Příměří

Civilní obrana v Pásmu Gazy napojená na teroristické hnutí Hamás podle AFP informovala, že čtvrteční izraelské údery v Gaze zabily nejméně dvaapadesát Palestinců včetně osmi dětí. Izrael se k tomu zatím nevyjádřil. Mezitím pokračující nepřímé rozhovory v katarském Dauhá, jejichž cílem je uzavření dohody o šedesátidenním příměří mezi Jeruzalémem a Hamásem, podle agentury AP komplikuje izraelský požadavek na udržení jednotek v jižní části Pásma.

Diplomatická služba EU ve čtvrtek představila deset možností diplomatických kroků proti Izraeli poté, co přezkum naznačil, že postup Izraele v Pásmu Gazy mohl porušit podmínky asociační dohody s evropským blokem. Unie zároveň od Izraele dosáhla příslibu zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy.

Prezident USA Donald Trump jednal podruhé během dvou dnů s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Podle amerických médií debatovali hlavně o situaci v Pásmu Gazy a o možném příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a židovským státem. Podle Trumpova vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa se znesvářené strany „přibližují dohodě“. Jednání státníků se týkalo i vztahů s Íránem.

Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl v úterý podle agentury Reuters v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistily příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.

Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit ruské agresi, oznámil na okraj setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem americký prezident Donald Trump. Řekl také, že je nespokojen s přístupem šéfa Kremlu Vladimira Putina. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat příměří, na které ale Rusko doposud nepřistoupilo, naopak Ukrajina s návrhem opakovaně souhlasila.

Americký prezident Donald Trump začíná chápat, že šance na rychlé uzavření míru v rusko-ukrajinské válce je pryč. Postupně si uvědomuje, že Moskva za všech okolností sleduje svůj zájem, jehož součástí je zlomení ukrajinského odporu a vybudování sféry vlivu v Evropě, přiblížil bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci Jakub Landovský. Podle něj se Rusové mohou opřít o Čínu a věří, že mohou konflikt vyhrát. Američané se přitom snaží Moskvu od Pekingu odpoutat. Landovský upozornil, že Evropa je příliš slabá a rozdělená, aby prosadila vlastní cíle na Ukrajině. „Ocitáme se ve světě nevybíravé reálpolitiky, ve které se budeme muset zorientovat,“ dodal. Rozhovor s ním vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Vysoce postavený představitel Hamásu řekl stanici BBC, že tato palestinská teroristická organizace ztratila kontrolu nad zhruba osmdesáti procenty Pásma Gazy a na její místo, uvolněné po téměř dvou letech izraelských vojenských operací, nastupují ozbrojené klany. Izrael vede proti Hamásu v Gaze válku v odvetě za útok ze 7. října 2023.

Teroristické hnutí Hamás rámcově přijalo americký návrh na příměří v Pásmu Gazy, s nímž už dříve souhlasil Izrael. Nyní se řeší konečná podoba dohody. Hnutí chce záruky, aby Jeruzalém nemohl po šedesáti dnech klidu zbraní obnovit boje. Izraelská vláda přitom trvalé příměří odmítala, pokud Hamás zůstane politickou a vojenskou silou. Islamisté taky požadují úplné zásobování enklávy prostřednictvím OSN a snížení role kontroverzní Humanitární nadace pro Gazu.

Izrael souhlasil s podmínkami 60denního příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, oznámil na své sociální síti Truth Social prezident USA Donald Trump. Ten zároveň varoval Hamás, že pokud dohodu nepřijme, vše bude jen horší. Konečný návrh předloží Katar a Egypt. Hamás následně vzkázal, že dokument obdržel a nyní ho studuje. Zopakoval, že usiluje o dohodu, jež ukončí válku.

Ruská vojska pronikla do blízkosti Pokrovsku a Kosťantynivky – dvou měst, která jsou klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země. Podle agentury Reuters to uvedl ukrajinský vojenský činitel.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se příští pondělí v Bílém domě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jednat budou o situaci v Pásmu Gazy a o Íránu. Netanjahu naznačil, že jedním z témat bude i obchodní dohoda. Návštěva přichází v době, kdy Trump začal stupňovat tlak na Jeruzalém, aby uzavřel dohodu o příměří a propuštění rukojmí, která by ukončila válku v Pásmu Gazy.

Izraelský úder na internetovou kavárnu ve městě Gaza připravil v pondělí podle tamních zdravotníků o život nejméně 30 Palestinců, napsala večer agentura AP. Dříve úřady ovládané Hamásem hlásily přibližně o deset obětí méně. Lidé v severní části Pásma navíc dle Reuters zažili v noci jedno z nejhorších bombardování izraelskou armádou za poslední týdny. Izraelský ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který je blízkým spojencem premiéra Benjamina Netanjahua, má přitom v pondělí jednat v USA mimo jiné o možném příměří ve válkou zdecimované Gaze.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek označil výsledek války s Íránem za příležitost uzavřít nové mírové dohody, kterou by židovský stát neměl promarnit, napsala agentura Reuters. Konflikt s Íránem, který Izrael zahájil 13. června útokem na tamní jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a vojenské předáky a do něhož se o víkendu shozením těžkých bomb na íránské jaderné provozy vložily Spojené státy, skončil v úterý příměřím.

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.

Prezident USA Donald Trump odmítl zprávy některých médií, podle nichž americké vzdušné údery o víkendu nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pravděpodobně ho o několik měsíců zpomalily. Jaderná zařízení v Íránu jsou zcela zničena, tvrdí šéf Bílého domu. O pravděpodobném zpomalení íránského jaderného programu informovala v úterý například stanice CNN s odvoláním na své zdroje a předběžné hodnocení amerických zpravodajců.

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V pozdních úterních hodinách však už agentury nezmiňovaly žádné další narušení klidu zbraní. Izraelská armáda později večer pouze informovala o zachycení dvou bezpilotních letounů mimo své území.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Írán jedná proti Izraeli v sebeobraně, své údery zastaví, pokud Izrael udělá totéž, prohlásil podle Reuters a AP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Írán zaplatí za údery na civilisty velmi vysokou cenu. Teherán v sobotu hrozil i úderem na jednotky USA, Francie a Británie v regionu, které podle něj pomáhaly odvracet jeho útoky. Šéf Bílého domu Donald Trump uvedl, že pokud se tak stane, armáda USA tvrdě odpoví.

I když se americký prezident Donald Trump snaží přimět Moskvu k mírovým rozhovorům, Rusko má rozsáhlé plány na další okupaci ukrajinského území, které by mohly Kyjev odříznout od Černého moře, varovala ukrajinská delegace ve Washingtonu. Ukrajinská vojenská rozvědka mezitím upozornila, že Moskva výrazně navyšuje produkci balistických střel i dronů a připravuje pro bezpilotní stroje nové startovací rampy.

Ruská delegace v Istanbulu nereagovala na ukrajinské návrhy a předložila soubor starých ultimát, která situaci nijak nepřibližují skutečnému míru, uvedl v úterý večer ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na pondělní přímé jednání znepřátelených stran v Turecku.

Setkání lídrů Ruska, Spojených států a Ukrajiny je v blízké budoucnosti málo pravděpodobné, sdělil podle zahraničních agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Chybou by podle něj bylo očekávat rychlý průlom v jednáních o ukončení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Urovnání konfliktu je podle něj mimořádně složité.

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

Americký vyslanec Steve Witkoff označil reakci palestinského teroristického hnutí Hamás na americký návrh příměří v Pásmu Gazy za zcela nepřijatelnou. Vyjednávání podle něj pouze vrací zpět, informuje agentura Reuters. Hamás v sobotu uvedl, že Izraeli nabízí propuštění deseti živých rukojmí a vrácení 18 těl výměnou za vězněné Palestince. Zároveň ovšem požaduje úplný konec války a stažení izraelských sil z Pásma Gazy, což zatím Izraelci odmítali.

Možné příměří v Pásmu Gazy nabývá jasnějších obrysů. Nejnovější americký plán předpokládá dvouměsíční klid zbraní a propuštění zhruba poloviny žijících rukojmí. Izrael údajně souhlasí, Hamás má ale k návrhu výhrady a požaduje trvalé příměří. Rodinám, které už přes šest set dnů čekají na návrat unesených blízkých, ale přeci jen vzrostla naděje.