Příměří

Ruský vládce Vladimir Putin nevydal nařízení k prodloužení jím vyhlášeného velikonočního příměří ve válce s Ukrajinou. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Klid zbraní, který ale podle Kyjeva Moskva opakovaně porušovala, vyprší o půlnoci moskevského času (23:00 SELČ). Rusko tvrdí, že klid zbraní naopak nedodržoval Kyjev. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli navrhl na 30 dní přerušit útoky na civilní infrastrukturu raketami a drony s dlouhým doletem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Ruskem proklamované velikonoční příměří v sobotu večer navrhl, aby klid zbraní trval i po 20. dubnu, pokud se skutečně ujme. Moskva podle něj ale zatím stále útočí. Vůdce Kremlu Vladimir Putin dříve během dne prohlásil, že Rusko zastaví boje od pozdního odpoledne do půlnoci na 21. dubna. Ruská plnohodnotná invaze proti sousední zemi začala před více než třemi roky.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) označil v sobotu večer na ČT24 vyhlášení krátkodobého příměří vládcem Kremlu Vladimirem Putinem za klasickou ruskou taktiku. Dneska vidíme, že Putin jednostranně tvrdí, že vyhlašuje velikonoční příměří, a zároveň posílá drony, které opět bombardují civilisty a ukrajinská města, upozornil. Putin podle něj neslevil z cílů, které si vytyčil, když rozpoutal ruskou agresi proti Ukrajině. To znamená, že různými prostředky pokračuje v tom samém a neměli bychom se tím nechat rozhodit nebo zastrašit, dodal ministr.

Prezident USA Donald Trump v pátek naznačil, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody, napsala agentura Reuters. Šéf Bílého domu podle agentury AP také prohlásil, že se jednání dostala do kritické fáze a také že s ním nikdo nemanipuluje, pokud jde o snahy konflikt ukončit. V podstatě tak potvrdil dřívější slova ministra zahraničí USA Marca Rubia, který se vyjádřil v podobném duchu.

Lidé blízcí americkému prezidentu Donaldu Trumpovi mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Rusku. Šéf Bílého domu však stále naslouchá hlasům o tom, že Moskva chce skutečně mír. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z řad amerických činitelů. Ústřední postavou formující Trumpův přístup k ruské agresi je zřejmě jeho zvláštní vyslanec Steve Witkoff, kterému chybí zkušenosti s diplomacií i znalosti regionu a který ve svých vyjádřeních naskakuje na ruskou propagandu.

Rusko uzavřít dohodu o příměří s Ukrajinou, na kterou otevřeně zaútočilo v únoru 2022, zatím nechce, řekl v Interview ČT24 poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Moskva podle něj totiž doufá, že ještě dobyde další území. Roli podle něj hraje i to, že Rusové necítí dostatečný tlak ze strany USA, které za účelem ukončení války s oběma stranami jednají od druhé poloviny února. „Pokud by USA zapojily veškeré páky, příměří dosáhnou,“ prohlásil. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

Americká administrativa usiluje o konec rusko-ukrajinské války a od druhé poloviny února jedná za tímto účelem s oběma stranami. Zatímco výsledek rozhovorů je stále nejasný, od jejich zahájení výrazně přibylo ukrajinských civilních obětí ruských útoků. Vyplývá to z pravidelné zprávy Lidskoprávní monitorovací mise OSN na Ukrajině.

Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se minulý týden, necelých 48 hodin po schůzce s vyjednavačem vyslaným ruským vládcem Vladimirem Putinem, sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tomu sdělil, že nejrychlejším způsobem, jak zajistit příměří na Ukrajině, by bylo podpořit strategii, která by Rusku zajistila vlastnictví čtyř ukrajinských regionů, které se Moskva pokusila nelegálně anektovat. Informovaly o tom zdroje agentury Reuters.

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně osmnáct lidí, z toho devět dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.

Protesty Palestinců proti teroristickému Hamásu, který v Pásmu Gazy už devatenáct let vládne, nabírají na síle. Podle části tamních obyvatel mohou právě ozbrojenci za to, že Izrael obnovil vojenské operace na území enklávy. Hamás v minulosti jakoukoli formu veřejného nesouhlasu tvrdě potlačoval. Teď se zatím, až na výjimky, spíše drží zpátky.

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.

Úřad palestinské civilní obrany napojený na teroristické hnutí Hamás ve středu oznámil, že při izraelském úderu na zdravotnickou kliniku Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) na severu Pásma Gazy přišlo o život nejméně devatenáct lidí. Izraelská armáda krátce nato oznámila, že v místě podnikla údery proti teroristům z hnutí Hamás.

Záchranáři vytáhli z trosek hotelu v myanmarském hlavním městě Neipyijto živého šestadvacetiletého muže, informovaly agentury AP a AFP. Naděje na nalezení dalších přeživších pět dní po ničivém zemětřesení ovšem slábne a záchranáři vyprošťují hlavně mrtvé. Počet obětí v Myanmaru přesáhl tři tisíce, uvádí Reuters a AP s odvoláním na tamní a čínská média. Myanmarská junta vyhlásila v rámci usnadnění pomoci po katastrofě dočasné příměří s místními povstalci.

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pak Američané stále vyjednávají dohodu o nerostných surovinách.

Izraelská armáda oznámila, že na jižním předměstí Bejrútu provedla úder, jehož cílem byl příslušník teroristického hnutí Hizballáh Hasan Bdajr, který byl při útoku zabit. Podle libanonských úřadů zemřeli nejméně další tři lidé, informovala agentura Reuters. Úder odsoudili libanonský prezident Joseph Aún i premiér Naváf Salám.

Izraelská armáda v pondělí nařídila evakuaci obyvatel většiny města Rafah a přilehlých oblastí na jihu Pásma Gazy. Uvedla, že zde hodlá obnovit intenzivní pozemní operaci proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Informovala o tom agentura AP a izraelská média.

Izrael udeřil na jižním předměstí Bejrútu. Jeruzalém tvrdí, že se jedná o reakci na raketový útok z Libanonu. Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že židovský stát jednostranně porušil příměří s teroristy z Hizballáhu, které platí od loňského listopadu.

Rusko ve čtvrtek v Chersonu zasáhlo energetickou infrastrukturu, čímž porušilo omezené příměří, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce předtím Kyjev uvedl, že obě země dva dny na energetiku neútočily. Zelenskyj očekává reakci Spojených států, které se s Ukrajinou a Ruskem dohodly na neútočení na energetická zařízení.

Vyslání vojáků na Ukrajinu po případném uzavření mírové dohody je podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona stále v plánu. Pokud by se tak stalo, měli by zajišťovat moře, vzduch i zemi, uvedl po pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že debata o vyslání vojáků je stále předčasná. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, dodal. I ostatní státníci se shodli, že se sankce nyní rušit nebudou.

Západ měl ve vztahu k Moskvě v rukou silné karty, ale nedokázal vytvořit vzájemný partnerský vztah, řekl analytik z University of St Andrews a autor knihy Ztracená země – Příběh moderního Ruska Filip Scherf. Rusko je podle něj ztracené samo pro sebe i pro Západ, protože dlouhodobě vede politiku, která ho od něj oddaluje. Ruská agresivní zahraniční politika přitom podle Scherfa vychází z vlastního pocitu ohrožení.

Ve Velké Británii je silná shoda na podpoře Ukrajiny, Britové chápou, že ukrajinská bezpečnost je i bezpečnost britská, a proto podporují velmi silné akce, řekl v pořadu Události, komentáře britský velvyslanec v Česku Matt Field. Zdůraznil nutnost výrazně zvýšit výdaje na zbrojení. „Nebudeme čekat, až Rusko bude pokračovat v agresi i proti nám,“ dodal.

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).