Policie

V Keni nadále panuje vyhrocená atmosféra. Tamní demonstranty neodradil od dalších protestů ani víkendový slib prezidenta Williama Ruta, že stáhne kritizovaný plán na zvýšení daní. Nepokoje se místo toho rozšířily do několika měst. Při potírání předchozích protestů zemřely desítky lidí a množí se hlasy požadující demisi hlavy státu.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) navrhla obžalovat čtyři lidi v případu údajně neoprávněného nakládání s nebytovými prostory v ulici Hlinky 46 a Hlinky 46a v Brně. Na dotaz ČT to uvedl náměstek dozorového Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Bartoš. Čtveřice stíhaných čelí obvinění z podplácení a podvodu. Hrozí jim až několik let ve vězení. Případ volně souvisí mimo jiné i s bytovou kauzou kolem politika ODS Otakara Bradáče. V této větvi vyšetřovatelé nedávno obvinili dalšího člověka.

Tisíce ortodoxních židů (charedim) protestovaly v Jeruzalémě proti povinnosti narukovat do armády, část z nich se střetla s policií. Nejméně jeden policista utrpěl zranění, pět protestujících bylo zadrženo. Policie k rozehnání davu použila vodní děla naplněná zapáchající vodou, napsala agentura AP.

V bezpečnostních sborech panuje nejistota – policistům a hasičům stále chybí na provoz zhruba dvě miliardy korun. Zatím se shodují v tom, že přes léto vydrží. Pak ale můžou přijít problémy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to odmítá. Věří, že do srpna ve vládě dohodne peníze na dorovnání rozpočtů. Od července se policistům vrací příspěvek na stravu.

Ve škole v Horních Počernicích, kde se ve čtvrtek zřítil sádrokartonový strop, statik uzavřel celé patro. Pohyb v ostatních patrech je bezpečný, vysvědčení tam tak v pátek mohli učitelé předat. Případ policie prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti.

Kriminalisté ze Zlínského kraje ve spolupráci s krajským státním zastupitelstvím rozkryli daňové úniky za více než pětaosmdesát milionů korun. Případ prověřovali od roku 2019. Ze zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve formě spolupachatelství obvinili osmnáct lidí a pět právnických osob.

Bolivijský prezident Luis Arce odmítl, že by stál za středečním nezdařeným pokusem o převrat. Pučistický generál jednal ze své vlastní vůle a nikoliv na pokyn hlavy státu, uvedl podle agentury AP Arce. Generál Juan José Zuňiga tvrdil, že ho o pokus o puč požádal právě prezident, prý aby zvýšil svou popularitu.

Letní prázdniny jsou obdobím, kdy dochází k většímu počtu dopravních nehod. Mění se i jejich důvody – častěji je příčinou únava a nepozornost, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na tiskové konferenci s šéfem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radkem Mátlem, policií a BESIPem k opatřením v rámci prázdninového provozu na silnicích. Omezí například údržbovou činnost a ke klíčovým komunikacím nainstalují také nové informační tabule. Provoz však nadále komplikují stavební práce.

Čeští policisté na základě žádosti od německých kolegů prohledávali byt německého poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně v Praze na Starém Městě. Napsal to Deník N. Podle Bystroně šlo o dva byty, které jsou dlouhodobě pronajaté. V Česku narozený politik čelí podezření, že od proruského serveru Voice of Europe přijímal úplatky. Bystroň odmítá, že porušil zákony.

Bolivijské úřady v noci na čtvrtek zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura, informují tiskové agentury. Bolivijský prezident Luis Arce v prohlášení poděkoval lidem za podporu, ale nevyjádřil se bezprostředně k tvrzením generála, že vpád vojáků do prezidentského paláce sám inicioval.

Násilí páchané střelnými zbraněmi je ve Spojených státech nově definováno jako krize ohrožující veřejné zdraví. Rozhodl o tom nejvýše postavený armádní lékař, generál Vivek Murthy. Střelba je například v současnosti v Americe nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých.

Keňský prezident William Ruto nepodepíše spornou daňovou reformu, která v zemi vyvolala násilné protesty. Vláda v úterý nasadila proti demonstrantům armádu poté, co se nepokoje vyhrotily kvůli tomu, že parlament postoupil zákon do třetího čtení. Nepokoje si podle tamních humanitárních organizací vyžádaly nejméně 23 obětí a dalších tři sta zraněných.

V Německu se loni zvýšil počet případů antisemitismu o 83 procent oproti roku 2022. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou představila Bianca Loyová ze střediska RIAS, jež sleduje antisemitské nálady v zemi. Dramatický nárůst incidentů nastal loni po 7. říjnu, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. Ten reagoval masivní ofenzivou v Gaze, která trvá dosud.

Jihoruský Dagestán odvolal režim protiteroristické operace, který začal platit v neděli večer po útocích střelců. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že útok na kostely, synagogy a policii si vyžádal dvacet obětí. Vyšetřovací výbor dosud uváděl patnáct mrtvých policistů a čtyři civilisty. Dagestánské úřady sdělily, že pachatelé patřili k mezinárodní teroristické organizaci. Bezpečnostní složky se s útočníky střetávaly celý večer na třech různých místech.

Slovenská policie zadržela českého občana, na kterého tuzemský soud vydal evropský zatýkací rozkaz. Informovalo o tom slovenské policejní prezidium, které však uvedlo pouze iniciály zadrženého – P. Z. Server Seznam Zprávy však napsal, že dotyčným zadrženým je Pavel Zítko. Ten v Česku čelí obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy, policie po něm v dubnu vyhlásila pátrání. Na síti X česká policie uvedla, že dostala ze Slovenska informaci o zadržení 58letého muže, pátrání ale podle ní bude odvoláno až po jeho předání českým úřadům.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.

Chorvatská policie v pátek vyslechla 46letého Čecha v souvislosti se středečním výbuchem u města Obrovac, který usmrtil dítě a další osoby zranil. Po výslechu policie propustila muže na svobodu a vyšetřování přenechá českým úřadům, uvedl web stanice N1. Podle kriminalistů muž dopustil, aby si dítě odneslo výbušné zařízení nalezené na vojenském cvičišti. Následně dítě mělo zařízení přivést k explozi během neplánované zastávky kvůli poruše vozidla.

V Keni se rozhořely tisícihlavé protesty proti vládním plánům na zvýšení daní. Policie v ulicích hlavního města Nairobi i jinde zadržela stovky lidí, místní média informují i o úmrtích. Protesty z veliké části vedou mladí lidé z takzvané generace Z, podle kterých vyšší daně jen zmizí v kapsách politiků a nezlepší ekonomický stav země. Třetí a závěrečné čtení kontroverzního zákona se očekává v úterý 25. června.

Sněmovní bezpečnostní výbor se zabýval závěry vyšetřování policejního zásahu při prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ke kterým dospěla Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie před několika dny útok, při kterém přišlo o život čtrnáct lidí a dalších 25 bylo zraněno, odložila. Student fakulty, který ve škole střílel, spáchal po útoku sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku přiřkl nárok na odškodnění ve výši 25 tisíc eur a tisíc eur jako kompenzaci za právní výlohy (celkem 647 490 korun) Češce, kterou údajně sexuálně napadl a znásilnil kněz, který byl jejím učitelem na teologické fakultě.

Po loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zasedly bezpečnostní štáby všech vysokých škol. Zjišťovaly, jaká opatření mají. Většina z nich, i po konzultaci s experty a policií, k výrazným změnám nepřistoupila. Univerzity ale proškolily zaměstnance a nastavily pravidla pro krizové situace. Kdyby třeba měla filozofická fakulta vstup na čipové karty, policie by nejspíš věděla o přítomnosti útočníka v budově.

V americkém New Yorku hrozí zákaz nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy. Obnovením tohoto nařízení guvernérka státu hodlá ukončit výtržnictví a zločiny, ke kterým dochází „pod rouškou anonymity“. Debatu o zákazu odstartovaly mimo jiné nedávné propalestinské demonstrace, kdy měli někteří maskovaní protestující vykřikovat nenávistná hesla.

Po běloruské trase přichází do Evropské unie stále více migrantů – a tlak na polskou hranici roste. Tamní prokuratura nyní přehodnotila případ dvou vojáků, kteří začátkem června na výstrahu pálili proti běžencům. Už jim nehrozí propuštění a po dobu vyšetřování budou brát plný plat. Po incidentu začal na pomezí platit přísnější režim a vznikla nárazníková zóna. Evropská unie i Polsko obviňují Rusko a jeho spojence, že migraci podporují a používají proti Západu. Opatření ale rozdělují společnost a navíc kazí obchod v turisticky vyhledávané oblasti.

Policisté zadrželi dvaapadesátiletého muže, který podle nich ve středu odpoledne napadl nožem šest lidí na čerpací stanici v Argentinské ulici v Praze 7. Tři z nich po útoku nožem ošetřili záchranáři, jeden zraněný skončil ve středně vážném stavu v nemocnici, dva měli jen povrchová zranění. Policie později sdělila, že zadržený byl místní a útok spáchal pod vlivem alkoholu. Vyloučili, že by šlo o teroristický čin.