Příměří

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také sdělil, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že tam nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu.

Evropské a americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou za členství země v NATO, připustil podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné. V Berlíně více než pět hodin jednal s kancléřem Friedrichem Merzem a Američany o jejich návrhu na ukončení ruské války, k jehož původní podobě měl Kyjev a jeho evropští spojenci výhrady. Americký vyslanec Steve Witkoff hovořil po jednání o „výrazném pokroku“.

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.

Thajská armáda uvedla, že při těžkých bojích mezi Thajskem a Kambodžou v blízkosti společné hranice obou zemí byli zabiti tři thajští civilisté. Jsou to první thajské civilní oběti od nedělního obnovení bojů. Představitelé obou zemí ve čtvrtek očekávají telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si myslí, že konflikt dokáže zastavit.

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.

Thajsko a Kambodža se od neděle ostřelují na společné sporné hranici a vzájemně se obviňují z porušování příměří. Kambodža nasadila tanky a Thajsko v reakci zahájilo vzdušné údery. Média píší o mrtvém thajském vojákovi a osmi zraněných, Kambodža hlásí nejméně čtyři mrtvé a devět zraněných civilistů. V Thajsku se evakuuje přes 385 tisíc lidí, své domovy v pohraničí opustily i desetitisíce osob na kambodžské straně.

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.

Izraelská armáda oznámila výsledek identifikace pozůstatků rukojmího, které ve středu předalo Červenému kříži v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád. Jde o thajského zemědělského pracovníka Sudthisaka Rinthalaka, který byl zabit při teroristickém útoku Hamásu a jeho spojenců na Izrael 7. října 2023 a jehož tělo bylo odvlečeno do Gazy.

Pozůstatky předané Izraeli v úterý z Pásma Gazy nepatří žádnému z rukojmí, uvedl ve středu ráno úřad izraelského premiéra na základě výsledků forenzní analýzy. Židovský stát tak stále čeká na předání těl dvou mrtvých rukojmí – jednoho izraelského a jednoho thajského občana. Ve středu odpoledne předalo teroristické hnutí Hamás skrze Červený kříž Jeruzalému další rakev s údajnými pozůstatky jednoho z unesených.

Před rokem vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Na obou stranách hranice se část lidí vrátila do svých domovů. ČT sledovala dění v nejsevernějším izraelském městě Metula. Některé domy jsou již opraveny. Vrátilo se ale jen třicet procent předválečné populace. Také do jižního Libanonu se zčásti vracejí obyvatelé, ovšem navrací se i Hizballáh, na který pak útočí izraelské drony a letadla. Mnozí lidé si tak uvědomují, že současné příměří v oblasti, kde na sebe shlížejí Izrael a Libanon, není mírem.

Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Izraelské údery v Pásmu Gazy podle zástupců tamních zdravotnických úřadů zabily 24 lidí a dalších 54 lidí, včetně dětí, zranily. Informuje o tom agentura AP. Od 10. října v Pásmu Gazy platí křehké, Spojenými státy zprostředkované příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, obě strany se však navzájem viní z jeho porušování.

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Agentura AFP s odvoláním na úřady, které ovládá Hamás, ve středu v podvečer uvedla, že v Pásmu Gazy při izraelských úderech zahynulo navzdory příměří nejméně 27 lidí. Podle palestinské agentury WAFA izraelská armáda útočila na několika místech v oblastech měst Gaza a Chán Júnis. Izraelská armáda dle webu The Times of Israel útoky již dříve potvrdila s tím, že byly reakcí na střelbu na její vojáky ze strany teroristů v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma.

Izraelský vzdušný úder na uprchlický tábor u pobřežního města Sidón na jihu Libanonu večer zabil třináct lidí. Podle agentury DPA to oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které informuje i o několika zraněných. Izraelská armáda úder vzápětí potvrdila a uvedla, že jeho terčem byli příslušníci palestinského teroristického hnutí Hamás, kteří měli podle ní v hustě zalidněném táboře své výcvikové středisko. Hamás podle AFP tvrdí, že v palestinských táborech v Libanonu nemá žádná vojenská zařízení.

Ukrajina koupí od Francie sto bojových letounů Rafale, oznámil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po podpisu „historické“ dohody s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, uvedla stanice TF1 Info. Dodávky by mohly podle expertů trvat několik let.

Německo zruší omezení týkající se vývozu zbraní do Izraele, která zavedlo v srpnu kvůli válce v Pásmu Gazy, sdělil agentuře DPA mluvčí vlády Stefan Kornelius. Rozhodnutí podle něj nabyde účinnosti 24. listopadu.

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.

V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se teroristické hnutí Hamás dle obyvatel Pásma snaží rozšířit svou kontrolu nad územím – od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo, píše agentura Reuters.

Do Gazy poničené dvěma roky války se vrací život. Mezinárodní jednotky by zde měly zajistit stabilitu příměří, o jejich budoucím složení se ale svádí tvrdá diplomatická bitva. Turecko by se totiž rádo stalo jejich součástí, aby tak posílilo svou roli regionální mocnosti. Proti možné turecké účasti se však tvrdě staví izraelská vláda. Nelíbí se jí, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan neustále obviňuje Izrael z genocidy, Turecko navíc vydalo zatykače na 37 izraelských představitelů včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Ankara se proto pokusila zatlačit na Izrael přes Spojené státy, Izrael je však v tomto nekompromisní.

Napětí mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu se stupňuje. Po čtvrtečních náletech na jihu Libanonu šíitské hnutí uvedlo, že odmítá odevzdat zbraně. To je přitom jedna z podmínek loňského příměří. K deeskalaci vyzvala Evropská unie. Strach z obnovení bojů ale sílí i v samotném Bejrútu.

Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině získala po dokončení oprav druhého přenosového vedení poprvé po šesti měsících přístup k záložnímu napájení ze sítě. Píše to server Ukrajinska pravda s odkazem na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.