Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

3 minuty
Události: Hamás propustil šest rukojmí
Zdroj: ČT24

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.

Hamás, který rukojmí předal pracovníkům Červeného kříže, v sobotu prohlásil, že je připraven pokračovat v příměří i ve druhé fázi a že usiluje o „komplexní proces výměny“ (zajatců), který povede k „trvalému příměří a úplnému stažení okupačních sil“.

Propuštěni byli dopoledne Tal Šoham, kterého Hamás unesl při teroristickém útoku na Izrael 7. října 2023, a Avera Mengistu, který přešel do Pásma Gazy sám v roce 2014. „Šoham je čtyřicetiletý muž, který byl unesen z vesnice Be'eri. (...) Jeho rodina byla drtivým způsobem postižena tím, co se stalo. Deset jeho příbuzných bylo buď zabito, nebo uneseno,“ přiblížil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Další tři muži – Omer Wenkert, Omer Šem Tov a Elijah Kohen – byli propuštěni v uprchlickém táboře Nusajrát ve střední části Pásma Gazy, uvedl zpravodajský server The Times of Israel. Uneseni byli při masakru na hudebním festivalu Nova, který teroristé Hamásu a jeho spojenci spáchali při útoku v říjnu 2023.

Rukojmí během propagandistické akce palestinských teroristů, která předcházela propuštění zadržovaných
Zdroj: Reuters/Hatem Khaled

Šem Tov z Herzlije tehdy rodičům sdílel polohu přes mobil. Ti tak sledovali, jak jejich syn mizí do Gazy. Byl fanouškem surfování, takže jeho únos prožívala i místní surfařská komunita. „Pořádali jsme surfařské kruhy, kdy se všichni shromáždíme na moři a vytvoříme jeden velký kruh, abychom upozornili na jeho případ,“ uvedl majitel surfařské školy v Herzliji Omer Biton.

Jako poslední z živých rukojmí se podle dohody o první fázi příměří dostal na svobodu Hišám Saíd, beduín z Negevské pouště, který na palestinské území odešel sám a byl zadržován od roku 2015.

Lidé v Izraeli vítají propuštěná rukojmí
Zdroj: Reuters/Amir Cohen

Předávka jako součást propagandy

Teroristé z Hamásu v kuklách jako obvykle při těchto propagandistických akcích předchozí rukojmí veřejně předvedli na improvizované pódium před stovky přihlížejících Palestinců, kde byli Wenkert, Šem Tov a Kohen nuceni ukázat „potvrzení o svém propuštění“. Oblečeni byli do napodobenin vojenských uniforem, přestože v okamžiku únosu nepatřili mezi zajaté vojáky.

Šem Tov a Wenkert se usmívali a mávali davu. Poté byli odvedeni do bílých vozů Červeného kříže, které z místa odjely. Ukázaly to živé záběry z místa předání v uprchlickém táboře Nusajrát a informovali o tom i reportéři agentury AFP. Způsob demonstrativního předávání rukojmí je terčem silné kritiky, a to i ze strany OSN.

Beduína Saída se Hamás podle izraelských médií údajně rozhodl předat bez doprovodného ceremoniálu z „úcty“ k arabské komunitě v Izraeli, přestože jej držel v zajetí téměř deset let a 7. října zabíjel a unášel i izraelské Araby. Podle Borka je mladý muž duševně nemocný. „Hamás dokonce před dvěma lety zveřejnil video, na kterém ho zachytil, jak je pohublý a na obličeji má dýchací masku, aby ještě více rozdíral city příbuzným,“ poznamenal zpravodaj.

14 minut
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek k propouštění rukojmí
Zdroj: ČT24

„Radost, smutek i zloba“

„V Izraeli je to téma číslo jedna, vše ostatní šlo stranou. Dokonce ve čtvrtek, když Hamás předával rakve s mrtvými rukojmími, tak jsem pozoroval, že i běžný večerní život utichl. To platí i pro dnešek. Je to mix emocí – radosti, smutku a zloby,“ uvedl v sobotu Borek.

Návrat dalších rukojmí uvítal izraelský prezident Jicchak Herzog. „Všichni se vracejí z hlubin pekla ke svým milovaným rodinám, které bojovaly ze všech sil, aby je viděly doma,“ uvedl a současně vyzval izraelskou vládu, aby pokračovala v příměří i do druhé fáze.

„Dokončení dohody o rukojmích je humánní, morální a židovský čin. Jak jsme slyšeli ze svědectví rukojmí, kteří se vrátili v posledních týdnech – všichni jsou v ‚humanitárním‘ stavu, který si žádá, abychom je okamžitě přivedli zpět,“ dodal.

V rámci současného příměří jde o poslední předání živých rukojmí. Příští týden by Hamás měl ještě vrátit pozůstatky čtyř unesených. V takzvané první fázi příměří měl Hamás propustit 33 lidí. Osm z nich je ale po smrti. Nad rámec dohody se dostalo na svobodu pět Thajců. Izrael již propustil přes tisíc Palestinců.

Stovky Palestinců zůstávají za mřížemi

Izrael v sobotu oznámil, že propuštění více než šesti set palestinských vězňů výměnou za izraelská rukojmí odložil. Rozhodnutí o jejich propuštění má podle izraelských zdrojů AFP následovat po bezpečnostních jednáních, která na večer svolal premiér Benjamin Netanjahu. „Pokud jde o odklad propuštění, jakmile tyto konzultace skončí, bude učiněno rozhodnutí ohledně dalších fází“ dohody o příměří s Hamásem, uvedl izraelský zdroj.

Klub palestinských vězňů a úřad Hamásu pro vězně dříve zveřejnily seznam 602 Palestinců, kteří se mají dostat z izraelských věznic. Z nich bylo 445 zadrženo od října 2023 v Pásmu Gazy, kam se mají vrátit.

Zhruba stovka vězňů, kteří si odpykávali vysoké či doživotní tresty také za vraždy, má být ovšem deportována do zahraničí. Jedním z nich je Nael Barghútí, nejdéle v Izraeli vězněný Palestinec, který nastoupil k výkonu trestu v roce 1978 za vraždu řidiče autobusu.

Současně bude mezi 47 vězni, kteří byli po propuštění výměnou za izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2011 znovu zatčeni. Šest z nich se podle izraelských médií odmítlo nechat deportovat, zůstanou ve vězení a bude místo nich propuštěno šest jiných vězňů.

Dohoda o příměří začala platit 19. ledna a má zajistit zastavení bojů na 42 dní, to znamená do konce příštího týdne. Hamás stále drží několik desítek rukojmí, která by se měla dostat na svobodu v rámci druhé fáze příměří, jejíž podmínky nejsou zatím dojednané.

Hamás Izraeli předal tělo Širi Bibasové

Izrael rovněž potvrdil, že pozůstatky, které teroristé předali v pátek v Pásmu Gazy, patří unesené Širi Bibasové. Tělo ženy mělo být spolu s pozůstatky jejích dvou malých synů do Izraele vráceno již ve čtvrtek. Rakev, kterou Hamás ten den předal Červenému kříži, však obsahovala tělo jiné, neznámé ženy.

Zjištění, že mezi pozůstatky předanými Hamásem ve čtvrtek nebylo tělo Bibasové, jak hnutí tvrdilo, vyvolalo silnou kritiku. Izraelská armáda uvedla, že ze strany Hamásu jde o vážné porušení dohody o příměří, a premiér židovského státu Benjamin Netanjahu řekl, že za to teroristé zaplatí vysokou cenu. Palestinské hnutí tvrdilo, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách „patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu“.

Hamás následně v pátek zřejmě poprvé předal tělo rukojmí mimo sjednané termíny a bez veřejné demonstrace svých členů. Tyto manifestace v posledních dnech vyvolávaly kritiku v Izraeli i v zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...