Rusové nás chtějí odříznout od moře, popisuje Ukrajina plány okupantů

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.

„(Rusové) bohužel nemluví o míru. Připravují se na válku,“ řekl podle webu Politico skupině amerických republikánských i demokratických senátorů Pavlo Palisa, zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta.

Moskva se snaží nadále rozšířit svou vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny. Ještě letos na podzim chce obsadit celou Doněckou a Luhanskou oblast a do konce roku hodlá podél severní hranice s Ruskem vytvořit nárazníkovou zónu, ukazují podle Palisy zjištění ukrajinských zpravodajců.

Plány Moskvy na následující rok jsou podle něj ještě ambicióznější. Rusko usiluje o okupaci celé Ukrajiny východně od řeky Dněpr, která zemi protíná, a doufá, že obsadí i Oděskou a Mykolajivskou oblast na jihu země, což by Ukrajinu odřízlo od Černého moře, dodal Palisa.

Politico dodává, že není jasné, zda bude Rusko schopné těchto cílů dosáhnout, ale že Moskva zároveň nejeví žádný úmysl válku v dohledné době ukončit.

Ruské „mírové požadavky“

Rusko přitom začátkem června na jednáních v Istanbulu předložilo memorandum, které prezentovalo jako požadavky pro uzavření příměří.

Dokument ale obsahuje pouze dlouhodobé ruské požadavky, které jsou pro Kyjev nesplnitelné, neboť by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny – oficiální předání Krymu a čtyř dalších ukrajinských oblastí Rusku, zákaz členství Kyjeva v NATO nebo výrazné oslabení ukrajinské armády.

Naopak Ukrajina navrhla výměnu vězňů v souladu s principem „všechny za všechny“, návrat Ruskem unesených ukrajinských dětí a propuštění civilistů držených v ruském zajetí. Rovněž zopakovala výzvu k třicetidennímu příměří podporovanému Západem jako základem pro budoucí jednání – tento návrh ale Moskva opět odmítla.

„Rusové chtějí dohodu. Ale nevnímají ji primárně jako dohodu mezi sebou a Ukrajinci,“ řekl podle Politica George Beebe, bývalý ředitel ruského analytického oddělení CIA. „Myslí si (Rusové), že se jedná o dlouhodobou geopolitickou přetahovanou mezi Moskvou a Washingtonem.“

Západní představitelé opakovaně prohlásili, že podle jejich zpravodajských informací nic nenaznačuje, že by Moskva upustila od svých dvou hlavních cílů: trvale připoutat Ukrajinu k Rusku a uzavřít se Západem dohodu, která by změnila bezpečnostní architekturu fungující v Evropě od skončení studené války. „Nejsem si jistý, že Washington úplně chápe, jakou dohodu Rusové požadují,“ dodal Beebe.

Rusko vyrábí stále víc iskanderů a kinžalů

Rusové mezitím dál navyšují výrobu zbraní. Podle zjištění ukrajinské vojenské rozvědky (HUR), o kterých píše The Kyiv Independent (KI), se ruská výroba balistických raket za poslední rok zvýšila nejméně o 67 procent, podle horní hranice odhadu až o 89 procent.

Moskva nyní podle těchto zdrojů vyrábí šedesát až sedmdesát raket Iskander-M a deset až patnáct hypersonických raket Kinžal měsíčně, zatímco ještě loni na jaře to bylo čtyřicet iskanderů a čtyři až pět kinžalů za měsíc. Ruské zásoby pak nyní čítají téměř šest set raket Iskander-M a přes sto raket Kinžal.

Pokud jsou čísla uvedená HUR správná, je to podle KI důvod k poplachu, neboť ruská produkce balistických raket tak převyšuje celkovou produkci raket PAC-3 MSE pro systémy protivzdušné obrany Patriot.

Právě Patrioty jsou přitom systémy protiraketové obrany preferované velkou částí Evropy. Jiné západní systémy jako SAMP/T a IRIS-T se proti balistickým střelám neukázaly jako účinné.

Ukrajinská vojenská rozvědka také odhadla, že Rusko má zásoby šedesáti severokorejských raket KN-23, které jsou podobné iskanderům, ale nesou silnější – tunovou – hlavici než jejich ruské ekvivalenty. Kromě toho Moskva podle HUR navyšuje i výrobu řízených střel.

Víc dronů s dlouhým doletem

Rusko navíc bude brzy schopno nasadit k útokům na Ukrajinu více než pět set dronů s dlouhým doletem za noc, protože zvyšuje i jejich výrobu a staví pro bezpilotní stroje nové startovací rampy, uvádí také HUR podle KI.

Rusko dosud vypouštělo tyto drony jen z pěti míst – z Kursku, z přístavů Jejsk a Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji a z mysů Fiolent a Čauda na okupovaném ukrajinském Krymu. Brzy ale bude mít podle HUR k dispozici dvanáct až patnáct nových startovišť, přičemž ve výstavbě jsou jen tři, zatímco zbylá se už uvádějí do provozu.

Zdroj v HUR uvedl, že Rusko nyní vyrábí přes sedmdesát dronů Geran denně, což je více než 2100 měsíčně. Stanice CNN dříve uvedla, že za prvních devět měsíců loňského roku přitom produkovalo v průměru zhruba 21 kusů denně, tedy pouze 640 měsíčně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý měsíc prohlásil, že Rusko si klade za cíl vyrábět pět set dronů s dlouhým doletem různých typů denně.

Typy ruských dronů

Gerany totiž tvoří jen část z celkového počtu dronů, které Rusko pravidelně odpaluje na Ukrajinu.

Rusko má tři podobné varianty bezpilotních strojů dlouhého doletu: drony Šáhed dovážené z Íránu, drony Geran, které jsou domácí výroby, ale jde o kopie šáhedů, a drony domácí výroby Garpija-A1, které vypadají podobně, ale obsahují čínské díly.

Moskva dále vyrábí i levné „fiktivní drony“ Gerbera, které se podobají šáhedům, ale nenesou výbušniny a odvádějí pozornost ukrajinských radarů a protivzdušné obrany. Při útoku tvoří obvykle polovinu vyslaných dronů, řekla webu KI ukrajinská mobilní obranná skupina, která je sestřeluje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko ukrajinské děti deportuje systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.
před 47 mminutami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 1 hhodinou

Izrael provedl vzdušný úder v centru Bejrútu, předtím vyzval k evakuaci

Izrael v noci na středu provedl vzdušný úder ve čtvrti Bašúra v centru libanonské metropole Bejrútu, píše agentura Reuters s odvoláním na svědky, kteří slyšeli hlasitou explozi. Izraelská armáda krátce předtím vyzvala obyvatele k evakuaci budovy. Dřívější izraelský úder v Bejrútu podle libanonského ministerstva zdravotnictví zabil nejméně šest lidí a dalších 24 zranil. Izraelská armáda zároveň uvedla, že zahájila nové údery na militantní hnutí Hizballáh na jihu Libanonu.
před 1 hhodinou

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal v noci na středu s odkazem na záchrannou službu zpravodajský server The Times of Israel (ToI). V Dubaji ve Spojených arabských emirátech (SAE) se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety.
01:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoKakaové boby nejdou na odbyt, dopady pociťují farmáři v západní Africe

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.
před 9 hhodinami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 11 hhodinami
Načítání...