronů nad sedmnácti ukrajinskými oblastmi. Ukrajinci zároveň informují o zásazích objektů kritické infrastruktury. Zprávy o obětech zatím nejsou.

Nový izraelský ministr obrany Jisrael Kac chce pokračovat v útocích proti Hizballáhu, dokud se na šedesát tisíc evakuovaných Izraelců nebude moci vrátit domů. Protiraketová obrana židovského státu je vysoce účinná, celé území ale stoprocentně neochrání. To je případ například kibucu Kfar Masaryk, kde raketa zabila vnuka jednoho z českých zakladatelů.

Ruská armáda obsadila vesnici Levadne na východě Záporožské oblasti nedaleko hranic s Doněckou oblastí, píše na Telegramu skupina DeepState, která má úzké vazby na ukrajinskou armádu. Podle serveru RBK Ukrajina mluvčí jižního velitelství ukrajinské armády Vladyslav Vološyn potvrdil postup nepřátelských vojsk v tomto směru. Agentura AFP také s odvoláním na ruskou armádu napsala, že invazní jednotky zabraly vesnici Izmajlivka, která leží jižně od Pokrovsku.

Ukrajinští vojáci odrazili útoky ruské armády v ruské Kurské oblasti, jejíž část obsadili na začátku srpna, řekl v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo udržet linii a neustoupit. Rusko naopak v pátek oznámilo, že se mu v Kurské oblasti podařilo získat nazpět dvě vesnice. V neděli pak ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské síly dobyly ukrajinskou vesnici Mychajlivka na východě země nedaleko strategického města Pokrovsk, kde Rusové již několik týdnů postupují.

Třístupňová protivzdušná obrana Izraele fungovala při úterním íránském raketovém útoku skvěle, uvedl v pořadu Události, komentáře bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Situaci na Blízkém východě s ním v pořadu komentoval politický geograf Libor Jelen z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.

Írán odpálil balistické rakety směrem na Izrael, uvedla v úterý večer izraelská armáda. Obyvatele Jeruzaléma a středního a jižního Izraele před útokem varovaly sirény, píší agentury Reuters a AP. Izraelská civilní obrana později informovala, že lidé v celé zemi už mohou opustit kryty. Podle armády zatím ze strany Íránu další hrozba není. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po útoku prohlásil, že Írán udělal velkou chybu a zaplatí za ni.

Ruská armáda útočí den co den prostřednictvím dronů na ukrajinské území, jehož obrana je povětšinou záležitostí mužů. Nebe nad Kyjevem ale chrání i skupiny žen, například „Bucha Witches“ (Čarodějnice z Buči) a „Valkýry“, které mají na svědomí sestřelení desítek dronů i severokorejských balistických střel. Server Ukrajinska pravda nabídl příběh několika dobrovolnic, které neúnavně brání svou vlast před pokračující ruskou agresí.

Evropské armády reagovaly na vývoj po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu důsledným výcvikem a přípravou, ale politická reprezentace států mnohdy zůstává u slov, řekl v rozhovoru pro web ČT24 americký generál ve výslužbě Ben Hodges, který mezi lety 2014 a 2017 působil jako velitel amerických sil v Evropě. Jako hlavní slabinu evropských armád Hodges vnímá nedostatečnou výkonnost obranného průmyslu.

Libanonské hnutí Hizballáh opět vypálilo desítky raket na Izrael. Hnutí tvrdí, že tak reagovalo na izraelské útoky na vesnice na jihu Libanonu, při kterých prý utrpěli zranění civilisté, informuje agentura DPA. Kanada vyzvala své obyvatele, aby se vyhnuli cestování do Izraele kvůli nepředvídatelné bezpečnostní situaci. Francie svým občanům doporučila, aby nyní nejezdili do Libanonu, a pokud tam jsou, aby ho co nejdříve opustili. Podobná doporučení vydaly dříve i další země.

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.