Rukojmí

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

Dauhá připouští pokračování vyjednávání příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem. Obě strany podle něj musí projevit ochotu válku ukončit. Světové agentury dříve napsaly, že Katar oznámil svůj konec v roli prostředníka, ale katarské ministerstvo zahraničí to později popřelo s tím, že země oběma stranám při posledním kole rozhovorů oznámila, že je napříště zastaví a vrátí se k nim až ve chvíli, kdy prokážou ochotu a vážný úmysl válku ukončit. Mezitím do izraelských ulic vyšly tisíce demonstrantů, kteří požadují návrat rukojmí.

Katar odmítá dále pokračovat v roli zprostředkovatele v jednáních o dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na nejmenovaný diplomatický zdroj. Podle zdroje je důvodem chybějící dobrá víra a vůle dohodu uzavřít. Katar zprostředkovával rozhovory společně s Egyptem a Spojenými státy.

Na 130 izraelských vojáků, ze stálé armády i rezervistů, poslalo tento měsíc dopis premiérovi Benjaminu Netanjahuovi i ministrovi obrany Jo'avu Galantovi, v němž odmítlo sloužit v armádě. Jako hlavní důvod uvedli, že se vláda nesnaží zachránit stovku rukojmí v Pásmu Gazy. Zmiňují i mnoho nevinných civilních obětí z řad Palestinců, napsal deník El País.

Potomci někdejších evropských protinacistických elit si v italských Dolomitech připomněli jednu z méně známých kapitol konce druhé světové války. Tehdy chtěli nacističtí pohlaváři vyměnit významná rukojmí za svou svobodu. Do věci se však vložili němečtí vojáci a italská hoteliérka a z plánů nacistů nakonec sešlo.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken během návštěvy Izraele vyzval premiéra Benjamina Netanjahua, aby využil nedávného zabití šéfa Hamásu Jahjáa Sinvára k ukončení války v Pásmu Gazy a zvýšil humanitární pomoc civilistům v této palestinské enklávě.

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.

Izrael si připomíná rok od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás, které stále v Pásmu Gazy drží rukojmí, která islamisté při vpádu odvlekli. Izraelská vláda v čele s Benjaminem Netanjahuem však na podmínky pro jejich propuštění kladené Hamásem nechce přistoupit, proti čemuž v celé zemi protestují statisíce lidí. Přesto, že po říjnovém útoku obliba Netanjahua rapidně klesla, nyní v souvislosti se zahájením operací Izraele v Libanonu a vůči Íránu jeho popularita stoupá. Oblibě se těší také premiérova strana Likud.

Lékaři v Pásmu Gazy zahájili druhou fázi očkování proti obrně. Vakcínu od neděle dostalo skoro 190 tisíc dětí. Izrael i Hamás zatím respektují vyhlášený lokální a časově omezený klid zbraní. Dlouhodobější příměří se však nadále vyjednat nepodařilo. Izrael povolil očkování poté, co se v Gaze srpnu potvrdil první případ dětské obrny za čtvrt století. Organizace OSN a nevládní organizace chtějí podat vakcínu více než 640 tisícům dětem mladším deseti let.

Uprostřed pokračující války a mohutných demonstrací za propuštění rukojmí z Gazy se v izraelské politice strhla nová bitva. A to o budoucnost takzvaného Filadelfského koridoru, neboli pásu území podél hranice Pásma Gazy s Egyptem. Premiér Benjamin Netanjahu požaduje, aby na ní kvůli odhaleným tunelům Hamásu zůstali izraelští vojáci. Ministr obrany Jo'av Gallant a lídr opozice Benny Gantz, oba generálové ve výslužbě, tvrdí, že to je překážka míru.

Šest izraelských rukojmí, jejichž těla izraelská armáda vyzvedla z Pásma Gazy, bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zastřeleno zblízka, zhruba 48 až 72 hodin před pitvou, tedy ve čtvrtek nebo v pátek. Smrt rukojmí, kterým bylo mezi třiadvaceti a čtyřiceti lety, židovským státem hluboce otřásla. Přes deset měsíců strávili v zajetí. Když se přiblížilo osvobození, teroristé čtyři muže a dvě ženy zavraždili. V labyrintech pod Gazou únosci schovávají nejspíš ještě 97 lidí. Třetina z nich už pravděpodobně není naživu.

Soud v Izraeli nařídil konec generální stávky, která v zemi začala v pondělí ráno. Podle verdiktu měla skončit ve 14:30 tamního času (13:30 středoevropského letního času). Do protestu se zapojili i zaměstnanci zdravotnického nebo bankovního sektoru. Požadovali, aby tamní vláda okamžitě uzavřela dohodu, která povede k propuštění rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Šéf největšího odborového svazu Histadrut Arnon Bar-David v reakci na soudní verdikt vyzval členy odborů, aby se vrátili do práce.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Izraelské síly spustily masivní „protiteroristickou operaci“ na severu okupovaného Západního břehu. Zásah se týká měst Džanín, Tulkarm, Nábulus a Túbás, píše server BBC News s tím, že jde zřejmě o největší operaci od druhé intifády, jež probíhala v letech 2000 až 2005. Podle palestinských zdravotníků zemřelo nejméně deset lidí, Izrael hovoří o mrtvých teroristech. Podle armády je cílem eliminovat útočníky, kteří zorganizovali pokus o atentát v Tel Avivu z minulého týdne. Operace by mohla trvat několik dnů.

Izraelská armáda oznámila, že v úterý z tunelu na jihu Pásma Gazy zachránila rukojmího, jehož loni 7. října unesli palestinští ozbrojenci při útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael.

Noa Argamaniová byla unesená teroristy z Hamásu při útocích ze 7. října 2023. Osvobození se dočkala letos v červnu při zásahu izraelských bezpečnostních sil v Gaze. Po devíti měsících v zajetí se rozhodla poprvé promluvit na setkání představitelů zemí G7, kam přijela poprosit o podporu při osvobození těch, kdo zůstávají v zajetí džihádistů. Síla příběhu šestadvacetileté izraelské dívky je mimo jiné i v tom, že poté, co se dostala na svobodu, se ještě stihla rozloučit se svou matkou umírající na rakovinu.

Izraelská armáda při noční operaci ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy nalezla těla šesti mužů, které odvlekli ozbrojenci z obcí na jihu Izraele při teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás loni 7. října. Armáda všech šest mrtvých identifikovala, neupřesnila však příčiny jejich smrti, které podle ní zůstávají předmětem vyšetřování, informoval zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil nejnovější americký plán, který má vést k příměří v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících rukojmí. Informoval o tom americký ministr zahraničí Antony Blinken poté, co s předsedou izraelské vlády jednal téměř tři hodiny. Netanjahuova kancelář v dřívějším pondělním prohlášení po schůzce uvedla, že premiér americký návrh podporuje. Ministr zároveň vyzval palestinské teroristické hnutí Hamás, aby návrh rovněž přijalo.

Dvoudenní vyjednávání o příměří v Pásmu Gazy konečnou dohodu nepřineslo, podle amerického prezidenta Joea Bidena je ale blíže než kdy dříve. Vyjednavači budou v příštích dnech pokračovat v práci na detailech návrhu, uvedly v pátek Katar, Spojené státy a Egypt ve společném prohlášení. Podle agentury Reuters také poznamenaly, že se vysocí představitelé dotčených stran znovu sejdou do konce příštího týdne v naději, že dosáhnou dohody. Válka v Gaze mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás trvá už přes deset měsíců.

V katarské metropoli Dauhá začaly ve čtvrtek rozhovory, jejichž cílem je dosáhnout příměří v Gaze a dohody o propuštění rukojmí, řekl agentuře Reuters jeden z představitelů informovaných o tomto jednání. Z místa přicházejí rozporuplné zprávy o průběhu.

Izraelská armáda potvrdila, že zahájila novou pozemní operaci ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy, informuje server The Times of Israel. Její vojáci se z této oblasti stáhli teprve před měsícem, ve čtvrtek ale armáda opět vyzvala palestinské civilisty z východní části města, aby se evakuovali do humanitární zóny na pobřeží. Boje proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás a dalším teroristickým skupinám pokračují i v jiných částech tohoto úzkého pobřežního pásu.

Spojené státy a Velká Británie v sobotu vyzvaly své občany pobývající v Libanonu k bezodkladnému opuštění země. Učinily tak v obavách z vypuknutí širšího vojenského konfliktu na Blízkém východě. Izrael v sobotu zasáhl cíle na jihu Libanonu i v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. USA vyslaly do Středozemního moře letadlovou loď, aby posílily obranu svého blízkovýchodního spojence.

Poslanci izraelské opozice nabízejí podporu premiéru Benjaminu Netanjahuovi, pokud v případě uzavření dohody o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmí opustí vládu krajně pravicové strany. Lídři nacionalistů tímto krokem hrozí opakovaně. Znovu tak učinil ministr financí a předseda Strany náboženského sionismu Becal'el Smotrič, který zároveň označil možné uzavření dohody za naprosté ponížení, selhání a porážku.

Izrael má jako okupační mocnost povinnost zajistit veřejný pořádek a bezpečnost v Pásmu Gazy, aby se k civilistům dostala humanitární pomoc, uvedl v pátek mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Organizace OSN už dříve varovaly, že na území, kde se tísní 2,3 milionu lidí, hrozí hladomor kvůli válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás, jež trvá už přes osm měsíců.