Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil nová pravidla, která stanoví, jak má policie postupovat proti demonstrantům, kteří v posledních měsících čím dál častěji protestují proti vládě a požadují příměří v Pásmu Gazy. Podle plánu krajně pravicového ministra by měla policie zakazovat blokády silnic a demonstrace u synagog, napsal ve čtvrtek server The Times of Israel (ToI). Podle deníku Ha'arec ale s plánem nesouhlasí policejní velitelé ani šéf izraelské policie Daniel Levy. Je také pravděpodobné, že plán bude napaden i u soudu.
Návrh nových pravidel pro policii zveřejněný ve čtvrtek počítá se zákazem demonstrací, které blokují dálnice a další hlavní silniční tahy a také silnice vedoucí k nemocnicím či k mezinárodnímu Ben Gurionovu letišti. Právě dálnici k hlavnímu izraelskému letišti protivládní demonstranti často blokují.
Ben Gvirův plán předpokládá též zákaz demonstrací u synagog, a to se zdůvodněním, že brání svobodě vyznání. Protivládní demonstranti pořádají někdy u synagog protesty proti krajně pravicovým politikům, kteří jsou ve vládě Benjamina Netanjahua.
Šéf policie plán odmítá
Šéf izraelské policie Levy nová pravidla odmítá s tím, že postupy proti demonstracím si mají rozhodovat sami oblastní policejní ředitelé. Levy míní, že policie by měla nadále posuzovat každou demonstraci jednotlivě, a nikoli je paušálně zakazovat. Podle deníku Ha'arec s Levym souhlasí také policejní ředitelé.
Proti Netanjahuově vládě se už od začátku roku 2023 konala řada masových demonstrací, na nichž desítky a někdy i statisíce lidí protestovaly proti soudní reformě s obavami, že omezí v zemi demokracii. Reforma, jejíž část už byla schválena, totiž dává větší pravomoce vládě na úkor soudů.
Několik měsíců po vypuknutí války v Gaze, kterou spustil 7. října 2023 teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael, začaly skupiny Izraelců pořádat demonstrace za dohodu o příměří a propuštění rukojmí, které palestinští ozbrojenci při útoku unesli.
Účastníci manifestací, které postupně zesílily, viní Netanjahuovu vládu z nedostatečné snahy o propuštění rukojmí a kritizují, že masivní bombardování a obsazování Gazy ohrožuje jejich životy a oddaluje konec války. Při útoku 7. října 2023 unesli teroristé 251 lidí, většinu z nich propustili během dvou příměří.
V pátek izraelská armáda a úřad vlády oznámily, že při operaci v Pásmu Gazy vojáci nalezli těla dvou rukojmí. Jedním je Ilan Weiss, který byl zabit při útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, druhé tělo zatím nebylo identifikováno. V Gaze tak podle serveru Tol zůstává 48 rukojmích, naživu je zřejmě jen dvacet z nich.
V plánu jsou další demonstrace
Tento týden v úterý se konal v Izraeli den protestů, při němž lidé blokovali dálnice a pořádali shromáždění za dohodu o příměří a propuštění rukojmí. Večer se pak sešlo v Tel Avivu na demonstraci na 350 tisíc lidí. Další velké demonstrace plánují příbuzní unesených příští středu, mimo jiné před rezidencí premiéra Netanjahua v Jeruzalémě.
Izraelská vláda stále neodpověděla Kataru, který s Egyptem a USA od předloňska zprostředkovává jednání o příměří, na poslední návrh, s nímž Hamás souhlasil 18. srpna a který byl týž den předán Izraeli. Návrh počítá s propuštěním části rukojmí během šedesátidenního příměří výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů. Po dobu příměří by se mělo jednat o osvobození dalších unesených.
„Mluví o jednáních, ale v podstatě rukojmí obětují,“ prohlásil podle serveru ToI předchozí sobotu na demonstraci v Tel Avivu Liran Berman, jehož dva mladší bratři jsou od 7. října 2023 stále v zajetí v Pásmu Gazy. „Rozšíření bojů jen přináší větší riziko pro rukojmí. Na stole je dohoda, může to být poslední šance, jak zachránit jejich životy,“ dodal.
