Brazilský nejvyšší soud odsoudil exprezidenta Jaira Bolsonara k 27 letům a třem měsícům vězení. Uznal jej vinným z pokusu o převrat a rozvrácení demokracie po prohraných volbách v roce 2022. K rozhodnutí soud dospěl ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ). O Bolsonarově vině rozhodla většina pětičlenného panelu soudců jen několik hodin předtím.
Sedmdesátiletý exprezident je v současné době v domácím vězení. Jeho právníci už dříve uvedli, že se proti rozsudku odvolají. Verdikt označili za „absurdně přehnaný“ a neúměrný, hovořili i o odvolání na mezinárodní úrovni.
Bolsonaro vinu odmítá a tvrdí, že je obětí politické perzekuce. Stal se prvním bývalým prezidentem v historii Brazílie, který byl odsouzen za útok na demokracii, píše agentura Reuters. Vedle Bolsonara soud udělil vysoké tresty i šesti dalším osobám, které podle obžaloby na pokusu o puč spolupracovaly. Bývalý Bolsonarův pobočník Mauro Cid, který byl osmým obžalovaným, dostal snížený trest dvou let vězení, protože spolupracoval s obžalobou.
„Tento trestní případ je téměř setkáním mezi Brazílií a její minulostí, přítomností a budoucností,“ uvedla soudkyně Carmen Lúcia Antunesová ještě před hlasováním o Bolsonarově vině. před hlasováním o odsouzení Bolsonara. Dodala, že existuje dostatek důkazů o tom, že Bolsonaro jednal „s cílem narušit demokracii a instituce“.
Podle Reuters tak odkazovala na historii země poznamenanou vojenskými převraty a pokusy o odstranění demokratického zřízení. Soudkyně je přesvědčena, že existuje dostatek důkazů, že Bolsonaro jednal „s cílem podkopat demokracii a její instituce“.
Čtyři z pěti soudců hlasovali pro usvědčení bývalého prezidenta z celkem pětice trestných činů – účast v ozbrojené zločinecké organizaci, pokus o násilné zrušení demokracie, organizování převratu a poškození vládního majetku a chráněných kulturních statků. Soudce Luiz Fux hlasoval pro jeho zproštění viny.
Soudce to zdůvodnil tím, že nejvyšší soud v této kauze podle něj není „kompetentní“ a Bolsonaro měl stanout před soudy nižší instance. Tento jediný hlas může podle agentury Reuters otevřít cestu k napadení rozsudku a oddálit uzavření procesu až k příštím prezidentským volbám, které se budou konat příští rok v říjnu. Bolsonaro opakovaně prohlásil, že v nich bude kandidovat, přestože mu bylo zakázáno ucházet se o úřad.
Rozsudek nad bývalým armádním kapitánem, který podle médií nikdy neskrýval svůj obdiv k vojenské diktatuře, jež v letech 1964 až 1985 zabila stovky Brazilců, následuje po odsouzeních dalších krajně pravicových politiků v tomto roce. Jak poznamenal Reuters, jde například o francouzskou političku Marine Le Penovou a filipínského politika Rodriga Duterteho.
Podle Reuters ovlivní rozsudek také pravicové hnutí, které exprezident vytvořil. Rozsudek neznamená, že exprezident půjde okamžitě do vězení, upozorňuje AP. Soudní senát má nyní až šedesát dní na zveřejnění rozsudku – jakmile tak učiní, Bolsonarovi právníci pak mají pět dní na podání podnětů na jeho objasnění.
„Bolsonaro se pokusil o státní převrat v této zemi, a svědčí o tom stovky důkazů,“ prohlásil krátce před rozsudkem současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Toho měli podle obžaloby pučisté v plánu po prohraných volbách zabít.
Reakce spojence z Bílého domu
Reuters dále napsal, že je pravděpodobné, že verdikt „rozzuří“ Bolsonarova blízkého spojence, amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten už předtím případ označil za „hon na čarodějnice“. Proti Brazílii zvýšil cla, zavedl sankce proti předsedajícímu soudci a zrušil víza většině soudců nejvyššího soudu.
Ještě před stanovením výše rozsudku Trump prohlásil, že jej odsouzení Bolsonara „překvapilo“. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek večer na sociální síti X napsal, že Spojené státy „na tento hon na čarodějnice odpovídajícím způsobem odpoví“.
Brazilské ministerstvo zahraničí v reakci na to vydalo prohlášení, v němž Rubiův komentář označilo za výhrůžku, jež „útočí na brazilskou autoritu a ignoruje fakta a přesvědčivé důkazy ve spisech“. Brazilská demokracie se nenechá zastrašit Spojenými státy, dodalo ministerstvo.
V kauze se angažoval také exprezidentův syn – Eduardo Bolsonaro, který je rovněž aktivní v politice. „Vláda USA bude reagovat ráznými kroky proti této diktatuře, která se v Brazílii nastoluje,“ prohlásil. Zákonodárce varoval, že soudci Nejvyššího soudu, kteří hlasovali pro odsouzení bývalého prezidenta, by mohli čelit sankcím podle Magnitského zákona, který dříve uplatnila Trumpova administrativa proti soudci Alexandru de Moraesovi, který na případ dohlížel.
Bolsonaro mladší se začátkem tohoto roku přestěhoval do USA, u prezidenta Trumpa chtěl vyhledat podporu k zastavení trestního řízení proti svému otci. Tvrdí také, že na Bílý dům tlačil, aby zavedl padesátiprocentní cla na většinu brazilského zboží. O clech prý minulý měsíc jednal i s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.
Bolsonaro byl brazilským prezidentem v letech 2019 až 2023. Během prvního Trumpova mandátu byl blízkým spojencem šéfa Bílého domu a vysloužil si přezdívku „brazilský Trump“.
