Během bojů mezi Izraelem a palestinskou teroristickou skupinou Hamás zemřelo v Pásmu Gazy mnohem víc lidí, než uvádějí místní úřady, vyplývá z recenzované studie dvou britských univerzit, kterou publikoval vědecký časopis The Lancet. Od začátku útoku na Izrael předloni 7. října zahynulo během izraelské odvety v enklávě podle studie přes sedmdesát tisíc osob, přičemž ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem ve čtvrtek oznámilo nejméně 46 tisíc obětí.
Výzkumníci analyzovali data z různých zdrojů, včetně záznamů z nemocniční márnice ministerstva zdravotnictví v Gaze, on-line průzkumu řízeného respondenty a nekrologů zveřejněných lidmi na sociálních sítích. K odhadu počtu obětí pak dospěli statistickou metodou, která se používá v situaci, kdy nejsou zaznamenána všechna relevantní data, uvádí americká stanice CNN.
Podle studie, na níž se podíleli odborníci z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny (LSHTM), Cambridgeské univerzity a americké Yaleovy univerzity, je údaj uváděný Hamásem podhodnocený asi o 41 procent.
Experti zkoumali období od října 2023 do konce loňského června, v němž podle nich v Pásmu Gazy zemřelo na „traumatická zranění“ odhadem 64 260 lidí. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem za toto období uvádělo nejméně 37 877 mrtvých Palestinců.
Asi 59 procent obětí bojů v palestinské enklávě byly podle této studie ženy, děti a lidé starší 65 let. Také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) už loni uvedl, že většina obětí jsou ženy a děti.
Studie britských a amerických vědců, stejně jako ministerstvo zdravotnictví v pásmu, nerozlišuje v počtu mrtvých mezi civilisty a ozbrojenci Hamásu a členy jemu spřízněných ozbrojených skupin.
Podhodnocení údajů ministerstva v Gaze studie vysvětluje tím, že pásmo i jeho zdravotnická infrastruktura jsou zdevastované izraelským masivním bombardováním, takže nelze získat přesné údaje o mrtvých. Už dříve také nevládní organizace a úřady OSN uváděly, že tisíce obětí jsou stále pod troskami.
Vysoce postavený izraelský představitel v reakci na studii agentuře Reuters sdělil, že armáda židovského státu dělá maximum pro to, aby se obětem z řad civilistů vyhnula. „Žádná jiná armáda na světě ještě nikdy nepřijala tak rozsáhlá opatření,“ tvrdí. „To zahrnuje poskytnutí včasné výzvy k evakuaci, bezpečné zóny a přijetí všech opatření, abychom zabránili zranění civilistů. Čísla uvedená ve studii neodrážejí situaci na bojišti,“ dodal.
Stovky mrtvých na straně Izraele
Podle údajů z loňského listopadu, o nichž ve čtvrtek informoval server The Times of Israel, zabila izraelská armáda na osmnáct tisíc palestinských ozbrojenců při ofenzivě a další tisíc při útoku Hamásu na Izrael z října 2023. Podle webu při ofenzivě zemřely také čtyři stovky izraelských vojáků.
Izrael zahájil rozsáhlé bombardování Pásma Gazy a posléze pozemní operaci v enklávě na počátku října 2023 v odvetě za bezprecedentní teroristický útok. Hamás při něm 7. října vypálil několik tisíc raket na izraelské území a asi tři tisíce palestinských ozbrojenců vtrhlo z Gazy do izraelského pohraničí, kde povraždilo na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 osob uneslo do enklávy. Z toho zhruba polovinu propustil Hamás předloni koncem listopadu při dosud jediném příměří.
Rozsáhlé části Pásma Gazy byly za války srovnány se zemí a boje a blokáda tam způsobily hlubokou humanitární krizi. Přibližně 1,9 milionu z 2,3 milionu obyvatel pásma muselo opustit domovy, mnozí z nich se přemisťovali vícekrát a často jen do provizorních přístřešků, kde nemají dost jídla ani pitné vody.
Tento týden informoval Dětský fond OSN (UNICEF), že jen v prvním týdnu letošního roku bylo v Gaze zabito nejméně 74 dětí. Některé děti zahynuly i v takzvané humanitární zóně v oblasti Mavásí na jihu pásma. Víc než milion dětí tam přežívá ve stanových táborech, kde podle UNICEF jen od 26. prosince zemřelo osm novorozenců a kojenců na podchlazení.
Sílící tlak na Jeruzalém
Kvůli vysokému počtu civilních obětí i výraznému omezení humanitárních dodávek na palestinské území Izrael čelí od organizací jako Amnesty International a Human Rights Watch kritice, že se dopouští genocidy.
Tlak na Jeruzalém přitom postupně stoupá i na Západě včetně USA, které jsou předním spojencem židovského státu ve světě. Izraelští představitelé ale kritiku odmítají a označují likvidaci Hamásu za klíčovou pro zajištění bezpečnosti svých občanů.
Izraelská armáda se nyní snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti související s údajnými válečnými zločiny v Gaze. Jeden z vojáků už musel kvůli vyšetřování narychlo uprchnout z Brazílie.
Snahy o klid zbraní
O klid zbraní v enklávě nyní intenzivně usilují Spojené státy, Egypt a Katar. Jeden ze zdrojů Reuters blízký jednání uvedl, že jde o dosud nejserióznější snahu dosáhnout dohody. „Situace je lepší než kdykoli dřív, ale dohoda stále není,“ uvedl.
Končící americká administrativa vyzývá k finálnímu úsilí o příměří ještě předtím, než úřad opustí prezident Joe Biden. Mnozí pozorovatelé přitom považují inauguraci jeho nástupce Donalda Trumpa dne 20. ledna za neoficiální termín pro dosažení dohody. Obě strany však lpí na podmínkách, které v uplynulém více než roce vždy zmařily všechny předchozí mírové snahy.
Hamás v úterý trval na svém požadavku, že zbývající rukojmí propustí pouze tehdy, pokud bude Izrael souhlasit s ukončením války a stažením všech svých vojáků z Gazy. Jeruzalém zase tvrdí, že válku neukončí, dokud nebude Hamás zlikvidován a nebudou propuštěna všechna rukojmí.
Hamás také uvedl, že se Trump unáhlil, když prohlásil, že na Blízkém východě „vypukne peklo“, nebudou-li zbývající rukojmí propuštěna do jeho inaugurace. „Myslím, že americký prezident musí pronášet disciplinovanější a diplomatičtější výroky,“ řekl na úterní tiskové konferenci v Alžíru vysoce postavený představitel palestinské teroristické skupiny Usáma Hamdán.
