Příměří

Poprvé od uzavření příměří mezi Izraelem a teroristickým libanonským hnutím odpálil Hizballáh z území Libanonu rakety na izraelské pozice na pohraničním území Izraelem okupovaných Golanských výšin, které si nárokuje i Libanon. Informují o tom agentury s odvoláním na vyjádření izraelské armády i Hizballáhu. Ten útok označil za „varovný obranný úder“ v reakci na, podle něj opakované, porušování příměří ze strany židovského státu. Izraelská armáda v pondělí večer v reakci oznámila, že zahájila sérii vzdušných úderů proti teroristickým cílům v Libanonu.

Mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh začalo tento týden platit příměří. Navenek „odbojná atmosféra“ mezitím panuje v baště Hizballáhu na jižním předměstí libanonské metropole Bejrútu. Čtrnáct měsíců války se židovským státem zanechalo v místě obří škody.

Izraelské letectvo pokračovalo v úderech na jihu Libanonu. Jsou to přitom teprve tři dny, co vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh. Izraelská armáda podle agentury AFP oznámila čtyři nové útoky na pozice radikálů. Libanonské zdroje hlásí nejméně dva mrtvé a několik zraněných. Židovský stát údajně soustředil své údery také proti teroristickému hnutí Hamás.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v rozhovoru pro televizi Sky News naznačil, že je ochotný ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství své země v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Zelenskyj uvedl, že v zájmu ukončení „horké fáze války“ by bylo nutné nabídnout členství v NATO neokupovaným částem země, pokud by samotná pozvánka do Aliance zmiňovala mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny.

Teroristické hnutí Hizballáh souhlasilo s příměřím s Izraelem, které je v platnosti dva dny a které by mělo mimo jiné umožnit postupný návrat desetitisíců evakuovaných obyvatel na jih Libanonu a také na sever Izraele, se zdviženou hlavou, prohlásil podle Reuters v projevu vůdce šíitského hnutí Naím Kásim. Podle něj Hizballáh dosáhl velkého vítězství. Kásim v řeči poukázal na vojenské výsledky, které jsou však podle Reuters zřejmě nadsazené. Izraelská armáda v pátek ráno až do odvolání zakázala obyvatelům jižního Libanonu vstup do pásma vesnic podél hranice s Izraelem, oznámil armádní mluvčí Avičaj Adrai.

Díky příměří uzavřenému mezi židovským státem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se zhruba šedesát tisíc Izraelců ze severu země může zhruba po roce vrátit do svých domovů. Běžný život se ale obnovuje pomalu, zjistil v oblasti blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

Libanonská armáda uvedla, že Izrael ve čtvrtek a ve středu, kdy začalo platit příměří, několikrát porušil klid zbraní. Armáda židovského státu zase ve čtvrtek odpoledne oznámila, že na jihu Libanonu provedla úder na objekt, který ke skladování raket využívá teroristické hnutí Hizballáh. Podle agentury Reuters šlo o první podobný úder od začátku příměří. Už dříve během čtvrtka izraelská armáda (IDF) hlásila, že na několika místech v libanonském pohraničí zaznamenala příchod „podezřelých osob“, a označila to za porušení příměří s Hizballáhem. Tanky IDF zasáhly několik jižních oblastí sousední země.

Izrael od začátku příměří s teroristickým hnutím Hizballáh ze středečního rána ohlásil z jihu Libanonu několik incidentů s civilisty a také se členy hnutí. Hizballáh prohlásil, že chce pokračovat v boji proti židovskému státu a nadále podporovat Palestince. Izraelská armáda také informovala, že žádné její jednotky se zatím z jihu země nestáhly. Dohoda o příměří vstoupila v platnost více než po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a Hizballáhem.

Vysídlení obyvatelé na obou stranách izraelsko-libanonské hranice se vrací do svých domovů a na střechách aut mají často vyskládané celé živobytí. Postupují navzdory varování Bejrútu i Jeruzaléma, jejichž představitelé radí vyčkat, dokud se jednotky židovského státu úplně nestáhnou. Navíc doma často nacházejí jen ruiny. Příměří však neznamená konec teroristického hnutí Hizballáh, proto se mnoho Izraelců na aktuální zprávy o klidu zbraní dívá zdrženlivě.

Evropští lídři, Čína i země regionu vítají příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které ve středu vstoupilo v platnost. Někteří, například francouzský prezident Emmanuel Macron, vyjádřili také naději, že toto příměří otevře cestu k dohodě o klidu zbraní i v Pásmu Gazy. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval k dodržování podmínek, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila příměří za „paprsek“ naděje pro celý region.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.

Dauhá připouští pokračování vyjednávání příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem. Obě strany podle něj musí projevit ochotu válku ukončit. Světové agentury dříve napsaly, že Katar oznámil svůj konec v roli prostředníka, ale katarské ministerstvo zahraničí to později popřelo s tím, že země oběma stranám při posledním kole rozhovorů oznámila, že je napříště zastaví a vrátí se k nim až ve chvíli, kdy prokážou ochotu a vážný úmysl válku ukončit. Mezitím do izraelských ulic vyšly tisíce demonstrantů, kteří požadují návrat rukojmí.

Katar odmítá dále pokračovat v roli zprostředkovatele v jednáních o dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na nejmenovaný diplomatický zdroj. Podle zdroje je důvodem chybějící dobrá víra a vůle dohodu uzavřít. Katar zprostředkovával rozhovory společně s Egyptem a Spojenými státy.

Výroky republikánského kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa k válce mezi Ruskem a Ukrajinou vyvolávají v Bruselu či některých evropských státech nejistotu, jak by se USA pod jeho vedením postavily k tomuto konfliktu. Zejména to, zda by mohlo dojít k narušení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu. Evropské zbrojovky sice zrychlují výrobu, stále ale zdaleka nepokrývají potřeby vojáků na frontě.

Na 130 izraelských vojáků, ze stálé armády i rezervistů, poslalo tento měsíc dopis premiérovi Benjaminu Netanjahuovi i ministrovi obrany Jo'avu Galantovi, v němž odmítlo sloužit v armádě. Jako hlavní důvod uvedli, že se vláda nesnaží zachránit stovku rukojmí v Pásmu Gazy. Zmiňují i mnoho nevinných civilních obětí z řad Palestinců, napsal deník El País.

Židovský stát útočil na cíle v údolí Bikáa i na město Baalbek na východě Libanonu. Při úderech na dvou místech zemřelo podle libanonských úřadů nejméně 19 lidí. Premiér země Nádžíb Míkátí po rozhovoru s americkým velvyslancem uvedl, že Izrael a libanonské hnutí Hizballáh by mohly už „v příštích hodinách či dnech“ dosáhnout dohody o příměří. To by podle návrhu zveřejněného stanicí Kan mělo trvat 60 dní. Na severu Pásma Gazy pak židovský stát v úterý zasáhl pětipodlažní obytnou budovu. Podle palestinských úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás si útok vyžádal 93 mrtvých, dalších čtyřicet lidí se pohřešuje. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že USA jsou „hluboce znepokojeny ztrátami na životech civilistů“, a úder označil za „děsivý“.

Izrael podnikl nálety na východ Libanonu. Podle agentury Reuters při nich zemřelo nejméně 60 lidí. Armáda židovského státu předtím udeřila i na jiholibanonské město Súr (Týros), v předstihnu tam vybízela k evakuaci. Útoky tam ničily infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví při úderech zemřelo nejméně sedm lidí, píše agentura AFP. Přístavní město je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO a Jeruzalém ho bombardoval už v minulém týdnu.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken během návštěvy Izraele vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby využil nedávného zabití šéfa Hamásu Jahjáa Sinvára k ukončení války v Pásmu Gazy a zvýšil humanitární pomoc civilistům v této palestinské enklávě.

Izrael trvá na tom, že odpoví na masivní úder íránských balistických raket z prvního října, kdy a jak uzná za vhodné. Židovský stát mezitím pokračuje v likvidacích vedení Íránem řízeného hnutí Hizballách v Libanonu. Spojené státy se jako nejzásadnější spojenec Izraele pouhý měsíc před prezidentskými volbami snaží zajistit, aby reakce nepřerostla v totální blízkovýchodní válku. Teherán v pátek uvedl, že podpoří snahy o dosažení příměří mezi Hizballáhem a Jeruzalémem. Podmínkou je souhlas Hizballáhu a současně i klid zbraní v Pásmu Gazy.

K jednadvacetidennímu přerušení bojů mezi Izraelem a Libanonem vyzvaly USA, Evropská unie, Saúdská Arábie a další západní a arabské země. Návrh příměří Paříž a Washington již připravily. Server Times of Israel uvedl, že aktéři konfliktu mají v příštích hodinách rozhodnout o jeho přijetí, což však vzápětí premiér židovského státu Benjamin Netanjahu odmítl. Vyvrátil i tvrzení, podle nějž nařídil zmírnit údery v Libanonu. Prý naopak vyzval armádu, aby v nich pokračovala plnou silou. Ta ve čtvrtek zasáhla kolem 220 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Uvedla také, že zabila i šéfa vzdušných sil Hizballáhu Muhammada Surúra. Podle libanonských úřadů při úderech zahynulo 92 lidí.

Američtí představitelé neočekávají, že se Izrael a teroristické hnutí Hamás, které vládne v palestinském Pásmu Gazy, dohodnou na příměří před koncem funkčního období prezidenta USA Joea Bidena, který opustí Bílý dům příští rok v lednu. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované vysoce postavené americké představitele.

Soud v Izraeli nařídil konec generální stávky, která v zemi začala v pondělí ráno. Podle verdiktu měla skončit ve 14:30 tamního času (13:30 středoevropského letního času). Do protestu se zapojili i zaměstnanci zdravotnického nebo bankovního sektoru. Požadovali, aby tamní vláda okamžitě uzavřela dohodu, která povede k propuštění rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Šéf největšího odborového svazu Histadrut Arnon Bar-David v reakci na soudní verdikt vyzval členy odborů, aby se vrátili do práce.