Příměří strana 3 z 5

Izraelská armáda v úterý večer převzala od Červeného kříže pozůstatky, které by mohly patřit čtyřem izraelským rukojmím. Píší to tamní média. Červený kříž předtím převzal od teroristického hnutí Hamás rakve ve městě Gaza. Stalo se tak v rámci dohody, podle které by Hamás měl předat do Izraele všechna mrtvá rukojmí, což ale zatím neučinil.

Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Její konvoj už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí, která byla zadržována v Gaze 738 dní, je již na území židovského státu. Hamás také Červenému kříži předal těla čtyř rukojmí, která v zajetí zemřela. Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Gazy přijely první autobusy s palestinskými vězni.

Tři katarští přední vládní úředníci zahynuli při autonehodě u egyptského letoviska Šarm aš-Šajch, v němž se v pondělí koná summit k dohodě o ukončení války v Pásmu Gazy. S odvoláním na katarské velvyslanectví v Egyptě o tom v neděli informovala agentura Reuters. Další dva katarští představitelé dle ní utrpěli zranění.

Hamás povolal přibližně sedm tisíc příslušníků svých bezpečnostních složek se záměrem upevnit kontrolu v oblastech Pásma Gazy, z nichž se nedávno stáhly izraelské jednotky. V některých čtvrtích již byly podle svědků rozmístěny útvary složené z ozbrojených mužů v modrých uniformách policie či v civilních šatech. Do města Gaza se od pátečního vyhlášení příměří pak vrátilo údajně již více než půl milionu lidí. Vysoký představitel palestinského teroristického hnutí Hamás zároveň v sobotu večer oznámil, že propouštění rukojmí začne v pondělí dopoledne.

Izraelská armáda oznámila, že v pátek v poledne místního času začalo platit příměří v Pásmu Gazy. Předtím se z jeho části začala stahovat. Izraelská vláda v noci na pátek schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás, která mimo jiné předpokládá osvobození rukojmí. Premiér Benjamin Netanjahu však v odpoledním projevu uvedl, že izraelské síly zůstanou v Pásmu, aby přiměly Hamás vzdát se zbraní. Podle AFP tamní úřady v pátek večer uvedly, že se od začátku příměří přibližně 200 tisíc lidí vrátilo na sever Pásma.

Izraelská vláda schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí, která teroristé zadržují. V noci na pátek to uvedla agentura Reuters s odvoláním na kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské prohlášení se zaměřilo na propuštění rukojmí a nezmínilo se o dalších částech plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války, podotkla agentura AP.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.

Syrský ministr obrany Murhaf Abú Kasra a velitel arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazloum Abdí v úterý podepsali dohodu o příměří na všech frontách v severní a severovýchodní Sýrii. Klid zbraní nabývá účinnosti okamžitě, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo obrany.

Americký prezident Donald Trump o víkendu jednal s teroristickým hnutím Hamás o ukončení izraelské války v Gaze a o propuštění rukojmí. Šéf Bílého domu to napsal na své síti Truth Social, jednání dle něj „rychle pokročila“. V Egyptě se v pondělí uskuteční nepřímá jednání o předání izraelských rukojmí, která Hamás unesl z jihu Izraele v říjnu 2023, což vyvolalo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Obdobně se vyjádřili i čelní představitelé Velké Británie či Německa. Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v oblasti, že je ochotno předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá. V evropských metropolích se proti válce demonstrovalo.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Americký prezident Donald Trump bude v pondělí jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V Bílém domě mají státníci debatovat o možném příměří ve válce v Pásmu Gazy. V pátek Trump vyjádřil přesvědčení, že dohoda o klidu zbraní je „velmi blízko“. Netanjahu v posledních měsících vede intenzivní jednání v Oválné pracovně.

Rok od zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha moc „státu ve státě“ budovaném dekády touto teroristickou skupinou slábne. Šíitské hnutí má však stále k dispozici tisíce bojovníků a neznámý počet raket. Nový plán libanonské armády Štít vlasti má odzbrojit Hizballáh a další militantní skupiny v pěti fázích. Bejrút harmonogram složité operace oficiálně tají, do médií ale postupně unikla řada klíčových informací.

Saúdská Arábie a Pákistán, který vlastní jaderné zbraně, podepsaly dohodu o vzájemné obraně, informovala ve středu večer SELČ podle agentury Reuters pákistánská státní televize.

Izraelská armáda v úterý před novou ofenzivou nařídila evakuaci města Gaza. Informovali o tom agentura Reuters a server The Times of Israel, podle něhož jde o první příkaz k rozsáhlé evakuaci platný pro celé palestinské město. Jeho obsazení je součástí záměru židovského státu zcela zlikvidovat teroristické hnutí Hamás. Záměr izraelské vlády město obsadit vyvolal kritiku ze zahraničí.

Prezident USA Donald Trump navrhuje zapojení amerických soukromých vojenských společností do bezpečnostních záruk Ukrajině, která se brání plnohodnotné ruské invazi, píše britský list The Telegraph. Vojenské firmy by se mohly podílet na posilování opevnění či ochraně amerických obchodních zájmů na Ukrajině. Trump již dříve odmítl, že by na Ukrajině byly rozmístěny jednotky americké armády.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil nová pravidla, která stanoví, jak má policie postupovat proti demonstrantům, kteří v posledních měsících čím dál častěji protestují proti vládě a požadují příměří v Pásmu Gazy. Podle plánu krajně pravicového ministra by měla policie zakazovat blokády silnic a demonstrace u synagog, napsal ve čtvrtek server The Times of Israel (ToI). Podle deníku Ha'arec ale s plánem nesouhlasí policejní velitelé ani šéf izraelské policie Daniel Levy. Je také pravděpodobné, že plán bude napaden i u soudu.

Tisíce lidí v sobotu večer opět vyšly do ulic v Tel Avivu, Jeruzalémě, Haifě a dalších izraelských městech a vyzývaly vládu premiéra Benjamina Netanjahua k uzavření dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Jen tak podle demonstrantů mohou být propuštěna rukojmí, která Hamás v Pásmu Gazy drží. V neděli ráno se protestující sešli před domy několika izraelských ministrů, informoval server The Times of Israel (ToI). Další demonstrace se konaly také v Austrálii, kde lidé protestovali proti válce v Pásmu.

Prezident USA Donald Trump po pondělním jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli telefonoval maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Chtěl s ním prodiskutovat, proč Budapešť blokuje přístupová jednání Kyjeva s EU, píše agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s hovorem. Podle činitele Bílého domu, kterého citoval Reuters, se lídři bavili také o možnosti, že by Budapešť hostila případná jednání mezi Zelenským a ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil ruského vládce Vladimira Putina za predátora a vyzval Evropany, aby nebyli naivní tváří v tvář Rusku. Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, řekl tamní ministr zahraničí Johann Wadephul po pondělním jednání v Bílém domě o ukončení rusko-ukrajinské války. Německý kancléř Friedrich Merz nevyloučil nasazení německých vojáků na Ukrajině.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v sobotu avizoval, že v pondělí přiletí do USA. Jednat s Trumpem bude o příměří na Ukrajině a summitu na Aljašce, kde se v noci z pátku na sobotu SELČ prezident USA sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem, konkrétní závěry rokování ale nebyly oznámeny. Americký list The New York Times (NYT) informoval, že na pondělní schůzku jsou do Washingtonu pozváni také evropští lídři.

Odporná, ostudná a nakonec zbytečná. Těmito slovy označil ukrajinský server Kyiv Independent schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj domů vrací jako vítěz.