Brazílie

Evropská unie dojednala dohodu o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur, o níž obě strany vyjednávaly přes dvě desetiletí. Uzavření dohody, která vyvolávala protesty zemědělců v řadě evropských zemí, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nesouhlas s paktem kvůli obavám z přílivu levných zemědělských produktů vyjádřily Francie, Itálie a Polsko, kvůli čemuž se očekává obtížné schvalování dohody v Unii. Zemědělská lobby již ohlásila na pondělí do Bruselu nové protesty proti uzavření paktu.

Brazilská federální policie obvinila bývalého prezidenta Jaira Bolsonara a 36 dalších osob z pokusu o státní převrat a z dalších trestných činů. Informovala o tom agentura AP. Bolsonaro se pokusil udržet u moci poté, co v roce 2022 prohrál ve volbách a vystřídal ho levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Na summitu lídrů G20 v brazilském Riu de Janeiro byla oficiálně založena Globální aliance proti hladu a chudobě. Má 148 členů. Za cíl si klade vymýtit hlad a chudobu do roku 2030.

Brazilští vědci studují možnosti využití několika odrůd divoké vanilky, která roste v tamních lesích. Podobně jako zbytek světa je i Brazílie v podstatě závislá na dovozu z Madagaskaru. A cena vanilky – po šafránu druhého nejdražšího koření na světě – v posledních letech prudce vzrostla. Minimálně u tří druhů divoké vanilky to přitom vypadá, že by například v gastronomii mohly tu tradiční nahradit.

Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.

Čínský prezident Si Ťin-pching na summitu BRICS varoval před eskalací bojů na Ukrajině. Vyzval také k příměří v Libanonu a v Gaze, píší agentury. O situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a vývoji na Blízkém východě má na summitu v Kazani s ruským vůdcem Vladimirem Putinem ve čtvrtek jednat také generální tajemník OSN António Guterres. Zástupci členských zemí skupiny projednávali rovněž ekonomické návrhy, například vznik společné obilné burzy, alternativní platební metody či vzájemnou finanční integraci. Zazněly i úvahy o vzniku nového mezinárodního finančního systému.

V Londýně začal jeden z největších soudů anglické historie. Přes šest set tisíc Brazilců, 46 místních samospráv a přibližně dva tisíce podniků žaluje nadnárodní společnost BHP. Ta je podle nich zodpovědná za protržení důlní přehrady na jihovýchodě země v listopadu 2015. Vlna červeného toxického bahna tehdy usmrtila devatenáct lidí, zaplavila lesy a znečistila na 660 kilometrů řek. Nakonec se vlila do Atlantského oceánu.

Brazilský nejvyšší soud povolil v úterý sociální síti X, aby v zemi obnovila provoz. Informovaly o tom tiskové agentury. Rozhodnutí přišlo poté, co platforma začala plnit požadavky soudu. Majitel sociální sítě – americký miliardář Elon Musk – na ně však v minulost odmítal přistoupit.

Kombinace klimatických změn s řekou, která již nepřináší písek na pláže v brazilském letovisku Atafona, způsobily jeho obyvatelům beznaděj a katastrofu. Eroze pobřeží pomalu ničí obydlí, která mizí ve vodách Atlantského oceánu. V Brazílii nejde o ojedinělou situaci. Podle zprávy OSN se u Atafony, vzdálené 320 kilometrů severně od Rio de Janeira, zvedla hladina oceánu za posledních 30 let o třináct centimetrů. Do roku 2050 by mohla stoupnout o dalších šestnáct. To by podle mořského geografa Eduarda Bulhoese mohlo znamenat, že v příštích letech dosáhnou vody oceánu až 150 metrů do vnitrozemí.

Amazonie čelí nejhoršímu suchu za posledních sedmdesát let, které způsobilo drastické snížení hladin řek a vysychání dříve splavných koryt. Místní obyvatelé, závislí na řekách pro přepravu potravin a vody, se potýkají s uvázlými loděmi a kritickým nedostatkem zásob. Sucho ohrožuje také sladkovodní delfíny a způsobilo rozsáhlé požáry. V některých oblastech klesla hladina řek na historická minima, což se promítá do zhoršujících se životních podmínek a zvyšujícího se rizika nedostatku pitné vody. Vláda reaguje uvolněním prostředků na boj s přírodními katastrofami.

Ukrajina v noci na čtvrtek čelila rozsáhlému ruskému útoku bezpilotními letouny. Invazní armáda poslala na ukrajinské území celkem 78 dronů, ukrajinské úřady následně oznámily, že jich bylo šedesát sestřeleno. Podle ukrajinského letectva vypálilo Rusko také jednu balistickou raketu Iskander-M. O případných obětech zatím informace nejsou. Během úderů také podle ukrajinských médií dva drony vlétly do běloruského vzdušného prostoru, tamní protivzdušná obrana je zneškodnila.

Lesní požár kolem brazilského hlavního města Brasília zničil za dva dny už pětinu vegetace, sdělili hasiči. Dým zahalil ulice metropole, podle úřadů se ale daří dostat plameny pod kontrolu. Vyšetřovatelé se domnívají, že za požár mohou žháři. S plameny se snaží hasiči vypořádat i v jiných částech jihoamerické země. Například ve státě Sao Paulo je nejvíce ohnisek za posledních dvacet let.

Brazilský nejvyšší soudce Alexandre de Moraes v pátek zakázal síť X. Rozhodnutí bylo reakcí na Muskovu ignoraci soudního příkazu, podle kterého měl jmenovat právního zástupce společnosti v Brazílii. Nařízení čelí kritice a rostou obavy, jestli de Moraes nezašel příliš daleko. Nejvyšší soud v pondělí odhlasoval potvrzení zákazu. Součástí opatření je pokuta – pokud se občané pokusí obejít nařízení a budou platformu dále používat, mohou dostat peněžitý trest až 200 tisíc korun.

Venezuelský režim schválil zákon namířený proti nevládním organizacím. Opozice, podle které vyhrál v prezidentských volbách její kandidát, to odsuzuje jako další omezování zbytků demokracie. Autoritářský lídr země Nicolás Maduro mezitím začíná ztrácet podporu i dosavadních regionálních spojenců.

Lidé mají letos enormní zájem o mezinárodní řidičské průkazy. Od ledna letošního roku jich úřady vydaly více než 40 tisíc, tedy o deset procent víc, než za stejné období vloni. Vyplývá to z dat Ministerstva dopravy. Mezinárodní průkazy slouží jako doplněk ke klasickému řidičskému osvědčení při cestách mimo Evropskou unii, Norsko, Švýcarsko nebo Velkou Británii.

Páteční pád letadla se 61 osobami na palubě v brazilském státě Sao Paulo nikdo nepřežil, uvedly podle CNN Brasil místní úřady. Podle agentury AP to potvrdila letecká společnost Voepass Linhas Aéreas, která stroj ATR-72 provozovala. Úřady dříve informovaly o 62 mrtvých, aerolinka ale údaj později upravila. Na místo, kam se letadlo zřítilo, dorazili záchranáři, hasiči a policie.

Několik desítek bojovníků z kmene Munduruku prosekávalo amazonský prales, aby vyznačily hranice svého území. Oblast měla označit brazilská vláda, která to doposud neučinila. Kmen bojuje za ochranu své půdy proti invazi nelegálních dřevorubců a zlatokopů, kteří znečišťují řeky a ohrožují místní ekosystém. Ochránci životního prostředí zdůrazňují, že úsilí domorodých obyvatel je klíčové pro zpomalení globálního oteplování. Přestože vláda uznala několik nových rezervací, mnoho dalších území zůstává bez ochrany a čelí rizikům kvůli plánovaným infrastrukturním projektům, jako je například výstavba vodní elektrárny a železnice.

V Amazonii, která je zásobárnou pětiny sladké vody na světě, začíná období sucha. Mnoho místních řek má ale už nyní kriticky nízkou hladinu vody. Vlády této oblasti proto připravují mimořádná opatření k řešení různých očekávaných problémů, od narušení plavby až po rostoucí počet lesních požárů, napsala agentura AP.

Spojené státy uznaly venezuelského opozičního kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutiu za vítěze sporných nedělních prezidentských voleb. Podle ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena existuje o jeho vítězství dostatek důkazů. Opozičníka následně uznaly i Argentina, Uruguay, Kostarika a Ekvádor. Zahraniční tlak na venezuelský režim tak dál sílí. Brazílie, Mexiko a Kolumbie vyzvaly Caracas, aby zveřejnil podrobné výsledky. Volební komise tvrdí, že nejvíc hlasů získal autoritářský vůdce země Nicolás Maduro. Opozice na sobotu svolala další protesty.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Až donedávna se horečka Oropouche šířila jen na omezeném území Jižní Ameriky. Letos se ale objevily tisíce případů v Brazílii, nemoc se rozšířila na Kubu a lékaři popsali první případ v Itálii.

Brazílie se stala další zemí, která se rozhodla dekriminalizovat držení malého množství marihuany pro osobní potřebu. Verdikt uvítají tisíce lidí, kteří stojí před soudy za drobné drogové delikty. Konzumace marihuany, její distribuce a prodej ale zůstávají v jihoamerické zemi dál nezákonné. Brazilská spotřeba narkotik stejně jako ve zbytku světa značně narůstá.

Brazilští vědci vyvinuli funkční chléb, který může zabránit astmatu. Výsledky na laboratorních zvířatech jsou nadějné, badatelé by rádi začali potravinu testovat i na lidských dobrovolnících.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.