Rusové nás chtějí odříznout od moře, popisuje Ukrajina plány okupantů

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.

„(Rusové) bohužel nemluví o míru. Připravují se na válku,“ řekl podle webu Politico skupině amerických republikánských i demokratických senátorů Pavlo Palisa, zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta.

Moskva se snaží nadále rozšířit svou vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny. Ještě letos na podzim chce obsadit celou Doněckou a Luhanskou oblast a do konce roku hodlá podél severní hranice s Ruskem vytvořit nárazníkovou zónu, ukazují podle Palisy zjištění ukrajinských zpravodajců.

Plány Moskvy na následující rok jsou podle něj ještě ambicióznější. Rusko usiluje o okupaci celé Ukrajiny východně od řeky Dněpr, která zemi protíná, a doufá, že obsadí i Oděskou a Mykolajivskou oblast na jihu země, což by Ukrajinu odřízlo od Černého moře, dodal Palisa.

Politico dodává, že není jasné, zda bude Rusko schopné těchto cílů dosáhnout, ale že Moskva zároveň nejeví žádný úmysl válku v dohledné době ukončit.

Ruské „mírové požadavky“

Rusko přitom začátkem června na jednáních v Istanbulu předložilo memorandum, které prezentovalo jako požadavky pro uzavření příměří.

Dokument ale obsahuje pouze dlouhodobé ruské požadavky, které jsou pro Kyjev nesplnitelné, neboť by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny – oficiální předání Krymu a čtyř dalších ukrajinských oblastí Rusku, zákaz členství Kyjeva v NATO nebo výrazné oslabení ukrajinské armády.

Naopak Ukrajina navrhla výměnu vězňů v souladu s principem „všechny za všechny“, návrat Ruskem unesených ukrajinských dětí a propuštění civilistů držených v ruském zajetí. Rovněž zopakovala výzvu k třicetidennímu příměří podporovanému Západem jako základem pro budoucí jednání – tento návrh ale Moskva opět odmítla.

„Rusové chtějí dohodu. Ale nevnímají ji primárně jako dohodu mezi sebou a Ukrajinci,“ řekl podle Politica George Beebe, bývalý ředitel ruského analytického oddělení CIA. „Myslí si (Rusové), že se jedná o dlouhodobou geopolitickou přetahovanou mezi Moskvou a Washingtonem.“

Západní představitelé opakovaně prohlásili, že podle jejich zpravodajských informací nic nenaznačuje, že by Moskva upustila od svých dvou hlavních cílů: trvale připoutat Ukrajinu k Rusku a uzavřít se Západem dohodu, která by změnila bezpečnostní architekturu fungující v Evropě od skončení studené války. „Nejsem si jistý, že Washington úplně chápe, jakou dohodu Rusové požadují,“ dodal Beebe.

Rusko vyrábí stále víc iskanderů a kinžalů

Rusové mezitím dál navyšují výrobu zbraní. Podle zjištění ukrajinské vojenské rozvědky (HUR), o kterých píše The Kyiv Independent (KI), se ruská výroba balistických raket za poslední rok zvýšila nejméně o 67 procent, podle horní hranice odhadu až o 89 procent.

Moskva nyní podle těchto zdrojů vyrábí šedesát až sedmdesát raket Iskander-M a deset až patnáct hypersonických raket Kinžal měsíčně, zatímco ještě loni na jaře to bylo čtyřicet iskanderů a čtyři až pět kinžalů za měsíc. Ruské zásoby pak nyní čítají téměř šest set raket Iskander-M a přes sto raket Kinžal.

Pokud jsou čísla uvedená HUR správná, je to podle KI důvod k poplachu, neboť ruská produkce balistických raket tak převyšuje celkovou produkci raket PAC-3 MSE pro systémy protivzdušné obrany Patriot.

Právě Patrioty jsou přitom systémy protiraketové obrany preferované velkou částí Evropy. Jiné západní systémy jako SAMP/T a IRIS-T se proti balistickým střelám neukázaly jako účinné.

Ukrajinská vojenská rozvědka také odhadla, že Rusko má zásoby šedesáti severokorejských raket KN-23, které jsou podobné iskanderům, ale nesou silnější – tunovou – hlavici než jejich ruské ekvivalenty. Kromě toho Moskva podle HUR navyšuje i výrobu řízených střel.

Víc dronů s dlouhým doletem

Rusko navíc bude brzy schopno nasadit k útokům na Ukrajinu více než pět set dronů s dlouhým doletem za noc, protože zvyšuje i jejich výrobu a staví pro bezpilotní stroje nové startovací rampy, uvádí také HUR podle KI.

Rusko dosud vypouštělo tyto drony jen z pěti míst – z Kursku, z přístavů Jejsk a Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji a z mysů Fiolent a Čauda na okupovaném ukrajinském Krymu. Brzy ale bude mít podle HUR k dispozici dvanáct až patnáct nových startovišť, přičemž ve výstavbě jsou jen tři, zatímco zbylá se už uvádějí do provozu.

Zdroj v HUR uvedl, že Rusko nyní vyrábí přes sedmdesát dronů Geran denně, což je více než 2100 měsíčně. Stanice CNN dříve uvedla, že za prvních devět měsíců loňského roku přitom produkovalo v průměru zhruba 21 kusů denně, tedy pouze 640 měsíčně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý měsíc prohlásil, že Rusko si klade za cíl vyrábět pět set dronů s dlouhým doletem různých typů denně.

Typy ruských dronů

Gerany totiž tvoří jen část z celkového počtu dronů, které Rusko pravidelně odpaluje na Ukrajinu.

Rusko má tři podobné varianty bezpilotních strojů dlouhého doletu: drony Šáhed dovážené z Íránu, drony Geran, které jsou domácí výroby, ale jde o kopie šáhedů, a drony domácí výroby Garpija-A1, které vypadají podobně, ale obsahují čínské díly.

Moskva dále vyrábí i levné „fiktivní drony“ Gerbera, které se podobají šáhedům, ale nenesou výbušniny a odvádějí pozornost ukrajinských radarů a protivzdušné obrany. Při útoku tvoří obvykle polovinu vyslaných dronů, řekla webu KI ukrajinská mobilní obranná skupina, která je sestřeluje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda USA pozastaví část financování pojištění pro Minnesotu, mluví o „podvodech“

Americká administrativa dočasně pozastaví část financování programu životního pojištění Medicaid pro stát Minnesota. Prohlásil to viceprezident USA JD Vance. Zdůvodnil to podezřením z podvodů v rámci toho, co popsal jako „agresivní boj proti zneužívání veřejných prostředků“, napsala agentura AP.
před 24 mminutami

Ve Venezuele rezignovali generální prokurátor a ombudsman

Venezuelský generální prokurátor Tarek Saab a ombudsman Alfredo Ruiz rezignovali na své funkce. Agentura Reuters upozornila na Saabovu roli při politických procesech v zemi, popíral prý zadržování politických vězňů. Saab se vzápětí stal prozatímním ombudsmanem. Zvolen bude i dočasný generální prokurátor, než budou do obou funkcí jmenováni nástupci. Na žádost Reuters o komentář Saab zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

USA chtějí dalšími sankcemi na Írán vyvinout maximální tlak

Spojené státy uvalily další sankce na Teherán s cílem vyvinout na něj maximální tlak před třetím kolem nepřímých rozhovorů o íránském jaderném programu – to se ve čtvrtek uskuteční v Ženevě. Americké ministerstvo financí se novými sankcemi zaměřilo na více než třicet osob, subjektů a lodí, které podle něj umožňují neoprávněný prodej íránské ropy a produkci zbraní, píše agentura AFP.
před 6 hhodinami

VideoPro vstup do Británie je nyní potřeba registrace ETA

Do Velké Británie je od středy možné cestovat pouze s elektronickou cestovní registrací ETA, kterou musí mít lidé, kteří v zemi chtějí zůstat méně než šest měsíců. Od zavedení registrace pro Evropany loni v dubnu teoreticky stačilo o ni mít požádáno – tolerance ale skončila. Podle tamní vlády ETA, která se vyřizuje on-line a stojí v přepočtu necelých 450 korun, zefektivní imigrační systém. Změny se týkají všech, kteří nemají vízum, povolení k pobytu nebo britský pas. Komplikace přinesly držitelům dvojího občanství.
před 6 hhodinami

USA povolí prodej venezuelské ropy na Kubu, ale ne tamní vládě

Americká vláda povolí prodej venezuelské ropy na Kubu, pokud z toho nebude profitovat tamní komunistický režim, ale obyvatelé Kuby, uvedl podle agentury AFP úřad ministerstva financí USA. Firmy, jimž americká vláda udělí licence na prodej venezuelské ropy, ji budou moci prodat kubánským podnikatelům či přímo Kubáncům, nikoli však kubánské vládě či tamní armádě.
před 7 hhodinami

Česko by chtělo podle Metnara změnit podmínky dočasné ochrany Ukrajinců v EU

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.
před 8 hhodinami

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
před 11 hhodinami

Írán označil Trumpovy výroky o svých raketách za lživé

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedopustí, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. V projevu o stavu unie řekl, že preferuje diplomatické řešení sporu s Teheránem. Ten již podle Trumpa vyvinul rakety schopné ohrozit Evropu i americké vojenské základny a plánuje výstavbu nových střel, které by doletěly do USA. Teherán to označil za velkou lež.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...