Příměří

Ve Velké Británii je silná shoda na podpoře Ukrajiny, Britové chápou, že ukrajinská bezpečnost je i bezpečnost britská, a proto podporují velmi silné akce, řekl v pořadu Události, komentáře britský velvyslanec v Česku Matt Field. Zdůraznil nutnost výrazně zvýšit výdaje na zbrojení. „Nebudeme čekat, až Rusko bude pokračovat v agresi i proti nám,“ dodal.

Koalice ochotných se shoduje, že nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda, uvedl ve čtvrtek ráno premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na schůzku do Paříže, která se bude věnovat možnostem zajištění míru a bezpečnosti v rusko-ukrajinské válce. Jednání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron.

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).

„V zásadě je to dobrá zpráva v tom smyslu, že došlo k určitým dohodám,“ okomentoval v pořadu Interview ČT24 výsledky jednání v Rijádu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zároveň ale varoval před tím, že Moskva si začíná diktovat podmínky. Za asi nejlepší zprávu z jednání považuje repatriaci unesených ukrajinských dětí z Ruska. „Jsme ale ještě velice daleko od skutečného příměří,“ míní.

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.

Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy bylo v pondělí odpoledne zraněno nejméně 94 lidí, včetně 23 dětí, uvedla tamní radnice. Oblastní prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů. Rakety údajně zasáhly obytné domy i vzdělávací instituce. Moskva v tentýž den v noci ze vzduchu udeřila na ukrajinské hlavní město, a to již potřetí v řadě. Zranění v Kyjevě utrpěl jeden člověk a několik domů v okolí metropole bylo poškozeno, napsala agentura Reuters s odvoláním na šéfa Kyjevské oblasti Mykolu Kalašnyka.

Izraelská armáda se s prodlevou přiznala k úderu na budovu Červeného kříže ve městě Rafah v Pásmu Gazy. Objekt v pondělí zasáhla střela a poničila jej. Mezinárodní organizace oznámila, že nikdo z jejích pracovníků nebyl zraněn. Jednotky židovského státu prý budovu zasáhly v důsledku špatné identifikace objektu, incident podle Jeruzaléma bude vyšetřen

V Rijádu po více než dvanácti hodinách skončilo jednání delegací Ruska a USA o možnostech zastavení bojů na Ukrajině, napsaly v pondělí před 21. hodinou ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Podle nich bude v úterý zveřejněno společné prohlášení k výsledkům rozhovorů. Podle dřívějších informací agentur se očekávala diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu.

Ruská delegace má ve vyjednávání s americkými diplomaty „výrazně navrch“, což se projevuje kladením požadavků, hodnotí politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. O schůzce v Rijádu podle něj z dosavadních informací zatím není možné činit závěry. Výsledek však může být pro Ukrajinu i zbytek Evropanů „velmi nepříjemný“, říká.

Nedělní jednání v Rijádu mezi ukrajinskou a americkou delegací ohledně případného příměří v rusko-ukrajinské válce byla podle ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova „produktivní“. Rozhovory se týkaly návrhů na ochranu energetických objektů a kritické infrastruktury. V ukrajinské delegaci podle něj byli odborníci na energetiku nebo zástupci letectva a námořnictva.

Evropa musí nejdříve říci, co je její strategie pro jednání na Ukrajině, uvedl v Otázkách Václava Moravce výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe a bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Dodal, že USA chtějí konflikt na Ukrajině vyřešit především proto, že pomáhá Číně. Europoslanec Jan Farský (STAN) pak o jednání Spojené státy – Rusko soudí, že Kreml proti sobě necítí sílu, aby uvažoval o příměří.

Součástí mírových sil na Ukrajině by po uzavření dohody o míru měly být i české jednotky, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Řekl to v sobotu zveřejněném rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda.

I když stále dopadají na Ukrajinu ruské drony a střely a zabíjí civilní obyvatelstvo, Evropa už přemýšlí, jak po možném příměří zaručit Ukrajině bezpečnost. Jednou z uvažovaných variant je vyslání až deseti tisíc zahraničních vojáků. Také se ale třeba objevuje myšlenka, že by se na Ukrajinu vztahoval článek 5 Severoatlantické smlouvy. Řada evropských zemí v čele s Německem mezitím rapidně přidává ve zbrojení a Polsko a pobaltské země zvažují, že odstoupí od zákazu protipěchotních min. Tématu se věnovala Zóna ČT24.

Summit Evropské unie vyzval k návratu k dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prezidenti a premiéři 26 členských zemí EU se shodli i na další podpoře Ukrajiny a vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Proti byl maďarský předseda Viktor Orbán. Evropská rada vyzvala i Evropskou komisi, aby pokračovala v revizi emisních pokut pro automobilky, což je prioritou české vlády.

Ukrajinské město Kropyvnyckyj čelilo v noci masivnímu útoku ruských dronů, při kterém utrpělo zranění nejméně deset lidí včetně dětí, uvedl šéf místní oblastní správy Andrij Rajkovyč. Rusko hlásí zničení 132 ukrajinských dronů nad několika oblastmi. V ruské Saratovské oblasti po jednom z útoků hoří vojenské letiště Engels a řada budov. Tvrzení stran válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl účastníkům summitu EU, že Rusko dál útočí na ukrajinskou energetiku a slíbené třicetidenní zastavení útoků podle něj vůbec nic nezměnilo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, oba hovor označili za pozitivní. Mluvili hlavně o úterním telefonátu šéfa Bílého domu s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Trump uvedl, že se snaží sladit požadavky obou zemí. V rozhovoru souhlasil, že pomůže Kyjevu s pořízením dalších systémů protivzdušné obrany z Evropy. Rusko během noci opět útočilo na ukrajinskou infrastrukturu.

„Příměří zatím nebylo dohodnuto ani v omezené podobě,“ upozornil v Událostech, komentářích po telefonátu mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) s tím, že Rusko dosud neslevilo z jediného svého požadavku. Předseda opozičního SPD Tomio Okamura by si přál, aby „jednání pokračovala a zintenzivnila se“.

Americký prezident Donald Trump telefonoval s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Potvrdili závazek k mírovému řešení rusko-ukrajinské války. Putin souhlasil s pozastavením úderů na ukrajinskou energetiku na třicet dnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vzkázal, že Kyjev podporuje americký návrh energetického klidu zbraní.

Zastavení ruských útoků na energetickou infrastrukturu na Ukrajině je prvním krokem, musí ale následovat příměří. Německý kancléř Olaf Scholz to uvedl v reakci na hovor mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Ukrajinci musí sedět u jednání o míru s Moskvou.

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi. Celkový počet obětí přesáhl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem čtyři stovky. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že údery na Pásmo Gazy budou pokračovat, protože vojenský nátlak je podle něj jediným způsobem, jak dosáhnout propuštění rukojmí.

Telefonát, který v úterý proběhl mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, vzbuzuje zásadní pozornost. Hovor se měl týkat možností ukončení ruské války proti Ukrajině. Oba muži o sobě v minulosti hovořili s respektem. Trump Putina označil za „silného a chytrého lídra“. Šéf Kremlu pak vzájemné vztahy popsal jako „pragmatické a důvěřivé“.

Izraelské údery v Pásmu Gazy jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří, uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem Organizace spojených národů (OSN) pro okupovaná palestinská území. Jedinou nadějí pro Gazu je, že tam nebudou vládnout teroristé, míní premiér Petr Fiala (ODS). Jemenští povstalci hútíové noční bombardování odsoudili a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o naschválech mezi vládou a opozicí, úsilí Washingtonu zajistit příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, ale také o významu Grónska nebo zákazu pálení listí na tuzemských zahradách. Pozvání přijali režisér Václav Marhoul, hudebník Ladislav Jakl, komentátor Václav Dolejší, spisovatelka Natálie Kocábová a influencerka Tereza Koubková.