Příměří strana 3 z 5

Jedním z důvodů, proč Izrael vstoupil do nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, bylo podle premiéra Benjamina Netanjahua to, že měl silné indicie, že by tam mohla být alespoň část rukojmí. Netanjahu to sdělil v rozhovoru s televizí CBS. Žádná rukojmí se přímo tam ale nenašla. Další americké televizi ABC zase americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA daly Izraeli najevo, že nemůže znovu okupovat Pásmo Gazy. Izraelský válečný kabinet v pátek oznámil, že umožní dodávky pohonných hmot do Pásma Gazy. Provozovatelé telekomunikačních sítí Paltel a Jawwal posléze informovali, že začala částečně fungovat telekomunikační síť.

Napětí spojené s Gazou silně doléhá i do Vídně - skrze tamní arabskou komunitu. V rakouské metropoli se v posledních týdnech odehrálo několik incidentů včetně žhářského útoku a provokací při protestech. Tradičně neutrální alpská země se v konfliktu jasně staví na stranu Izraele, což kromě ulice vyvolalo spory i ve vládě.

Vojenské jednotky židovského státu postoupily do centra města Gaza. Podle agentury Reuters to prohlásil izraelský ministr obrany Joav Galant s tím, že vůdce Hamásu Jahjá Sinvár je nyní izolovaný ve svém bunkru. Dodal, že po skončení probíhajícího konfliktu nebude v Pásmu Gazy vládnout ani Izrael, ani Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v televizním projevu řekl, že město Gaza je obklíčeno a armáda jeho země operuje uvnitř města.

Baku chce začlenit Armény žijící v Náhorním Karabachu do Ázerbájdžánu. V pátek to řekl poradce prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev. Rovněž prohlásil, že bezpečí obyvatel sporné hornaté oblasti bude zaručeno v souladu s ázerbájdžánskou ústavou. Arménský premiér Nikol Pašinjan posléze sdělil, že Jerevan je sice připraven přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu, politiku vysídlení Arménů z této oblasti ale nepodporuje.  V Jerevanu mezitím demonstranti několikátý den po sobě naopak volají po pomoci karabašským Arménům. Vedení Náhorního Karabachu v pátek rovněž oznámilo dosažení dohody ohledně humanitárního konvoje z Arménie.

Představitelé Náhorního Karabachu se vzdali Ázerbájdžánu a těžké boje utichly. Přistoupili na jeho požadavky, tedy stažení všech případných vojenských sil Arménie z oblasti, rozpuštění a odzbrojení karabašských vojenských a dalších jednotek a jednání o podobě faktického začlenění Karabachu do Ázerbájdžánu. Dohodu zprostředkovali ruští vojenští představitelé na místě, kteří také mají dohlížet na odzbrojení. Několik z nich podle ruského ministerstva obrany zahynulo, když se jejich auto ocitlo pod palbou z ručních zbraní. Incident se vyšetřuje.

Česko dostalo pozvání na summit v Saúdské Arábii, kde budou na začátku srpna jednat zástupci západních a rozvojových zemí o Ukrajině. Kdo za Českou republiku na setkání pojede, se nyní řeší. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

V súdánské metropoli Chartúmu v neděli znovu zesílily boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Informovala o tom agentura Reuters, podle níž další násilnosti postihly také oblast Severního Dárfúru, kde zemřelo nejméně čtyřicet lidí.

Saúdská Arábie a Spojené státy vítají dohodu súdánské armády a polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) o pětidenním prodloužení dohody o příměří, kterou podepsaly 20. května. V prohlášení to uvedl americký Úřad pro africké záležitosti. V Súdánu mělo v pondělí ve 21:45 SELČ skončit týdenní příměří mezi armádou a milicemi, které bylo dojednáno za zprostředkování USA a Saúdské Arábie.

V Chartúmu v neděli pokračovaly tvrdé boje mezi súdánskou armádou a milicemi. Armáda na město útočila ze všech směrů i s pomocí letectva a dělostřelectva, píše server BBC. V metropoli zůstávají miliony civilistů, kterým dochází jídlo. Milice později ohlásily prodloužení příměří o další tři dny s počátkem o půlnoci v noci na pondělí. O několik hodin později prodloužení příměří potvrdila i armáda. Velká Británie v pondělí uskuteční výjimečný evakuační let z přístavního města Port Súdán na břehu Rudého moře. Spojené státy do přístavu poslaly loď námořnictva, aby pomohlo uvázlým Američanům.

Súdánská armáda tvrdí, že polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) střílely na turecký evakuační letoun a poškodily jeho palivový systém. RSF popřely, že by na stroj střílely. Turecké ministerstvo obrany potvrdilo, že se evakuační letoun stal terčem útoku, a uvedlo, že nikdo nebyl zraněn. Navzdory příměří se v zemi dál bojuje.

Súdánská armáda oznámila, že přistoupila na třídenní příměří, které má umožnit obyvatelům této africké země oslavit svátek íd al-fitr, jímž končí muslimský postní měsíc ramadán. Klid zbraní má začít ještě v pátek, píše agentura Reuters. Armáda předtím poprvé nasadila proti rebelům i pozemní jednotky. Střety si podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vyžádaly 413 obětí a přes 3,5 tisíce zraněných.

V súdánském Chartúmu večer i přes vyhlášení příměří pokračují boje. Agentuře Reuters to řekli očití svědci. Klid zbraní vyhlásily znesvářené polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) a armáda, které spolu od soboty soupeří o moc. Příměří mělo trvat 24 hodin od 18:00 SELČ. Podobný krok, rovněž neúspěšně, obě strany ohlásily i v úterý.

Není důvod dodat Ukrajině stíhačky F-16, řekl americký prezident Joe Biden s odvoláním na stanovisko ozbrojených sil. V rozhovoru pro televizi ABC Biden uvedl, že Spojené státy dodávají Ukrajině dostatek jiných zbraní, které jí podle něj stačí k dosažení územních zisků. Náměstek polského ministra obrany Pawel Jabloński řekl agentuře PAP, že na Ukrajinu by měly v nejbližší době přijít další tanky postoupené Polskem.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho armáda dodržuje dočasné příměří vyhlášené na frontové linii na Ukrajině kvůli pravoslavným Vánocům a ukrajinská armáda ruské pozice ostřeluje. Podle britské rozvědky ale i ruská armáda pokračuje v bojích. Úřad ukrajinského generálního prokurátora v sobotu oznámil, že v pátek po začátku příměří ruská vojska ostřelovala Bachmut a zabila tam dva lidi, dalších třináct zranila. Jednostranné příměří vyhlášené Ruskem skončilo o půlnoci ze soboty na neděli (ve 22:00 našeho času).

Dělostřelecká palba u východoukrajinského Bachmutu pokračuje z obou stran navzdory tomu, že od pátečního poledne moskevského času (10:00 SEČ) Rusko jednostranně vyhlásilo klid zbraní. Střílí se i na dalších místech. Ruská státní televize Rossija-1 předtím lživě tvrdila, že klid zbraní platí podle plánu podél celé frontové linie na Ukrajině.

Jemenská vláda a šíitští povstalci Hútíové se nedohodli na prodloužení příměří, které v zemi platí od dubna a končí v neděli. Podle agentury AP to oznámil vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Klid zbraní byl nejdelším přerušením bojů v občanské válce, která trvá v zemi od roku 2014 a je považována za konflikt mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Podle nevládních organizací hrozí, že se v zemi znovu rozhoří boje.

Kyrgyzstán a Tádžikistán se navzájem obviňují z dalších porušení příměří, které platí od pátku, a to na několika místech podél společné hranice. Tádžikistán podle agentury TASS tvrdí, že kyrgyzská armáda ostřelovala hraniční přechod ve městě Isfara. Kyrgyzstán zase říká, že tádžická strana střílela z minometů a dělostřelectva na kyrgyzskou pohraniční stráž v okolí města Oš. Ministerstvo pro mimořádné situace v sobotu oznámilo, že v kyrgyzské Batkenské oblasti byl vyhlášen mimořádný stav. Do bezpečí bylo evakuováno na 136 tisíc lidí.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na příměří, které má ukončit dvoudenní boje. Ty si dosud vyžádaly celkem 155 mrtvých vojáků na obou stranách, informoval tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Klid zbraní měl začít platit ve středu ve 20:00 místního času (18:00 středoevropského času). Jak nicméně poznamenala agentura AP, předchozí příměří, které pomohlo dojednat Rusko, bylo brzy porušeno.

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Izrael i Palestinský islámský džihád zatím dodržují dojednané příměří. Boje skončily krátce před nedělní půlnocí, zemřelo při nich nejméně čtyřicet čtyři Palestinců včetně patnácti dětí. Za tři dny vyslali radikálové na izraelskou stranu jedenáct set raket. Dvě stě z nich spadlo ještě v Pásmu Gazy.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

V úterý to byly přesně tři měsíce od napadení Ukrajiny Ruskem – v Evropě tak poprvé od konce druhé světové války opět umírají tisíce lidí. Okupační armáda se podle Kyjeva chystá obklíčit obránce u Severodoněcku a Lysyčansku. Úřady v Mariupolu uvedly, že v troskách jednoho z bombardovaných domů se našlo na dvě stě těl civilistů. Napadené zemi docházejí zbraně i munice, znovu proto žádá o pomoc spojenců. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel v Událostech, komentářích řekl, že Západ by měl zemi i nadále pomáhat.

Ruské jednotky podle americké CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti. Moskva tvrdí, že ruské síly mají kontrolu nad Mariupolem. V Chersonu podle ukrajinských úřadů chystají okupanti fingované referendum o nezávislosti. Kyjev se obává, že plnou ofenzivu na Donbase Rusko teprve spustí. Prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, aby Rusko bylo označeno za teroristický stát. Ruské jednotky ve čtvrtek také obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin zareagoval pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky, řekl Orbán podle agentur na tiskové konferenci v Budapešti.