Protivzdušná obrana strana 4 z 5

Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, prohlásil izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky. Šlo zřejmě o první veřejné uznání přímé izraelské pomoci Ukrajině. Izraelské ministerstvo zahraničí to ale později popřelo, údajně po dotazu Ruska.

Posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu o 400 procent je podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho prioritou Aliance. Přednesl ji v Londýně po setkání s britským premiérem Keirem Starmerem. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Rusko zasáhlo především Kyjev a regiony na západě Ukrajiny. Zraněných jsou desítky, mezi nimi i záchranáři. Ukrajinská armáda oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.

Rusko proti Ukrajině v noci na neděli podniklo nejrozsáhlejší dronový útok od začátku války, oznámil Jurij Ihnat, mluvčí ukrajinského letectva. Nad ukrajinské území vyslalo 472 bezpilotních letounů a také sedm raket a řízených střel. Zasaženo bylo osmnáct míst. Několik zraněných hlásí Záporoží. Během dne pak Rusové zabili dva lidi v Chersonu.

Devítiletá dívka přišla o život při útoku, který ruská armáda podnikla proti vesnici Dolynka nacházející se poblíž frontové linie v ukrajinské Záporožské oblasti. Informovala o tom oblastní správa. Na Charkov v noci na sobotu útočily ruské drony. Rakety i bezpilotní letouny způsobily škody v Sumské oblasti, kde po zásahu zemědělských podniků zemřely stovky zvířat a zničeny byly desítky tun obilí.

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.

Ruská armáda ovládla čtyři vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters to oznámil šéf oblastní správy Oleh Hryhorov s tím, že je to ruský pokus o vytvoření nárazníkové zóny.

Útoky Rusů si v pátek a v noci na sobotu vyžádaly nejméně třináct mrtvých civilistů. Dalších asi šedesát lidí utrpělo podle místních úřadů zranění. Terčem útoků se stalo i hlavní město Kyjev, kam byly v rámci nočního útoku vyslány dvě stovky bezpilotních letounů a čtrnáct balistických raket, uvedlo na svém telegramovém účtu ukrajinské letectvo.

Od konce druhé světové války uplynulo již osmdesát let. Během této doby došlo v řadě oblastí k zásadnímu technologickému pokroku, který se nevyhnul ani těm souvisejícím s válečnictvím. Právě posun v oblasti technologií považuje za nejzásadnější rozdíl mezi válčením během druhé světové války a současnými konflikty vojenský historik Tomáš Řepa. Analytik Vojtěch Bahenský pak míní, že přirozenost války zůstává stejná, ale mění se její charakter.

V Pardubicích testují první baterii izraelského raketového systému protivzdušné obrany SPYDER, který zkompletovali pro českou armádu. Ta celkem dostane čtyři baterie, první podle plánů už příští rok na jaře. Ministerstvo obrany za ně zaplatí 13,7 miliardy korun.

Nejméně devět lidí bylo zabito a dalších 54 zraněno při útoku ruského bezpilotního letounu na město Marhanec v Dněpropetrovské oblasti. Oznámil to ve středu ráno šéf tamní oblastní správy Serhij Lysak, který bilanci zraněných podle listu Ukrajinska pravda během dne zpřesňoval. Úder, jenž byl součástí rozsáhlé vlny útoků na značnou část území Ukrajiny, zasáhl autobus, který vezl lidi do práce.

Rusko v noci na úterý provedlo rozsáhlý dronový útok na ukrajinské přístavní město Oděsa na jihu země, uvedly místní úřady. Útok podle nich zranil tři lidi a způsobil materiální škody. Celkem dva lidé podle úřadů zemřeli po ruských útocích na příhraniční obce v Sumské a Charkovské oblasti. Ruské nálety zabíjely i v Záporoží. Rusko tvrdí, že jeho protivzdušná obrana sestřelila deset ukrajinských dronů.

Rusko v noci na pondělí podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, uvedlo letectvo napadené země. V Mykolajivu, Chersonu či Čerkasech byly během leteckého poplachu slyšet výbuchy. Sirény se některými ukrajinskými regiony rozezněly nedlouho po půlnoci místního času, kdy skončilo velikonoční „příměří“.

Arménie, která má otevřené hranice pouze se dvěma svými sousedy, utužuje vztahy s Íránem. Minulý týden obě země uspořádaly podél celé hranice společné vojenské cvičení. To však přichází v době, kdy panuje napětí ohledně íránského jaderného programu a dlouhodobého konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménii. Tato jihokavkazská země se zároveň snaží udržet vztahy i se Západem.

Na 34 vzrostl počet mrtvých po nedělním ruském raketovém útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Jsou mezi nimi i dvě děti. Dalších 119 lidí, včetně patnácti dětí, bylo zraněno, uvedli záchranáři. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR informovala, že Rusové použili dvě rakety Iskander-M.

Rusové zaútočili pozdě večer desítkami dronů na několik ukrajinských měst. Největší škody hlásí Charkov, kde podle tamních úřadů utrpěla zásah vojenská nemocnice, obchodní centrum nebo několik bytových domů. Poslední zprávy hovoří o dvou mrtvých a 35 zraněných. Jsou mezi nimi i vojáci, kteří se léčili právě v zasaženém zdravotnickém zařízení. Další lidé byli zraněni při útoku v Kupjansku. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na neděli sestřelila 65 ze 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje.

Unijní ministři zahraničí diskutovali o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tématy schůze byla například i podpora Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nebo sedmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) po jednání řekl, že cítí ochotu několika států diskutovat o podpoře RFE/RL. Další obsah jednání nekomentoval.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.

Ukrajina v noci na úterý podnikla největší dronový útok na Moskvu a Moskevskou oblast od začátku plnohodnotné ruské invaze, uvedl Kyjev. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jde o dosud nejrozsáhlejší útok na Rusko od února 2022. Podle Ukrajiny by měl nálet přimět ruského vůdce Vladimira Putina, aby přijal Kyjevem navrhované příměří ve vzduchu. Ruským náletům a ostřelování čelila v noci opět Ukrajina.

Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. Věří, že ruský vůdce Vladimir Putin bude při jednání o ukončení války velkorysejší, než by musel. Zároveň však Rusům pohrozil zavedením cel a rozsáhlých sankcí, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda. Směrem k Ukrajincům řekl, že s Kyjevem se mu prý jedná hůře. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na páteční ruské vzdušné útoky znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři.

Ukázalo se, že nemůžeme spoléhat na Ameriku, že bude garantem evropské bezpečnosti, a ani to nedává zcela smysl, prohlásil v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Za prioritu považuje investice do posílení vojenského zpravodajství nebo do protivzdušné obrany. Ke kandidatuře bývalého člena Pirátů Jana Lipavského za ODS v letošních sněmovních volbách Hřib řekl, že to považuje za „logický předstupeň“ před sloučením ODS a TOP 09.

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2026 by měl být podle něj obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.

Mezi řadou oznámení, která pronesl americký prezident Donald Trump před Kongresem, zazněl i slib, že USA by měl v budoucnosti chránit pokročilý raketový deštník schopný likvidovat nepřátelské rakety podobně jako izraelská Železná kopule (Iron Dome).