Rukojmí strana 5 z 5

Akce íránských studentů, kteří na přelomu 70. a 80. let v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým islámským režimem ajatolláha Chomejního. Všech 52 rukojmí bylo nakonec 20. ledna 1981 propuštěno, dopady krize jsou však na vzájemných vztazích obou zemí patrné dodnes.

Ozbrojený muž, který ve čtvrtek odpoledne zajal šestici rukojmích v jedné z bank v severofrancouzském městě Le Havre, se vzdal policii. Před tím všechny lidi propustil, uvedla agentura Reuters s odvoláním na policejní odbory. Podle nich strážci zákona při zatýkání muže nepoužili zbraně. Televizní stanice RTL dříve uvedla, že se domáhal osvobození Palestinců vězněných Izraelem.

Policie zadržela ozbrojeného muže s výbušninou, který se v úterý ráno v centru západoukrajinského města Luck zmocnil autobusu s dvaceti lidmi, jež zajal jako rukojmí. Informovala o tom média po zásahu policie proti únosci, který vysílala v přímém přenosu televize 112 Ukrajina. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedlouho předtím splnil požadavek únosce a zveřejnil na Facebooku krátký vzkaz.

Íránci v Teheránu od listopadu 1979 zadržovali 60 rukojmích z amerického velvyslanectví. Pokus Američanů osvobodit je leteckým výsadkem v noci ze 24. na 25. dubna 1980 neuspěl, zahynulo při něm osm amerických vojáků. Rukojmí byli nakonec propuštěni po 444 dnech v zajetí na oplátku za uvolnění íránských kont a další ústupky.

Cepy, sekery i plamenomet – těmito zbraněmi před třiceti lety vězni v Leopoldově útočili proti bezpečnostním složkám. Při největší vězeňské vzpouře v Československu měli trestanci věznici pod kontrolou celé dva týdny. Ministerstvo vnitra proti nim muselo 28. března 1990 nasadit obrněné transportéry, vrtulníky a více než dva tisíce mužů. Vůdce vzpoury se za její potlačení symbolicky pomstil ještě rok a půl poté.