Protivzdušná obrana strana 4 z 5

Pád vraku sestřeleného ukrajinského dronu na leteckou základnu Engels v ruské Saratovské oblasti si vyžádal životy tří vojáků, podle ruských tiskových agentur to v pondělí oznámilo ruské ministerstvo obrany. Letecká technika dle něj poškozena nebyla. Základna je od frontové linie na Ukrajině vzdálená stovky kilometrů. Ukrajinská a ruská média předtím informovala o výbuších na této letecké základně. Kyjev se k incidentu nijak nevyjádřil, mluvčí ukrajinského letectva nicméně uvedl, že jde o důsledek ruské agrese vůči Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že je na cestě do Washingtonu, kde bude jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem a vystoupí v Kongresu. Návštěvu, o které informovala v úterý některá americká média, potvrdil i Bílý dům. Jedná se o první zahraniční cestu hlavy ukrajinského státu od začátku ruské invaze v únoru tohoto roku. Spojené státy u příležitosti Zelenského návštěvy ohlásí novou vojenskou pomoc Kyjevu, její součástí budou i dodávky systému Patriot. Průběhu Zelenského cesty do USA se bude od 21:15 věnovat speciální vysílání ČT24.

Rusko v pondělí nad ránem znovu zaútočilo na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle úřadů se v hlavním městě podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby. Drony poškodily kritickou infrastrukturu a podle starosty Kyjeva Vitalije Klička si úder podle dosavadních informací nevyžádal žádné oběti na životech. Z Kyjevské oblasti kolem metropole jsou hlášeni dva zranění a rozsáhlé škody.

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu novou vlnou vzdušných útoků. Úřady hlásí nejméně dva mrtvé a na řadě míst také výpadky proudu. Letecký poplach byl vyhlášen na téměř celém území země. Ukrajinská protivzdušná obrana ale podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského většinu raket sestřelila. Útoky přišly v reakci na exploze na dvou ruských leteckých základnách u Rjazaně a Saratova. Podle ruského ministerstva obrany na ně udeřily ukrajinské drony.

Bývalé ústředí protiletecké obrany Charkovské oblasti bylo jedním z nejdůležitějších a nejvíce utajovaných míst celé ukrajinské armády. Střežilo nebe nad druhým největším městem země, dokud sem nedolétlo několik ruských raket. Natáčel zde štáb ČT s reportérem Janem Šilhanem.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Nebe nad Ukrajinou už devět měsíců protínají střely okupačních sil, které kromě vojenských cílů hojně útočí i na ty civilní. Minimalizování dopadů raket, ale i útoků dronů nebo stíhaček je úkolem ukrajinské protivzdušné obrany. Přes dodávky západních zbraní je její páteří stále technika sovětské výroby, které má ukrajinská armáda početně nejvíc. Některé starší zbraně ale opět získávají na významu, například jejich nasazení proti dronům je oproti použití moderních střel značně výhodnější.

Polsko přijme nabídku Německa, které mu chce poskytnout své systémy protivzdušné obrany Patriot. Na Twitteru to v pondělí napsal polský vicepremiér a ministr obrany Mariusz Blaszczak. Chce, aby mobilní raketové systémy byly rozmístěny u hranic s Ukrajinou.

Ve vsi Przewodów na východě Polska se konal státní pohřeb druhého z dvojice mužů, kteří přišli v úterý o život při explozi po dopadu zřejmě ukrajinské rakety. Podle agentury PAP z místa neštěstí už odjeli vyšetřovatelé. Úřady tuto informaci nekomentovaly. Německo v reakci na úterní událost nabídlo Polsku systémy protivzdušné obrany Patriot.

Pravděpodobnou příčinou úterní tragédie v polském pohraničí je podle dostupných informací exploze rakety S-300 ukrajinské protivzdušné obrany. Tento systém ruské provenience je hojně nasazovanou zbraní na obou stranách války. Zatímco Kyjev pomocí S-300 zneškodňuje nepřátelské střely či letadla, Rusko tyto rakety i přes značnou nepřesnost používá rovněž k útokům na pozemní cíle.

Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle Kyjeva překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, upozornil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. Polovina odběratelů v metropoli je bez elektřiny, řekl starosta Vitalij Klyčko. Bez elektřiny se ocitla i řada dalších ukrajinských měst. Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po útocích bez proudu.

NATO reaguje na válku na Ukrajině posílením východního křídla, kde rozmístilo nové jednotky. Jejich úkolem je odstrašení agresora. Pod českým velením působí i na Slovensku, které také požádalo o ochranu vzdušného prostoru.

Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury, uvedli ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Jen během soboty Moskva vypálila zejména na energetické objekty čtyřicet raket a vyslala 16 dronů. Bez proudu se po útocích ocitlo 1,4 milionu domácností.

Patnáct evropských zemí chce společně pořídit systémy protivzdušné obrany. Evropa si musí uvědomit, že nemá tolik času, upozornil v Interview ČT24 prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Čeští zbrojaři podle něj také naráží na limity výrobních kapacit – a to jak materiální, tak personální. Pomoci by podle něj mohli kvalifikovaní ukrajinští pracovníci.

Německo a čtrnáct dalších spojenců NATO, včetně Česka a Slovenska, podepsalo na okraj setkání ministrů obrany v bruselské centrále Aliance prohlášení o záměru společného nákupu systémů protivzdušné obrany. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Jedná se o projekt společné protiraketové obrany, o němž v srpnu v Praze hovořil německý kancléř Olaf Scholz.

Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Ruské útoky, které v posledních dvou dnech zabily nejméně devatenáct lidí a zasáhly asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury, podle Austina zesílily odhodlání USA pomáhat napadené zemi.

Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. V úterý slíbili světoví lídři skupiny G7 Ukrajině zintenzivnění její podpory ve válce s Ruskem a ve středu ministři obrany zemí NATO jednali o dodávkách systémů protivzdušné obrany Kyjevu. Ten už dostal od Německa první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T a čtyři další systémy M142 HIMARS z USA. Spojené státy slíbily dodávky také protiletadlových systémů NASAMS, v nejbližší době by měly na Ukrajinu dorazit dva. A Britové pošlou rakety AMRAAM.

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

Jihoukrajinský Cherson, který okupují ruská vojska, byl již podruhé během úterý ostřelován, uvedla ruská státní agentura TASS. Podle něj zasahovala protivzdušná obrana okupantů. Ukrajinská armáda uvedla, že v téměř celé Chersonské oblasti se těžce bojuje. Kyjev v pondělí oznámil, že v oblasti zahájil dlouho očekávanou protiofenzivu.

Z Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym je hlášena další exploze, tentokrát z města Sevastopol. S odvoláním na jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova o tom informovala agentura Ukrinform. Podle jeho informací narazil do budovy velení ruské Černomořské flotily bezpilotní letoun. Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev podle agentury TASS ale uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila dron přímo nad střechou velitelství. Incident podle něj nezpůsobil žádné vážné škody ani zranění.

Kyjev v neděli nejprve uváděl, že Lysyčansk není pod plnou ruskou kontrolou, vpodvečer ale ukrajinský generální štáb podle ruskojazyčného serveru BBC informoval, že se ukrajinské jednotky z města stáhly. Moskva už během dne oznámila, že ho její síly dobyly a tím i celou Luhanskou oblast. Rusové pak také silně ostřelovali město Slovjansk, na jehož dobytí by se mohli podle některých zdrojů soustředit v příštích dnech.

Ukrajina pokračuje v útocích na Hadí ostrov, který je pod ruskou kontrolou od začátku invaze. Kus skály v Černém moři asi 45 kilometrů od rumunského pobřeží do války neměl větší význam, nyní ale představuje klíčovou pozici pro ovládání černomořského námořního prostoru. Okupanti se tak snaží na ostrově posílit své pozice, zatímco ukrajinská armáda na ně dál útočí. Vybudování ruské základny s raketami dlouhého doletu by přitom nebylo hrozbou jen pro Ukrajinu, ale i území NATO. Ukrajinci ale oznámili, že se zaměří i na další strategická místa v Černém moři.

V Chersonské oblasti, jejíž část ovládla ruská vojska, přerušilo Moskvou nastolené vedení internetové a telefonní sítě, upozornily ukrajinské úřady. Rusové upevňují pozice v centru Severodoněcku, jehož většinu mají od úterý pod kontrolou, prohlásilo vedení Luhanské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle amerických médií uvedl, že jeho země ztrácí každý den bojů až sto vojáků a asi pět set jich je denně raněno.