Rusové nás chtějí odříznout od moře, popisuje Ukrajina plány okupantů

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.

„(Rusové) bohužel nemluví o míru. Připravují se na válku,“ řekl podle webu Politico skupině amerických republikánských i demokratických senátorů Pavlo Palisa, zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta.

Moskva se snaží nadále rozšířit svou vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny. Ještě letos na podzim chce obsadit celou Doněckou a Luhanskou oblast a do konce roku hodlá podél severní hranice s Ruskem vytvořit nárazníkovou zónu, ukazují podle Palisy zjištění ukrajinských zpravodajců.

Plány Moskvy na následující rok jsou podle něj ještě ambicióznější. Rusko usiluje o okupaci celé Ukrajiny východně od řeky Dněpr, která zemi protíná, a doufá, že obsadí i Oděskou a Mykolajivskou oblast na jihu země, což by Ukrajinu odřízlo od Černého moře, dodal Palisa.

Politico dodává, že není jasné, zda bude Rusko schopné těchto cílů dosáhnout, ale že Moskva zároveň nejeví žádný úmysl válku v dohledné době ukončit.

Ruské „mírové požadavky“

Rusko přitom začátkem června na jednáních v Istanbulu předložilo memorandum, které prezentovalo jako požadavky pro uzavření příměří.

Dokument ale obsahuje pouze dlouhodobé ruské požadavky, které jsou pro Kyjev nesplnitelné, neboť by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny – oficiální předání Krymu a čtyř dalších ukrajinských oblastí Rusku, zákaz členství Kyjeva v NATO nebo výrazné oslabení ukrajinské armády.

Naopak Ukrajina navrhla výměnu vězňů v souladu s principem „všechny za všechny“, návrat Ruskem unesených ukrajinských dětí a propuštění civilistů držených v ruském zajetí. Rovněž zopakovala výzvu k třicetidennímu příměří podporovanému Západem jako základem pro budoucí jednání – tento návrh ale Moskva opět odmítla.

„Rusové chtějí dohodu. Ale nevnímají ji primárně jako dohodu mezi sebou a Ukrajinci,“ řekl podle Politica George Beebe, bývalý ředitel ruského analytického oddělení CIA. „Myslí si (Rusové), že se jedná o dlouhodobou geopolitickou přetahovanou mezi Moskvou a Washingtonem.“

Západní představitelé opakovaně prohlásili, že podle jejich zpravodajských informací nic nenaznačuje, že by Moskva upustila od svých dvou hlavních cílů: trvale připoutat Ukrajinu k Rusku a uzavřít se Západem dohodu, která by změnila bezpečnostní architekturu fungující v Evropě od skončení studené války. „Nejsem si jistý, že Washington úplně chápe, jakou dohodu Rusové požadují,“ dodal Beebe.

Rusko vyrábí stále víc iskanderů a kinžalů

Rusové mezitím dál navyšují výrobu zbraní. Podle zjištění ukrajinské vojenské rozvědky (HUR), o kterých píše The Kyiv Independent (KI), se ruská výroba balistických raket za poslední rok zvýšila nejméně o 67 procent, podle horní hranice odhadu až o 89 procent.

Moskva nyní podle těchto zdrojů vyrábí šedesát až sedmdesát raket Iskander-M a deset až patnáct hypersonických raket Kinžal měsíčně, zatímco ještě loni na jaře to bylo čtyřicet iskanderů a čtyři až pět kinžalů za měsíc. Ruské zásoby pak nyní čítají téměř šest set raket Iskander-M a přes sto raket Kinžal.

Pokud jsou čísla uvedená HUR správná, je to podle KI důvod k poplachu, neboť ruská produkce balistických raket tak převyšuje celkovou produkci raket PAC-3 MSE pro systémy protivzdušné obrany Patriot.

Právě Patrioty jsou přitom systémy protiraketové obrany preferované velkou částí Evropy. Jiné západní systémy jako SAMP/T a IRIS-T se proti balistickým střelám neukázaly jako účinné.

Ukrajinská vojenská rozvědka také odhadla, že Rusko má zásoby šedesáti severokorejských raket KN-23, které jsou podobné iskanderům, ale nesou silnější – tunovou – hlavici než jejich ruské ekvivalenty. Kromě toho Moskva podle HUR navyšuje i výrobu řízených střel.

Víc dronů s dlouhým doletem

Rusko navíc bude brzy schopno nasadit k útokům na Ukrajinu více než pět set dronů s dlouhým doletem za noc, protože zvyšuje i jejich výrobu a staví pro bezpilotní stroje nové startovací rampy, uvádí také HUR podle KI.

Rusko dosud vypouštělo tyto drony jen z pěti míst – z Kursku, z přístavů Jejsk a Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji a z mysů Fiolent a Čauda na okupovaném ukrajinském Krymu. Brzy ale bude mít podle HUR k dispozici dvanáct až patnáct nových startovišť, přičemž ve výstavbě jsou jen tři, zatímco zbylá se už uvádějí do provozu.

Zdroj v HUR uvedl, že Rusko nyní vyrábí přes sedmdesát dronů Geran denně, což je více než 2100 měsíčně. Stanice CNN dříve uvedla, že za prvních devět měsíců loňského roku přitom produkovalo v průměru zhruba 21 kusů denně, tedy pouze 640 měsíčně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý měsíc prohlásil, že Rusko si klade za cíl vyrábět pět set dronů s dlouhým doletem různých typů denně.

Typy ruských dronů

Gerany totiž tvoří jen část z celkového počtu dronů, které Rusko pravidelně odpaluje na Ukrajinu.

Rusko má tři podobné varianty bezpilotních strojů dlouhého doletu: drony Šáhed dovážené z Íránu, drony Geran, které jsou domácí výroby, ale jde o kopie šáhedů, a drony domácí výroby Garpija-A1, které vypadají podobně, ale obsahují čínské díly.

Moskva dále vyrábí i levné „fiktivní drony“ Gerbera, které se podobají šáhedům, ale nenesou výbušniny a odvádějí pozornost ukrajinských radarů a protivzdušné obrany. Při útoku tvoří obvykle polovinu vyslaných dronů, řekla webu KI ukrajinská mobilní obranná skupina, která je sestřeluje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...