Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Nahrávám video

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.

Hamás, který rukojmí předal pracovníkům Červeného kříže, v sobotu prohlásil, že je připraven pokračovat v příměří i ve druhé fázi a že usiluje o „komplexní proces výměny“ (zajatců), který povede k „trvalému příměří a úplnému stažení okupačních sil“.

Propuštěni byli dopoledne Tal Šoham, kterého Hamás unesl při teroristickém útoku na Izrael 7. října 2023, a Avera Mengistu, který přešel do Pásma Gazy sám v roce 2014. „Šoham je čtyřicetiletý muž, který byl unesen z vesnice Be'eri. (...) Jeho rodina byla drtivým způsobem postižena tím, co se stalo. Deset jeho příbuzných bylo buď zabito, nebo uneseno,“ přiblížil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Další tři muži – Omer Wenkert, Omer Šem Tov a Elijah Kohen – byli propuštěni v uprchlickém táboře Nusajrát ve střední části Pásma Gazy, uvedl zpravodajský server The Times of Israel. Uneseni byli při masakru na hudebním festivalu Nova, který teroristé Hamásu a jeho spojenci spáchali při útoku v říjnu 2023.

Rukojmí během propagandistické akce palestinských teroristů, která předcházela propuštění zadržovaných
Zdroj: Reuters/Hatem Khaled

Šem Tov z Herzlije tehdy rodičům sdílel polohu přes mobil. Ti tak sledovali, jak jejich syn mizí do Gazy. Byl fanouškem surfování, takže jeho únos prožívala i místní surfařská komunita. „Pořádali jsme surfařské kruhy, kdy se všichni shromáždíme na moři a vytvoříme jeden velký kruh, abychom upozornili na jeho případ,“ uvedl majitel surfařské školy v Herzliji Omer Biton.

Jako poslední z živých rukojmí se podle dohody o první fázi příměří dostal na svobodu Hišám Saíd, beduín z Negevské pouště, který na palestinské území odešel sám a byl zadržován od roku 2015.

Lidé v Izraeli vítají propuštěná rukojmí
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

Předávka jako součást propagandy

Teroristé z Hamásu v kuklách jako obvykle při těchto propagandistických akcích předchozí rukojmí veřejně předvedli na improvizované pódium před stovky přihlížejících Palestinců, kde byli Wenkert, Šem Tov a Kohen nuceni ukázat „potvrzení o svém propuštění“. Oblečeni byli do napodobenin vojenských uniforem, přestože v okamžiku únosu nepatřili mezi zajaté vojáky.

Šem Tov a Wenkert se usmívali a mávali davu. Poté byli odvedeni do bílých vozů Červeného kříže, které z místa odjely. Ukázaly to živé záběry z místa předání v uprchlickém táboře Nusajrát a informovali o tom i reportéři agentury AFP. Způsob demonstrativního předávání rukojmí je terčem silné kritiky, a to i ze strany OSN.

Beduína Saída se Hamás podle izraelských médií údajně rozhodl předat bez doprovodného ceremoniálu z „úcty“ k arabské komunitě v Izraeli, přestože jej držel v zajetí téměř deset let a 7. října zabíjel a unášel i izraelské Araby. Podle Borka je mladý muž duševně nemocný. „Hamás dokonce před dvěma lety zveřejnil video, na kterém ho zachytil, jak je pohublý a na obličeji má dýchací masku, aby ještě více rozdíral city příbuzným,“ poznamenal zpravodaj.

Nahrávám video

„Radost, smutek i zloba“

„V Izraeli je to téma číslo jedna, vše ostatní šlo stranou. Dokonce ve čtvrtek, když Hamás předával rakve s mrtvými rukojmími, tak jsem pozoroval, že i běžný večerní život utichl. To platí i pro dnešek. Je to mix emocí – radosti, smutku a zloby,“ uvedl v sobotu Borek.

Návrat dalších rukojmí uvítal izraelský prezident Jicchak Herzog. „Všichni se vracejí z hlubin pekla ke svým milovaným rodinám, které bojovaly ze všech sil, aby je viděly doma,“ uvedl a současně vyzval izraelskou vládu, aby pokračovala v příměří i do druhé fáze.

„Dokončení dohody o rukojmích je humánní, morální a židovský čin. Jak jsme slyšeli ze svědectví rukojmí, kteří se vrátili v posledních týdnech – všichni jsou v ‚humanitárním‘ stavu, který si žádá, abychom je okamžitě přivedli zpět,“ dodal.

V rámci současného příměří jde o poslední předání živých rukojmí. Příští týden by Hamás měl ještě vrátit pozůstatky čtyř unesených. V takzvané první fázi příměří měl Hamás propustit 33 lidí. Osm z nich je ale po smrti. Nad rámec dohody se dostalo na svobodu pět Thajců. Izrael již propustil přes tisíc Palestinců.

Stovky Palestinců zůstávají za mřížemi

Izrael v sobotu oznámil, že propuštění více než šesti set palestinských vězňů výměnou za izraelská rukojmí odložil. Rozhodnutí o jejich propuštění má podle izraelských zdrojů AFP následovat po bezpečnostních jednáních, která na večer svolal premiér Benjamin Netanjahu. „Pokud jde o odklad propuštění, jakmile tyto konzultace skončí, bude učiněno rozhodnutí ohledně dalších fází“ dohody o příměří s Hamásem, uvedl izraelský zdroj.

Klub palestinských vězňů a úřad Hamásu pro vězně dříve zveřejnily seznam 602 Palestinců, kteří se mají dostat z izraelských věznic. Z nich bylo 445 zadrženo od října 2023 v Pásmu Gazy, kam se mají vrátit.

Zhruba stovka vězňů, kteří si odpykávali vysoké či doživotní tresty také za vraždy, má být ovšem deportována do zahraničí. Jedním z nich je Nael Barghútí, nejdéle v Izraeli vězněný Palestinec, který nastoupil k výkonu trestu v roce 1978 za vraždu řidiče autobusu.

Současně bude mezi 47 vězni, kteří byli po propuštění výměnou za izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2011 znovu zatčeni. Šest z nich se podle izraelských médií odmítlo nechat deportovat, zůstanou ve vězení a bude místo nich propuštěno šest jiných vězňů.

Dohoda o příměří začala platit 19. ledna a má zajistit zastavení bojů na 42 dní, to znamená do konce příštího týdne. Hamás stále drží několik desítek rukojmí, která by se měla dostat na svobodu v rámci druhé fáze příměří, jejíž podmínky nejsou zatím dojednané.

Hamás Izraeli předal tělo Širi Bibasové

Izrael rovněž potvrdil, že pozůstatky, které teroristé předali v pátek v Pásmu Gazy, patří unesené Širi Bibasové. Tělo ženy mělo být spolu s pozůstatky jejích dvou malých synů do Izraele vráceno již ve čtvrtek. Rakev, kterou Hamás ten den předal Červenému kříži, však obsahovala tělo jiné, neznámé ženy.

Zjištění, že mezi pozůstatky předanými Hamásem ve čtvrtek nebylo tělo Bibasové, jak hnutí tvrdilo, vyvolalo silnou kritiku. Izraelská armáda uvedla, že ze strany Hamásu jde o vážné porušení dohody o příměří, a premiér židovského státu Benjamin Netanjahu řekl, že za to teroristé zaplatí vysokou cenu. Palestinské hnutí tvrdilo, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách „patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu“.

Hamás následně v pátek zřejmě poprvé předal tělo rukojmí mimo sjednané termíny a bez veřejné demonstrace svých členů. Tyto manifestace v posledních dnech vyvolávaly kritiku v Izraeli i v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Norsko zadrželo ruskou loď, chce s ní vymáhat náhradu škod ukrajinské firmě

Norsko v Arktidě zadrželo ruskou loď, aby zajistilo možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
před 21 mminutami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 31 mminutami

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 1 hhodinou

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 1 hhodinou

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Rusko plánuje sabotáž v Dánsku, varovala zpravodajská služba

Dánské úřady uvedly, že odhalily plány a přípravy na ruskou sabotáž v Dánsku. Mezi cíli jsou firmy působící v obranném průmyslu s vazbami na vojenskou pomoc na Ukrajině, řekl deníku Berlingske šéf dánské kontrarozvědky (PET) Emil Gräsholm.
04:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.