Izraelská armáda se snaží ochránit vojáky před vyšetřováním v zahraničí. U důstojníků média nově nemohou uvádět při rozhovorech jména a dotyčným nesmí být vidět do tváře. Jde o reakci na úsilí propalestinských organizací, které sledují internetový obsah a podávají na vojáky stížnosti. Izraelec Juval Vagdani kvůli tomu musel utéct z Brazílie poté, co tamní federální soud nařídil policii, aby zahájila vyšetřování kvůli jeho údajným válečným zločinům v Gaze. Židovský stát podobná obvinění odmítá.
Izrael „propašoval“ z Brazílie vojáka vyšetřovaného kvůli Gaze
Podle informací serveru Times of Israel (ToL) stížnost na izraelského vojáka Vagdaniho podala propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se sídlem v Belgii. Ta hlásá, že je „oddána ukončení izraelské beztrestnosti a dosažení spravedlnosti pro Hind Radžáb a všechny oběti genocidy v Gaze“.
Organizace nese jméno šestileté holčičky zabité loni v zimě v Gaze. Palestinci viní z její smrti síly židovského státu, podle dosavadního šetření izraelské armády se ale v té době její jednotky v oblasti nenacházely.
Voják, který byl v jihoamerické zemi na dovolené, po středečním přistání ve své vlasti hovořil o překotném útěku ze země. „Ráno jsem se probudil, podíval se na telefon a najednou spatřil osm hovorů – ministerstvo zahraničí, moji bratři, matka, konzulové. Věděl jsem, že se něco děje,“ popsal televizní stanici Kan.
Izraelská diplomacie k případu sdělila, že ministr zahraničí Gideon Sa'ar nařídil konzulárnímu oddělení ministerstva a ambasádě v Brazílii, aby kontaktovaly muže a jeho rodinu, a „doprovázely ho po celou dobu akce až do jeho rychlého a bezpečného odjezdu z Brazílie“. Podle stanice Channel 12 byl voják „propašován“ do Argentiny, odkud odletěl do Miami v USA a poté do Izraele.
Monitoring ze strany propalestinských skupin
Organizace Hind Radžáb identifikuje vojáky prostřednictvím obsahu na jejich sociálních sítích, který zveřejňují ze svých operací v Gaze, a poté varuje místní orgány činné v trestním řízení, když cestují do zahraničí ve snaze je zatknout a stíhat za válečné zločiny, popisuje ToI.
Skupina předložila Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu důkazy o údajných válečných zločinech asi tisícovky Izraelců, včetně obrazových a zvukových zpráv, forenzních zpráv a dalších dokumentů. Soud potvrdil, že materiály obdržel a bude je analyzovat „dle potřeby“.
Podle brazilského zpravodajského kanálu Metropoles byl Vagdani v Brazílii vyšetřován kvůli podezření, že se v listopadu podílel na zničení obytné budovy v Gaze za použití výbušnin. Hind Radžáb tvrdí, že dům využívali jako úkryt Palestinci vysídlení kvůli válce.
Stížnost podle nadace obsahovala na pět set stran důkazů, že se voják podílel na válečných zločinech. Izraelskou operaci, při níž se dostal z Brazílie, označila za skandál.
„Toto není případ vzdáleného velení,“ uvedla podle serveru NBC News hlavní právnička HRF Maira Pinheirová. „Tento jedinec aktivně přispěl ke zničení domovů a živobytí a jeho vlastní prohlášení a chování se jasně shodují s genocidními cíli v Gaze,“ napsala na webu organizace.
Rozporuplné reakce
Případ vyvolal v Izraeli, který důrazně odmítá obvinění z válečných zločinů, pobouření. Někteří lidskoprávní aktivisté naopak postup úřadů v Jižní Americe potěšil.
„Brazilský případ by měl Izraelcům připomenout, že válečné zločiny jsou zločiny s univerzální jurisdikcí, což znamená, že je může stíhat jakýkoli národní soud, i když neexistuje bezprostřední spojení s konfliktem v Gaze,“ upozornil bývalý výkonný ředitel Human Rights Watch Kenneth Roth.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová na síti X uvedla, že právní kroky v Brazílii a jinde jsou „nezbytné a opožděné“.
Načítání...
Vagdani po příletu do Izraele řekl médiím, že se poučil ze svých chyb a nebude už nahrávat videa z Gazy na sociální sítě. Vinu odmítl. „Napsali, že jsem zavraždil tisíce dětí a udělali z toho pětisetstránkový dokument. Vše, co tam bylo, byla moje fotka v uniformě v Gaze,“ tvrdí voják.
Sám patří mezi jednoho z přeživších z festivalu Supernova, jehož účastníky vraždili teroristé z Hamásu 7. října 2023, kdy zahájili brutální útok na židovský stát. Vagdani útok přežil tak, že běžel mnoho kilometrů, dokud se nedostal do bezpečí, přičemž se cestou několikrát jen o vlásek vyhnul palbě, píše ToI.
Hamás tehdy zabil asi dvanáct set lidí, většinou civilistů. Na 360 osob zahynulo jen na festivalu na jihu země. Celkem 251 rukojmí odvlekli teroristé do Gazy, zatímco některé z nich se podařilo osvobodit výměnou za přechodný klid zbraní a palestinské vězně, osud některých z nich zůstává dosud neznámý a řada jich je po smrti.
Sílící kritika izraelského postupu
Masivní útok Hamásu spustil válku v Gaze, která si podle tamních úřadů ovládaných Hamásem vyžádala na 46 tisíc mrtvých. Kvůli vysokému počtu civilních obětí i výraznému omezení humanitárních dodávek na palestinské území Izrael čelí od organizací jako Amnesty International a Human Rights Watch kritice, že se dopouští genocidy.
Tlak na Jeruzalém přitom postupně stoupá i na Západě včetně USA, které jsou předním spojencem židovského státu ve světě. Izraelští představitelé ale kritiku odmítají a označují likvidaci Hamásu za klíčovou pro zajištění bezpečnosti svých občanů. Podle ToI ve válce padlo zatím 398 izraelských vojáků.
Ministerstvo zahraničí židovského státu už v neděli varovalo členy armády před zveřejňováním videí ze služby na sítích, jelikož „protiizraelské živly mohou tyto příspěvky zneužít k zahájení (bezvýsledného) soudního řízení proti nim“.
Stížnosti mířily na vojáky v Jižní Africe, na Srí Lance, v Belgii či Francii, jen u případu Brazílie však reálně došlo k vyšetřování, zmiňuje deník Ha'arec. Izraelské úřady podle něj spolupracují s místními právními firmami, aby v případě potřeby poskytly okamžitou právní pomoc.
Tvrdší pravidla spolupráce s médii
Ochranu se snaží zajistit vojákům také sama izraelská armáda. Podle nejnovějšího nařízení budou muset mít všichni důstojníci s hodností brigádního generála při rozhovorech s médii rozrastrovaný obličej nebo být otočení zády ke kameře. Jejich jméno se nebude uvádět. Stejný postup dosud platil při rozhovorech se členy speciálních sil a piloty, uvádí ToI.
Směrnice se vztahuje na všechny vojáky, zejména na ty s cizím státním občanstvím, protože jim v případě cesty do zahraničí hrozí zvýšené riziko trestního stíhání. Vojáci, kteří poskytují rozhovor, by také neměli být spojování s konkrétním incidentem spojeným s válkou.
Naopak vysoce postavených důstojníků nad hodností brigádního generála nebo důstojníků, jejichž jména jsou už nyní veřejně známá, pravidla platit nebudou. U nich platí výjimka, kdy smějí být vidět. Všechny záznamy rozhovorů ale nově musí odsouhlasit armádní oddělení vojenské cenzury a informační bezpečnosti, shrnuje změny ToI.
Problémové sociální sítě a reforma justice
Izraelský server podotýká, že směrnice nejspíš nebude mít výrazný dopad na stíhání vojáků v cizině, jelikož organizace usilující o identifikaci vojáků se soustředí zejména na internet a neautorizovaný obsah na jejich vlastních účtech, jen zřídka čerpají informace přímo ze zpravodajství. Armáda přitom neučinila oficiální krok, kterým by publikování příspěvků vysloveně zakázala.
Izraelské síly zároveň nebrání vojákům cestovat do zahraničí, ale před schválením jejich žádosti provádí „hodnocení rizik“ pro ty, kteří sloužili v Gaze. Záložníci se mají obrátit na ministerstvo zahraničí ohledně informací o možném nebezpečí v zemi, kterou plánují navštívit.
Advokáti působící v civilní i vojenské oblasti přitom varují, že schopnost Izraele bránit vojáky na mezinárodní úrovni může ohrozit justiční reforma z pera Netanjahuovy vlády, píše Ha'arec. Reforma může poškodit jméno izraelského soudnictví v zahraničí, jelikož osekává pravomoci nejvyššího soudního orgánu v zemi, která nemá ústavu a tento soud je pro ni klíčový.
Vojenské právní zdroje podle tohoto listu varují, že mezinárodní zatykače vydané na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Jo'ava Galanta mohou být jen začátek. Advokáti mají obavy, že pokud Jeruzalém nedokáže přesvědčit svět, že jeho justice je schopná věrohodně vyšetřovat a stíhat osoby odpovědné za válečné zločiny, budou vojáci čelit rostoucímu riziku zatčení a žalob v cizině.
Již patnáct měsíců trvající válka Izraele proti Hamásu v Pásmu Gazy podle údajů OSN vysídlila asi 1,9 milionu obyvatel, tedy přibližně devadesát procent populace; mnozí lidé včetně milionu dětí žijí v provizorních stanových táborech, kde jsou kromě jiného vystaveni chladnému počasí.
Jen v prvním týdnu letošního roku bylo v enklávě zabito nejméně 74 dětí, uvedl ve středu Dětský fond OSN (UNICEF). Některé děti zahynuly i v takzvané humanitární zóně v oblasti Mavásí. „Nový rok dětem v Gaze přinesl další smrt a utrpení zapříčiněné útoky, strádáním a zimou,“ konstatovala výkonná ředitelka organizace Catherine Russellová s tím, že příměří mělo být uzavřeno už dávno.
Dohoda o příměří o krok blíž
O klid zbraní nyní intenzivně usilují Spojené státy, Egypt a Katar. Jeden ze zdrojů Reuters blízký jednání uvedl, že jde o dosud nejserióznější snahu dosáhnout dohody. „Situace je lepší než kdykoli dřív, ale dohoda stále není,“ uvedl.
Končící americká administrativa vyzývá k finálnímu úsilí o příměří ještě předtím, než úřad opustí prezident Joe Biden. Mnozí pozorovatelé přitom považují inauguraci jeho nástupce Donalda Trumpa dne 20. ledna za neoficiální termín pro dosažení dohody. Obě strany však lpí na podmínkách, které v uplynulém více než roce vždy zmařily všechny předchozí mírové snahy.
Hamás v úterý trval na svém požadavku, že zbývající rukojmí propustí pouze tehdy, pokud bude Izrael souhlasit s ukončením války a stažením všech svých vojáků z Gazy. Jeruzalém zase tvrdí, že válku neukončí, dokud nebude Hamás zlikvidován a nebudou propuštěni všichni rukojmí.
Hamás také uvedl, že se Trump unáhlil, když prohlásil, že na Blízkém východě „vypukne peklo“, nebudou-li zbývající rukojmí propuštěni do jeho inaugurace. „Myslím, že americký prezident musí pronášet disciplinovanější a diplomatičtější výroky,“ řekl na úterní tiskové konferenci v Alžíru vysoce postavený představitel palestinské teroristické skupiny Usáma Hamdán.
