Příměří

Izraelská armáda oznámila výsledek identifikace pozůstatků rukojmího, které ve středu předalo Červenému kříži v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád. Jde o thajského zemědělského pracovníka Sudthisaka Rinthalaka, který byl zabit při teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael 7. října 2023 a jehož tělo bylo odvlečeno do Gazy.

Pozůstatky předané Izraeli v úterý z Pásma Gazy nepatří žádnému z rukojmí, uvedl ve středu ráno úřad izraelského premiéra na základě výsledků forenzní analýzy. Židovský stát tak stále čeká na předání těl dvou mrtvých rukojmí – jednoho izraelského a jednoho thajského občana. Ve středu odpoledne předalo teroristické hnutí Hamás skrze Červený kříž Jeruzalému další rakev s údajnými pozůstatky jednoho z unesených.

Před rokem vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Na obou stranách hranice se část lidí vrátila do svých domovů. ČT sledovala dění v nejsevernějším izraelském městě Metula. Některé domy jsou již opraveny. Vrátilo se ale jen třicet procent předválečné populace. Také do jižního Libanonu se zčásti vracejí obyvatelé, ovšem navrací se i Hizballáh, na který pak útočí izraelské drony a letadla. Mnozí lidé si tak uvědomují, že současné příměří v oblasti, kde na sebe shlížejí Izrael a Libanon, není mírem.

Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Izraelské údery v Pásmu Gazy podle zástupců tamních zdravotnických úřadů zabily 24 lidí a dalších 54 lidí, včetně dětí, zranily. Informuje o tom agentura AP. Od 10. října v Pásmu Gazy platí křehké, Spojenými státy zprostředkované příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, obě strany se však navzájem viní z jeho porušování.

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Agentura AFP s odvoláním na úřady, které ovládá Hamás, ve středu v podvečer uvedla, že v Pásmu Gazy při izraelských úderech zahynulo navzdory příměří nejméně 27 lidí. Podle palestinské agentury WAFA izraelská armáda útočila na několika místech v oblastech měst Gaza a Chán Júnis. Izraelská armáda dle webu The Times of Israel útoky již dříve potvrdila s tím, že byly reakcí na střelbu na její vojáky ze strany teroristů v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma.

Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sidón na jihu Libanonu večer zabil třináct lidí. Podle agentury DPA to oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které informuje i o několika zraněných. Izraelská armáda úder vzápětí potvrdila a uvedla, že jeho terčem byli příslušníci palestinského teroristického hnutí Hamás, kteří měli podle ní v hustě zalidněném táboře své výcvikové středisko. Hamás podle AFP tvrdí, že v palestinských táborech v Libanonu nemá žádná vojenská zařízení.

Ukrajina koupí od Francie sto bojových letounů Rafale, oznámil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po podpisu „historické“ dohody s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, uvedla stanice TF1 Info. Dodávky by mohly podle expertů trvat několik let.

Německo zruší omezení týkající se vývozu zbraní do Izraele, která zavedlo v srpnu kvůli válce v Pásmu Gazy, sdělil agentuře DPA mluvčí vlády Stefan Kornelius. Rozhodnutí podle něj nabyde účinnosti 24. listopadu.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se teroristické hnutí Hamás dle obyvatel Pásma snaží rozšířit svou kontrolu nad územím – od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo, píše agentura Reuters.

Do Gazy poničené dvěma roky války se vrací život. Mezinárodní jednotky by zde měly zajistit stabilitu příměří, o jejich budoucím složení se ale svádí tvrdá diplomatická bitva. Turecko by se totiž rádo stalo jejich součástí, aby tak posílilo svou roli regionální mocnosti. Proti možné turecké účasti se však tvrdě staví izraelská vláda. Nelíbí se jí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neustále obviňuje Izrael z genocidy, Turecko navíc vydalo zatykače na 37 izraelských představitelů včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Ankara se proto pokusila zatlačit na Izrael přes Spojené státy, Izrael je však v tomto nekompromisní.

Napětí mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu se stupňuje. Po čtvrtečních náletech na jihu Libanonu šíitské hnutí uvedlo, že odmítá odevzdat zbraně. To je přitom jedna z podmínek loňského příměří. K deeskalaci vyzvala Evropská unie. Strach z obnovení bojů ale sílí i v samotném Bejrútu.

Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině získala po dokončení oprav druhého přenosového vedení poprvé po šesti měsících přístup k záložnímu napájení ze sítě. Píše to server Ukrajinska pravda s odkazem na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.

Mezinárodní síly budou v Pásmu Gazy v rámci mírového plánu nasazeny velmi brzy, řekl v noci na pátek americký prezident Donald Trump. Prohlásil také, že Írán žádá o zrušení amerických sankcí a že on je v této věci otevřen diskusi. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.

Súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) po dvou letech bojů s armádou souhlasí s humanitárním příměřím. Návrh na klid zbraní předložila v září skupina zemí, ve které jsou Spojené státy či Saúdská Arábie. Armáda podle předchozích prohlášení však zřejmě nebude ochotna na zastavení bojů přistoupit. Americká diplomacie vyzvala obě strany, aby na příměří přistoupily.

Afghánistán a Pákistán se dohodly, že budou i nadále dodržovat příměří, oznámila večer podle agentur AP a Reuters turecká diplomacie, která rozhovory zprostředkovávala. Součástí dohody je podle tohoto prohlášení zavedení monitorovacího mechanismu. Afghánská vláda krátce předtím uvedla, že země se dohodly na pokračování rozhovorů. Boje mezi těmito dvěma zeměmi si v posledních týdnech vyžádaly desítky mrtvých.

Rozhovory mezi Pákistánem a Afghánistánem o trvalém příměří selhaly. Podle agentury AFP to oznámil Islámábád, který zároveň pohrozil Talibanu zničením, pokud to bude nutné. Vzájemné střety si už vyžádaly desítky mrtvých.

Izrael ví, kde se v Pásmu Gazy nachází devět ze třinácti dosud zadržovaných těl rukojmí, která má ještě vydat teroristické hnutí Hamás v rámci nynější dohody o příměří. Jeruzalém se současně snaží přesvědčit Spojené státy americké o tom, že pro pokračování příměří je nanejvýš důležité, aby palestinské teroristické hnutí zbývající těla vrátilo, napsal server The Times of Israel (ToI), který se odvolává na zprávu veřejnoprávní stanice.

Organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která čtyři desetiletí vedla ozbrojený boj s tureckou armádou za práva Kurdů a letos v květnu oznámila ukončení své činnosti, uvedla, že stahuje všechny své jednotky z Turecka na sever Iráku. Informovala o tom v neděli kurdská tisková agentura Firat (ANF).

Teroristické hnutí Hamás bude v dalších oblastech Pásma Gazy hledat těla zbývajících třinácti rukojmí, pomoci mu v tom má egyptský tým s těžkou technikou, který vstoupil na toto palestinské území v sobotu večer. Vstup egyptských jednotek na palestinské území, kde platí od 10. října příměří po dvou letech války Izraele s Hamásem, osobně schválil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI).